Mudry komentáře u knih
Jednoduše ,ale skvěle propracovaná kniha ve formě rozhovorů . Pochválit musím i ilustrace. Nicméně se nemohu ubránit srovnání s velice podobnou knihou na stejné téma od Barbary Demickové, která zvolila trochu výpravnější styl psaní a čtenáři tím poskytla (podle mého) o něco ucelenější obrázek o životě v KLDR.
Sérii čtu podle data vydání, tudíž tohle je můj ,bohužel, již předposlední díl. Ponožkového vraha mám tedy dávno za sebou a po prvních pár stránkách jsem si říkala, jestli jsem nakonec opravdu neměla číst raději chronologicky. Vše je ale jak má být, Dominik nezklamal ani po třicáté prvé .
Opět perfektní !!! Co se tématu týká ..... to je hnus, velebnosti .
Zase jeden kousek co by si zasloužil šestou hvězdičku. Nicméně byl to masakr, ještěže to trochu vyvážil Robin :-) .
Skoro si začínám myslet, že Dominik Dán mě pravděpodobně nikdy nezklame. Tentokrát ubírám jednu hvězdičku za pro mě pomalejší rozjezd, což ovšem neznamená, že jsem si to zase náramně neužila . Jdu na díl šestnáctý.
Opět skvělé počtení. Pravda je, že tomuto dílu trochu chybělo napětí. Tentokrát přečteno ve slovenském originále, což si vždycky dost užívám.
Jestli někdy píši, že jsem knihu přečetla jedním dechem, u tohoto dílu jsem se ani nadechnout nestačila.
Mám syna ve věku Petra, takže pro mě mrazivé - nejmrazivější. O kvalitách autora není třeba polemizovat . Nezbývá než souhlasit s téměř všemi komentáři níže.
Alena Mornštajnová prostě psát umí. I bez zdlouhavých popisů prostředí a obšírných charakteristik postav jsem si dokázala barvitě představit všechno a všechny. Pravdou ovšem zůstává, že na toto téma jsem četla i lepší knihy. Neznamená to ale, že bych Hanu nedoporučovala - naopak.
Nemohu říct, že by to byla kniha špatná, ale asi jsem podle hodnocení ostatních čekala víc . Ani jedna z hlavních hrdinek si mé sympatie zrovna nezískala , možná i to je důvod, proč nesdílím nadšení ostatních . V každém případě jsem už četla jiné knihy podobného tématu a to mnohem povedenější.
Začátek knihy mě oproti minulým dílům úplně nepohltil. Silně mi to připomínalo autorovu knihu Jeden za druhým. Pak mě to zas "vcuclo" a hltala jsem až do konce, i když tentokrát si Hunter moc nezapátral. Řešení přišlo náhle , dopadení pachatele bylo tentokrát trochu chudé na napětí.
Já jsem si to náramně užila. Místy dost přitažené za vlasy,ale do tohoto příběhu to prostě patřilo. A je tam všechno....napětí, zločin a trest, humor, láska, sex, lži a prachy....Neodolala jsem a pustila si i filmové zpracování. Filmu, bohužel,zoufale chyběl ten humor.
Nestydím se říct, že ani po přečtení téhle skvěle napsané knihy nemám jasno v tom kdo s kým, proti komu a hlavně proč válčí... Nicméně osud minimálně jedné z hrdinek by asi ani v míru nebyl o moc příznivější. Děsily mě letopočty...současnost příběhu...
Drsné, surové, místy vulgární, podané netradičním stylem a možná právě proto, že je to tak trochu "jiné" , jsem byla moc spokojená a knížku přečetla v podstatě za den.
Za téma a příběh palec nahoru. Nějak mi ale neseděl jednoduchý, téměř školní styl psaní. Měla jsem proto trochu problém se začíst. Musím ale přiznat,že když mě příběh samotný pohltil,rušit mě to přestalo.
Zhltla jsem to jako jednohubku. Mám podobně staré děti i podobné starosti , naštěstí jsem žádnou další podobnost s mou rodinou nezaznamenala. Klidnou mě to ale nenechalo. Jedna emoce střídala druhou. Žasla jsem nad stylem výchovy , nad množstvím neuvážených rozhodnutí a nesplnitelných slibů. Kniha ve mně zanechala pocit uspokojení na tím, že my to máme jinak. A to je moc hezký pocit, takže mé první setkání s autorkou určitě nebylo poslední .
Vše už bylo řečeno v komentářích níže. Není co dodat. Velmi silný a ohromně čtivý příběh, na který pravděpodobně nezapomenete.