Vychováváme děti a rosteme s nimi

Vychováváme děti a rosteme s nimi

Kniha respektované americké terapeutky a rodinné poradkyně představuje ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s úctou a respektem. Nejen teoreticky, ale i na mnoha příkladech z praxe zjistíme, že svým dětem můžeme důvěřovat a bezpodmínečně je milov...celý text

Kniha respektované americké terapeutky a rodinné poradkyně představuje ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s úctou a respektem. Nejen teoreticky, ale i na mnoha příkladech z praxe zjistíme, že svým dětem můžeme důvěřovat a bezpodmínečně je milovat. Pouze se musíme zbavit starých naučených a nefunkčních vzorců chování.
Proč je tato kniha výjimečná?
láska- vysvětluje, proč ovládání, manipulace a tresty ve výchově nefungují.
otevřenost- ukazuje postup, jak se špatných výchovných vzorců zbavit a růst spolu se svými dětmi.
porozumění- umožňuje nám, abychom porozuměli dítěti, které pak může naplnit své nejlepší předpoklady.
důvěra- dokazuje, že jen děti, které dostaly bezpodmínečnou lásku a důvěru svých rodičů, vyrůstají v sebevědomé lidi, emocionálně odolné a schopné vést své životy samostatně a radostně.
méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/93_/93591/vychovavame-deti-a-rosteme-s-nimi-93591.jpg 4.165
Originální název:

Raising our children, raising ourselves

Žánr:
Literatura naučná, Rodina
Rok vydání: , 1. vydání originálu: 2005 ...více
Nahrávám...

Komentáře (19)

Přidat komentář
Pupa
22. listopadu

Obsahově není co vytknout, jeví se mi jako výborná, přínosná metoda výchovy dětí (zbývá ověřit v praxi).

-------------------------------
Pozn. pod čarou, neboť následující výtka nejde nijak na vrub autorky a jejího původního díla:

Mrzí mě jen zkažené české vydání - vzhledem k typu knihy jsem více než ochoten tolerovat jisté formální nedostatky, protože chápu, že mnohem podstatnější je tu materie než forma, ale převod do češtiny zde byl realizován natolik otřesně, že se mu snad povedlo i snížit informační hodnotu textu. Pomíjím flagrantní gramatické chyby typu záměny "mi" x "my", zcela nezvládnutou interpunkci či absurdní jazykovou ekvilibristiku typu "Jsi celá zamlékovaná" (!!!) - mnohem závažnější mi připadá neuvěřitelně toporný převod do českého textu, jehož kostrbatost čiší snad z každého písmene.

Tato výtka přitom není cílena ani tak na překladatelku, neboť překlad byl zjevně zadán spíše na základě odborné než jazykové způsobilosti, což je pochopitelné. Hrubě nezvládnuta však zůstala redakční činnost, která měla z formálního hlediska zoufale nehotový text upravit do čtivé podoby, což se rozhodně nestalo. Jazykově/stylisticky/formálně citlivějším čtenářům tak redaktorka připravila učiněné utrpení, chtějí-li se jinak nesmírně zajímavou knihou prokousat až do konce. Upřímně doufám v nové vydání.

d.a.s.a
20. listopadu

Tak tohle uz mi prislo az zvraceny... knizku jsem nedocetla, odlozila jsem ji nekde za pulkou. Souhlasim s principy Nevychovy a sama mam vyzkousene, ze proste funguji skvele...ale tohle? Z knihy se da par veci vzit a vybrat, ale celkove za me velmi slabe a v zivote nepouzitelne, spokojeny zivot ditete na ukor matky.

LaCondesa
11. listopadu

Knihu doporučuji všem rodičům, kteří cítí, že zajetý a zarytý způsob manipulativní výchovy plné kontroly a nedůvěry v dítě (ve stylu "nedělej to", "ty jsi ale nešikovný chlapeček", "já ti to říkala", "prosímtě, nebreč, vždyť se nic nestalo", "hezky běž a omluv se, no tak, neslyšel jsi"....), není to pravé ořechové.
Tato kniha ukazuje, že je možné to dělat i jinak. Hlavní důraz je kladen na upřímné uznávání citů a potřeb dítěte podpořené myšlenkou, že dítě samo dobře ví, co je pro něj nejlepší (ač si my dospělí myslíme, že to víme lépe než dětičky samotné :)).
Kniha je opravdu "hutná". Myšlenek tam je spousta a podle mě není možné po prvním čtení pochytit vše. Osobně se po "uležení" myšlenek chystám na druhé kolo. Pochopení mnoha věcí napomáhají autorčiny příběhy a rozhovory z praxe.
Jednu hvězdu jsem ubrala za to, že kniha, alespoň podle mého názoru, popisuje nedosažitelný ideál a může tak být pro mnoho rodičů dosti stresující. Vše se to tak hezky čte, je to pochopitelné, dává vám to smysl. Ale ta aplikace v reálném životě je horší :) Ano, ty základní principy ano, sama musím říct, že skutečně aplikuji (lépe řečeno neustále se snažím a ještě dlouho se budu učit...), funguje to a dává to smysl. Ale nedokážu si osobně představit stoprocentní aplikaci všeho v knize řečeného (především kapitola o uvědomování si vlastní moci, tam jsem měla pocit, že poselství je takové, abychom dětem dovolili vše...s čímž nesouhlasím). Samozřejmě vždy záleží na hranicích každého rodiče a povaze dítěte.
A na závěr autorčina rada: "Chovejme se ke svým dětem tak, jako by to byli vzácní přátelé u nás na návštěvě"

DominaCZ
08. listopaduodpad!

...možná mi přijde, že je to takový omílání toho, co je prostě amerikanismus a Nevýchova - v am. podobě se to dá shrnout jako "s.át na děcka a výchovu- ať si dělá co chce jak chce".
Je to zdravé? Není žejo. Děcko se má vést, ano, ale ne mu absolutně povolit. Je to jako dosadit ho na místo ředitele firmy a říct TEĎ TU SVOBODNĚ VLÁDNI.

Tahle ženská je na přesdržku, stejně jako její rady. Amerikanizovat děcko a nechat ho si dělat, co chce?! Nenechat ho zouvat, aby chodil v zabahněných botách po bytě, páč ho nemůžu nutit ho zout? Má ve škole nějakej problém, tak ho tam přece nemůžu nutit i na dále chodit, tak změním celej život a budu ho učit doma ?!!!
Tohle ať si praktikuje v tý posraný USA, kde už taky přicházej na to, že povolovat jim není až tak ok.
Respektovat děcko nerovná se všechno mu dovolit a dělat z něj Boha, a hlavně jakejpak respekt žejo...jsi děcko=budeš poslouchat, jinak se ohneš jako ten stromeček. A bude to pro tebe dobře. Nebo se hodláš zatvrdit a být ezo dotčen? Ok, buď, ale vypadni z mýho bytu a taky ze závěti žejo.. :))
Ne vážně, tohle by se tady nemělo ani vydávat. Jen to lidi blbne a ti omezení si ke své vlastní vině ten život díky těm radám pos...ou na ultimo.

Nemůžu říct víc k těm, kteří pro to horují a svý děcka tak taky vychovávají, protože bych musela být sprostá.
Nejspíš potom budou mazánci v šoku, že je ve škole nebo práci nikdo ( ani partner) nerespektuje tak, jako mamička bez hranic a budou z toho další sebevraždy, magoři a ubrečenci. A tuhle generaci si vytváříme sami - no potěš koště.
(jakmile děcko vychovaný tímhle potkám, okamžitě mu jednu vlepim) :)

Adelix
24. května

Kniha o empatii ve výchově, líbí se mi, že informací není příliš, vše by se dalo shrnout na jeden list, ale je tam hodně příkladů z praxe. Empatie ano, ale trochu mi chybělo, jak nastavit hranice - podle knihy bychom neměli děti do ničeho nutit (např. domácí práce). V tomto ohledu doporučuji knihu českých autorů Respektovat a být respektován, která je sice obsáhlejší a působí místy trochu akademicky, ale vedle empatie nabízí i možnosti, jak to udělat, aby děti plnily i úkoly (a to na základě vnitřní motivace, ne proto, že to mocensky rozhodne dospělý).

honyczek
18. května

Jako mladý rodič 3 leté dcery jsem si říkal: „Dnes na ni domluva platí, ale jaké to bude, až si postaví hlavu a nebude chtít spolupracovat? Jaká stanovit pravidla, aby byla srozumitelná i pro tak malé dítě?“

Kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi, se podle názvu zdála být správným vodítkem. Autorka odhaluje metodu, která rodičům ale i dětem může pomoci v udržení komunikace v nepříjemných a zvláště v krizových situacích. Vše je založeno na dialogu.

Nabízená metoda mě v některých ohledech zaujala, především tím, jak pomoci dítěti přesně vyjádřit to, co cítí. Dále pak ukazuje, že s mnoha problémy se dítě dokáže vypořádat samo, což se zdá být poměrně překvapivé.

Na druhou stranu se nemůžu ztotožnit s potlačováním emocí ze strany dospělého. Mám za to, že někdy je prostě potřeba emoce uvolnit a také ne každý se dokáže, dříve než promluví, zastavit a zhodnotit situaci. Každý jsme jiný. Potlačování emocí se mi zdá být proti přirozenosti člověka a myslím, že bez nich by člověk nebyl tím, čím je.

V každém případě je tato kniha zajímavým pohledem na věc. Ačkoliv mi nedokázala uspokojivě odpovědět na mé otázky, našel jsem pár podnětů, které se mi líbí a zkusím je aplikovat.

Darami87
01. dubnaodpad!

Absolutní odpad... Možná, že se v knize dá najít pár dobrých myšlenek, ale jinak je to spíš návod, jak vychovat spratka, který nemá žádné mantinely. Dítě potřebuje, aby mu rodič jasně stanovil pravidla. Byla jsem tam vychovaná já, moji bratři, moje matka.... Nedovedu si představit, že bych takto vychovávala svého syna...

Jíťa
07.11.2015

Další skvělá kniha o tom, jak s respektem provázet děti jejich prvními roky života. Plná konkrétních rad a praktických příkladů. Vše vysvětleno s jasnou logikou. Doporučuji!

Mondie
24.07.2015

Miluju. Tato kniha prostě nemá chybu. Plus příběhy ze života. Jde to krásně i jinak... Funguje stoprocentně. Byla jsem dojatá. Už jen samotné umědomění a název titulu v sobě nese obrovské moudro a nesmírnou pravdu. Doporučuju nejen rodičům. Nechápu a vždycky mě dostane, jak může někdo své dítě uhodit... Jako by uhodil sám sebe, v tu chvíli by skutečně měl dát tu facku sobě takový rodič...
Bohužel vzorce chování a programy myšlení se předávají po generace. Je nejvyšší čas tuto celou utopii změnit. Kniha je krásným pomocníkem. Ostatně kdo ještě neví, Jarda Dušek o ní v jedné ze svých přednášek hovořil a tlumočil ono poselství...
Víc, víc takových otevřených a probuzených lidí
Doporučuji, doporučuji a zas jen doporučuji

Frakira
18.06.2015

Stojí za přečtení a úvahu, jak vlastně vychovávat. Neustále pátrám a snažím se najít nějaký kompromis ve výchově a každá další či jiná myšlenka se hodí, aby si člověk mohl utvořit nějaký názor na to, co "ano" a co "ne".

Listicka.witch
06.01.2015

Kniha se mi dostala do rukou v pravý čas, první dceři budou tři roky a začala mít období vzdoru...takže jsem hodně přemýšlela "jak na to", abych jí neublížila a "nezlomila". Chci, aby se rozvíjela a byla sama sebou, takže díky, díky :).
Pokud se snažím a včas zadržím své myšlenky, nebo negativní reakce a vše proběhne v klidu, jsou hned znát výsledky, dítě je opravdu čistá duše, která nás bezelstně miluje se vším všudy.
Když spojíme některé postupy z knihy s naší mateřskou (rodičovskou) intuicí a budeme jednat srdcem a ne rozumem - vyrostou z našich dětí úžasné, dobré bytosti, díky kterým se stane náš svět lepším místem...

ajinav82
20.12.2014

Doporučuji všem rodičům.

Zuzvil
24.11.2014

Knížka je velice zajímavá, hlavně se mi líbí konkrétní příklady. Ovšem je také nutné přiznat, že praktikovat co je v knížce je nadlidský výkon a vydrží mi to vždy pouze chvilkově :-)

Gobbi
11.08.2014

Nečetla jsem úžasnější knihu. Vřele doporučuje všem rodičům a vychovatelům a vlastně všem lidem, protože tato kniha je především o lidství.

kamibe
22.02.2014

Slyšela jsem nejrůznější hodnocení této knihy. Podle mého však má autorka pravdu v tom, že kdybychom se naučili neodvádět ani sebe ani jiné od pocitů, které nás zachvátí, a uvědomovali si svoje posuzující myšlenky (které v tu chvíli stejně nikomu nepomohou), už jen tyhle dva body ze SALVE by pomohly.
SALVE jsou počáteční písmena slov, která činí naše chování k druhým (a hlavně k dětem) vědomějším. Takže v konci můžeme mít život projasněný a spokojený, a to je přesně to, čemu nás autorka učí a co by jistě měl rád ve svém životě každý rodič.

Ravabi
19.02.2014

Myslím, že je to úžasná inspirativní kniha, která umožňuje čtenáři jiný pohled na výchovu a komunikaci s dětmi.

Danafantom
25.11.2013

Metoda SALVE je fajn popsaná, dříve jsem intuitivně jednala s dětmi podobně, ale teď to můžu dělat více vědomě.
Pro Ajulka21: řekla bych, že knížka vyrovnává vztah k dětem, který byl dříve postavený na pozici autority a nadřazenosti, a do protikladu staví stav, kdy dospělý jedná s dítětem jako rovný s rovným, možná se chvílema staví až do role sloužícímu dítěti jako nějakému božstvu. Je tedy jakoby druhým extrémem. Jako často bude pravda asi někde uprostřed.

Klamm
12.06.2013

Kniha mi v určitých věcech při výchově pomohla. Od chvíle kdy jsem přestal doma děti neustále komentovat, tak se uvolnila atmosféra. Zaujal jsem pozici pomyslného ochránce, kdy zasahuji do jejich činnosti jen v případě nebezpečí a pokud sami chtějí. Jasně, že na ně úplně nekašlu a že se pokaždé pohoda nepovede, ale každý dělá jak sám umí.
Také mi v knize dost věcí přišlo přitažených za vlasy a chtěl bych vidět autorku, jak řeší problém v praxi u nás doma. Ale ne jen na skok, ale alespoň na měsíc!!!

Vše se ukáže až děti odrostou. Pak možná bude vhodné tento komentář přehodnotit.
70%

AlenaBul
09.05.2013

Velmi silně jsem vnímala, že v této knize není něco v pořádku. Určitě jsou zde dobré myšlenky, ale celkově to spíše ublíží