Mechtylda
komentáře u knih
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Tak trochu opravdovější pohled na válku než poskytují hry na playstationu. Jsem strašně ráda, že jsem si tuhle knížku přečetla a vím jistě, že by mě doteď míjela, nebýt povinné školní četby. Takže pro ty, co váhají, zda si ji mají z kánonu vybrat: ano, udělejte to.
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Trochu výsměch červené knihovně. Chlap, který má hromady peněz, ale chce jedinou věc, kterou si za ně nemůže koupit a holka, která si má vybrat mezi jistotou v nudném vztahu nebo dosti nejistým dobrodružstvím s klukem, co je do ní blázen. A na rozdíl od všech dívčích románů se ona rozhodne naprosto pragmaticky a žádný happyend se nekoná. Je zvláštní, jak je obsah té knihy pořád aktuální.
Sophiina volba
William Styron
Ten příběh pro mě nebyl děsivý kvůli všem těm volbám, které musela Sophie podstoupit, ale kvůli tomu, že když to celé mělo skončit, ocitla se v Americe, jejíž společnost neměla ani potuchy o tom, co se v té daleké Evropě dělo. Prostě další bláznivá ženská, co žije s divným chlapem. Ale takhle my v Evropě o válce a jejích obětech nepíšeme. Je to stejné jako s Tarantinovými Hanebnými pancharty, v Evropě prostě nežertujeme o tom, že někdo zabíjí v lesích nácky. Je to pro nás až moc osobní. Oni mají odstup, my ne. A proto je pro mě tak těžké, se se stylem vyprávění tohoto příběhu vyrovnat.
Pěna dní
Boris Vian
Tahle knížka je vlastně takové malé akvárium, do kterého Boris Vian uzavřel úplně jiný svět. Je v něm chvílemi veselo, ale taky hodně smutno, hodně to v něm bublá a všude je spousta květin a knížek a tónů hopsatrotu. Je krásné se do něj na chvíli ponořit.
Dneska už se tomu směju
Adina Mandlová
Knížka ke které se ráda vracím. Adina je především strašně vtipná a sebeironická. Z knížky přímo sálá, jak silnou a zajímavou osobností byla. Adina v ní také vyvrací dojem, že krásný holky to mají vždycky jednoduchý.
Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic
Tomáš Šebek
Takže my si tady čteme knížky zatímco tenhle člověk zrovna zachraňuje zastřelenýho, rodí dítě, rovná čelisti, trénuje na maraton a jen tak mimochodem publikuje knihy. By si jeden řek, že dělá pro lidi naprostý prd, když to čte a asi jo, asi to tak bude.
Betonová zahrada
Ian McEwan
Ta kniha Vám tak zamotá hlavu, že na konci máte pocit: „Tak jasně, vyspal se s vlastní sestrou, to je strašně divný, ale v jeho situaci, máma mu umřela a navíc on s ní vlastně neměl úplně sesterskej vztah...že jo.“ Strašně zvláštní kniha, strašně moc.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Přečetla jsem si ji v 17 letech a pak už nikdy, ale některé pasáže si pamatuji dodnes. Především to, jak mi byla hlavní hrdinka sympatická a nepociťovala jsem vůči ní žádný odpor ani nepochopení, naopak mi po četbě téhle knihy navždy zůstal v hlavě pocit, že drogám může propadnout kdokoliv a velmi jednoduše.
Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
No je pro mě trochu těžké si hlavního hrdinu zařadit. Je to popletený dospívající introvert, který má zajímavé kamarády (mimochodem, co to je sakra za lidi???) a snaží se být alespoň podobně zajímavý a sečtělý, nebo je to chudák kluk, který prožil trauma a snaží se s tím vyrovnat? Pokud to druhé, je to vážně taková sranda?
Věc Makropulos
Karel Čapek
Krásná myšlenka, že život má smysl pouze, máme-li někoho rádi a někdo má rád nás.
Masarykovy vražedkyně: Ženy, zachráněné v období první republiky prezidentskou milostí od trestu smrti
Ivo Pejčoch
Takový trochu jiný pohled na tu bájnou první republiku, kdy bylo prý všechno růžové. Ještě zajímavější než samotný popis vražd je pohled do života tehdejších venkovanek, strašně drsná doba, kdy zabít vlastní dítě bylo někdy jediné východisko.
Prožívat několik životů
Hana Krejčová
Jaké je vychovávat cizí dítě, které vlastně není nikdy úplně vaše. Moc hezká knížka o lidech, kteří se rozhodli žít jinak než s manželkou, dvěma dětmi a psem.