Leonora komentáře u knih

(SPOILER) Chce to správný překlad. Verzi Emy Horké jsem odhodila už při čtení první strany, ale překlad Mileny Tomáškové je opravdu čtivý.
Celé jsem to přečetla teprve po shlédnutí čtyř různých televizních a dvou rozhlasových zpracování a leccos se mi tím objasnilo. Je opravdu velká škoda, že všechny ty verze vynechaly podle mě dost důležité psychologické momenty. Úplně v nich chybí postava malého Villefortovic smrada, jehož smrt má tak významný vliv na další vývoj Edmondovy pomsty. Skutečná míra viny jednotlivých Edmondových nepřátel je v nich taky dost setřená. Taky mi přijde zajímavé, že v knize chtěl Villefort po ostudě u soudu odpustit své vraždící manželce. Zkrátka motivace a vývoj postav jsou v knižní podobě prokreslené a lidské. Přečetla jsem to jedním dechem, jen pár rozvleklých dialogů jsem přeskákala, jen abych se k nim později musela vrátit, protože později nabyly významu a já jsem se nechytala.
P. S.: Ne, vyžraný Depardieu s rozplizlým ksichtem opravdu hrubě neodpovídá představě štíhlého charizmatického upíra, natožpak vychrtlého zanedbaného trestance.

14 18.09.2021

Bolestně poetická hra slov, obrazů a nálad. Mistrovská práce s jazykem, sdělení atmosféry a tragiky životní situace.

13 23.09.2023

Jako obvykle hodnotím rozečtené :-D Přesněji řečeno rozposlouchané. Jako audiokniha je to naprosto fantasticky načtené (a já jsem extrémně náročný posluchač). Po stránce obsahové ovšem taky pecka. Chytlo mě to od prvních vět a postupem času jsem do toho čím dál víc zažraná. Brutálně to připomíná normalizační realitu SSSR - jak vizionářské!
Strhující atmosféra, nápadité prvky (newspeak, ideopolicie, asexuální šerpa...), snové vsuvky, profesionální vystavění vět i příběhu. Jakkoli je tohle dílo skrz na skrz pesimistické, jsem nadšená.

11 17.10.2022

(SPOILER) Stále váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Rozjezd parádní, prostředek, no, mírně řečeno krajně nepravděpodobný, konec nepřekvapivý. Tohle rozuzlení "všichni jsme pokusné krysy" je až třeskutě propraný. I když musím uznat, že možná tak 95% těch proprání vzniklo až po tomhle. Což mě přivádí k rozhodnutí dát nakonec ty hvězdičky čtyři. Důvodem je obdivuhodná nadčasovost a nápaditost, s jakou autor maskuje, že ani on sám netuší, jak bude vypadat technika budoucnosti. A nápaditost je tu znát i v detailech, ovšem ty jsou myslím naprosto originální a nepřekonané. Civilizace krys chovající telepatické králíky je fakt neskutečná pecka.

10 16.12.2023

NEJMISTRNĚJŠÍ KATARZE VŠECH DOB!
Četla jsem to myslím tak čtyřikrát (poprvé v dětství, podruhé v pubertě...) a pokaždé to šlo na dřeň.

10 06.01.2023

Nesouhlasím s datací zasazení románu do doby protektorátu. Podle historky s generálem Radeckým by v té době bylo dědečkovi tak sto patnáct.
Za druhé, úplně vidím, jak se klidně špacírují po jakémsi horském sedle, která má tahle republika všechny v pohraničí a tedy byly za protektorátu součástí Sudet...

Hned od začátku mě praštilo do očí, jak přesně byla kniha zfilmována. A po mnoha a mnoha letech moje druhá kingovka. Příjemně a čtivě psaná, pocitově velmi snadno prožívatelná a stejnou měrou velmi těžko vyjádřitelná slovy.

9 18.01.2024

Na první pokus kdysi před lety mě to čert ví proč moc nezaujalo, ale teď... jsem unešená. Před tímhle jsem četla Clarkův Měsíční prach a byla jsem znechucená autorovým nedostatkem fantazie - a teď tohle! Potůčky na podlaze, šála ve spreji, postel z mlhy, puška střílející včely a telepatické halucinace! Famózní!!!
Je to poetické, je to hravé... a přitom zároveň hořce (sebe)kritické. Chce se z toho střídavě snít a brečet.

9 27.09.2022

(SPOILER) Rozvleklé, plné zbytečných rozhovorů o ničem. Dočetla jsem to asi po osmi letech a třech marných pokusech. Kromě toho ten syndrom božského hrdiny mi připadá fakt trapný. Třeba takový Kulhánek se za to dokonce zpětně styděl. Na Gaimana je to hrubý podprůměr, zvlášť v porovnání s jeho povídkami, kde všechno odsejpá, s Knihou hřbitova a s Nikdykde, kde není na vleklé kecy čas. Celkově mi to dost připomíná takové ty typicky americké slátaniny o tom, co si povídají dva lidi, co jedou autem přes celý kontinent. Základní myšlenka společná s Pratchettovým konceptem božstev.
Vůbec se nedivím, že komiksová verze tu hromadu negativních komentářů postrádá, protože v komiksu prostě není na tuny zbytečných keců na papíře dost místa... Takže kdo nemáte zájem o k smrti nudnou road movie, radím sáhnout raději po tom komiksu.

9 31.12.2020

Bylo to čtivé a zabrnkalo mi to na tu správnou strunu, takže jsem s knihou celkově spokojená. Ale klasika z toho nikdy nebude. Je to psané příliš prostě, příliš nekomplikovaně, příliš předvídatelně a hlavně příšerně odfláknutě. I když stále je to nadprůměr.

8 31.03.2023

Geniální hrdinové už se mi trochu zajídají, chtělo by to změnu... Nicméně...
Jako Artemis připomíná Stroncium, tak Spasitel připomíná Kmen Andromeda - jen je asi tak milionkrát zajímavější. I zde najdete hromady a hromady detailní vědy a techniky, jenže to není na úkor všech ostatních aspektů kvalitní literatury. Nechybí zde samozřejmě napětí, ale ani emoce a otázky etiky, které jsou ovšem na můj vkus vyřešené poněkud šmahem. Hloubku situace to poněkud zabíjí, ale zas to svědčí svižnému tempu děje.

7 23.09.2023

U Austenové mi asi vadí jediná věc, konce. Ona prostě neuměla zastavit včas, to jest v okamžiku happyendu. Pýcha a předsudek, Rozum a cit, Northangerské opatství... všechno to má závěr rozplizlý do ztracena. Chápu, že mnoho čtenářů může zajímat, jak dopadla ta či ona vedlejší postava ještě léta po konci hlavního příběhu, ale z hlediska gradace je to podle mě spíš kiks.
No a pak je tu samozřejmě problém amatérismu ze strany překladatelů, ale za to nelze strhávat hvězdičky. Jde o obvyklé krpy, u kterých i čtenář s průměrnou znalostí angličtiny kroutí hlavou v pochopení, jaký výraz byl nejspíš použit v originále, a jak u všech všudy to ten překladatel mohl tak překroutit.

Mnoha knihám by prospělo, kdyby radši skončily v nejlepším (jako třeba filmová adaptace téhle). Četlo se to velmi příjemně, ale konec už byl rozplizlý.
Kromě toho jsem se ráda dočetla o umírněné a přezdvořilé japonské kultuře, že i její večírky vypadaly jak středoškolská pařba - chlast, nemravný hry a blití z okna. Ať už je to pravda nebo výmysl autora.

7 01.02.2023

(SPOILER) No. Tak jsme si prošli všechno od osobního psychodramatu přes globální politickou špínu až po vesmírnou odyseu. Každá ze tří knih téhle trilogie má naprosto odlišnou atmosféru a i po dočtení by se mi stále líbilo, kdyby to bylo zfilmováno ve velkém stylu Hunger games.
Oceňuju, jak elegantně a přehledně autor přidává nové postavy, žádný přelidněný chaos, kde se vám půlka lidí smíchá. Čtivost se drží na stále stejné úrovni, o čemž vypovídá, že to zase píšu ve dvě ráno. Do poslední stránky je to napínavý jak kšandy. Líbí se mi, že se třetí díl vrací k původní akčnosti a dobrodružnosti, protože v tomhle ohledu mi předchozí díl moc nevyhovoval.
Úlitba genderové korektnosti v podobě meteorologicky fluidní postavy je nesporně originální a oceňuju, že nesklouzla do komické pozice, jaká se jí vyloženě nabízí a do knihy by se absolutně nehodila... A jakkoli mi vyřvávání genderů do světa akorát leze na nervy, musím ocenit i to, že tady je aspoň smysluplně začleněná jako jeden z mnoha různých sociálních experimentů budoucnosti. Vedle anarchie a žáber X-D
Rozhodně jsem z celé trilogie velmi příjemně naladěná a možná si vyslouží i místo v knihovně v papírové verzi, což se mi u čehokoliv jiného než u klasiky moc nestává.

7 22.11.2022

Po třiceti letech odporu k Mezi zlatokopy objevuju Londona...
To je TAK POETICKÉ!!! Nádherně použité výrazové prostředky v široké škále svých možností! Jsem teprve na začátku, ale jsem nadšená krásou, se kterou London popisuje člověka krásu nasávajícího.

6 26.03.2023

Nemůžu si pomoct, ale filmová verze mi připadala tak nějak uvěřitelnější. Třeba Šperk po revoluci :-D U knihy jsem často měla zmatek v konverzacích a motivace mě leckdy poněkud zarážely, logika pokulhávala a přeskakovala tam a zpátky (důvod stěhování z verandy, okolnosti psaní fixou a podobně, tomu všemu dává film logiku, kterou kniha zanedbává). Redaktorské vsuvky mě spíš rušily než zajímaly. I tak bych dala spíš devět hvězdiček z deseti než čtyři z pěti, protože jsem se opravdu dobře bavila a celkem často i nahlas smála.

6 11.02.2023

Nebylo to zas tak stoprocentně čtivé jako jiné knihy Austenové, ale i tady musím ocenit literární styl. Prostoduchá hrdinka, prostoduchý text. Je to skvělý způsob, jak navodit správnou atmosféru a dostat čtenáře ke správnému chápání postavy.
I v tomhle případě se mi víc líbí filmové zpracování, které se nebojí být poněkud explicitnější. Ale zase ta útlocitnější knižní verze perfektně odpovídá výše zmíněnému souladu povahy hrdinky se stylem textu.

6 29.12.2022

(SPOILER) Dva mladí lidé jsou vybráni a systémem donuceni, aby zabíjeli a zabili jeden druhého. Odkudpak to asi známe, že... Nicméně. Nijak mi to nevadí. Prostředí, do kterého je příběh zasazen, je originální a hezky popsané na drobných, ryze lidských epizodkách. Mám z toho pocit, jako by Smrtka a Hunger games tvořili jakousi dualitu, protože ukazují, že se nedobrovolně zabíjí jak v pekle tak v ráji, tedy v dystopii i utopii. Zpracovávají obdobný námět naprosto odlišnými způsoby. Líbilo by se mi, kdyby tohle taky natočili jako sérii filmů.
Vložené úryvky z deníků se mi na tom asi líbily nejvíc. Nádherně to vykresluje jak charaktery hlavních postav, tak filozofické problémy prostředí. Zároveň je to praktické i pro ty, kdo nemají o filozofování zájem, protože se to dá snadno přeskočit a nebrzdí to tok děje.
Moc se mi líbí psychologický vývoj postav a způsob jeho vykreslení, morální dilemata a samozřejmě krásný způsob, jakým se oba dva chystají v závěru knihy systém obechcat.
V neposlední řadě mě kniha chytla taky tím, že je v ní hromada postav, se kterými se dokážu ztotožnit, prožívat příběh z jejich perspektivy a nakonec si i po svém vyfantazírovat vlastní :-D Bavilo mě přemýšlet, jaké jméno bych si vybrala já, jakou róbu a jaký styl kosení.
Dost jsem si tím spravila literární chutě po zklamání ze třech dílů detektivní jeptišky :-D

6 19.11.2022

(SPOILER) Jako povídková kniha by to asi dopadlo líp. Takhle je to poněkud nesourodá hromádka vedlejších epizodek jako zametených z pod stolu. Chybí nějaká smysluplná provázanost a někdy i smysl sám.
Honba za ukradenými meči je linie dobrá tak akorát pro druhořadé stolní RPGčko na dvě hodiny hraní.
Palácový převrat by byla zajímavá povídka. Aguara by byla zajímavá povídka. Výroba mutantů by byla nejspíš vynikající povídka. Ale všechno napleskané páté přes deváté do jednoho dějového rámce to prostě nemá šanci. Pejsek a kočička vařili dort. A ta tsunami, no tak ta je tam snad jenom proto, aby měla kniha podle čeho mít chytlavý název, ne? Jiný smysl v ní nevidím.
Taky mám výhrady k nehorázné výslovnosti Martina Fingera, jehož RiviJEEE a Jen-fer mi trhají žíly od chvíle, kdy to v druhém díle převzal po kolezích s lepším jazykovým vzděláním. O těch úchylných hudebních vložkách nemluvě. Ale to samozřejmě do hodnocení knihy samotné nezahrnuji.

6 18.02.2022

Velmi obstojné. Autor se celkem věrně drží Kulhánkova stylu, který mírně, ale příjemně usměrňuje v dosavadních popisech bitek střelu po střele (což mě u Kulhánka dost nudilo). Zároveň se konečně udělá jasno v tom, kdo že jsou ti Protivníci a co že je ten tatrgel :-D Rozhodně doporučuji před navázáním Divokými a zlými tuhle mezihru nevynechat.

6 02.11.2016