Luvy
komentáře u knih
Vzkříšení modřínu; Črty ze zločineckého podsvětí
Varlam Šalamov
Skvěle popsané peklo, které existovalo a bohužel nejspíš stále existuje. Ačkoliv je nám to vzdálené, po přečtení knihy už to peklo navždy budete mít zažrané pod kůží.
Sám nejsi nic
Ivan Hamšík
Je to dobře napsané, dozvěděla jsem se dost informací, ale celou dobu mi trochu vadila ta vojenská omezenost. Podle některých je to odvaha, ale já to tak nevnímám.
Tak o co jde?
Ivan Hamšík
Mám pocit, že pan Cyril trochu plácá a taky se moc rád poslouchá a mudruje. Příliš důvěry ve mně tento člověk po přečtení knihy nevzbuzuje, asi bych k němu nešla.
Madeleine
Madeleine Albright
Zajímalo mě, jak tato žena žila, co si myslela, kde vyrůstala. Z knihy jsem se dozvěděla mnoho nového, ale řada informací je již známá z tisku, takže to bylo tak padesát na padesát. Rozhodně čtení nebyla ztráta času, ale strhující to také nebylo.
Zlato(v)lásky
Blanka Hošková
Přistoupila jsem na to, že se jedná o odpočinkovou literaturu a dostalo se mi odpočinkové literatury, které mě neurazila.
Při čtení jsem si odpočinula, konec mě mile překvapil a uklidnil, ne všechno musí končit dramaticky.
Každý krok je volba
Věra Nováková
Brilantně napsané, plné hodnotných myšlenek. Jsem ráda, že jsem do hlavy, alespoň částečně, mohla prostřednictvím této knihy nahlédnout.
Velký pátek číhošťského faráře P. Josefa Toufara: křížová cesta
Miloš Doležal
Je to smutné a silné. I proto, že ho zabil režim, s nímž se tenhle člověk snažil vyjít - aby mohl dělat svou práci. Všechny ty podrobnosty zmíněné v knize odkazují na jeho vnitřní sílu, usebrání a taky na to, jak někomu může pomoct přežít peklo, pokud věří a má v sobě zakódovaný tzv. vyšší princip.
Jeho příběh je dojemný a k naštvání a z celého srdce si přeju, aby se dějiny už neopakovaly.
Knihu bych nacpala jako povinnou četbu především učitelům na základních školách, aby pochopili, proč je důležité mluvit s dětmi o moderních dějinách. Na základkách to ti staří komunisté ještě nepochopili.
Poutnice – Tři cesty do Santiaga
Alena Ježková
Kniha mě bavila, popisy toho, kolik úsilí to stojí byly reálné a dokázala jsem je pochopit. Nejvíce se mi na celé knize líbily snové fotografie, které mají skvělou atmosféru, ostatně jako celá tato kniha. Děkuji.
V sibiřských lesích
Sylvain Tesson
O samotě, o tichu, o přírodě. Moc pěkná kniha se kterou jsem strávila pár večeru zachumlaná v dece. Je to trochu motivační - ale neotravovala mě to. Doporučuju.
Krvavé jahody
Jiří S. Kupka (p)
Historici se pohoršují nad tím, že se ten příběh neodehrál, jak paní Sosnarová popisuje, někteří tvrdí, že si ho dokonce vymyslela celý.
Mne osobně je to ale úplně jedno, protože o tom, že si tyto a taky mnohem horší věci děly, není žádných pochyb, jsou průkazné.
Tato kniha je beletrií a tam se meze představivosti nekladou.
Je to velmi silná výpověď ženy, která se nechala zlomit. Je to citlivě napsané, čtivé a děsivé. Přeji si, aby se historie už neopakovala.
A čtenářům bych doporučila, aby se o tento strhující čtenářský zážitek nepřipravili tím, že se nechají odradit těmi pár historiky, kteří řeší pravdivost románu...
Stejný problém se řešil v případě knihy vzpomínek na jistý severokorejský tábor. Ani v tomto případě ale není důležité, jestli to protagonista skutečně prožil. Důležité je to, že se ta zvěrstva odehrávají. Teď, teď a taky teď. V roce 2024.
Letnice
Miroslav Hlaučo
Podivné městečko, podivní obyvatelé a jejich ještě podivnější zvyky, abychom nakonec zjistili, že jde o nastavení zrcadla nám všem.
Kniha je moc hezky vymyšlená a zpracovaná jako celek. Umělecké dílo, připomíná mi grafiku knih z let mezi roky 60-79 - po obsahove strance casto pokulhavaly, ale ten vizual byl dokonaly. Vic knih jako je tato, mili nakladatele!
Josef Němec: Neobyčejný muž neobyčejné ženy
Magdaléna Pokorná
Líbí se mi, že když pořád slyšíme to A - chudák Božena, utiskovaná a týraná to žena - což nikdo nepopírá, ale vždy je dobré nasát i atmosféru druhé strany, byť má na hrbu víc viny. A to B nabízí právě tato kniha, která přináší řadu informací, které jsem neznala. Divím se, že se o knize více nemluví. Zasloužila by si to.
Skladatelka voňavého prádla
Martina Formanová
Nechápu takto nízké hodnocení, pro mě ta kniha byla v mnohém zajímavá. Autorka nepoužívá žádbé kudrlinky ani v jazyce, vyprávění ani v nastavování obrazu o ní samotné.
My jsme koncoví zákazníci, dostaneme do ruky produkt a nevidíme fakt, jak moc muselo být těžké se takhle obnažit a přiznat vše, co většina lidí zavrhuje (nahlas, protože v tichosti dělají lidi horší věci než že baží po slávě).
Před paní autorkou smekám a děkuji za tuto knihu, která mi potvrdila, že Gott je vobejda.
Dýchej za mě
Eva Kollerová–Střihavková
Velmi silné. Román mě bavil, nejvíc asi tím jak je věcný, lidský a neuvzdychaný - vzhledem k tomu, co se těm lidem tehdy dělo - zázrak anebo ne. Lidi tehdy na vzdychání v tom pekle neměli čas a v tom vidím kouzlo knihy. Postavy se chovaly tak, jako v životě, nepředvídatelně, hloupě, ale především jako lidi a jako některé moje kamarádky, kterým občas nerozumím.
Nesrovnalosti jsem v románu nenašla, je to román, ne biografie a nečerpám jen z wikipedie. V rozhovoru s autorkou jsem si přečetla, proč některé věci změnila (Nekolová se např. vdávala dvakrát a umřela o rok později), podle její sestry ale byla mrtvá dávno.
Včelička
Chris Cleave
Nízké hodnocení mě zaráží, protože pro mě je tento román objev. Esence modernosti. Přece nebudeme pořád číst jen Karamozovi nebo Zlocin a trest a sbazit se je slozitě aplikovat na dnešek, přestože se od postav zmiňovaných děl lišíme snad úplně vším. Místo toho kvituji knihy jako je tato, která nám nabízí moderní pohled, současná dilemata, popsaná přímo a navíc v balíčku s líbivým příběhem. Ano, použila jsem slovo líbivost a nevnímám ho pejorativně. Čtení jsem si užila, ženské hrdinky mi byly víc něž blízké, přestože byly divné.
Umění a kýč
Gabriele Thuller
To je taková knížka dobrá k listování. Otevřete na straně 47, počtete si, zapolemizujete nad autorovy názory a jdete spát nebo číst román.
V knize nenajdete nic objevného, vždyť pojímání kýče se liší nejen napříč národy, kulturami, ale i rodinami... za mě jsou kýč takové to knihy, přesto je mám moc ráda.
Ostrov
Bianca Bellová
Líbí se mi styl paní autorky, to, jak pracuje s náznaky, jakou umí nastolit atmosféru pomocí pár slov. Je to povětšinou tíživé, nejde o lehké čtení, takže asi chápu rozhořčení lidí zde, ale Bellovou je potřeba číst jinak. Nepíše kvůli příběhu, ale kvůli sdělení - zde je hlavní message lidskost a její pojímání.
Smrt číhá na jarmarku
Anders de la Motte
Spojení detektivky a humoru mi bylo víc než příjemné a čtení taky.
Škola české grotesky
Josef Kroutvor
Kroutvourova tvorba je skvělá, tahle kniha patří k mým nejoblíbenějším. Citlivý jazyk poukazující na důležitost grotesky v životech zejména těch lidí, jimž se nedostává štěstí a krásy.
Citová výchova
Gustave Flaubert
Tohle je vysoká škola toho, jak si oblíbit román s postavami, jejichž přemýšlení je, eufemisticky řečeno, vychýlené. Frédéric? Postava prolezlá hloupostí, mimoňstvím. Ale a možná právě proto, chcete číst dál a dál. Tedy alespoň já.
Dnes si čtenáři stěžují na to, že si postaví protiřečí, že jsou nesympatické – ale literatura není o tom, aby nám předkládala bonbóny ve zlatém dokonalém obalu. Naopak. Nastavuje nám zrcadlo a tahle kniha to dělá lépe než mnohé moderní počiny, tedy knihy, které by nám měly rozumět nebo spíš my jim.