markulina711 komentáře u knih

Na prstech jedné ruky bych spočítala kolik sci-fi knih jsem za celý život přečetla, nebýt čtenářské výzvy nepustila bych se ani do této.Pár let zpátky jsem zaregistrovala film, který jsem dosud neviděla, takže zážitek byl plnohodnotný. Asi vypustím ze slovníku větu -To nejde. Mark se totiž nevzdává za žádných okolností a ještě je v té bezvýchodné situaci, ze které by každému hráblo, ukrutně vtipný. To mne nadchlo. Nevím a nedokážu posoudit jestli je technická stránka reálně proveditelná, nebo se jedná o fikci autora. Každopádně technické návody od čehokoliv zásadně nečtu a tohle byl v podstatě technický návod na opuštění Marsu a ještě mě bavil.

39 19.07.2023

Hodnotit tentokrát nebudu. Přečetla jsem během 6 hodin. Karin Lednická prokládá vzpomínky pamětníků s fakty, které dokázala posbírat. Hluboce smekám. Muselo jí to dát neskutečně práce. Myslím,že nebudu jediná, která o Životicích slyšela až v souvislosti s připravovanou knihou, když pominu čtenáře z dotčeného regionu. I po tolika letech vyvolává událost příšernou hrůzu,bolest a zmar, když si člověk uvědomí,že jen zlomek zodpovědných dostihl spravedlivý trest.

První díl mě nebavil,ale nemám v povaze odkládat knížky, tak jsem se tím prokousala, do druhého dílu jsem se teda vůbec nehnala, ale dostala jsem ho darem, dlouho se na něj prášilo na nočním stolku a obsahuje mapu, takže kandidát na čv. Těžké začátky, postavy a jejich předchozí osudy jsem si nepamatovala. A pak úžas. Málokdy se stane,že pokračovaní je lepší než první díl. Tady teda nepochybně. Hltala jsem stránky plné přebujelého nacionalismu a nesmiřitelnosti. Člověk člověku vlkem. Ono nestačí,že v těšínském regionu se žilo vždycky těžko, těžce se dělalo na chleba, že rodiny musely přežít hospodářskou krizi ve 30.letech. Fanatismus, zabedněnost a umíněnost rozklížila sousedství i celé rodiny. Smutné čtení. Poučíme se někdy?

30 04.08.2023

Kniha mého dětství. Dostala jsem ji od Ježíška v první třídě. A od té doby četla asi stokrát. Teď ji dokolečka čtu svým dětem, které ji taky milují. Položí mobily, ignorují WiFi a poslouchají příhody staré 75 let.

29 24.02.2022

Pan Stevens se nejspíš už narodil v livreji, s mateřským mlékem sál i důstojnost majordoma panského sídla a výchovou pozbyl veškeré emoce a schopnost elementárních projevů citu ve chvílích, kdy je potřeba vystoupit z role a jednat empaticky.
Nádherný ,vytříbený text, skvěle hlavně působí to nevyřčené. Moje první setkání s autorem a určitě ne poslední.

28 05.02.2024

Klasika neomrzí. Tuhle kouzelnou knížku jsem zdědila spolu s Knoflíkovou válkou a Rychlými šípy po kmotrovi. Když zrovna pršelo a nedalo se dělat lumpárny venku, zašila jsem se někde s tímhle dobrodružstvím. Dnes čtu sem tam z nostalgie. Ale pořád mi to dělá stejnou radost.

28 30.09.2023

Znovu po letech. Znovu uchvácení naprosté. Namlsaná americkými beatniky, které jsem četla cca v 18 letech, jsem hledala někoho v české literatuře. Našla jsem,abych posléze hořce zaplakala, že stihnul tak málo a víc už nepřidá. Čas od času se vracím a pořád to bolí.

24 04.08.2023

Tohle pro mne jako pro matku stejně starých dětí nebylo jednoduché. Jarkovi jsem stranila, nechápala tu presumpci viny , nenávist a odsudky jeho okolí ( vyjma sousedů Urbánků). Ale mít Jarka za souseda já,co bych dělala? Citlivě a čtivě podané moc těžké téma. Moc se mi líbilo, to přirovnání Jarkova života k stavu zděděné vilky a hlavně zahrady kolem. Jak dával do pořádku dům a zveleboval zahradu,tak uklízel a dával směr svému dalšímu životu.

24 25.05.2023

Mě tahle mánie minula, když vyšel Harry poprvé končila jsem gympl. Pamatuju, že od pohledu byly ty knihy nevábné - tlusté, rády se rozvalovaly a ilustrace byla jen na deskách. Teď po letech jsem Harrymu dala ještě šanci. Dětem jsem pořídila ilustrované vydání. Četli jsme před spaním a byli jsme nadšení všichni. Krásná kniha.

22 06.04.2022

Broučci byli už za mých mladých let nemoderní. Navíc se závadnými náboženským pozadím. Právě proto jsem je podědila a poctivě četla. Rodiče se mi totiž starali o to ,aby se mi dostalo i jiného vzdělání než době poplatné nalévárny na základní škole. Po letech jsem je četla znovu svým dětem . Pro ně to musel být už úplně jiný vesmír,ale kupodivu se jim taky moc líbili. Proto mají pevné místo v dětském oddělení naší knihovny a seznámím s nimi určitě i vnoučata,jestli se jich dožiju. Když ne příběh,tak nádherné ilustrace budou fungovat dál .

21 16.12.2023

Knihu jsem zdědila spolu s rozsáhlou knihovnou mojí maminky. Při probírce mi spolu se jménem naskočila asociace Bílý tesák, tak jsem ji s díky odložila na polici - to budu číst až přečtu všechno ostatní. A ležela ladem. Po pár letech jsem se v antikvariátu kochala nabídkou a nevěděla co první, když v tom vstoupil pán a zoufale požadoval právě Tuláka. Nebyl prý nikde k dostání a pán byl fakt na pokraji zhroucení. Tak jsem dorazila domů a vylovila tu otázku života a smrti, že si ji teda přečtu. Spadla mi sanice a četla jsem celou noc.
Pominu úvahy jestli Darrell je či není vrah a sedí právem. Mnohem víc mou mysl zaměstnává evoluce jeho nesmrtelné duše. Jeho opakovaně prožívaná malá smrt. Knihu čítávám jednou za čas, a né nutně celou, mám v ní oblíbené Darrellovy životy napříč časem a prostorem. Doufám,že zoufalý pán nakonec svůj výtisk sehnal. Už ho chápu. Jsem ráda hrdým vlastníkem.

21 14.12.2023

,,Toho prvního přivázali ke stromu, posledního žerou mravenci."
Neopakovatelný magický realismus Garcii Márqueze. Kdyby nikdy nic jiného nenapsal, tímto si vytesal pomník dostatečné velikosti.
Text můžeme vykládat jako imaginární dějiny Kolumbie posledních 2 století.Hojně odkazuje k biblickým mýtům, aluze na prvotní hřích, potopu i apokalypsu. Román je zalidněn velkým množstvím postav a je sestaven z množství dějových epizod a osudů rozvětvené rodiny Buendiů. Tříšť dějových epizod, velká fluktuace postav, dynamická proměnlivost životních osudů, do nichž zasahují velké milostné vášně i mocenské síly, občanské války, živelné pohromy, projevy civilizačního vývoje,vzbuzuje pocit nekonečné samoty každé z postav . Vše jakoby plynulo ke konečnému zániku v naprostém chaosu. Zároveň se však navrací k prvopočátkům života. Čas totiž podle Garcii Márqueze neletí stále dopředu,ale otáčí se kolem dokola. Smrt není koncem života,ani lidská samota není definitivní.

Trochu z jiného soudku: až po přečtení chápu Márdiho text ,,kdyby bylo nebe blízko, kdyby bylo o trochu blíž, tak bych si sáhnul na Remedios, to si piš."

20 16.12.2023

Tohle by mělo být součástí povinné četby na středních školách. Dá to člověku víc než pár hodin dějepisu věnovaných 20.století. Navíc s Chlupem se jde lehce ztotožnit. 10 let života za jednu neškodnou klukovinu. Zničené zdraví a doživotní psychické i fyzické následky. Bohužel takových případů nebyly jednotky,ale tisíce. Nesmíme se dívat stranou, když je v zorném poli bezpráví. Nesmíme zapomenout.

20 22.11.2023

Harry Hole je moje srdcovka. Nezklamal ani po třinácté v řadě. Mám chuť to s ním táhnout dál. Je sice opotřebovanější a přestává chlastat, pokolikáté už,ale má svoje kouzlo. I když strýček Alík? Vážně? Jediné co mi vadilo, že Nesbo zase pohřbil další mou oblíbenou postavu, dělá to pravidelně, tak snad si zvyknu. Moc mě bavila mikrobiologická linka příběhu, a oceňuju odkazy na hudební perly. Taky bych si dala večírek 1977. Tak jsem si pustila alespoň Heroes od Bowieho. Plný počet bodů za to, že mne Nesbo dokonale zmátl. Neodhalila jsem předem ani Prima ani dámu v nesnázích. Někteří píšou,že to bylo nechutné, ano uznávám, že některé okolnosti nejsou pro citlivky, ale na rozdíl nového Keplera, u kterého to bylo vršení zvráceností na efekt,tady mně to přišlo opodstatněné a napsané tak, aby to posloužilo ději a nevyvolalo zbytečně dávicí efekt u čtenáře.

20 15.05.2023

Když to srovnám s předchozími knihami autorky,jedná se pro mě o slabší kus. A nemůžu říct , že by to bylo nechutností tématu. Nedávno jsem četla Zahradu a takový neutěšený stav ve mně nevyvolala.Závěr Lesa mi způsobil až fyzickou nevolnost. Modlila jsem se,aby Terezka zůstala v děcáku. Že pod barákem něco prosakuje jsem tušila, ale tipovala jsem něco jiného. Tolik zničených životů kvůli strachu mluvit.

19 12.09.2023

Naše večerní usínací klasika. Opět ji děti vytáhly z knihovny, že jsme ji dlouho nečetli. My už ji teda nečtem, my už recitujeme z paměti a knížku máme rozevřenou a kocháme se nádhernými ilustracemi Jiřího Trnky.

19 24.07.2023

Krásný a bohatý je ten jazyk český. A pohádky jsou i v dnešní době prudce čtivé, aktuální a skvělé. Děti se dobře bavili a dospělé nadchlo prolínání moderního s tradičním.

19 11.10.2022

Pocit po přečtení? Jako když hledím ven přes studené orosené sklo. Vnitřně se mě ten výjev dotýká, chci ho zaostřit ,ale nejde to. Román má obrovskou sílu, postavy nesou zajímavé osudy,ale všechno je tak decentně ,,japonsky" tlumené.Když nepočítám sex popisující pasáže. Ty v tom jemném příběhu působí jako řvavé reklamní pauzy v průběhu uměleckého filmu.

18 29.01.2024

Tak o tomhle opravdu nevím co napsat. Jestli je to pravda a do jaké
míry nebo fikce nebudu koumat. Zaměřím se jen na způsob podání. A ten mě tedy neupoutal. Pomalý rozvláčný začátek , horko těžko jsem pokračovala ve čtení v naději ,že se to zlomí. To už jsem skákala v textu. Spousta vaty, dlouho nic , nic a pak totální čudo. Nebudu patřit k nadšeným čtenářům, ani zpochybňovat vysoké hodnocení knihy zde na databázi. Já si o tom myslím svoje a byl to zjevně můj poslední Karika.

18 06.11.2023

Jsem žena rybáře, mám syna rybáře.Jak rozumím paní Hermě:-) Ale není nad to trávit čas u vody, teče úplně jiným tempem. Nezáleží na ničem a zatím co ti moji rybáři furt něco koumají a spřádají taktiku, já si v klidu čtu, třeba zrovna tyto povídky. Vyvolávají ve mně nostalgii a mír a pokoj. Jsou nádherné. Teď jsem je zařadila jako příslib další sezóny.

17 14.01.2024