KURACHJO2018 komentáře u knih
Běžně tyto knihy nečtu, dostala se mi pod ruku v knihovně. Možná se zájmem o život a tragický konec p. Monyové, jsem po knize sáhl. Kniha sama o sobě nuda, tragičnosti tomu dodává právě to, že je to volání SOS, které se někde kolem nás dělo. Jinak de facto příběh někoho, kdo se nudí, kdo neumí žít tak, aby mu bylo v tomhle slzavém údolí , nějak přijatelně a vytváří umělé problémy nejen sobě ale i lidem , kteří stojí kolem něj. Smutné.
Po tolika úžasných komentářích nejde již přijít s něčím novým a ještě úžasnějším. Přesně, jak je v komentáři Zóny.....cituji:
..."Je smutný. Je originální a přitom prostý."
A kolik generací četlo a bude číst tuto knihu a po přečtení jim zůstala ( nebo zůstane) v myšlenkách dál, po celý život, Je to dílo hodno obdivu. Je to milá, citlivá , poučná a dokonalá kniha.
Velice dobře napsaná sonda do různých lidských duší, do životů lidí , kteří žijí jinak a jinde než my všichni okolo. Ale pořád to jsou lidé s duší čistou, méně čistou, tmavou ....zajímavé, dojímavé, pravdivé.
Tak akorát prima čtení pro můj věk. Spoustu věcí k zamyšlení, k pousmání, k uvědomění si, jak s tím životem neumíme nakládat....Pane Lasico, jen houšť takových to knih, nám je jich potřeba m jako soli.
Možná tím, že krajinu bývalého Frývaldova, dnešního Jeseníku důvěrně znám, prožíval jsem čtení, jak kdyby to byl příběh můj. Anna Urbanová je prostě sen každého chlapa. Postará se o rodinu , o dítě..škoda, že už Anny Urbanové nejsou k mání. Doba, ve které se příběh odehrává, mi věřte nebo ne, dodnes v Sudetech doznívá....
Jsem rád, že zde existují komentáře. Měl jsem prvotní pocit, že jsem divný, když mě to nebaví, naštěstí je zde spousta mě podobných, tak bez výčitek píši- nuda, nuda, nuda...škoda času, který jsem mohl strávit nad příjemnější literaturou.
Dá se o tragédii mladých lidí napsat, že je to nádherné ? Přesto mě to nutí napsat. Otčenášek to napsal tak dokonale, že i pocity Pavla a Ester najednou vnímáte na sobě , cítíte, jak jim při prvním milování bylo krásně , jak jim bylo těžko, když mysleli na budoucnost a jak se všemi možnými smysly bránili realitě, jak moc chtěli žít, milovat se, mít nějakou budoucnost.
Naprosto dokonalé, možná s trochu předvídatelným koncem, ale vymyslete si to, napište to tak, aby tomu masy rozuměly..... prostě Vondruškovy knihy mají to kouzlo, že pobaví, poučí a nenechávají vás v klidu.
Naprosto jsem se ztotožnil s pocity fandy, když stojíte v kotli a kolem vás to píská, pobrukuje, řve, šály lítají kolem hlavy a za svůj klub by člověk dýchal.
A styl knihy - jedinečný a naprosto fascinující čtení, kdy vás bránice šimrá a smích se lepí na paty.
Knihám pana Vondrušky jsem přišel na chuť nedávno a mohu potvrdit- menu je velice chuťově vyrovnané a rozmanité. Výborné, naprostá čtenářská delikatesa.
Nádherná detektivka, kdy se při čtení bojíte i uprostřed vozu narvaného metra.
Mé cesty do práce a z práce byly doprovázeny touto knihou a jen jsem litoval, že z Čerňáku na Luka je to jen ani ne hodinka cesty
Velice milé povídání psané mile a odpočinkově, rozhodně vám na tváři vyloudí úsměv. Filmové zpracování také vynikající - údajně , což jsem se dozvěděl až tady, filmováno ve Veselí n.Lužnicí- , vida k čemu je zdejší Databáze dobrá .
Krásné převyprávění osudu paní Zdeňky Braunerové rukou jednoho z našich nejlepších autorů, zabývajících se historií , to už samo o sobě je poklad. Nádherně popsané životní trable i touhy člověka-ženy, která ovlivnila a troufám si tvrdit , že dodnes ovlivňuje malířský svět.
Taky jsem po knize sáhl proto, abych si připomněl to nadšení, které celým naším státem proudilo. A troufám si tvrdit, že i pod Tatrami nám drželi všichni palce. A jako komentáře níže, byl jsem hodně zklamaný ze strohosti , přeci jen jsem očekával větší příval emocí a to co se neslo tenkráte éterem a co přivedlo našeho zlatého konferenciéra o hlasivky.....Góóóóóóoóóóóóóóóóóóóóóóól
Tak aktuální, až z toho mrazí. Čapkové oba byli prostě náš národní poklad, jen škoda, že dobu nepřežili. Na druhou stranu si říkám, co by - jako masarykovští demokraté , říkali tomu, co čekalo naši republiku po roce 48. Ona by je strana a vláda v klidu stejně žít nenechala a museli by odejít, pokud by chtěli přežít. Jejich talent byl nadčasový a knihy by měli burcovat do dnes - a snad i burcují, soudě podle toho, kolik lidí, alespoň tady na DK je četlo, přečetlo a pochopilo.
Zpočátku jsem se divil, styl mi byl pro Puškina nezvyklý, ale kniha je útlá, rozhodl jsem se nedat se a pokračovat ve čtení a dobře jsem udělal. Pekař přeci nepeče také pořád stejně chutný chléb a pokud ano, časem ho to omrzí. Tahle malinko hororová kniha vás přesvědčí o tom, že Puškin prostě psát umí .... doporučuji .
Ke knize mě přiměla možná i doba adventu a čas rozjímání a hodnocení toho co bylo a co bude. Vzpomínky na dětství, Ladovy obrázky, trochu nostalgie, trochu smutku, ale to k době předvánoční přece patří. Rozhodně pan Seifert touto knihou hodně potrápil srdíčko nejednoho čtenáře.
Nádherná kniha a nádherné ilustrace, vydejme se spolu s knihou na cestu do dětství , do dospělosti a projděme se vzpomínkami až k prahu stáří, které v mládí nechápeme, ale ke stáru nám slzy samy od sebe kanou z očí.
Na dokumentech v této knize je názorně vidět, že ten , kdo tuhle knihu dával dohromady byl znalec v oboru a ne žádný lovec senzací. Rozhodně pro zájemce této doby naprosto ojedinělé zpracování a nelze jinak, nežli doporučit.
Boj, ...celý život je přece boj, nejen s přírodou, nejen s lidmi, bojujeme od prvního nadechnutí po poslední výdech. Boj je to někdy tvrdý, někdy milý.... v každém případě předem prohraný autor tohoto díla to věděl, sám svůj boj dobojoval a s vlastními silami pomáhal ke konci. Tahle kniha je nádherná, smutné, ale i nadějná, jak život sám.
Úspěch knihy lze spatřit v její jednoduchosti a palčivosti vyprávění.
Každý musí být vtažen do smutné doby, která nemá naději.
Velice neradostný příběh, s láskou uvnitř.
Nezvykle komplikovaná ústřední postava knihy.
Přesto čtete a čtete. Musíte. Chcete přeci přežít, ne?