MaaaR@
komentáře u knih
Strážci zákona
Richard Bachman (p)
Strážci zákona mě bavili o něco více, než Beznaděj, a to ze dvou hlavních důvodu. Tím prvním je skutečnost, která naopak mnohým vadí, že je to příliš fantaskní. To mě právě hodně bavilo a třeba taková cesta pro pomoc byla podle mě úplně brilantní. Druhou věcí je absence náboženské linie, která je na můj vkus v Beznaději až příliš výrazná.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Skvělé myšlenky, hezky napsané, musí se ale člověku trefit do rozpoložení.
Mlha
Stephen King
Od Kinga jsem četl mnoho knih, ale tohle je má první zkušenost s povídkami. A musím uznat, že mě ve většině případů velmi bavily. Rozhodně vede Zkratka paní Toddové a Nona. Na druhou stranu s Mlékařem jsem se doteď nevyrovnal :).
Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
Moje první myšlenka byla, jak proboha napsal knížku, kde se jenom neustále jde, aby to nebyla nuda. Zjistil sem, že úplně klidně. Knížka mě bavila od začátku do konce a dokazuje, jaký je SK neobyčejný autor.
Ztracený symbol
Dan Brown
Ze tří přečtených mě zatím tahle kniha bavila nejméně, ačkoli rozhodně nepopírám napětí a čtivost příběhu. Bohužel se mi ale potvrzuje, ze Brownovi záporné postavy (Asasín, Silas, Moloch) mě bohužel vůbec nebaví.
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
Svým způsobem smutný příběh o jedné vcelku nesnesitelné zmatené holce. Nicméně knížka se těžko hodnotí, neboť první jsem viděl film, který Audrey učinila nezapomenutelným a postavu Holly ztvárnila dost odlišně od předlohy.
Puls
Stephen King
Nuda to určitě není, ale na Kinga je to trochu slabší. Co mi hodně chybělo byl způsob, jakým King líčí podobné "průsery" v jiných knížkách (např. Svědectví, Pod kupolí...), a to je popis událostí i z jiného pohledu. Jedna skupinka lidí v knize na tohle téma je podle mě málo.
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Perfektní trilogie. Škoda, že už to je vše. Budeš mi chybět, Lisbeth.
Paranoia
Joseph Finder
Napínavé dílo s výborně budovanou atmosférou čtené jedním dechem :)
Počátek
Dan Brown
Ačkoliv mi už dlouho před koncem byla odpověď na otázku "Kdo zabil Edmonda Kirsche?" jasná, i tak mě Počátek hodně bavil a úvahy, které jsou v knize nadnesené, jsou velmi zajímavé.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Nesbø si odskočil k úplně jinému stylu a rozhodně to není na škodu. Pokud čekáte obdobu HH, budete nejspíš zklamaní. Já jsem za tuhle knížku rád a na její popis mi sedí jedno jediné slovo. Krásná.
Game
Anders de la Motte
Fajn námět, ale moc mi nesedí autorův styl psaní. Celkově mi to navíc přijde takové uspěchané, povrchní, za celou dobu jsem nepronikl ani k jedné postavě. Nenadchne, neurazí.
Genesis
Karin Slaughter
Nemohu si pomoci, Grant County mě bavilo mnohem více. Už jsem si na Willa konečně trochu zvykl, nicméně největší radost mi udělal návrat Sáry.
Triptych
Karin Slaughter
Bohužel, po předchozích knihách mě první díl nové série vůbec nechytl.
Pan Mercedes
Stephen King
Ne, že by mě to vyloženě nebavilo, ale nijak zvlášť mě to neoslovilo.
Mluvčí za mrtvé
Orson Scott Card
Diametrálně odlišné od prvního dílu, ale z mého pohledu to není vůbec na škodu. Chápu, že někoho to po Enderově hře nemusí bavit, mně se ale Card trefil do noty.
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Já vlastně úplně nevím. Tahle knížka mě víceméně docela dost bavila, na druhou stranu na mě byla místy až moc abstraktní a metaforická. Nějak nedokážu pořádně popsat svoje pocity z ní. Každopádně si jí jednou přečtu znova, třeba si svůj postoj konečně vyjasním.
Afterdark
Haruki Murakami
Zvláštní. A rozhodně ne pro každého. Osobně jsem z toho měl takový zvláštní, stísněný pocit, místy až beznadějný, ačkoliv se tam nic tak dramatického vlastně neudálo. Možná to bylo tou neurčitostí celého příběhu.