LilKure komentáře u knih

Při čtení jsem měl pocit, že umřu...

Melville si s tím musel dát obrovskou práci, popisy jsou opravdu detailní a všechny ty odkazy a provázanost s tehdejším i biblickým světem byly velice propracované. Problém je, že jsem čekal víc akce (praxe) než teorie.
Začátek se mi líbil; jak způsob vyprávění, tak postavy. Zlom nastal, když Pequod vyplula na moře. V tu chvíli s sebou vzala i mou motivaci knížku číst... skoro po roce zběžného čtení jsem ji ale nakonec udolal.

8 03.07.2020

Někdy zbytečně táhlé, nějak jsem se do ní nemohl začíst a moc mě nebral způsob psaní (čteno v angličtině). Na druhou stranu myšlenka a téma knihy jsou dokonalé a některé pasáže jsem četl dokola, jen abych si je zapamatoval do reálného života!

8 15.04.2020

Jednoduše klenot každé knihovny. (čteno v originále)

8 08.09.2019

Vlastně ani nevím, co si o téhle knížce myslet. První dvě části jsem jen protáčel oči, jak je Elio nerozhodný a jeho myšlenky tak protichůdné. V těchto částech jsem ho pro své jednání nesnášel (Marzia vs. Oliver). Ve třetí části se to tak nějak všechno zlomilo a knížka mě (konečně) chytla (škoda jen, že už se jedná jen o pár stránek); najednou jsem si uvědomil, že v prvních dvou částech mě nenudily popisy okolí B. a jiných, ale neskutečně ploché myšlenky Elia. Upřímně jsem všechny postavy nesnášel (kromě Vimini a Mafaldy), knížku jsem buď zavíral s absurdním smíchem nebo rozčílením.
(*spoiler*
V naprostém závěru mi došlo, že Elio zde zanechal důkaz o existenci naprostého životního hororu. Najednou jsem Elia litoval a zpětně pochopil jeho protichůdné jednání. Nevím, co se honilo hlavou Oliverovi; jisté je, že si to Elio nezasloužil.)

Jedná se také o nádherný příklad toho, jak dokáže společnost zničit něco tak okouzlujícího, jen protože "jejich vztah" nesplňoval očekávání.

Knížku už jsem doporučil a nakonec jsem rád, že jsem ji nevzdal po pár stránkách.
(čteno v angličtině)

8 07.07.2018

Asi je pro mě ta časová propast nepřekonatelná, jazyk krkolomný a náboženské rozjímání únavné; sečteno podrženo, posledních 20 stran jsem jednoduše vzdal... už i tak jsem nad tím strávil až moc času.

7 30.09.2020

Knížka mě nadchla od první stránky (nemluvě o jejím ambiciozním obalu) a de facto nepustila až do poslední stránky. Zakončení bylo trochu naivní, ale i tak jsem se celou dobu bavil. Knížku jsem přečetl jedním dechem a mám teď nutkání si ji nosit všude s sebou a číst ji pořád dokola.

7 15.08.2017

Když vezmu v potaz, že knížka vznikla v roce 1940, nebudu kritizovat proválečnou a sovětskou propagandu.
Timur a spol., jako novodobí rytíři bdící nad idylickým venkovem válečného období, se snaží chránit hrdiny své doby tj. rodiny (a majetky) vojáků Rudé armády.
Je to už nějaký pátek od vzniku knížky, ale trochu mi chybí, že dnes už si jsou lidé (a hlavně děti) tak nějak vzdálení a nedokážou se nadchnout pro konání "něčeho dobrého".

6 31.07.2020

Hravý obsah, výborný překlad, nádherná vazba jednoduše poezie pro tělo i duši.

6 20.01.2020

Tu knížku prostě miluji! Něco na způsob Dej mi své jméno z Polska, ale v tom nejlepším smyslu. Něžné ale surové, romantické ale kruté, cynické ale roztomilé. Člověku se chce při čtení brečet a křičet, bojovat a vzdát se.

5 15.05.2023

Na rozdíl od předchozího na mě tenhle díl působí víc reálně. Kit se už nějak vymanil z pohádkového hávu a Daniel odhodil robotické jednání a ukázal emocionální stránku. Spiknutí jejich přátel bylo možná až moc ideální, ale nějak to zapadalo do té atmosféry "možné/nemožné". Oceňuji rozšíření o nové postavy Danielových rodičů a zároveň nezklamala ani malá dvojčátka od Kita z předešlého dílu. Co si knížka zachovala, je svižný děj, při kterém člověku ubíhají stránky a hodiny jak na běžícím páse.

PS: Možná jsem jen nevěřil copaté dívčině Lucce, která mi od začátku přišla jako duch minulých, přítomných a budoucích Vánoc v jednom.
PSS: Vážně se u Daniela začala projevovat schizofrenie nebo se mi to jen zdálo? Hlasy "racionálního já", výsledek traumata z dětství? Po sezeních u terapeutky se již neprojevovalo? Mám tolik otázek!!...

5 22.06.2020

Wow, normálně takovéhle smutné/kruté/drsné knihy nečtu, ale jsem rád, že jsem na Ulici zlodějů narazil.
Nečekejte žádné (rozto)milé počtení. Lachdara mi bylo hrozně líto od začátku až do úplného konce. Jeho život v revolučním období arabského světa je provázen štěstím a zároveň smůlou. Celkem pěkně je tu zobrazeno tvrzení, že vždy může být hůře, ale i lépe. Že by spíše karma než islám?
Líbí se mi, jak zůstal Lachdar věrný knihám a hledal v nich odpovědi na svoje problémy, i když ne vždy se mu to vyplatilo. Na druhou stranu si říkám, jak je možné, že tak bystrý kluk, který se naučí francouzsky a španělsky jen z detektivek, může klouzat z jednoho průšvihu do druhého.
Trochu mě mrzí, jak to dopadlo, ale hold to tak nějak dává smysl.

5 11.06.2020

Srovnávání s Love, Simon je naprosto nemístné. Ačkoliv se obě knížky zabývají gay tématikou, nemají spolu nic společného.
Na české poměry, si myslím, že jde o povedenou knížku; trochu bych vytknul prostředí jak z britské školy (odvádělo to pozornost od "českého" prostředí). Postavy byly přijatelně vykreslené, děj se zbytečně netáhnul, pohledy obou hlavních postav na určitou událost - naprosto geniální! Dějová linka dokázala udržet napětí, radost, úzkost, strach,... de facto celou dobu.
Za epilog bych nejradši strhnul hvězdičku, ale za ty tři stránky to nestojí. (Ale je to tedy urputně happyendové.)

5 27.08.2018

Četl jsem v originále a můžu vám říci, že se mi u žádné jiné knížky ještě tolik nepřehříval mozek. První pokus o zdolání knihy ztroskotal ve 4. kapitole. Násilí mě odrazovalo a asi jsem na to neměl nervy. Po asi půlroční pauze jsem se do čtení pustil znovu a nechal jsem na sebe text prostě působit. Nakonec to vyšlo. Nevím, co si mám pořádně myslet. Lingvisticky je to velice zajímavé a užíval jsem si to. Přijde mi, že se autor snažil do díla zakomponovat moc myšlenek, až se z toho nedokázal vymotat a zakončil to tím, že všichni jednou dospějeme. Téma mi tedy nesedlo a stále jsem měl tendenci knížku porovnávat s 1984.

4 06.07.2021

(SPOILER) Tak jsem z toho takový nějaký zklamaný. Po konci Dej mi své jméno jsem byl o všech událostech přesvědčený, že se staly. Tomu tak však nebylo v Najdi mě.
"Tempo": (asi nejobsáhlejší) část je vlastně happy-endová-hetero verze Elio + Oliver. Sami (otec Elia) i Miranda mi tedy k srdci bohužel nepřirostli. Děj byl tak nějak nepřesvědčivý a upřímně mě nebavil. Pokud knížku přečtu někdy v budoucnu znovu, určitě tuhle část přeskočím.
"Cadenza": vypráví příběh Elia a jeho nového nápadníka Michela. Jejich rande mě moc nebrala a narozdíl od přešlého dílu, dialogy nějak vázly a nebýt sexu, tak si nemají ani co nabídnout. Druhá část a honba za tajemným autorem skladby z dědictví otce Michela byla o mnoho zajímavější.
"Capriccio": Rozjímání Olivera nad svým životem. Zajímavý způsob vyprávění. Tato část je myslím nejvíce podobná předešlému dílu.
"Da Capo": No... co na to říct... každý si na to musí udělat názor sám. Za mě to funguje v duchu knížky, ale nelíbí se mi to v návaznosti na předešlý (ukončený) díl.

Je těžké navázat na tak úžasné dílo, jako je Dej mi své jméno a to se podle mého moc nepovedlo. To nadšení po pár stránkách opadne a pak až do cca 240. stránky čekáte na to, co jste (ne)chtěli slyšet.

Samostatné dílo: zajímavé
Z pohledu série: nečíst

4 29.07.2020

Svižná romanťárna. Grammar-nazi Simon si mě omotal okolo prstu. Text prokládaný emailovou korespondencí mezi Simonem a Blue. Taková "holčičí" knihovna v pánském hávu. Prostě doporučuji (hlavně v angličtině).

4 30.03.2018

Takové pěkné počteníčko, skoro jak z pohádky, pak najednou *prásk* a romantická Praha je ta tam.

3 18.08.2020

Asi jsem čekal něco jiného. Možná by pomohlo to vidět, ale při čtení jsem si říkal už jen pár stránek a bude po všem.

3 27.10.2019

Ze začátku je knížka trochu vláčná a chvilku trvá, než se člověk zorientuje ve vyprávění každého z dvojčat. Postupem času se ale čověk těší na oba pohledy. Knížka má neuvěřitelnou zápletku (skoro až nemožnou), která do sebe zapadne jako puzzle. Jude i Noah mají každý něco do sebe a nevím, koho mám radši. Konec knížky je jedna velká "horská dráha emocí". Jediné, co bych vytknul, byl fakt, že oba sourozenci se na svůj věk chovali až moc dospěle. (čteno v originále)

3 16.06.2018

Pěkné graficky, ale Dr Seuss se těžko překládá. Originál si hraje s jazykem a to v překladu prostě moc nefunguje. Na druhou stranu myšlenka tam zůstává a to je pro děti důležité.

2 03.07.2020

Klenot! Francouzsky umím jen trochu, ale s českým překladem je čtení v cizím jazyce snažší. Zároveň to dodává knize úplně jinou dimenzi.

2 05.01.2020