Kopretinka784 komentáře u knih
Po delší době jsem sáhla po dalším případu Kim a její "party". Opět nechybí napětí, zvraty... To vše v sympatických krátkých kapitolách, které nutí člověka číst dál a dál, aby už objevil pachatele.
První kniha od autorky, která mi byla doporučena pro zajímavý styl psaní. Je to opravdu jiný styl - jasný, stručný, přesto výstižný, bez rozsáhlých popisů. Kniha se mi četla dobře. Autorka jednoduše " hodila" na papír život obyčejných lidí. I tak to v životě chodí.Určitě sáhnu po další její knize.
První kniha tohoto mladého autora. Tloušťka knihy mě neodradila. Trochu jsem se chvílemi ztrácela v množství lidí. A taky nemusím politiku. Tady se to všechno ale správně proplétalo a dohromady hezky sedělo. Navíc sympatická komisařka a místo - Olomouc - moje srdeční záležitost (vzpomínka na studia).
Takž už se těším na další Lauřiny případy.
Opět další doporučená kniha. Zpočátku se mi do ní moc nechtělo, ale hned jsem se začetla. Pěkné čtení - reálný příběh ze života. Svým způsobem i napínavý - jak se osudy tří kamarádek propletou, jak zjistí, že mají víc společného než si myslely a jak si se svými problémy poradí. A poradily.
Už ted´jsem zvědavá na další autorčinu knihu.
Paní knihovnice mi knihu přiřadila, když čtu ty detektivky. Já byla ráda, že mám štěstí a začínám prvním dílem série. Krátké kapitoly, příběh měl spád, vhodné prokládání děje osudem Marty. Neříkám, že příběh byl špatný. Chyba byla, že jsem knihu začala číst hned po přečtení detektivky D. Urbana Deja´Vu. A tak mi Polednice přišla jako slabé kafe oproti Urbanovi, který mi ještě dozníval v hlavě. Budu muset detektivky prokládat nějakou ne příliš sladkou červenou knihovnou.
Moje třetí kniha autorky. Když jsem uviděla rok 2045, neměla jsem moc chuť číst nějaké sci-fi. Jenže člověk zapomíná, který je rok a 2045 není zas tak vzdálená budoucnost. Tak jsem se začetla a díky vánočnímu volnu za den a noc bylo přečteno. A stálo to za to. Už teď jsem zvědavá na Lososa a Pandu.
Na knize mě upoutala obálka - plno knih a kocour. A podvědomně jsem cítila, že to bude pěkné čtení. A taky bylo. Sice se některé věci daly tušit, ale vůbec mně to nevadilo. Autorka se u mě dobře zapsala. Těším se na její další tvorbu.
Moje první setkání s touto autorkou. Osobní (Listování ) jsem zmeškala, tak jsem si řekla, že si od ní aspoň něco přečtu. Právě díky Listování - Losos v kaluži byly její knihy půjčené, ale náhoda tomu chtěla a Majonéza... byla první k dispozici.
Po přečtení upoutávky jsem od knihy moc neočekávala. Ale velice mě překvapila. Nejen příběhem Emy, ale postupně životními příběhy všech jejích nejbližších. Takže si hned zamlouvám v knihovně další knihu a určitě mrknu na autorčiny podcasty.
Co napsat - takové pohodové čtení, 3 v jednom - tři příběhy tří kamarádek v jednom týdnu. Žádné neuvěřitelné situace, zajímavé "hlášky". Překvapivou postavičkou pro mě byla ranařka Beátka se svými nápady. Přesto přiznávám, že nedávno dočtená kniha 15 roků lásky se mi líbila víc.
Ale 4 hvězdičky jsou jasné a já se těším na nějakou další "hartlovinu".
Nejdřív jsem se ztrácela v přiřazování si osob k přezdívkám, ale pak si to sedlo.
Stručně řečeno dost dobré čtení a vykreslení jednotlivých postav. Zvláště pak adeptky na "matku roku".
Tato kniha mě nalákala zamluvit si v knihovně něco dalšího z pera (dnes už vlastně z klávesnice) této autorky.
Tak po přečtení všech tří dílů musím přiznat, že to bylo místy dost napínavé. S anglickými "vsuvkami" jsem už počítala. Neustálé udržování v napětí " kdo je kdo a za koho kope" bylo skvělé. No a konec = třešnička na dortu.
Jsem zvědavá jaká bude autorova, prý už klasická, detektivka Smrt přichází na prohlídku.
Po Dívce z Brooklynu jsem sáhla po této knize a musím přiznat, že se mi líbila víc. Autorovi se skvěle podařilo napínat čtenáře postupným odhalováním pravdy. Nechybí překvapivé okolnosti. Prostě radost číst. Už teď se těším, až v knihovně najdu další příběh.
Za mě další čtivý příběh příběh této autorky. Měla jsem strach, že se budu v množství postav ztrácet, ale tentokrát to bylo v pohodě. Co kapitola, to jiný pohled na věc.
Recenze čtu až po přečtení knížky a jakémsi "vlastním strávení" obsahu. Tentokrát mě ale překvapilo časté nízké ohodnocení knížky. Za mě ale plný počet hvězdiček.
Přestože se mi některé pasáže zdály už "přes čáru ", knihu jsem stejně jako dvě přechzázející přečetla jedním dechem a doufala ve šťastný konec. Závěr ovšem nabídl možnosti na další pokračovaní a rozšíření série. Velká škoda, že se to nestane. Tak jsem zvědavá na poslední čtvrtou knihu.
Další kniha, od které se těžko odchází. Zpočátku mi jednotlivé kapitoly připadly jako dílky puzzle. Samostatně nedávaly moc smysl, ale jak se začaly propojovat, vznikal obrázek.
A dosti hrozivý.
A závěrečné kapitoly? Přeformulováno: na toho, kdo nestihl dojít na WC, i místnost WC spadne. Ale naštěstí...... . A zajímavé (ne nečekané) ukončení příběhu způsobilo, že už jsem teď zvědavá na další díl.
Náhodou se mi dostala do rukou tato kniha. Po sérii drsných detektivek mi zpočátku děj přišel jako "slabé kafe". Ale po několika kapitolách jsem se začetla. Březina v této knize nenabízí jako někteří autoři drsné vraždy s detailními popisy vraždění, čím víc a čím zvrhlejší metody, tím lépe. Právě proto se mi kniha líbila. Díky krátkým, výstižným kapitolám (a dovolené) byla za 1 den přečtená.
Pět hvězdiček jsem kvůli, podle mě, rozvolněnému závěru nedala.
Taky mě mrzí , že jsem až během čtení zjistila, že se nejedná o první díl série. Ale díky sympatickým postavám Tomášovi a Evě si první i další díly seženu.
Moje první kniha této autorky. Po sérii detektivek krásné odreagování - zajímavý příběh, pohodové čtení. Touha dozvědět se, jak to tedy s miminkem bylo, mě hnala kupředu. Tedy správně ke konci knihy. Na 5 hvězdiček to za mě nebylo, ale určitě si od této autorky ještě něco přečtu.
Knihu mi doporučila paní knihovnice a já po ní sáhla po přečtení několika detektivek. Ne vždy čtu dopředu o čem kniha je. Marně vzpomínám, kdy jsem četla nějakou autobiografii. Pustila jsem se do čtení s tím, že to po detektivkách bude změna. Ale jak jsem se spletla. Sice se tam nevraždilo, ale psycho (aspoň pro mě) to teda bylo.Těžko jsem od ní odcházela k plnění denních povinností a těšila se na večerní četbu. Očekávála jsem líčení poklidného života, radostného nebo aspoň poklidného dětství, ale tohle byla "jízda". Těžko uvěřit, že se lze setkat s takovým životem v dnešní době . Holt víra je mocná. A vazba na rodinu je většinou velmi silná.
Jsem ráda, že všichni sourozenci přežili a že násilník byl jen jeden, protože místy jsem se o některé dost bála.
Obdivuji sílu Tary odstřihout se od rodiny, i když po některých událostech jsem čekala, že už odejde dřív. A také její sílu vše sepsat a zveřejnit.
Asi jsem nečetla v pravou dobu nebo nebylo dost času na začtení, nevím. Kniha mi prostě nesedla. Děj zajímavý, ale spousta postav mě zahltila. Než jsem si zařadila kdo ke komu patří, mluvilo se zase oněkom jiném. Říkala jsem si, že to dám, podle komentářů skvělá kniha. Síly vydržet mi dodal komentář, že se prý to rozjede až kolem 300 strany. Bohužel. Pro mě se to nerozjelo. Snad někdy příště.
Moje první kniha o špionáži. Četla s hezky, ale pořád jsem čekala něco, co mi nedovolí odtrhnout se od knihy. A toho jsem se nedočkala. Trochu napětí se objevilo až ke konci knihy. To mě navnadilo , přečíst si i volné pokračování - Provazochodkyně.