mari.seri komentáře u knih
Přečteno jedním dechem. Kniha splnila moje očekávání. Zajímavé postřehy, popsaná kriminální práce, v propojení se seriálem TOP.
Aristokratka opět nezklamala. Spousta komických situací, opět jsem se při čtení hodně nasmála. Kuklíci na zámku top, těsně v závěsu ukončení sezony a psí den zdatně sekunduje :-)
Skvěle napsaná kniha, která vás vtáhne do děje. Napětí a spád od začátku až do konce, ačkoliv dopředu víte, jak příběh dopadne.
Prattchett nikdy nezklame. Naprosto povedený díl. Elanius jako velvyslanec diplomat :-). Jedním slovem paráda. Kniha přečtená téměř na jeden zátah, nešlo se od ní odtrhnout.
Super, super a ještě jednou super. Skvělé povídky, výborný nezapomenutelný humor. Některé povídky jsme měli doma na gramo desce a do dneška při čtení povídek v hlavě slyším hlas M. Šimka. Knížka, která zaboduje v kterékoli době a určitě člověku vždy zvedne náladu.
Čtivě napsaná detektivka z českého prostředí. Už se těším až si přečtu další knihu od tohoto autora. Ano není to super napínávý děj plný zvratů alá J. Deaver nebo Nesbo, ale jako odpočinkové čtení super. Čteno v rámci Čtenářské výzvy - kniha s méně než 500 hodnocení (v době přečtení 340 hodnocení)
Ke knize jsem se znovu vrátila díky čtenářské výzvě. Už když jsem ji četla poprvé v rámci školní četby, tak mě hrozně bavila a s postupujícími lety se to jen zlepšuje. Patří k mým oblíbeným knihám. Výborný humor, satira. Seriálové zpracování je vynikající a O. Vízner jako Saturnin je neskutečný :-) Seriál a film jsem už viděla nesčetněkrát a knihu jsem rozhodně nečetla naposledy :-)
Knihu jsem četla se smíšenými pocity. S radostí, že je to kniha mého nejoblíbennějšího autora, který mne nikdy nezklamal, ale zároveň se smutkem, že žádný další příběh ze zeměplochy už nebude. Není to ten starý známý T.P., kniha je samozřejmě poznamenána jeho nemocí jak už někdo níže uváděl, ale ruku na srdce, kdo z nás by zvládnul napsat knihu v době, kdy bojuje se zákeřnou nemocí. Myslím, že to bylo důstojné zakjončení série o Toničce bolavé a jejich modrých kamarádech :-)
Kniha jako celek dobrá, čtivě a napínavě napsaná. Konec mi přišel takový ušitý horkou a rychlou jehlou, ne úplně vysvětlený. Je jasné, že bude další pokračování, pravděpodobně opět s Wolfem. Za mne o malinko lepší než Hadrový panák. Dvojice detektivů mi k sobě pasovala a jsem zvědavá na další vyšetřování s Baxterovou.
Staříkem nasadil autor laťku opravdu hodně vysoko. Analfabetka byla podle mne malinko slabší, ale jen o chlup. Prolínání dějových linek bylo opět super. Oddechové vtipné čtení. Parádní zápletky, různorodé postavy, absurdní situace,...prostě super, ale po staříkovi člověk prostě očekává další bombu :-)
Další ze série s HH, Nesbo opět nezklamal. Je pravda, že HH není tak "divoký" jako dřív, ale myslím, že to vůbec nebylo na škodu. Vykreslení charakteru postav jako vždy parádní. Byla to moje 3. knížka o HH a vím na 100 %, že v blízké době přečtu i ty zbylé :-)
Ani třetí díl mne nezklamal. Neustále jsem se skvěle bavila. Asi nejvíc při čtení Mariina zápisu z předešlého dne (halucinace, skutečnost) a následném doplnění od škudlila :-)
Opět další parádní případ Oldřicha z Chlumu. Jako vždy, zhltnuto skoro na jeden zátah. Docela návykové čtení :-)
Novou knihu s RL jsem si nemohla nechat ujít. Ano je to stále stejná mohlo by se říci ohraná předloha (velký objev, útěk s krásnou a chytrou ženou, falešné obvinění, stíhání a velkolepé odhalení), ale autorovi nelze upřít, že stále píše tak, že přiková čtenáře ke knize a ti hltají další a další stránky v touze zjistit jak to dopadne a jakou velkou záhadu kniha skrývá. Líbilo se mi, že tentokrát se vše vyloženě netočilo kolem RL a jeho symbolů, ale prostor zde dostaly nové technologie, což je téma více než aktuální. Ovládáme mi digitální technologie nebo už pomalu ony ovládají nás? A jak to bude za pár desítek let? Neženeme se dopředu moc zběsile? Za mě osobně opět super počin autora.
Stejně jako první díl mne kniha nezklamala. Příjemné oddychové čtení. Velmi čtivě napsáno. Konec samozřejmě navnadí čtenáře na další díl, no snad se ho brzy dočkáme.
Celkem čtivá detektivka z dob R-U. Takový český Sherlock Holmes zasazený do Poirotovského příběhu. Jsem zvědavá na případné další příběhy.
Knížku jsem přečetla v rámci čtenářské výzvy (darovaná kniha). Knížku jsem darovala taťkovi, který miluje české detektivky. Z příběhu jsem nebyla vůbec zklamaná. Děj měl spád, čtivě napsáno, člověk měl prostě chuť knihu dočíst, aby věděl, jak to dopadne.
Stoletého staříka mi doporučili kamarádi. Všichni z něj byli naprosto unešeni a já už chápu proč. Vtipné situace střídají ještě vtipnější. Prolínání současného příběhu s životním příběhěm Alana byl skvělý autorský tah :-) Příběh se četl jedním dechem. A závěrečné skupinové vysvětlování událostí státnímu zástupci bylo naprosto grandiózní.
Po knize jsem sáhla po shlédnutí filmu od Renče, na který se snesla vlna kritiky. Život Lídy Baarové zde byl velmi čtivě sepsán. Těžko může kdokoli z nás soudit a odsuzovat její chování. Nežili jsme v té době a nevěděli bychom, to co víme teď. Baarová byla mladá, naivní a dle jejího vyprávění nestála o nic jiného než aby mohla hrát. Neviděla nic špatného na tom hrát v Německu. Podle všech dostupných informací nebyla žádná nacistka, nesnažila se nikomu ublížit, jen se zamilovala do zločince. Spoustu svých životních rozhodnutí si jistě vyčítala, ale takový je život a i když ji srazil na kolena, ona vždy vstala a šla dál. Za to jistě zaslouží obdiv. Za své neuvážené mládí si vytrpěla dost - ztratila celou rodinu a vždycky když se zdálo, že už bude líp, tak se vrátil závan minulosti a nedovolil jí si dlouho užít radosti.
Knížku vřele doporučuju, člověk se od ní ani nemůže odtrhnout :-)
Toto byla moje třetí kniha od M. Moravce. Před tím jsem četla rozhovor s M. Dvořákem a J.Marešem, ze kterých jsem byla nadšená a velmi jsem se těšila na další. Bohužel jsem asi byla hodně zmlsaná a tak přišlo trochu zklamání. Vůbec ne ze stylu knihy, opět perfektně vedený rozhovor, zajímavé otázky,... Spíše je to o tom, že mi zcela nesedl pan docent. Relativně dost odborné mluvy a popisy operací mně nevadili. Je vidět, že chirurgii a svoji práci miluje.
Pan docent mi připadal trochu sebestředný, místy arogantní, egoistický,... Jako před špičkou v neurochirurgii před ním smekám a má můj obdiv, ale jako s člověkem bych s ním pravděpodobně nevycházela, s hodně názory bych nesouhlasila. Jako špičkový chirurg určitě má nárok na takové sebevědomí, ale na mě tady toho ega bylo opravdu hodně. V předchozích knihách jsem takový pocit neměla, i když jak M.Dvořák tak i J.Mareš jsou dle mého také špičky ve svém oboru.