L.K. komentáře u knih

Končím na straně 105, nedokážu to dočíst. Mám pocit jako bych poslouchala do nekonečna se opakující nářky nešťastné kamarádky, jen jsem si teď s úlevou uvědomila, že je nemusím poslouchat do konce. Obě hrdinky jsou nezralé, víc než o lásku tu jde o závislost, citové vydírání a vzájemné ničení. Nevnímám tu žádný přesah, hlubší myšlenku, která by mi utkvěla, jen ubíjející popis vyčerpávájícího vztahu. Nepříjemný destruktivní dojem se stupňuje s pocitem, že čtu zápisky vycházející ze skutečně prožité zkušenosti (autorky?). Možná jsem příliš příkrá, protože jsem od knihy čekala víc, ale vracet se k ní určitě nebudu.

1 02.05.2023

Na Listář mě nalákala recenze, podle které Michail Šiškin směle navazuje na velké klasiky ruské literatury. A musím říct, že recenze nelhala. Pro mě to nejspíš bude kniha roku 2023 i když je teprve leden a i když bych byla samozřejmě ráda, kdyby ji ještě nějaká předběhla. Čím jsem starší, tím jsem skeptičtější k myšlence, že se k některým svým oblíbeným knihám znovu vrátím, nicméně k téhle určitě ano. Deset z deseti - čistých a jiskřivých jako lednový led. A bonusem navíc je krásné zpracování - stříbrná pevná vazba v černě potištěné průhledé folii - ta se Větrným mlýnům fakt povedla!

1 04.02.2023

Tohle je vskutku nádherná autorská pohádka, jakých v české literatuře za posledních sto let mnoho nemáme.

1 28.07.2022

V Podání Miřenky Čechové je New York jedno velké kolbiště. Kreativita není cíl, ale jen prostředek k úspěchu. Když se to nepodaří mě, tak se to okamžitě podaří dvaceti jiným. Přestože z textu pochopíte, že žít v New Yorku je nejvíc nejlepší, tak vlastně nevíte proč. Naopak všudypřítomný pocit, že pořád o něco jde a není přípustné ani na chvíli to pustit ze zřetele, mě poměrně stresoval. Přestože to bylo vtipné a svěží, nebylo to nejpříjemnější čtení.

1 16.06.2022

Jakkoliv soucítím s autorem (vypravěčem) a chápu, že sdílením svého příběhu se ulevilo jemu samotnému i spoustě čtenářů s podobným osudem, kniha pro mě literárním zážitkem nebyla. Řekla bych, že je to kultivovaně napsaná zpověď outsidera, která má smysl spíš sociální nebo sociologický.

1 29.04.2022

Krásná kniha, škoda těch překlepů, tolik jsem jich snad v žádné knize ještě neviděla.

1 11.10.2020

Výborná kniha nejen pro rodiče, ale i pro učitele a vlastně všechny, kdo pracují s lidmi, ne jen dětmi.

1 07.07.2020

Velmi krásná a velmi smutná kniha. Autorka při vzpomínkách na dětství hl. hrdinky nezachází k naturalistickému popisování, události a okolnosti jejího dětství vyplývají z proudu myšlenek nebo promluv, o to jsou ale naléhavější a tíživější. Mnoho krásných myšlenek, hluboké pochopení dětství, inspirativní kniha. Moc ráda se k ní ještě vrátím.

1 22.10.2018

Knížka je bezesporu perfektně napsaná, bohužel je velmi poplatná době, ve které vznikla. Ve všech rodinách, které v knize vystupují, vládne typická americká středostavovská idyla poloviny dvacátého století. Ženy - maminky nedělají nic jiného, než že vaří, pečou, aranžují květiny nebo pořádají dýchánky s přítelkyněmi a jejich největší starostí je péče o děti a manžely. Muži jsou buď na odchodu do práce nebo sedí doma u stolu a nechávají se manželkou a dětmi obsluhovat (když tatínkovi něco nechutná, maminka mu vždycky rychle místo toho nachystá vajíčka, děti mu podávají cukr nebo sůl). Hlavním tématem knihy je "výchova dětí", která pod rouškou jakési úsměvnosti probíhá poměrně nekorektním způsobem (děti jsou bez jejich vědomí postříkávány kouzelnou voňavkou, sype se jim tajně ve spánku do uší prášek, případně je při stolování vychovává čuník apod.) Co mi na tom připadá děsivé je to, že autorka vše podává tak, že se i nám jeví tyhle situace jako veselé, správné a vedoucí k nápravě. A přitom se tu díváme na klasický patriarchální model, ve kterém jsou všichni jakýmisi kolečky v soukolí jediné společensky akceptované představy tehdejší rodiny. Knihu jsem kdysi četla svým dcerám a tehdy mně jen nebavila, přišla mi monotónní a pro děti ponižující. Dnes, kdy ji s nejmladším synem posloucháme jako audioknihu mě kniha (i přes skvělý projev Dany Syslové) irituje. Nejraděj bych posypala práškem, postříkala voňavkou a hlavně otevřela oči všem těm otupělým rodičům. Sama paní Láry fáry je velice milá a sympatická postava, svým způsobem evokuje lindgrenovský typ, který se umí postavit nesmyslným konvencím, má bohatou představivost a hlavně cit pro dětskou duši, nicméně nakonec všechny děti s laskavostí a jakousi blahosklonností stejně vychovává ke stejnému společensky přijatelnému modelu/údělu, kterému odpovídají jejich rodiče.

08.05.2024

Obsah je skvělý, jen snad některé z příběhů o přírodních zahradách mohly být trochu stručnější (hlavně části o úředních peripetiích, jakkoliv soucítím). Myslím, že kniha poměrně průkopnická obsahem by snesla i progresivnější formu. Téma si přímo říká o spolupráci s nějakým fotografem - krajinářem, krapet směleším typografem a grafickým designerem. Černobílé fotky, často s jakousi nejistou kompozicí knize nepomohly. I tak dávám plných pět hvězd!

03.08.2023

Čekala jsem něco jiného - asi víc melancholie, bezvýchodnosti a zmaru. Ty tady sice taky byly, ale spíš jen jako kulisa pro vypointovaný situační humor. Někdo v dřívějších komentářích zmínil Pelíšky, Báječná léta pod psa nebo Šabacha a toho jsem se trochu bála, nemám tento pohled na socialismus ráda. Přijde mi, že zlehčuje dobu, která mnoha lidem zničila život. Že přehlíží jejich utrpení a zároveň ze záporných postav dělá jen jakési oběti vlastní hlouposti. Znovu bych tuhle knížku nečetla.

11.07.2023

(SPOILER) Nestává se mi vůbec často, abych se nemohla dočkat konce knihy. Tady jsem příliš často zvažovala, že ji zavřu a odložím. Bylo to nekonečné, neustále se opakující sebelítostivé a sebedestruktivní přemítání staré ženy, která po smrti muže, na němž byla závislá, zavrhla svůj život. Odmítá v čemkoliv vidět smysl a nedokáže už v sobě vzbudit city k dětem ani vnoučatům. Dost jsem přemýšlela, co autorku vedlo k tomu, aby se nořila do pocitů právě takovéhle osoby, co chtěla sdělit - sdílet. Téma stárnutí, ztráta partnera, odcházení je zajímavé, v poslední době jsem četla několik beletristických podání (E. Strout - Olive Kitteridgeová je zpět, D. de Vigan - Vděk, H.K. Thoroddsen - Dvojité sklo), ale tohle bylo zdaleka nejslabší. Nejsem si jistá, zda ono nekonečné opakované noření se do pocitu opuštěnosti bylo výrazem duševní poruchy hrdinky nebo bezradnosti autorky. Autorka jako by se nemohla nebo nedokázala k hrdince dostat blíž, bylo to jaksi povrchní, neautentické, neživé. O polovinu kratší rozsah by knize prospěl, občas jsem měla pocit, že autorka text natahuje i když nemá co víc říct. Po dočtení knihy ve mě zůstal nepříjemný pocit a poznání, že skutečnými oběťmi v tomto příběhu byly hrdinčiny děti - což byl možná záměr. I tak se znovu vracím k otázce - proč?

27.10.2022

Výjimečná kniha, se kterou je dobré strávit nějaký čas, vracet se k ní. Nabízí velice cenné informace i konkrétní návody, cvičení, meditace a vizualizace, které správně uchopené přinesou mocné účinky.

20.03.2022

Kromě epické roviny, kdy sledujeme často velice vtipné příhody ze života Patrula Ripočheho, kniha nabízí několik dalších vrstev, mj nenásilný vhled do buddhistické etiky a filosofie, ale narazíte i na opravdové perly. Příběhy sbíral Matthieu Ricard třicet let, z mnoha různých zdrojů a knihu velice pečlivě uspořádal a doplnil opravdu podrobným a komplexním poznámkovým aparátem. Výjimečná kniha!

28.09.2021

Knížka se zdá poměrně útlá, nicméně je nabitá informacemi, srozumitelnou formou a kdo ví co hledá najde i poklady. Několik knih ohledně snů, snění a jógy snu jsem už četla a tahle je pro mě dalším skvělým střípkem do mozaiky.

05.12.2020

Krásná kniha jejíž atmosféra je vystavěná díky množství nádherných metafor - četba tak pro mě byla doslova vizuálním zážitkem (má to co dělat s tím, že autorka vystudovala dějiny umění?). Není to knížka do vlaku nebo čekárny u doktora, rozhodně doporučuju vychutnat si ji v klidu (jak se to podařilo mně) prosluněných odpolední s hrnkem čaje po ruce. Kromě toho vám může nabídnout i hodně podnětů k zamyšlení nad vlastním životem, zvlášť pokud už vám není dvacet a uvědomujete si pomalu, kam vede cesta (ta jedna z mnoha možných) po které jste se kdysi rozhodli vydat. Druhá polovina knihy je poměrně epičtější, okolnosti se prudce dají do pohybu, souvislosti do sebe zapadnou a vy jen sledujete události, které (započaté v různých fázích hrdinova života) během pár sprnových dní (ve kterých se celá kniha odehrává) spějí ke svému závěru.

19.09.2017

Čekala jsem víc informací o rostlinách a méně o lidech. Některé části z historie lidských pokusů, výzkumů, představ a půtek pro mě byly až únavné. Nicméně několik kapitol (především ze začátku a pak konce knihy) stálo za přečtení. Celkem vtipná pro mě byla úplně jiná rovina knihy - na stránkách, kde jsem se musela do čtení nutit a hůř jsem udržovala pozornost jsem podobnou tendenci zaznamenala i u korektora, který v těchto částech zanechával množství překlepů a chyb. :)

20.07.2017