Madla81 komentáře u knih

Jednotlivé povídky zapadnou do souvisejícího rámce jako prdel na hrnec. Ross Jeffery nám prostřednictvím mikropříběhů líčí problematický vztah násilnického a impulzivního otce a křehkého chalpce. Je to úplně jiné čtení než autorův předchozí počin - Zůstanou jen skvrny, ale je to dojemné, silné a hluboce lidské.
Z jednotlivých situací čiší emoce tak čisté a syrové, že se čtenáři zaříznou do srdce i do duše.
Mám dalšího oblíbeného spisovatele a doufám, že nás bude Martin Štefko zásobovat jeho tvorbou, protože to opravdu stojí za to.

10 02.03.2023

Opět jsem se namlsala. Návrat na zemi, kde téměř nejde poznat Havířov před invazí a po invazi (kdo tam byl, ten se nediví) za plněním Vodičkových přání, která se tak úplně nepodaří. I když vlastně ano, z velké části, ale spíše díky bezděčným sklonům téhle party dostat se do průseru. Nicméně příběh až na pár logických díreček splnil očekávání. Ve správných momentech jsem se smála na celé kolo, ke konci jsem napětím ani nedýchala a opět jsem tu mezi stránkami nacházela i niternou touhu po svobodě a lidství. Chvílemi velmi dojemné, zároveň ale akční a vtipné. Co víc chtít! Nášup! Chci nášup!
Po tomhle díle snad začnu mít ráda i smažák :-)

10 11.02.2023

Velkolepější odchod do důchodu nedokáže vyseknout nikdo jiný než mistr Kosek. Sex, krev, sperma, spousta magie, zbraní sečných i palných, kouzla a akce v různorodých kulisách.
Tomáš Kosek zestárl a na příběhu je to znát, trošku mi tu chyběl výraznější tón pubertálního humoru, který jsem v předchozích sériích tak zbožňovala.
Ale nikdo nejsme věčné dítě a každá postava se musí vyvíjet.
Hezký důchod na Reunionu, pane Kosku!

10 22.12.2022

Tradiční Kotleta v celé své kráse - spousta sexu, magie, krutopřísně hustodémonských hlášek, vnitřností a hektolitrů krve. Skvělá braková oddechovka v tom nejlepším slova smyslu. Moc se mi líbila romská mytologie a poslední příběh, který knihu uzavíral, čímž nechci říct, že akce na Kubě či v tokiu stály za prd, to bych vážně kecala, protože jsem si příjemně užila každou stránku.

10 04.09.2022

Týý vogo a týý brďo! Začátek je pozvolný, protože je potřeba dostatečně vykreslit životně působící postavy a život v podivném městě čnícím nad zemským povrchem, který je kvůli blíže nespecifikované katastrofě neobyvatelný. I přesto jsou zde lidé hlásající Návrat na zem. na ty si došlápne nejlepší vyšetřovatel Politu, mimochodem pěkný hajzlík, ke kterému těžko můžete vzhlížet jako k sympatickému hrdinovi. I přesto se autorce podařilo neskutečné, protože tomuhle týpkovi s minulostí temnější než noc, budete držet pěsti a fandit mu v jeho boji o záchranu císaře, města v oblacích a Liese. V té knížce je všechno, skvěle propracovaná psychologie postav, uvěřitelně popsané souvislosti (neskutečně se mi líbily úryvky technickcýh zpráv, deníků vynálezce, různé zprávy, které knize dodávaly ten pravý punc autenticity), děj našlapaný akcí neuvěřitelně rychle odsýpal, hlavní hrdina se brodí krví a jinými nechutnými tekutinami, ale najde se zde i místo pro motiv neopětované lásky, občasné záblesky škádlení, které mě neuvěřitelně bavily a oživovaly mnohdy temný děj knížky. k Městu v oblacích se zkrátka budu ráda vracet, protože to není žádná bezduchá post apo vyvražďovačka, ale parádní plnokrevný román. Moc se těším na Zemi v troskách!

10 05.11.2021

Opět depresivně depresivní Hanišová ve své krystalicky čisté podobě. Jak já hlavní hrdinku, sobeckou a do sebe zahleděnou Julii, nesnášela. Měla jsem chuť ji profackovat, aby se probrala. Její plytkost a zaměřenost na sebe samotnou, na vnější pohled, se mi neuvěřitelně hnusil. Nebyla mi sympatická od první stránky a s každou přečtenou stránkou se mé antipatie jen zvětšovaly. Občas jsem knížku musela odložit, protože tolik přetvářky, zla a lží jsem prostě na jeden zátah nedávala. I přesto nešla kniha odložit. Je čtivá, výborně napsaná, vtáhne vás do děje a naprosto pohltí. Jen se mi zdála až moc temná a bez jediné skulinky naděje.
Anežka, nechtěné dítě, vyhandlované jako koza na kábulském trhu, je terčem šikany, jak od učitelek ve školce, tak od dětí a její matka jí beze slůvka podpory jen cepuje dál a dál, aby dívka náhodou nezapadla do představy o minoritě, ke které náleží. Anežka neví nic o svém půvdou, dozví se o něm náhodou, i přes všechny strašné věci, které se jí stanou, jsou její pubertální útěky jen malými akty vzdoru, které však netečná Julie bere jako všepohlcující zklamání. Anežce se nevyhne nic. Fyzické napoadení ze strany rasistických spoluobčanů, sexuální napadení od spolužáků a hlavně všeprostupující chlad a netečnost ze strany matky, která dá jen na vnější slupku a nejvíc řeší "co by tomu řekli sousedi". Julie byla tak zahleděná sama do sebe, že jsem jí ze srdce přála rozpad jejího světa a osobnosti. Po přečtení některých kapitol jsem měla chuť obejmout vlastní děti, pochovat koťátko a sníst celou čokoládu, abych se uklidnila.
Je to drásavé, temně psychologické čtení a není v něm ani světélko naděje. Pro ten bezbřehý pesimismus dávám o jednu hvězdičku méně, protože i když Hanišová umí výbornou psychologickou perokresbu, Anežku dle mého názoru napsala až příliš jednostranně a nemilosrdně.

10 27.09.2021

Tahle knížka byla neuvěřitelně čtivě napsána. Sledujeme v ní vzájemně propletené osudy michal, Denisy a Vojtěcha, které se v průběhu knihy neuvěřitelně proplétají a spějí k neodvratnému finále, z něhož mrazí v zádech. Již v dětství všech tří protagonistů je cosi podivně děsivého a patologického, co postupně prorůstá jejich životem a pomalu ho mění v noční můru. Mě jako ženu nejvíc zasáhl osud Denisy, jejíž zprvu nevinné působení v baru v Anglii se zvrhlo v tu nejhorší sexuální otročinu, jejíž popisy si nezadají se žánrem slasheru. Po dočtení těchtokapitol jsem většinou musela jít obejmout děti nebo rozečtenou kapitolu odložit a jít se vydýchat. Taková to byla síla. A to nejsem žádná křehotinka. bylo to rychlé, drsné a naturalistické. Po přečtení jsem v sobě ještě pár dní nosila neurčitý pocit jakéhosi pošpinění, což znamená, že autor odvedl řemeslně výbornou práci a napsal opravdu naturalistický velmi přirozeně plynoucí příběh o novodobých gangsterech. Fakt klobouk dolů!

10 15.09.2021

(SPOILER) Tak tohle byla pecka. Nenápadná, vcelku útlá knížka, ale tak nadupaná dějem a úžasně zpracovaná, že mi vzala dech. Vypráví příběh devítileté Elišky, jejíž matka zabije svého syna a spáchá sebevraždu. Eliška pak bydlí se svou tichou a nemluvnou tetou ve velkém domě.Má vlastně všechno, ale nemá nic. Nemá rodinu. Nemá vztahy. Nemá informace o svém otci, nezná pohnutky, jež vedly její matku k tak strašlivému činu. vyrůstá tak v informačním i citovém vakuu, které formuje i její další vztahy, jak přátelské, tak milostné a později i vlastní vztah k mateřství.
Rozhodně to není oddechová kniha, ale rychlému čtení napomáhají krátké a úderné kapitoly, které vždy končí nějakým zvratem, který nutí čtenáře hltat další a další stránky. Moc se mi líbilo výborné psychologické zpracování všech postav, i to, že si hlavní hrdinka vybírá za své přátele také lidi s nějakým způsobem "pokřivenou" osobností. Příběh plyne lineárně a logicky a já se určitě vrhnu na další knížky od této úžasné české autorky.

10 06.08.2021

King ve své vyzrálé podobě v Ústavu doslova září. Je mistrem brilantních popisů a vykreslení temného Ústavu, v němž neznámí trýznitelé drží jako své únosce děti s telekinetickými a telepatickými schopnostmi. King v knize skvěle prodal své zkušenosti z doby, kdy byl po nehodě dlouhodobě hospitalizován. Jediné, co bych trošku vytkla, je poněkud zdlouhavý a zbytečně moc "ukecaný" závěr obsahující nejen dle mého názoru trošku nadbytečné narážky na republikány a nastiňující zbytečně moc intelektuálních a filozofických otázek. Ale i přes tyyto malé výtky se jedná o výbornou knihu Mistra hororu, která rozhodně stojí za přečtení.

10 10.01.2021

Nádherná, hluboká kniha s filozofickým přesahem, o lásce, zradě, bolesti a odvaze. Četla jsem ji před patnácti letech až jako dospělá, ale navždy se dostal ado mého srdce. Je emotiní, ale ne prvoplánově. Když jsem ji četla svým dvěma synům, přiznám se, že jsem u některých kapitol plakala. A to se mi u knih nestává. Kniha je vhodná spíše pro starší čtenáře, ale myslím, že nejlépe ji pochopí dospělí.

10 08.01.2021

Moje další oblíbená kingovka. Mistrně vystavěný příběh, napínavý od začátku do konce, živé a dokonale uvěřitelné dialogy, mistrně napsané charaktery hlavních hrdinů, kteří v knize rostou od dětí až po zralé dospělé a věčné zlo v podobě klauna, který vlastně není tak docela klaunem.

10 05.01.2021

(SPOILER) Moje první Carterovka a nebylo to vůbec špatné, ačkoliv jsem vraha odhalila hned, jakmile se objevil na scéně, i když motiv jeho jednání mi byl nejasný. Autor píše fajn, děj má spád a rychle odsýpá, ale nic nového, objevného nepřináší. Prostě další tuctový thriller do počtu. Ani co do krvavosti a brutalit kniha nijak nevyčuhuje (takový Martin Štefko a jeho Farma zrůd mi přijde mnohem brutálnější a navíc zajímavěji napsaná), tak nějak mi není jasné, proč je autor tak vychvalovaný. Detektiv s takřka nadpozemskými deduktivními schopnostmi si není schopen obhájit svůj úsudek a pošle na smrt nevinného člověka, protože na něj tlačí vedení? To jsem si málem ukroutila hlavu. Nebylo to špatné, ale takových thrillerů je dvanáct do tuctu.

9 04.04.2024

Depresivní, nadčasové, skvělé, víc není třeba dodávat. Kafku mám moc ráda už od střední.

9 09.03.2024

Tuhle novelu jsem zkoušela přelouskat na konci střední školy, ale přiznám se, že jsem ji nedočetla. Ta únavná zdlouhavost mě prostě utloukla. Teď, po více než dvaceti letech, jsem ji zkusila jako audioknihu. Předčítání Ladislava Mrkvičk bylo skvostné, i přesto jsem si musela poslech dávkovat a hodně se přemlouvat, abych tuhle klasiku vůbec doposlouchala. Prý se to změní v důchodu, říkala moje máma, která Starce a moře četla třikrát a až ve svých více než šedesáti letech mu přišla na chuť. Ta rozvleklost chce prostě starého čtenáře, který je nezdolný a trpělivý.

9 19.02.2024

Neuvěřitelně silné, smutné, ale zároveň velmi poetické. Tahle kniha ve čtenáři vyvolá opravdu hodně širokou škálu emocí od smutku, bezradnosti až po bezbřehý vztek a nenávist k lidem, kteří byli schopni pošlapat nevinný dětský život.
Tahle novela mi v hlavě zůstane ještě zatraceně dlouho.

9 06.06.2023

Přečteno jedním dechem a autor se s příběhem vskutku nemaže. Wau. Vytvořit na 99 stranách rodičovskou vizi Pekla, po které budu mít ještě pěkných pár dní husinu i tam, kde nemám kůži, to se nepodaří jen tak ledaskomu. Bylo to civilně děsivé a zároveň s lovecraftovským přesahem, z něhož mrazí.
Ironicky děsivý konec všemu nasadil korunu. Nebo paroží?
Přesně tohle na Zrnkách temnoty miluju a už se těším na další počiny páně Burkeho.

9 13.02.2023

Miluju povídky a miluju horor. A obého je naštěstí plné malé české nakladatelství Golden dog. Na tuhle českými autory nadupanou antologii jsem se velice těšila, ale zároveň jsem se po velice dobrých recenzích bála, abych nebyla zastižena syndromem zklamaného očekávání.
Bohudíky se tak nestalo. Úvodní slovo Martina Jirouška čtenáře příjemně přivábí a hned první povídka z pera Miroslava Pecha čtenáře přiková ke stránkám. Zuby jsou klasickou upířinou, majestátně napsanou, s atmosférou horkou jako čerstvě tekoucí krev a mrazivou jako lednový sníh. Po Zubech přijde na řadu další brilantní povídka Otomara Dvořáka, kterou je trampský Hagen, hrající si s pověstmi a imaginací rotztoužených puberťáků bažících po svobodě. Už po druhé povídce jsem si říkala, že už to sakra nemůže být lepší, ale Hlad Vladimíra Pospíchala mě utvrdil o opaku. Výborně budovaná atmosféra, pomalu houstnoucí děj, to vše zabalené do velmi reálných kulis. U této povídky budete mít ohromné nutkání nachystat si velkou svačinu, aby pak v závěru textu došlo k jejímu odložení. Velmi syrové popisy, velmi autentická atmosféra a za mě nejlepší povídka z celého souboru. Po Hladu přišel na řadu pro mě lehce rozvleklý Revenant Rappolštejnský. Pokud máte rádi histoirická témata, pomalu se odvíjející hrůzu, bude to pro vás to pravé. Za mě byla jediná tato povídka až příliš rozvleklá a popisná. Nevadí. Náladu mi zlepšil Hagen Otomara Dvořáka, neotřele zpracovávající duchařské téma. Prostě jsem byla unešena. Jako další naprosto výbornou povídku musím zmínit Autobus Anny Šochové, který mi velice imponoval až básnickými popisy a mrazivou atmosférou děsivě odtržené Aše. V autorčiných popisech se prolínala hluboká znalost lidství a dalo by se říct, že tu smutek tu kapal z každé stránky. Opravdu precizní práce! Skvělé bylo i zpracování městské legendy kolem Nuseského mostu od Pavla Renčína, zabydlené spoustou roztodivných živých či mrtvých postaviček. Moc se mi líbilo celkové ladění sbírky, v níž se střídají povídky historické s těmi novodobými, různé styly a žánry a jako malý bonus je ke každé povídce přidán i medailonek autora či autorky. Přiznám se, že první jsem si vždycky přečetla medailon a až pak jsem se vrhla na danou povídku. Závěrečná povídka Synek tuto velice povedenou antologii zdařile uzavírá a já se jen můžu těšit na další podobně laděnou povídkovou sbírku. Původně jsem chtěla dát hvězdičky jen čtyři (přeci jen mi úplně nesedl předlouhý Revenant Rappolštejnský), ale za zpracování celé antologie, za kresby ke každé povídce a za zajímavé autorské medailonky sem prostě musím prásknout plný počet.

9 24.03.2022

Po Planetě idiotů další úžasný román z pera Romana Bureše. Tentokrát nás děj románu zavede do zdánlivě idilyckého místa za Zdí. Idylické by však toto místo bylo možná ve středověku, který popisovaná realita velmi věrně napodobuje, ačkoliv se děj románu odehrává v létě roku 1979. Zaostalou vesnici s jedním velmi výjimečným chlapcem vede tvrdou rukou rychtář. Mezi nejužívanější tresty tu patří pranýř. A trestá se tu hojně. nacházíe se totiž ve světě, ve kterém druhou světovou válku vyhrálo nacistické Německo. A podmanilo prakticky celou Evropu, vyjma Irska a Norska. Ti, kteří nejsou čistočistí Árijsi nebo nemají správné ideové smýšlení, jsou tvrdě trestáni a přesídlováni za Zeď. Na ohromné pláně bývalého Ruska, kde vše živé bylo vyhlazeno atomovými, chemickými a biologickými zbraněmi. V první části knihy se setkáváme s neobyčejným chlapcem, který má velmi výjimečné nadání. Takové, které může zničit celou Říši.
Jedná se vlastně o metaromán, protože příběh je doplněn věrohodnými citacemi z Wikipedie, které čtenáře uvedou do patřičného obrazu. Do reality, z níž mrazí v zádech. Říši nešlo odložit. Hltala jsem každý odstavec, každou stránku a Roman Bureš je tímto přímo zodpovědný za dvě téměř úplně probdělé noci, protože jsem knihu prostě nedokázala odložit. Kniha není příliš vhodná pro osoby se slabým žaludkem, protože líčení nacistických vyslýchacích metod optřáslo i tak otrlou osobou, jako jsem já. Nicméně jsem naprosto nadšená a Roman Bureš se tímto zařadil mezi mé nejoblíbenější spisovatele. Pokud milujete napětí, rychlý spád děje, nevadí vám nějaké ty mrtvoly a zvrhlé popisy, budete nadšeni. Postavy jsou zde skvěle a velmi uvěřitelně zachyceny, dějová linka je logická a až příliš uvěřitelná, dialogy nešustí papírem a obě části knihy do sebe po přečtení zcela jasně zapadnou. Takže pokud hledáte originální a neotřelou knihu, vrhněte se na Říši, rozhodně nebudete zklamaní.

9 30.08.2021

Tak tohle byl řádný masakr. Perfektně napínavý krimipříběh, který skvěle funguje a je velice uvěřitelný i díky precizně a opravdově zaznamenané policejní práci. Mluva a postupy vyšetřovatelů v devadesátkách, vrahovy pohnutky a hlasy v jeho hlavě, detailní popisy zavražděných žen, to všechno působilo velice reálně. Poslechnuto jako audiokniha ve slovenštině, což mělo velmi autentický nádech.

8 27.03.2024

Letošní první Zrnko temnoty mě nadchlo! Věrohodně vykresluje příběh komplikovaného vztahu matky, dcery a otce - spisovatele hororů, který si po smrti najde svébytný způsob, jak komunikovat se svou milovanou dcerou. Kniha obsahuje spoustu narážek na další autory či díla (jak literární, tak hudební) a pro fanoušky hororového žánru je tak velice zábavným počtením. Skvělým ozvláštněním byly části vložených rozhovorů s autorem. Strašně mě bavily zmínky o Goblinových dílech, takový Hřbitov panenek nebo Noc deviantů bych si rozhodně ráda přečetla! Konec se mi zdál už lehounce překombinovaný, ale jinak jsem se bavila úžasně! Na autorovy jde opravdu poznat, že má hororový žánr doslova v krvi a na textu to jde zatraceně zdát!

8 11.03.2024