LenkaVrbatova komentáře u knih
Podle mě je tohle kniha pro opravdové čtenáře a pro milovníky historie. Co se týče stylistiky a syntaxi, je kniha excelentní. Příběh je promyšlený, navazuje na sebe, má hlavu a patu. Složitější pro někoho může být častá retrospektiva. Co na knize nejvíc oceňuji já, je historický přesah do dějin česko-polského soužití. O téhle kapitole našich dějin se příliš nemluví. Velká škoda.
Doporučuji si knihu vychutnávat. Stojí to za to.
Tohle je rozhodne kniha, která vás, pokud máte srdce na pravém místě, musí zasáhnout. Příběh jsem vnímala hlavně ze strany Báry a pedagogů, protože sama jsem učitelka. Zobrazované problémy byly vlastně banální, ale zároveň děsně hluboké. A ne nevšední. Sama děti nemám, ale myslím, ze všichni rodiče by si tuhle knihu měli přečíst. Je krátká, takže to zvládnou i nečtenáři.
Po dlouhé době jsem zase sáhla po knize, u které jsem si přála, aby neskončila. Klidně bych si o Hynkovi a jeho práci četla dál. Chápu, že pro někoho to může představovat nudnou knihu, kde se nic neděje, ale ono se tam toho děje sakra hodně. A navíc může kniha v mnoha ohledech nastavit zrcadlo. Doporučuji všem, co mají rádi českou literaturu.
Po dlouhé době jsem dala možnost thrilleru. A nejsem ani zklamaná, ani nadšená. Ještě asi na straně 100 jsem přemýšlela o odložení knihy. Nakonec jsem ráda, že jsem to přečkala a dočetla. Celkově na mě byla kniha přílíš krvavá (místy až nechutná) a v některých pasážích zdlouhavá. Nejvíc ze všeho mi ale vadil font písma a počet nahuštěných slov na stránce (ne, jinak mi dlouhé knihy rozhodně nevadí, četla jsem i delší). Naopak musím říct, že mě bavily hlavní postavy, byly mi příjemně sympatické. Zřejmě to ale byla poslední autorova knížka, kterou jsem si přečetla.
Tohle je přesně ta kniha, kde žádné slovo není zbytečné. Dokonce až poslední věta dá smysl celému příběhu. Byla jsem při čtení nadšená, líbí se mi autorky styl psaní i to jakým způsobem odhalovala rodinné tajemství. Podle mě je Houbařka patří k nejlepším knihám současné české prózy.
Viktorie Hanišová fakt umí. Řekla bych, že za mě je v mnohých ohledech lepší než populárnější Alena Mornštajnová. Jediné, co mi na této knize vadilo, byl otevřený konec. Jinak Top strop!
Od knihy jsem asi čekala moc. Od začátku mi nesedělo seznámení Quinn a Grahama. Chování Quinn bylo podle mě příliš dětinské a Graham byl až přehnaně sladký. Problém, o kterém kniha mluví, je bezesporu dneska aktuální, ale ten příběh byl prostě nereálný. Za mě průměr.
Moje první kniha od Delphine de Vigan a rozhodně ne poslední. Elegantní styl psaní a pro mě hodně poutavý příběh. Jsem učitelka a hodně jsem v tom viděla - osudy dětí, snaha pomoct ze strany učitelky. Silné, pro mě pravdu silné. Někdy méně je více, a to zde platí do posledního detailu.
Mornštajnová prostě umí. Hezky se to čte, děj má spád, jazyk je na vysoké úrovni. Opět jsem spokojená a určitě si přečtu všechny jej knihy.
Když si člověk zvykne na osobitý styl psaní, nemůže se už odtrhnout. Místy smutné, přesto velmi pěkné čtivo. Po dlouhé době jsem sáhla po českém autorovi a opět jsem se nezklamala.
Když si člověk chce rozšířit obzory o čínském životě v USA, nelze tuhle knihu pominout. Výborně napsaný silný příběh. Jsem ráda, že mě tahle kniha neminula.
Kniha, ve které nehledejte žádnou akci, spád nebo zvraty. Téměř celou knihu jsem si říkala, proč to čtu, že je to o ničem. A pak mi to v závěru došlo! V téhle knize je neuvěřitelný přesah, který vás zavalí a zasáhne, pokud budete správně číst mezi řádky.
První povídku zkazily vulgarismy. Druhou zase vložený příběh “spisovatele” o trpaslíkovi. Celkově to ale nebylo špatné. Po dlouhé době konečně kniha od Viewegha, která mi nevadila.
Romantika, kterou každá z nás občas potřebuje. Konec mě ale docela zklamal. Místy mi vadily i větné konstrukce. Proto “jen” tři hvězdy.
Přečteno jedním dechem během jednoho odpoledne. Nejzajímavější byl bezesporu příběh Indky, zejména kvůli tomu, jak je nám právě tato kultura vzdálená. Další dva osudy však do celého poselství knihy neskutečně seděly. Kdyby byl každý z příběhů samostatný, jistě by tolik nezaujal. Teprve po přečtení si člověk uvědomí, jak mohou být tak vzdálená místa propojená. Víc takových knih.
Seriál Gilmorova děvčata je mým nejoblíbenějším seriálem. Přečíst si proto tuto knihu bylo povinností. Ledasco se člověk dozví o herečce, o seriálu moc ne. Místy mi neseděl hereččin humor a vlastně jsem byla z celé knihy značně zklamaná. Proto jen dvě hvězdy.
Každým dalším dílem humor z nápadu vyprchává. Ale přesto je v knize pár pasáží, u kterých jsem se opět smála nahlas. Kdo začal se sérii o aristokratce Marii, nechť si přečte i tento díl.
Silné a emotivní čtení. Autorčiny vypravěčské schopnosti knihu posouvají ještě o level výš. Nejedná se o žádné jednoduché čtení, příběhy mnoha Němců s ústřední postavou Kláry jsou velmi propletené, avšak působí skutečně uvěřitelně. Co je na knize podle mě dokonalé: všechny jednotlivé epizody končí vždy v mnou očekávané chvíli; připadalo mi tedy, že nic není přes čáru, zbytečně navíc. Více takových knih!
První kapitola slibovala, že knížka bude emotivní. Jenže pak se vše přesunulo do současnosti a příběh ztratil nápad. Vše se točilo v kruhu neustále dokola. Knihu nezachránil ani konec, který mi tak nějak vyšuměl mezi řádky.