Madla81 komentáře u knih

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Četla jsem ji už jako dítě a až dodnes si pamatuju, jak mě strhla napínavá atmosféra a svkělé vykreslení postav. Ano, už ve čtrtnácti mi bylo bylo v polovině jasné, kdo je na tajemném ostrově vrahem, ale nijak mi toto odhalení neubralo čtenářský zážitek. Spolu se Zelenou mílí od Stephena Kinga je to jedna z mých srdcovek, k nimž se ohromně ráda vracím. Mám doma ještě staré vydání z roku 1988 s úžasnou obálkou, kterou nakreslil Adolf Born.

24 16.01.2021

Neskutečně silné, neskutečně bolestné. Už od prvních stránek jsem měla knedlík v krku a do očí se mi tlačily slzy. Nulová péče o těhotné či rodící ženy, na něž bylo nahlíženo jako na něco podřadného, i když mnohdy byla jejich jedinou vinou víra ve svobodu a nechuť se přiznat ke smyšleným obviněním. Nelidské zacházení s odsouzenými a s jejich dětmi, vydírání toho nejhrubšího zrna. Bolavé osudy, které měly být vždy přikryty mlhou zapomnění, a které skončily u severní zdi Ďáblického hřbitova, v nekonečných šachtách, do nichž házely popravené nejprve gestapáci a po nich komunisti. Díry plné dětských i dospělých těl, potracených plodů a kusů končetin. zapomenuté.
Kniha je věnována ženám, jejichž příběhy odvahy, síly a vlastenectví se ztratily v tichu zapomnění. Ve stejném tichu a mlze pochybností, které obklopují ďáblický dětský hřbitov již od chvíle jeho vzniku.
jakákoliv narážka na spravedlnost a konec je pouze literárání fikcí.
pokud hledáte silný příběh, který budete už navždy nosit v hlavě, sáhněte po této knize. Román, který se zlehka dotýká detektivky a obsahue i fantastické motivy, se četl sám. Osudy těch, kteří měli být navždy zapomenuty, se mi zaryly do duše. Tahle kniha by měla být povinnou četbou na středních školách.

19 05.04.2023

Já tuhle sérii prostě miluju! Každý díl je žánrově trošku jiný, ale každý z příběhů do sebe postupně zapadá jako dílek skládačky a já se nemůžu dočkat velkolepého finále, kde to lord Mrdák a kapitán Bouchač natřou všem švestkám či jinému nepřátelskému mimozemskému ovoci. I kdyby to měla být samice hrbáče kapského :-)
Miluju ten trošku dětinský humor, hlášky ostré jako dech Dády Patrasové za volantem, akční řežbu (doufám, že se tohohle epochálního spektáklu ujme Netlix, protože souboj v aréně a mezidruhový sex prostě potřebuju vidět v HD kvalitě :-) ).
Každopádně ačkoliv tento díl nepostrádá nic z akce a vtipu, přišla mi pátá část série jaksi hlubší a zamyšlenější, což nemá být kritka, ale blbě napsaná pochvala. Mě se to střídání stylů prostě strašně moc líbí. Hned po dočtení Agy jsem se vrhla na Pána hor, protože jsem prostě potřebovala vědět, jak to dopadlo se záchranou Amandy. A nutně potřebuju další díl, nejlépe ihned :-)

18 11.08.2022

Jsem nadšená jak malej Jarda! Neskutečně napínavé, akční, plné nečekaných dějových zvratů, ale i lidsky dojemné a něžné. Začátek připomíná vykoupení z věznice Adad a je popsán tak barvitě, že jsem si nad obracením stránek takřka držela nos, abych pak vzápětí téměř slzela dojetím.
Bylo to krásné, vtipné (scénce se zhuleným Moravcem a Gerasimem jsem se smála fakt nahlas), bylo to epické, plné starých známých emzáků, ale i ještě pěkné řádky nových, protože petragun spojuje jak bývalé zmrdy, tak různorodé vesmírné nomády.
Díky písni Jednou budem dál se v poslední třetině setkají fikční události se skutečnými nedávno proběhnuvšími událostmi a já se přiznám, že jsem se tiše usmívala a opravdu jsem fandila celému lidstvu.
Ale zdaleka nekončíme, protože kapitána Bouchače a lorda Mrdáka potřebují tam, kam se ještě žádná vesmírná loď nedostala...
Neskutečně se těším na další dávku!

16 12.03.2023

Opět přečteno jedním dechem. A opět nás čeká kulervoucí (teda tady spíš pérarvoucí) zábava plná kultovních hlášek ze Star Wars a mého oblíbeného Červeného trpaslíka, děj osvěžují jako emzácké kakao, nečekaných zvratů je tu habakůk a dokonce je tu umně ukryto poselství. Posleství, že i když jste totálně v prdeli a někdo drží vaše mužské nádobičko v rukách a rozhazuje u toho velice ostrým nožem, tak i tak existuje nějaká naděje. Protože i slovo beznaděj má v sobě naději.
Chvíli jsem uvažovala, jestli dát jen čtyři hvězdy, protože začátek se mi zdál lehoulince pomalejší, jenže po krátkém odložení, kdy mi bylo čtení znemožněno, jsem zjistila, že nad těmi pomalejšími pasážemi, které ilustrují Moravcův vnitřní život a nastavení přemýšlím, a že se mi vlastně moc líbí i ty jemné dějepisné vsuvky. Nečekala bych, že se něco naučím ze space opery :-)
Lord Mrdák a kapitán Bouchač to tu schytávají víc a nemileji než v jakémkoliv z předchozích dílů, z polské profesorky jde občas až strach, stejně jako z Guissepeho (a ne proto, že se bojíte, že vám načurá do separátu). Poslední jmenovaný se vybarvuje kladně a já se nesmírně těším na pokračování, protože ten závěr, sákryš, ten závěr mi nedá spát!

15 25.04.2022

U hororového žánru je prubířským kamenem povídka. Na krátkém prostoru je totiž sakra těžké vytvořit životnou postavu, s níž čtenář naváže niterný (ať už pozitivní či negativní) vztah, budovat napětí a vymyslet neotřelou a originální pointu.
Čtveřici těchto autorů se to ve dvanácti povídkách povedlo bravurně. Každý z nich má ve sbírce tři povídky a každá je velice osobitá. A některé z hlavy jen tak nevyženu.
Ať už se jedná o pochmurný příběh s až naturalisticky popsaným domácím násilím, za kterým se však skrývá něco úplně jiného, daleko horšího, nebo o zodpovězní věčné otázky, kde spisovatelé berou inspiraci, tato útlá sbírka nenechá čtenáře na pochybách, že o Jarce Pelikánové (naprosto famózní závěrečná pvoídka Výzkumná činnost, z níž jsem měla po dočtení noční můry), Jiřím Korešovi (po jeho povídce Prosím, potichoučku snad už nikdy nepocestuji autobusem), Karin Novotné a jejím Našeptávači a Kristýně Lyach (miluju magický realismus a její povídka Ta druhá je magickým realismem ve své nejkrystaličtější podobě) ještě hodně uslyšíme. Ačkoliv některé příběhy z hlavy jen tak nevyženu, o žádné z dvanácti povídek se nedá říct, že by byla průměrná či podprůměrná. Milovníci krve a tělních výměšků se tu tolik nenamlsají (i když některé popisy jsou velice výživné), ale ti, kteří vyhledávají hutnou atmosféru plnou strachu, který zalézá za nehty, ti budou spokojeni.
Jen víc takových antologií, prosím!

14 26.12.2022

(SPOILER) Tohle mi fakt nedělejte, Kristýno a Františku, pěkně serete můj účet :-)
Na Pána hor jsem se vrhla hned po dočtení Agy a nesmírně jsem se těšila na teplého kuchaře, který se velmi sympaticky vybarvuje a na do tédoby dost upozaděného technika Vodičku, z něhož se tu stává estrádní umělec, superhrdina a zachránce sympatických mirsů.
Nezůstaneme jen u návštěvy planety Chrocht obývané guglami, které sice vypadají jako neškodné obří mnohonožky, ale jsou to pěkné potvory. Musím se přiznat, že při jejích interakcích s lidmi jsem učurávala smíchy, stejně jako u mnohých hlášek a pop-kulturních odkazech zahrnujících Kinga až množství různorodých filmů.
Nechápu zdejší slabé hodnocení, protože já knihu zhltla za pár dní a to jsem neměla moc času na čtení.
U pateticky pojatého finále jsem takřka nedýchala a poté jsem autorku za ty dvě úmrtí regulérně proklínala! Sadistka jedna brněnská!
Doufám, že brunkár dostane jako satisfakci svou posmrtnou plyšovou podobu, protože jsem si ho doslova zamilovala. Moc se mi líbily červenotrpaslíkovské vtípky a náznaky budoucího rozvoje vztahu mezi Gerasimem a polskou profesorkou, která zdá se až tak rigidně upjatá nebude.
Milá autodská dvojko, můžete se vzít za ruce a sborového Cumbayá prosím pište dál a nakopejte všem enlilům zadek!
Moc se těším na Mrtvou schránku!

14 11.08.2022

Zpočátku jsem byla nadšena, jak se Miroslavu Mackovi podařilo napodobit styl čtenáři tak oblíbeného Jirotkova humoristického románu. Jenže mé nadšení netrvalo dlouho. V každé kapitole se odkazuje na snad všechny detaily z původního saturnina, což od poloviny knihy působí velmi únavně, až jsem měla chuť toto dílko odložit, jak mě to neustálé opakování iritovalo. Děj příběhu je v podstatě stejný, stejná parta (plus podivnými nevtipnými průpovídkami hýřící novomanžel tety Kateřiny) tráví letní dovolenou v dědečkově sídle, podniká odtud výlety. A neustále se vzpomíná. Postavy se tu vlastně nevyvíjí, krom Milouše, který ztrácí svou blazeovanost šviháckého mladíka a po zapřažení do práce se zamiluje a nakonec se z něj vyklube docela sympatická vedlejší figura, navíc s básnickými sklony. Ano, občas se mi zvedly koutky v pobaveném úsměvu, ale jinak šlo o naprosto zbytečně nastavovanou kaši. A ilustrace? Brrr. Ztvárnění slečny Barbory, na kterém vypadá jako ošetřovatelka Annie Wilkisová z Kingova románu Misery nechce zemřít, Saturnin vypadající jako žabák přišláplý na rozpálenou vozovku, děkuji ne. Raději knihu. Ovšem jinou.

13 10.01.2022

Perfektně napsaný svět, který funguje i jako samostatná kniha, i když si ho samozřejmě užijete víc, když znáte jedničku, tedy Město v oblacích. I v Zemi v troskách není hlavní hrdina černobílý, ale vláčí s sebou své pocity, hříchy a viny jako těžké brnění. Postavy jsou skvěle psychologicky zpracovány, v příběhu je jich tak akorát, abychom se v nich neztráceli a aby byl román správně zabydlen. Napětí graduje už po pár stránkách, až je atmosféra takřka nedýchatelná. I v niternějších polohách, v nichž hrdinové řeší své viny, své obavy a svá selhání, je autorka naprosto pevná v kramflecích. Svět v troskách je místo plné nebezpečí, hrůzy a děsu, ale ti nejhorší z nejhorších, trestanci, nad nimiž ostatní v lepším případě jen pozdvihují obočí, hledají na povrchu Naději. A nebojí se pro ni obětovat ani vlastní život.
Země v troskách je vskutku ponuré čtení plné krve, čvachtajících vnitřností a lepkavé krvomízy skvěle popsaných mimozemských oblud, ale i vážnějších témat pracujích se strachy a obavami knižních hrdinů. Hltala jsem každé slovo, každou větu,každou stránku. Ke konci jsem už téměř nedcýhala a neskutečně se těším na pokračování!

13 30.11.2021

Naprosto čistokrevná deprese, u které si budete přát jediné, aby autor nebyl prorokem, protože tenhle svět prostě nikdo nechce zažít. Jirka Sivok se nebojí velice naturalistických popisů, své hrdiny vrhá do nepředstavitelných situací a nedaruje jim vůbec nic. Krom bolesti a utrpení. Ačkoliv je knížka útlá, nedá se přečíst za pár hodin. Ne proto, že by byla špatně napsaná, naopak - Sivokův styl je úderný jako rána pažbou zbraně do lebky, je upřímný a drsný a strašně bolí. Proto je nutné si kapitoly dávkovat postupně a hlavně ... u nich nejíst.
Protože tohle je deprese. Čistokrevná deprese od začátku do konce. Ale skvěle napsaná a já se už teď nemůžu dočkat, co dalšího čtenářům jihočeský rodák naservíruje.

12 25.11.2022

Úžasně komplexní a barvitý metaromán o jednom mystickém příběhu, který si začal žít vlastním životem, o všemocné sektě, mrtvých dětech a dívce, jež umí číst myšlenky.
Příběh o smrti a lásce, o mstě a naději, o moci a touze žít.
Nesmírně silný mystický thriller, který ve mne bude rezonovat ještě zatraceně dlouho.
Vleptal se mi do duše a nechal v ní nesmazatelný otisk. A já mu tímto tleskám.

12 25.10.2022

Kristýně Sněgoňové se podařilo napsat krásný žánrový horror. První polovina byla lehounce odpočinkovější, což bylo jednak dáno tím, že se jedná o sérii, kdy se však jednotlivé díly dají číst jako samostatné knihy, takže je logické, že na začátku dalšího příběhu musí být určité shnrutí předchozího děje. A za druhé: v příběhu bojují o přežití v nehostinném vesmíru lidé a ne roboti, a proto je jasné, že nemohou jít hned z akce do akce. Hlavních rolí ve trojce se svěle zhostil Lord Mrdák a Kapitán Bouchač, kteří na ostře sledované vesmírné skládce hledají v lodi plné emzáckých mrtvol ... klobouk. Pro slepici. Vesmírnou slepici. Od tohoto okamžiku se rozehrává temná a děsivá hra o přežití. Autorce se úžasným způsobem podařilo zachytit tísnivou atmosféru plnou strachu a bezmoci při putování neznámou vesmírnou lodí zaplavenou mrtvolami a děsivými monstry. Velmi příjemně napsané pokračování dává vědět, že se můžeme těšit na další a další překvapivé díly, protože autorka se umí v ranku sci-fi pohybovat s grácií a elegancí a dokáže čtenáři nabídnout i hezky ponuré horrorové počtení. A já už se nemohu dočkat čtverky a vůbec dalších dílů, protože netuším, kam nás povedou. A proto je to taková zábava :-) A pověstnou třešničkou na dortu jsou úžasné ilustrace z deníku profesorky Danky Krasinski.
PS: Doufám, že si tohoto kousku všimnou zahraniční filamři, prootže dámy a pánové, kam se hrabe Vetřelec!

12 23.08.2021

Moje rozhodně nejoblíbenější kniha a první kingovka. Všech šest dílů jsem shltla za pár dní, děj je strhující s filozofickým přesahem a nenechává vás vydechnout. Jedna z knih, ke které se ráda vracím. Kniha o lásce, zázrakích, naději, ale i o lidské bolesti a zlobě. Úžasně silný příběh.

12 05.01.2021

Nepřestává mě udivovat ta pestrost žánrů, do níž jsou zasazovány příběhy kapitána Bouchače a Lorda Mrdáka a jejich posádky. Strašně mě tahle rozmanitost baví a zajímal by mě plnokrevný horor z pera Kristýny Sněgoňové, protože nejen na tomto díle prokázala, že jí hororový žánr opravdu jde.
Bylo to skvěle děsivé, místy odlehčené a lehce sebeparodické, což sice zní jako nesourodá kombinace, ale prostě to do sebe zapadá.
Těším se na další díl. Jako obvykle :-)

11 09.12.2023

Roman Bureš: Planeta idiotů
Není Bureš jako Bureš aneb z tohohle Bureše si sednete na prdel. V pozitivním slova smyslu. Multižánrová jízda popisující velice netradiční počátek apokalypsy, který byste rozhodně nechtěli zažít výborně pracuje se současnými nejen politickými kulisami a rozehrává vtipnou a divokou hru, která čtenáře naprosto pohltí. V příběhu se prolínají snad všechny žánry - je temný a ponurý, vtipný, i smutný, a nechybí v něm hlubší linka vedoucí k zamyšlení.
Bureš je mistr vtipných a drsných hlášek a já si musím brzy obstarat další jeho knihy.
A ač by se mohlo zdát, že kniha byla napsána na objedávku, není tomu tak, protože jak sám autor v doslovu zmiňuje, zpracování příběhu vyšlo z noční můry. Osobně bychtedy nechtěla být v autorově hlavě :-)

11 17.06.2021

(SPOILER) Tak tohle byl teda hukot. Sněgoňová vás drapne za koule a nepustí, dokud celou Amandu neshltenete (a to i v případě, že jste holka). Je to jízda plná krve, slizu a jiných tělních výměšků známých i neznámých a z použití mimozemského šneka jako boxeru jsem si málem ucvrnkla do textilu. Styl psaní má grády a nenechá vás ani na chvíli vydechnout, lepší než jednička a já se neskutečně těším na pokračování.

11 01.02.2021

Neskutečná jízda, vtipné, drsné, akční, prostě kulervoucí. Správná oddychovka v těžkých časech, kdy člověk nemá chuť si po přečtení knížky podříznout obě zápěstí. Přečetla jsem ji za dva dny, přetahovali jsme se o ni s manželem, který ji jako nečtenář dostal k Vánocům. Přečetl ji první a zamilovali jsme se oba dva. Já teda Kotletu platonicky miluju teprve od Undergroundu, ale že se mi do brunátlského řezníka zamiluje i manžel, to jsem nečekala. :-) Dokonce teď máme díky Operaci Thümell novou aktivitu, lovní fotbal jen o Legii. Trošku zábava pro nerdy,, ale skvělá!
Neskutečně se těším na pokračování!

11 26.01.2021

Tohle byla jednoduše nádhera! Lze zde vidět výrazný řemeslnný posun od první krve pro rusalku a myslím to v tom nejlepším slova smyslu. Skvěle vykreslený vnitřní svět hlavní hrdinky, mladinké naivní Elišky Blažkové, boj s jejími vlastními očekáváními, sny a ideály v kontrastu s tím, jak ji vidí okolí.
Ačkoliv je Eliška sympatičtější postavou než životem semletý Stolbenko, mě osobně se zdála kombinace její naivity a zarputilosti ve vztahu k vílám ještě nebezpečnější než ta Stolbenkova z předchozího dílu.
Budu jen tleskat, protože autorce se podařilo vystavět naprosto uvěřitelný fikční svět, který doplnila o věrohodné postavy a vykreslila v něm všechny důležité detaily a charakteristiky jak postav, tak i prostředí jak Centrály, tak celé Pospolitosti. Co se děje týče, byl o malinko krvavější a drsnější než díl předchozí, což však příjemně vyvažovaly mnohdy až poetické popisy krajiny, které ze čtení dělaly takřka mnohosmyslový zážitek.
Bože, neskutečně se těším na další knihu!

10 20.11.2023

Miluju edici Zrnka temnoty! Tu rozdílnost žánrů a autorských přístupů, tu rozmanitost. Autorce se na velmi malém prostoru podařilo vytvořit silný příběh o zdánlivě slabé a křehké dívce z hor prodchnutý syrovými erotickými scénami a atmosférou snově naivního magického realismu. Na mě tahle kombinace fungovala na výbornou.

10 02.07.2023

Klasická kotletovina tak, jak ji mají čtenáři rádi. Plná akce, napětí, krve, střev, hustodémonsky krutopřísných hlášek a s hlavním hrdinou, napsaným tak neuvěřitelně lidsky, že mu prostě musíte držet pěsti, ať už dělá cokoliv.

10 04.05.2023