MaxQ komentáře u knih
Jó Zaklínač je klasika, rád jsem si ho připomněl. Naposledy jsem ho čítával na gymplu v Ikarii.
Po 30 letech jsem se vrátil k této knize a nelituji. I dnes stejně poutavá, jako kdysi. A ty nádherné ilustrace.
Á, pan Sapkowski přispěl svou troškou do ranku válečných knížek. A samozřejmě trošku netypicky. V závěru knihy jsem se ve snových pasážích trošku ztrácel, ale to byla spíše chyba mé nepozornosti. Myslím, že by jí slušelo trošku víc stránek, četla se jedním dechem. Neodpustím si aspoň dva citáty:
"Sám sebe klame ten, kdo věří, že si ve válce uchová svoje lidství, že mezinárodní právo a harmonie ius in bello jsou schopny zastavit nebo aspoň zmírnit chaos války. Lidství ve válce je přelud, fantasmagorie, protože válka a lidství jsou pojmy, které se navzájem vyvracejí."
"Protože jistý oficiálně neexistující muž pera napsal, že jsou věci, které by člověk neměl vidět a pokud je viděl, je lépe, aby umřel."
Tak tohle bylo šlápnutí vedle. Čtyři studenti analyzují své sexuální pocity na pozadí cesty za nějakými lebkami a mýtem o nesmrtelnosti. Tady byla sci-fi spíše jako zástěrka, tyhle cancy mohli řešit cestou na chmelovou brigádu.
Tak předně je tahle kniha dlouhá, resp. zbytečně protahovaná. Dokážu si představit poloviční rozsah stránek. Klišoidní postavy (nadutý miliardář, zlý církevní prelát) si autor taky mohl odpustit. Na druhou stranu byl příběh celkem zajímavý, aspoň do té míry, že jsem knihu neodložil, ale poctivě dočetl až do konce. Ačkoliv pro nás scifisty to teda žádné objevné terno nebylo.
Co k tomu říct - čtivě a napínavě napsaná komoušská agitka, které s přibývajícími stránkami dochází dech. Snad jen trochu romantiky pro pobavení:
"A vzpomínal na děvčátko se střapatou hlavou, v kartounových šatech... které roznášelo v lýkové nákupní kabele letáky mezi stávkujícími textiláky. Vzhlížela k němu velkýma, vážnýma očima, které tehdy byly šedomodré a dnes jsou šedozelené, sledovala pozorně jeho ústa, když vykládal o stávkových bojích soudruhů v severočeském uhelném revíru. Učil ji zpívat revoluční písničky a později ji slyšel, jak je předzpěvuje skupině dětí, které kolem sebe shromáždila."
Jedním slovem nadšení. Postav jak na orloji a pokud na konci knihy potká Reynevan někoho z prvního dílu, jsem v koncích, ale vůbec to nevadí. Příběh a hlavně prostředí, ve kterém se děje, je uchvacující.
Stejně výtečné jako první díl. Nebudu zde plýtvat superlativy, to už udělali jiní, ale neodpustím si jednu "výtku" (v uvozovkách jak vrata od hořící stodoly). Vzhledem k tomu, do kolika pastí, léček a zajetí se už Reynevan dostal, dostavuje se zajímavý efekt. Už se o něho ani trochu nebojím, protože je mi jasné, že ho z toho Sapkowski zase nějak vyseká :)
Tohle dobrodružství mě opravdu uchvátilo, hned jdu na druhý díl. Jestli to má být historický román nebo fantasy neřeším, protože se to hlavně dobře čte a člověk se i přiučí něco z historie. Sapkowski na vrcholu!
Skvělé dobrodružství při zahajování pravidelného rozhlasové vysílání, které by stálo i za zfilmování. Bez nadšenců by se velké věci prostě neobešly.
Přečetl bych to klidně na jeden zátah, kdybych neměl jiné povinnosti, jako jíst, spát, dýchat... Velmi čtivá kniha. Těžko uvěřit, že by tak malé děti takhle uvažovaly, na druhou stranu to byly ty nejlepší z nejlepších, takže možné to je. Jen škoda toho rychlého konce.
Spíše románek, než román, ale velmi dobře čtivý. V utopickém městě France Ville bych teda určitě žít nechtěl, na druhou stranu v době, kdy byl tento román napsán, bych asi tvrdil něco jiného. Ovšem samotné Ocelové město je realitě blíž. I dnes. Bohužel.
No jo, přesně jak píše černoboh. Zajímavé pouze ze začátku, ale pak už je četba stejná nuda jako služba dozorců BAMu. Všechno se opakuje a autor to ví, ale co psát jiného?
U druhého dílu platí to, co u prvního: Historky a pověsti z různých dob seřazené podle míst putování. Autorovi bych vytknul celkem nesmyslné citování z knih, kterým se normální historici smějí (Utajené dějiny Čech a podobné bláboly).
Historky a pověsti z různých dob seřazené podle míst putování. Autorovi bych vytknul celkem nesmyslné citování z knih, kterým se normální historici smějí (Utajené dějiny Čech a podobné bláboly).
Přiznám se - nedočetl jsem. Ta kniha je opravdu celkem nezáživná. To ale neznamená, že se někomu nebude líbit.
Zde, bohužel, míra tendenčnosti a propagandy překročila únosnou mez. Takhle to vypadá, že jediní dobří, kdo v koncentráku bojoval s nacismem, byli jen a pouze komunisti.
Moderní dějiny československé a české republiky očima Poláka. Známé kauzy, o kterých všichni něco víme, ovšem napsané tak, jak by to asi nikdo z Čechů nedokázal. Přitom nejde o žádnou kritiku, naopak, je z textu cítit, že autor má naši zem rád. Aspoň doufám :)
Pamatuji ze Čtyřlístku, tak jsem ji půjčil své 3,5 leté dceři. Příběhy jsou pro ni ještě celkem složité, ale přesto má tuto knihu strašně ráda. Příběhy jsou totiž krásně a poctivě nakreslené.
Některé záhady notoricky známé, některé méně. Ale čtivě napsané.