Melcrovka komentáře u knih
Drsné, přesvědčivé, opravdové. Děsivé příběhy jednotlivců ukazují historii minulého století ve zcela jiném uvěřitelném a živě představitelném náhledu. I člověka, kterého nebaví číst knihy o novodobé historii tyto komiksové příběhy osloví. Doporučím všem známým, považuji skoro za povinnost každého si něco podobného přečíst.
Opět hodně hutná kniha plná psychologie, melancholie a tajemství. Tak hutná, že se mi ji nepodařilo dočíst. Ostatně jsem se na ni po přečtení "Na jih od hranic, na západ od slunce" odhodlávala dlouhou dobu. Depresivní nálada z příběhu přímo čiší, a to u obou zmíněných knih.
Lepší než Rezistence, slabší než Divegence. Trvalo mi, než jsem si zvykla na vyprávění z pohledu Tobiase. Ale chápu, že pro příběh to bylo potřeba. Tris zkrátka nebyla všude. Trochu mě zklamal závěr. Ne že by byl špatně napsaný či vymyšlený, ale je to škoda...
Po druhé knize jsem si nemyslela, že ještě lze do už tak komplexního příběhu přidat další zcela nový rozměr a byla jsem mile překvapena. Ono to jde. Postupně se mi odhaluje celková promyšlenost a propojenost ságy. Vše zapadá do sebe.
Do již známého světa a příběhu se postupně přidává další celá tlustá vrstva příběhu, okolností a postav. Vše zapadá do sebe jako puzzle. Opět jsem si ani na konci knihy nebyla vůbec jistá o co vlastně těm hlavním postavám jde. Uvidíme dál...
Sem tam dobrý vtip, autentický náhled do rozhovoru mezi dospělým synem a starým otcem.
Jejich charaktery mi ale vadily, jejich hospodské řeči mi lezly na nervy, jejich pohled na svět mi byl protivný, jejich morálka odpudivá. A tak jsem to ani nedočetla.
Úplně mi svítí oči nadšením! Simon má sice trable, ale i přesto je neuvěřitelně vtipný a nad věcí. Je to neskutečný sympaťák. Hledání Bluea je napínavá detektivka. Opravdu jsem se musela hlídat, abych nepřeskakovala a nezkazila si to překvapení. A nakonec jsem měla radost, že jsem to tušila správně. :)
A navíc - po přečtení Simona Spiera a Nedej se mám pocit, že všichni Simonové jsou prostě dokonalí!
Samoné eseji Moc bezmocných dávám jen 3 hvězdy, protože kniha je na takovou spíše filozofickou úvahu dlouhá a náročná. Avšak předmluva dává dobrý přehled o situaci v Československu v době komunismu. Pro člověka, který v té době nežil, je nezbytný, jinak nemůže plně pochopit Havlovy texty.
Moc bezmocných je komplexní rozbor totalitního systému v Československu. Úvahy jsou aktuální i v roce 2018 a o to důležitější pro mladou generaci, že tuto dobu sama nezažila. Já, narozena v roce 1989, jsem o době komunismu již mnoho slyšela, ale postřehy a rozbor Václava Havla, který byl dobrým spisovatelem, filozofem a řečníkem, přinášejí další osvětlení o tom, jak tato doba vypadala, jaká byla nálada ve společnosti, jaké mohly být myšlenky lidí zde žijících.
Komplexní rozbor totalitního systému v Československu. Úvahy jsou aktuální i v roce 2018 a o to důležitější pro mladou generaci, že tuto dobu sama nezažila. Já, narozena v roce 1989, jsem o době komunismu již mnoho slyšela, ale postřehy a rozbor Václava Havla, který byl dobrým spisovatelem, filozofem a řečníkem, přinášejí další osvětlení o tom, jak tato doba vypadala, jaká byla nálada ve společnosti, jaké mohly být myšlenky lidí zde žijících.
Dávám jen 3 hvězdy, protože kniha je na takovou spíše filozofickou úvahu dlouhá a náročná.
Opět dokonalá logika příběhu a nečekané rozuzlení. Ale na to je již čtenář po přečtení prvních dvou dílů této série jistě zvyklý. A největší překvapení se skrývalo až v posledních deseti slovech knihy.
Po přečtení Tichých dnů v Mixing part jsem čekala trochu víc. V této knize byla opět velmi výstřední hlavní postava a to tak, že jsem to tentokrát nepřekousla. Vyprávění formou asociací a vnitřního monologu je pěkné, ale v tomto případě mi neustálé vracení se k fóbiím hlavního hrdiny v jeho myšlenkách vadilo. Bylo to nakonec opravdu otravné, že jsem nejprve začala části přeskakovat a nakonec jsem knihu nedočetla.
Styl psaní mi připomíná Marquézův Podzim patriarchy. Také tam je spousta odboček a menších epizod v celkově volně plynoucím textu.
Komiksová kniha pro nejmenší prokládaná pasážemi textu s obrázky namísto některýh slov, aby mohlo dítě číst společně s dospělým. Příběhy jsou moderní. Četli jsme tříleté dceři a mělo to velký úspěch.
Krátká novela v dialozích o manželské krizi. Je to sarkastické a i přes neveselé téma velmi vtipné. Charakter manžela je trochu extrémní, ale sedlo to tam dobře a právě tato postava činí knihu nezapomenutelnou a jedinečnou.
Vybráno jako klasika sci-fi. A nezklamala. Předpovězení vývoje civilizace na tisíciletí dopředu je neotřelý nápad.
První část příběhu mě moc nezaujala, ale vytrvala jsem. Když pak přišlo zlomové odhalení, další část pro mě získala velice překvapivý a vtipný nádech.
Kniha je psaná s vtipem a nadhledem a zároveň s důrazem na počátky sci-fi literatury.
Konečně se po čtyřech dílech ságy dozvídáme širší souvislosti, odkrývá se, co bylo zatím skryté, a dozvíme se něco o Aš-šádově minulosti a pozadí jeho pro mě zatím nevysvětlitelných činů.
Postavy získávají další podstatné zkušenosti a jsou jimi hodně ovlivněni ve svém dalším rozhodování a chování vůbec. Vývoj a psychologie postav je vůbec velkým plus celé série.
Tobiase jsem si z divergentní série neskutečně zamilovala, tak jsem neodolala a tyto povídky si přečetla dokonce ještě než byly přeložené do češtiny. Pohled Tobiase na již odvyprávěné pasáže z původní série dává celému příběhu nový rozměr. Pěkné.
Rezistence mi přišla slabší než první díl série. Možná proto, že mě štvala pochmurná atmosféra. Z textu přímo čiší deprese vypravěčky. A to je vlastně dobře, autorka dokázala přenést emoce hlavní postavy do vyprávěcího stylu.
Váhala jsem v hodnocení mezi 2-3 hvězdami. Líbila se mi série Divergence Veronicy Roth, tak jsem si chtěla přečíst jinou distopii. No a zjistila jsem, že je to jak přes kopírák. Je to náctiletá love story s bojovými scénami a vzpourou proti systému. Navíc je to stejně jak divergence psáno z pohledu hlavní dívčí postavy a psychologie tam určitě není nijak dobře propracovaná. Dívka je na začátku popisovaná jako "ledová a bez citů", ale nějak podivně rychle se toto téměř skokově mění. Respektive ani na začátku jsem tu chladnost hlavní hrdinky z textu nepociťovala.
Kniha je ovšem čtivá, opravdu odpočinková. Příběh je totiž tak jednoduchý, že u toho opravdu nemusíte vůbec přemýšlet a nechávat si čas na "vstřebávání", jak to u hutnějších děl u mě bývá.