madem komentáře u knih
Velmi strhující příběh. Jakmile jsem se začetla, nemohla jsem knihu odložit.
Pro mě nejlepší kniha od Škvoreckého.
Má několik dějových rovin, ve kterých je na začátku náročné se zorientovat. Když ale přistoupíte na autoru hru, skvěle se pobavíte.
Mám ráda Haileyho knihy. Vždy je dost napětí, akce, trošku romantiky, správný hrdina. Navíc se vždy autor seznámí dobře s prostředím, o kterém píše, a já věřím, že se to mohlo stát.
Ač nejsem lékař, několik let jsem pracovala ve zdravotnictví a neznám knihu, která by lépe připravila na to, co čeká nováčky.
Ano je drsná, ale takové zdravotnictví je.
Věřím, že pro spoustu čtenářek je to srdeční záležitost, ale mě ani druhý díl nechytl. No, přečetla jsem to. Některé kapitoly byly lepší, chvílemi mi to však přišlo zdlouhavé a zbytečně popisné.
Samozřejmě by mě zajímalo, jak to bude dále, ale raději si dám chvíli pauzu a pak mě to třeba nadchne více.
Pro mě nejlepší knížka o hrůzách nacismu.
Fiktivní nacista, který po válce utekl do Francie, vzpomíná na válku.
Kniha pomáhá vysvětlit, proč se lidé přidávali na špatnou stranu, jak prožili válku a jak někteří i vyvázli.
Některé kapitoly se čtou velmi obtížně - bitva o Stalingrad, dobývání Berlína.
Zvlášť náročný je odstup hlavního hrdiny od všeho lidského.
Miluji starší knížky autora, u několika novějších jsem se dost spálila. Tady přeci jen je závan starého známého dobrého. Ale i přesto se mi nechce věřit, že to tak může fungovat.
Tak nějak chci věřit, že svět je dobrý a pár zlých lidí jsou výjimky. Tato knížka mi ukazuje svět obráceně. Svět je zlý, jen osamělý střelec s pár kamarády to drží.
Nejlepší kniha o mateřství, co jsem za poslední měsíce objevila. Chci další díl.
Pro někoho, kdo o asertivitě nikdy neslyšel, je to skvělá kniha. Je zde teorie, i praktické ukázky a cvičení.
Trošku je znát rok vydání, ale není to tak zlé.
Nevěřím, že to napsal Landsman. To o sobě mohl napsat jen sám Ovčáček. Nikdo jiný by to tak dobře nenapsal jako on.
Ať žije český Forrest Gump!
Knihy jsem se nejdříve zalekla: Líná máma. Jak mám být líná máma, ale je to jinak. Líná máma je trpělivá, laskává a milující. Když se stává línou mámou má s dětmi více práce než dokonalá máma. Dá práci naučit dítě samostatnému rozhodování a jednání.
Kniha nejdříve vysvětlí principy a pak ukáže jednotlivé situace a návody, jak se zachovat. Jsou praktické, splnitelné, ale občas hodně náročné.
Knihu se vyplatí přečíst.
Jen ji sráží horší překlad a editace. Na začátku odstavce je chlapec Ondřej, na konci odstavce je z něj Kolja. Ilustrace ke kapitole jsou v kapitole předchozí. Upoutávky na to nejdůležitější , které se objevují v rámečcích, se nachází i o několik stránek jinde. Škoda.
Kniha, na které jsem vyrostla. Nyní jsem si ji po letech koupila v antikvariátu, že si ji zkusím znova přečíst. Bude fungovat stejně jako kdysi?
Rozesmála, rozbrečela, rozněžnila mě, ale jinak než v dětství. Je hodně naivní, ale stále krásná.
Jako vždy se autor připravil a nastudoval si vše potřebné z medicíny, chodu nemocnice, psychologie, psychiatrie, informatiky. Vše jsem mu věřila, a byla jak přimražená, co se může jednou stát. I když je kniha už starší, svoje kouzlo má stále.
Miluji Dona Tillmana. Vše má promyšlené, přesný harmonogram každého dne, jídelníček na každý den v týdnu, každou následující minutu ví, co bude dělat.
Pak se rozhodně pořídit rodinu, má strukturovaný dotazník, ale žádná neodpoví 100% shodně.
Náhodou se do jeho života přiřítí Rosie. Nic neplatí, Don neví, co dělat. Jeho střet s realitou velmi pobaví.
Na začátku knihy jsem se velmi rychle začetla, kniha mě bavila. Jak vznikl nápad ji postavit, jak vše pokračovalo. Pak nastalo stěhování a zabydlování, ... a vila šla do pozadí.
S nástupem nacismu je vila v pozadí ještě více, sledujeme útěk rodiny do ciziny a jejich další životy.
Nakonec je i sladkobolný návrat dětí do vily, ale nějak to není už ono.
Četla jsem několik podobných knih, ale tato mě zcela dostala. Tak moc jsem se dlouho nezasmála.
Teda až do listopadu, ale to ke stáří patří.
Pokud se octnu v podobné zařízení (a ne že bych to plánovala, nebo snad chtěla) doufám, že potkám podobné lidi a založíme spolu klub Staří-ale-ne-mrtví.
Kniha se čte dobře, děj utíká. Je zajímavé sledovat osudy indiánů z pera spisovatele, který se této problematice běžně nevěnuje.
Jen jsem stále čekala nějaké větší překvapení.
Vždy mě zajímalo, jak mohli zvolit právě toho a toho papež. Před volbou jsou známější jména, o kterých se mluví více, sází na ně sázkové kanceláře. A pak se na balkóně ukáže papež a je to někdo zcela jiný. Kniha ukazuje, jak k tomu může dojít. Je plná intrik a špíny Vatikánu. Vše je jinak, než se zdá.
Pro mě jedna z nejlepších knih.
Až do této knihy jsem netušila, že FF umí napsat i romantiku. Šumící vánek je napínavý, přesto vhodný pro velké romantiky. Příběh o lásce, která trvá celé století.
Veterán i Jak na věc jsou povídky o pomstě. Ta první je lehce smutná, ta druhá naopak vtipná.
Zázrak je strhující příběh z konce druhé světové války, a ten závěr, …
Občan je příběh o pašerácích drog. Celou povídku jsem tipovala, kdo z nich to je. Ač mi v hlavě blikala kontrolka, tak jsem neuhodla.