krevetinka komentáře u knih

Opět úžasný díl. Na knížkách od Nesba se mi líbí zejména to, jaký má o věcech přehled. Je v mnoha směrech opravdu vzdělaný a svým čtenářům nedá jenom ledajakou detektivku, ale častokrát i dávku různých jiných informací. Jeho postavy jsou lidské a mají chyby, což je správně. Jsou nepředvídatelné a zajímavé. Tento díl byl sice velmi brutální, ale i tak jsem si ho užila. Taky mě dostává, jak si s vámi velmi rafinovaně Nesbo hraje, dává vám falešné stopy, které vás dostanou na úplně jiný břeh, a když už si myslíte, že víte, kdo je vrah, tak vás vyvede z omylu. :-) SPOILER jelikož jsem ujetá na vztahy student x učitel, pasáže se Silje a Harrym jsem si užívala, ikdyž mi přišly mírně zbytečné a zavádějící. Naopak se mi velmi líbil konec, který ze začátku vypadal jako pohřeb, který se stejně ukázal jako svatba. Uvidíme, jak se povede novomanželům:-) 5*

7 16.07.2017

„Já píši vám - co mohu více?"

Nádherné. Tenhle příběh miluju.

(SPOILER) 4,5*
Dead River. Místo, kde snad kromě racků a šumění moře slyšíte jen vlastní myšlenky. Ideální místo na dovolenou... dokud se z vás někdo nepokusí udělat večeři.
Po Sezoně je typický oldschool horor. Žádné nadpřirozeno, prokletý dům, "Haló? Je tam někdo?", žádný týpek hulící dvě brka denně, který si ze situace dělá prdel. Jen skupinka šesti lidí, z nichž byste jeden z nich mohli být klidně vy... Prostě takový takový ten příběh, který vám vyprávěla sestra přítele vaší sestřenice z dvanáctého kolene. Ale jo, proč ne.
Nejděsivější na příběhu je to, že se jedná o skutečně uvěřitelnou situaci, protože ač si můžeme myslet, že se něco takového (kanibalismus) v moderní civilizaci již dávno neděje, nesmíme zapomínat na to, že je na světě spousta komunit, které mají do civilizovanosti hodně daleko a pravděpodobně tímto způsobem života žijí.
Po doslovu autora mě vlastně docela mrzí, že mu nakladatelství původní verzi zamítlo. Tuto knihu jsem totiž objevila v nějakém seznamu nejnechutnějších knih a je sice pravda, že to místy bylo docela nepříjemné, ale za vyloženě nechutné a zvrácené bych to neoznačila (možná, že teď někdo za nechutnou a zvrácenou označí mě :D).
Kniha přináší spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení:
- To, co nám přijde normální je pouze to, co nám bylo sociokulturně předáno
- Co je vlastně na tomto příběhu děsivého? To, že skutečně někdo žije jinak, než jak jsme zvyklí my, moderní lidé?
- Je skutečně morálně rozdílné zabíjet a jíst lidi a zabíjet a jíst zvířata?
- Kdo je tedy na vrcholu potravního řetězce?
- Moderní lidé vnímají kanibalismus jako něco nechutného, zvráceného, nepřirozeného. Ale i naši předci v době pravěku tímto způsobem života žili. Dá se tedy předpokládat, že všichni jsme někde v hloubi pudů také uzpůsobení žít tímto stylem života, tedy pojídat svůj druh?
-

6 25.06.2023

(SPOILER) Děj románu Tampa od Alissy Nutting nás zavede do Floridy. Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou je šestadvacetiletá středoškolská učitelka Celeste, která se netají svými sexuálními a delikventními choutkami mířenými na své nezletilé studenty.
Zní to jako bizár? No, on to bizár fakt je. Ale i přesto splňuje vše, co očekávám od kvalitní literatury.

Tampa je kontroverzní. Nechutná. Velice detailní. Ale zároveň tak neskutečně ujetá, že jsem se u některých pasáží neubránila smíchu. Předkládá však také důležité podněty, které čtenáře nutí nad problematikou přemýšlet o něco hlouběji: Jaký je rozdíl mezi pohlavním stykem dospělého muže s nezletilou dívkou a dospělé ženy s nezletilým chlapcem? Jakou roli zde hraje konsenzus a kde má své hranice, jestli vůbec? Je v pořádku vznášet v případě zneužití nezletilých ze strany mladé ženy poznámky o jejím atraktivním vzhledu a sexappealu?

Alissa Nutting nám poskytuje pohled do duše zhýralé a nymfomanické úchylačky, aniž by však k problematice přistupovala jakkoliv úzkoprse - po celou dobu si udržuje skrze vyprávění učitelky Celeste příchuť nechutnosti, neponaučitelnosti a hořkosladkosti, která dodává knize skoro až pocit důvěrné a autentické zpovědi. Za žádnou cenu nevybočuje z role, což velmi oceňuji i na vzdory občasné potřebě knihu zavřít a chvíli to rozdýchávat. Kniha rozhodně není pro každého; i já jsem ji otevírala s mírnou skepsí. Pokud se ale dokážete na takováto témata dívat kriticky, a zároveň však s jistou dávkou cynismu a nadhledu, pak si ji dokážete zajisté užít. Na to, že se jedná prvotinu, jde rozhodně o velmi zdařilý literární počin.

Nejoblíbenější pasáže z knihy:

Jeho tvář se vmžiku proměnila z bezvýrazné nonšalance v drobounký, jasný úšklebek, a oči upřel do mých. Bylo to nenadálé, ale naprosto jasné: jeho pohled sděloval, že přesně ví kdo jsem a co chci, a také, že sám skrývá podobné tajemství. Spojili jsme pohledy jen na pár vteřin, ale stačilo to: dva devianti se právě poznali při telepatické hře.

"Pokud by to tak bylo, svědčilo by to pro skutečnost, že má klientka je mladá žena s těžkými mentálními problémy, zoufale hledající lásku - a že tedy nevykazuje onu nenasytnou pedofilii, kterou ji prokurátor přisuzoval v rozhovorech do médií."
Druhý kriminalista si znovu odplivl do kelímku, tentokrát hlasitěji. "Anebo je taky možný, že je pedofil a ještě k tomu kurva."

V hlavě jsem si místo toho přehrávala fantazie, jimž jsem se ve vězeňském prostření nevyhýbala, ale naopak si je živě evokovala. Vše se odehrávalo v té nové vazební cele, do které mne měli večeř přemístit: ze spánku mne probudila horda vyhládlých a pohublých mladíků, snad sirotků v otrhaném oblečení s jazykem z postav Olivera Twista, která přiběhla k mřížím mé cely a začala mezi ně strkat veškerou svou sexuální výbavu, takže jsem v duchu viděla uspořádanou řadu ztopořených pyjů v různých fázích vzpřimování.

6 16.06.2023

(SPOILER) Dávám 2* za čtivost a celkem fajn téma, které bylo ale na můj vkus podané velmi omezeně a povrchově, což je škoda. Dle hodnocení jsem čekala něco hlubšího, temnějšího. Ve výsledku jsem dostala jen další obrovské klišé zřejmě jen pro dospívající. Postavy mi přišly neskutečně prázdné, plytké, bez emoční. Nevěřila jsem jim... vlastně nic. Kdo zažil podobnou situaci jako Tate, moc dobře ví, že takto to většinou opravdu nekončí. Naopak si to ve výsledku vyžádá hodně bolavé srdíčko, probrečené noci a spoustu čokolády.

6 15.06.2022

Neskutečně těžce se mi tato kniha hodnotí. Můj verdikt ale je, že tato kniha je dost přeceňovaná.
Zaprvé, je to naprosto očividná obdoba Harryho Pottera, jen s pár přidanými nebo pozměněnými motivy.

Zadruhé, poznámky pod čarou jsem asi od strany 200 už naprosto ignorovala. Některé byly rádoby vtipné (chápejte trapné) a druhé naprosto zbytečné a ukecané a s příběhem to mělo pramálo společného. Jo, někdy doplňovaly universum, ale i tak byly poznámky pod čarou totálně rušivý element.

Za třetí, začátek knihy byl fakt horor. Trvalo mi snad opravdu těch 200 stran, než jsem se začala orientovat. Bylo těžké ze začíst a zvyknout si na autorův styl vyprávění, který byl suma sumárum hrozně nesjednocený, protože v některých kapitolách byl návrat do minulosti, pak na dlouhou dobu nic a poté se ke vzpomínkách opět vrátil. Zkrátka, totální chaos.

No a za čtvrté - co ta korekce? Nechce se mi ani věřit, že někdo dostal zaplaceno za něco takového. Nejen, že některé věty ani nedávaly smysl, nejen, že někde chyběly uvozovky a někde naopak přebývaly, ale to, že se často opakoval i špatný tvar zájmena, to už je z mého pohledu opravdu masakr.

Jo a taky mě dost pobavil ten nevyrovnaný kontrast celé knihy. Autor si očividně staví na tom, že je tato kniha pro dospělé a podpořil to hlavně naprosto necenzurovanými popisy vražd a sexu, zatímco postavy, jejich komunikace, přemýšlení a motivy, ale i příběh samotný je hoden tak čtenářům pod 16 let, což jsem překročila už před dávnou dobou, a proto mě mrzí, že jsem se nechala zmanipulovat všemi těmi ovacemi ze stran médií a čtenářů. Druhý díl si ráda nechám ujít.

6 31.01.2020

Přečteno za jedno odpoledne, od knihy se nedalo odtrhnout. Jedná se o opravdu podmanivý příběh se svižným vypravováním a skvělou zápletkou. Vraha jsem uhádla, ale byla jsem překvapena.

6 02.01.2020

Velké finále. Čekala jsem emocionální explozi, pláč a napětí v tom maximálním možném množství, ale dostalo se mi je od každého něco. První polovinu knihy se nic, ale ABSOLUTNĚ NIC neděje, kromě toho, že se stanuje a Ron a Hermiona se hádají. Ve druhé polovině se třikrát dozvíme jednu a tu samou informaci, aka Brumbál a Grindelwald a jejich temné mladistvé plány, asi aby čtenáři měli pocit, že mají o Brumbálovi pochybovat, nebo netuším. Bitva o Bradavice trvá skoro tak dlouho jako 2. světová a je to únavné a vyčerpávající. Závěř, při kterém Harry porazí Voldemorta opět náhodou, jak tomu bylo v předchozích dílech vlastně pokaždé, už byl pro mě jen úsměvný. Bezová hůlka jako největší plot line měl jisté nedostatky, a to sice, že na to, že se jedná o úžasně silnou hůlku, ale na to, abyste ji dostali, musíte jejího vlastníka odzbrojit. A jak že ji vlastně získal Grindelwald? Ukradl ji. Jak je to možné?
Závěrečný epilog aka po 19 letech by klidně mohl být neexistující, protože jediné, co se dozvíme je, že se chudák Harryho dítě jmenuje Albus Severus (ten bude ještě tátu hodně nenávidět, až na něj přijde stejná puberta jako Harryho v 5. díle), což mi přijde neskutečně patetické a zbytečné a jako vrchol toho všeho je Harryho prohlášení, že Snape byl ten nejstatečnější muž, jakého kdy poznal. To mi přijde jako totální výsměch Siriuse, jeho otce, nebo prostě dalších jiných statečných mužů, které měl kolem sebe.
Takže suma sumárum, sedmička je pro mě bohužel tím nejslabším článkem z celé série. I tak jsem ale s Harrym zažila krásné dobrodružství, na které budu vzpomínat v dobrém.

Pro někoho to může být hezký, spousta lidí s autorkou soucítí, spousta se s jejími názory a básněmi ztotožňuje a valná většina se v nich najde. A to je ten problém. Alespoň pro mě. Já od poezie čekám něco trochu víc. Něco méně povrchního a více skrytého.

,,Znaven tím vším, já zemřel bych tak rád, jen nemuset tu tebe zanechat."

6 22.10.2018

Číst tuhle knihu bolelo. Někdy jsem měla pocit, že ji snad ani nedokážu dočíst. I přesto, že je příběh pouhou fikcí, působí až děsivě reálně. Je až k neuvěření, kolik toho člověk dokáže psychicky i fyzicky snést. Jude, po všech těch letech utrpení, konečně našel způsob, jak se osvobodit. Hrůza... Rozhodně kniha, kterou bych nedokázala přečíst znova. Na jednu stranu mě mrzí, že ji někteří lidé tolik odsuzují (zejména v zahraniční komunitě), ale když se nad tím zamyslím, kniha opravdu není pro každého a to pravé kouzlo tohoto příběhu odhalí jen někteří z nás. A možná, že je to tak správně. 5*

6 20.10.2018

Moje nejoblíbenější báseň vůbec.

Jo Nesbo je prostě mistr a odvážím si říct, že je autorem těch nejlepších detektivek vůbec. Já, jako člověk, co normálně detektivky odmítá, jsem byla ze začátku mírně skeptická, ale Nesbo mě svým stylem psaní přesvědčil. Má dokonale promyšlený děj a když říkám dokonale, tak myslím dokonale. V každé jeho knížce se objevují takové ty "nudnější" pasáže, kdy si říkáte ,,Kdy už tohle skončí?" nebo ,,Vždyť je to tak nepodstatné", zkrátka se vás snaží jaksi zmást, ale na konci, až se celý příběh rozuzlí, vám všechno do sebe zapadne a zjistíte, že všechno v knize vlastně podstatné bylo. Nesbo vás po celou dobu knihy dokáže udržet v napětí a od jeho knih se jen těžko odtrhává. Knihu jsem četla před dvěma lety na dovolené a zlouskla jsem ji za pouhé 4 dny, ačkoliv je z celé HH série nejtlustší. Četla se prostě jedním dechem...:-) 5*

6 02.07.2017

(SPOILER) Uf. Tak tohle bylo opravdu velké sousto. V příběhu nebyla snad jediná postava, která by mě nějakým způsobem neštvala. Co bylo ale nejděsivější byly momenty Vanessiny derealizace. Autorka je dokázala popsat tak jednoduše a přitom tak výstižně, že jsem si vždy dokázala představit, jaké by to bylo na místě Vanessy.

5 14.06.2022

Achjo, vypadalo to tak slibně, nápad výborný, ale provedení bylo opravdu mizerné. Škoda.

5 26.03.2021

Tak 50/50.
Nápad mě nějak nezaujal, ale vzhledem k tomu, že se scifi teprve začínám a Enderova hra je obecně velmi dobře hodnocena, tak jsem do toho šla. A upřímně jsem moc nadšená nebyla a mám z ní spíš rozporuplné pocity.
Obecně nemám v lásce dětské hrdiny, navíc Ender mi byl hned od začátku nesympatický a bylo mi v podstatě jedno, co se s ním stane.
Taky mě vůbec nebavily dlouhé pasáže z her, tréninků a bitev, u těch jsem se šíleně nudila.
Ale konec byl krásný.

5 15.07.2020

Za mě velmi povedené dílo. Řadím se do toho tábora lidí, kterým se to líbilo. Absence Arťoma mi nevadila. Nové postavy a návrat Huntera mě naopak oslovil a mileráda jsem tuto změnu přivítala. Hunter byl má oblíbená postava, proto škoda, že jsme se o něm nedozvěděli něco víc. I Homér a Saša byli fajn. I přesto, že jsem z knihy nadšená, pět hvězd dát nemohu, a to z následujících důvodů:
- Leonid mě štval. Vším.
- Posledních sto stran bylo děsně zdlouhavých.
- Bonusovou kapitolu jsem nečetla, protože mi přišla zbytečná.

A to je vlastně vše. Jedná se opravdu o drobnosti, ve výsledku byla kniha opravdu skvělá. Úvahy o lidskosti a životě v metru mě bavily.

5 09.01.2020

Mistrovské dílo. Jediné, co mi tam nesedělo, byla dětská sexuální scéna v kanále a trochu zbytečně protáhlý konec.

5 29.05.2019

Hodnotím třemi hvězdičkami i přesto, že se mi kniha líbila hodně. Ale pořád jsou tu věci, které je třeba zmínit. Abych nezačala negativně - na prvotinu je to fakt super thriller. Obě dějové linie se táhnou souvisle, alespoň mě tedy udržovaly v napětí. Příběh výborně vymyšlený. Konec mě dostal.
Co je ale potřeba vytknout je fakt, že jsem čekala asi něco trochu jiného, minimálně teda větší roli křídových panáčků. Nebo alespoň rozuzlení jejich pointy. Ta mi nějak unikla.

A podobnost s Kingem a jeho IT mi taky nepřišla zcela náhodná, ale v mnoha ohledech téměř
identická - parta přátel, z toho jedna zrzka z divným tátou, město s podivnými lidskými vztahy, dvě dějové linie...

5 22.05.2019

Šílenost a zvrácenost, ale mně se to líbilo.

5 11.02.2019