Kochy84 Kochy84 komentáře u knih

☰ menu

Daisy Jones & The Six Daisy Jones & The Six Taylor Jenkins Reid

Když jsem knížku otevřel a zjistil, že je napsána formou rozhovorů, řekl jsem si, že to nedám. Jenže pak jsem se začetl a celý příběh jedné těžko zvladatelné talentované zpěvačky a frontmana, který se za každou cenu snaží nebýt sám sebou mě naprosto pohltil a užil jsem si jej na 5 hvězd.
Jasně, knížce se dá spoustu věcí vytýkat, zvlášť když se tak trochu pohybujete v muzice anebo víte trochu víc o tom jak to v těch sedmdesátých letech chodilo. Zvlášť v kontrastu s životopisem Ozzyho. Ale když se na to podíváte jako na pohádku o tom, jak novinářka, která věci příliš nerozumí, zapisuje vlastně jen to co jí někdo vypráví, smysl to dává. A docela mě štve, že Daisy And the Six neexistujou a já si ty písničky o kterých se píše nemůžu poslechnout.

30.10.2022 4 z 5


URaNovA URaNovA Lenka Elbe

Krásně divná knížka. Neuvěřitelné množství různých nápadů, podivných postav a (asi?) magického realismu.
Nebylo snadné se do ní začíst, dostal jsem se zhruba do třetiny a odložil jí. A když jsem se pak asi o rok později ke knížce vrátil, zjistil jsem jak moc dobrá je. A jak originální. Ani si nevzpomínám, kdy naposledy jsem při čtení nějaké knihy zažil Gotta, rozuměj, pocit "tak tohle jsem opravdu nečekal" a tady se to minimálně dvakrát přihodilo. Úplný závěr je pak mrazivý, chladný a lepkavý jak stěny dolů na uran.
Po přečtení mám chuť navštívit Jáchymov. A kniha mě donutila googlit co je pravda a co fikce, takhle dobrá je!

15.01.2024 4 z 5


Sudetenland Sudetenland Leoš Kyša

Hned na úvod bych asi měl říct, že jsem čekal trochu víc. Hlavně že začátku jsem měl trochu problém se do knížky začíst, uvědomit si co vlastně je v té alternativní realitě jinak. Byl odsun, ale ne všech. Někteří zůstali, ale jsou z nich občané druhé kategorie. Teď máme rok 1990, celá země se připravuje na svobodné volby. A do toho se demonstruje, mlátí se skinheadi s Němci a celé je to takové nějaké zvláštní..
Pak se ale knížka docela rozjede, objeví se klasická "stopovačka", takové skoro pátrání po viteálech dalo by se říct, hledání starých křivd a zločinů a to všechno na pozadí skvěle vykreslené atmosféry, kdy opravdu mráz běhá po zádech.
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale dám čtyři. Takové trochu horší 4.

10.12.2023 4 z 5


Obchodníci s vesmírem Obchodníci s vesmírem Frederik George Pohl Jr.

Před lety jsem se živil jako mediální konzultant a abych pravdu řekl, kdybych znal tuhle knížku dřív, možná jsem to v tom oboru i někam dotáhl. Klasická sci-fi z padesátých let, ukazuje přelidněný svět dotažený ad absurdum, ale některé reálie nejsou zase až tak daleko od naší situace. Všudypřítomná konzumace, mikrotransakce, cyklodoprava, pracovní podmínky které budou hodně povědomé agenturním pracovníkům v nejrůznějších výrobních závodech.. místy mě až mrazilo, když jsem si uvědomil jak cynicky přesná může být knížka z roku 1953.
Takže jako lidstvu nám asi momentálně nezbývá než osídlit Venuši.

27.08.2023 4 z 5


Skleník Skleník Brian Wilson Aldiss

Že začátku mě knížka strašně nebavila, oproti Nonstop mi přišla zmatená, plná samoúčelných novotvarů a nevytěžených témat (duše, třeba, co to sakra vlastně bylo?) Navíc po minulé zkušenosti s autorem jsem měl neustálý pocit, že všechno vlastně bude jinak, že to bude mít nějaké "lidské" vysvětlení typu "všichni jsou myši ve velikém skleníku" nebo něco na ten způsob. A ono ne.
Hodně se to zlepšilo s příchodem Smrže, ale i tak jsem si místy říkal "Hmm, chodící stromy, pak budou Orli a nakonec hodí prsten do sopky, ne?"
Závěr knížky mi pak přišel vysloveně odfláknutý, ale možná je to jen můj pocit.

20.07.2023 3 z 5


Snídaně šampiónů Snídaně šampiónů Kurt Vonnegut Jr.

Tolik pravdy, sarkasmu a smutku pohromadě jsem dlouho nečetl. Na hvězdičky se už nikdy nebudu dívat tak jako dřív.

22.11.2022 4 z 5


Panoptikum hříšných lidí Panoptikum hříšných lidí Jiří Marek (p)

(SPOILER) Když jsem byl malej, Hříšné lidi dávali o víkendu před polednem když moje babi vařila a já se jí motal pod nohama. A ten seriál mě nebavil, bylo to černobílé a mluvili divně, do toho ta zvláštní muzika a Květa Fialová v jednom díle trávila chlapy zubní pastou a měla výraz, že teď, pomalu ve čtyřiceti když si na to vzpomenu, mi přeběhne mráz po zádech. A tak mi hříšní lidé dlouho unikali, protože kdykoli jsme na ně někde narazil, dal jsem radši před pražskou galerkou přednost nějaké importované krvárně ze severu. Jak já byl blbej!
To je tak výborně napsané, že by se to mělo učit na základkách! Ukázat na tom stinnou stránku Prahy před druhou světovou válkou. Mordparta páně Vacátka by mohla naší mládeži přiblížit opravdový život ( "Vidíte, i před sto lety jste ve čtrnácti ještě smilnit nesměli a v tomhle příběhu se kvůli tomu dokonce zabíjelo" )
Dodnes jsem netušil, že jsou jednotlivé příběhy psány perspektivou různých postav a tyto jsou taky poměrně dobře vykreslené, to je holt faktotum. Líbí se mi jazyk jakým je kniha psaná, líbí se mi atmosféra, postavy a zápletky. Baví mě chvíle, kdy rada Vacátko ukáže lidskou tvář a pomáhá padlým v dalším životě i když to ne vždycky vyjde. Některé případy jsou trochu naivní, většina hodně usměvná, ale neměli tenkrát databáze DNA, dokonce ani policejní fotografy, neměli magnetofony na dokonce ani auta a stejně to nějak dohromady fungovalo.
Myslím, že si brzy doplním další knihy pana Marka a taky se možná znovu dospělýma očima kouknu na ten seriál, třeba se tentokrát Květy Fialové nebudu tolik moc bát..

09.11.2022 5 z 5


Jistě, pane ministře 2 Jistě, pane ministře 2 Jonathan Lynn

Kultovní seriál BBC mě víceméně míjel. Věděl jsem o co jde, znal jsem jména postav, koho dabuje Vaculík a tím to tak nějak končilo. Politika nikdy nebyla můj koníček, je tolik jiných věcí nad kterými se můžu rozčilovat.
Jenže pak jsem jednou u kamaráda v autě objevil audioknihy a řekl jsem si, že je čas doplnit si vzdělání.
Je až neuvěřitelné, že je to knížka starší než já. Některá témata (gender, střet s islámem, rozpočty pro kulturu vs sport...) Jsou tak současná, až z toho vlastně mrazí. Podporuje to takovou tu teorii, že čas je kruh a pořád se vrací. Taky mě trochu děsilo, že ke každé z postav mě napadalo několik skutečných politiků, kteří nám vládnou.
Pro milovníky suchého anglického humoru povinnost. Jdu shánět další díly. A nebo se konečně na stará kolena podívám na ten seriál.

22.12.2021 5 z 5


Planeta opic Planeta opic Pierre Boulle

(SPOILER) Momentálně za největší slabinu knížky považuji to, že se o ní nemluvilo v seriálu přátelé, protože jsem si myslel že jo, když tam někdo nějaký čas bydlel s opicí. Nevadí, přečtu si Králíčka Smetáčka.
Ale k věci.
U těch klasik tak nějak člověk tuší co dostane, filmy všichni známe, i proto mě překvapilo, že je knížka vlastně docela jiná. A je třeba si to přiznat, oproti filmu ze šedesátých let vlastně o dost slabší.
Líbila se mi trochu odlišná pointa, vyprávění postavené tak, že vesmírná loď zachytí "láhev" se vzkazem a pak si ho čte, divně naopak bylo to, jak cizí planeta v cizí galaxii vypadá vlastně jako úplná země s jediným rozdílem a to jsou ty opice. A většinu času jsem při čtení (poslechu, mimochodem geniálně načteno Davidem Novotným) přemýšlel "no jasně, oni jsou vlastně na zemi jak to bylo ve filmu", ale ne, mýlil jsem se. Kniha Planeta Opic se skutečně odehrává na Planetě opic. Co mi přišlo úplně mimo, to bylo seznámení s historií prostřednictvím "rozmluvení člověka v laboratoři", protože když už si každý z nás nese v genech nějaké zkušenosti, které se projevují jako instinktivní chování ve vypjatých situacích, proč by nebylo možné z něčího mozku vytáhnout 7000 let starý deníkový zápis slovo od slova, že ano, vždyť je to úplně logické.
No nic, přistupuju ke knize jako ke klasice, která byla mnohokrát použita v dalším rozvíjení tématu, takže rozhodně nebudu mluvit o zklamání, jsem rád, že jsem si na stará kolena doplnil vzdělání, ale zůstanu v tomhle případě u filmů. A nebo u muzikálu co byl v Simpsnech (Dr. Zeus Dr.Zeus, oo, Dr. Zeus.)

16.03.2024 4 z 5


Děti hněvu Děti hněvu Nela Rywiková

(SPOILER) Tohle vůbec nebylo zlé. Brutální severská detektivka z Ostravy. Vlastně ne, severská detektivka by vám dovolila udělat si vztah k vyšetřovatelům, tady se to nějak nedařilo. Naopak ty "zlé" postavy jsou prokreslené do detailů, dovídáme se jejich motivace a pozadí staré mnohdy i desítky let, ačkoli kniha není takovou tou tradiční "dávnou křivdou".
Bavily mě mnohé Ostravské reálie, potěšilo mě, že si ještě některá místa dokážu celkem živé vybavit a že ještě rozumím "po jejich", ačkoli je to už pomalu deset let co jsem v Ostravě trávil delší pracovní čas.
Jinak kdybych to měl shrnout, je to hodně brutální, plné třídní nenávisti, nízkých pudů a zbytečného násilí. Rozhodně si rád přečtu další autorčiny knížky.

28.12.2023 4 z 5


Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví Miloň Čepelka

Zajímavé. Čekal jsem něco úplně úplně jiného. Čekal jsem něco absurdního s prvky černého humoru a ono ne, dostal jsem citlivě a krásným jazykem napsanou rodinnou ságu s důrazy na rodinné tragédie. A je to možná ještě mnohem lepší než jsem čekal.
Pokud máte rádi audioknihy, doporučuji vám, načetl ji sám autor.

14.12.2023 4 z 5


Anna chce skočit Anna chce skočit Lucie Lomová

Jednohubka na půl hodinky. A vlastně docela dost povedená.
Jsem generace, která vyrůstala na Čtyřlístku, takže paní Lomová pro mě hodně let byla "Tak jak kreslí Anču a Pepíka". Ani nevím proč mě tak dlouho její dospělá tvorba míjela. Až nedávno na mě v Levných knihách vybafla Anna a že prý chce skočit. A to za tak lákavou cenu, že nešlo odolat.
Přemýšlím, co bych ke knize napsal aniž bych nějak moc spoileroval. Je to svěží, čtivé, rozhodně zajímavé. Na druhou stranu je to místy dost nepravděpodobné, bláznivé, vyřešení "temné " zápletky je blíže k tomu Čtyřlístku než třeba k nějakému detektivnímu thrilleru. Ale celkově to šlape, kresby jsou doslova nádherné a jestli máte někde v blízkosti Levné Knihy, šedesát korun rozhodně obětujte, tahle knížka za to stojí!

13.12.2023 4 z 5


Ruský týden Ruský týden František Ringo Čech

Absolutní klasika z doby, kdy byl Mistr ještě docela Cool.
Vhodné jako poslech pro dlouhé cesty s kapelou (vyzkoušeno), hned vám spoluhráči budou připadat snesitelnější.

10.09.2023 5 z 5


Kudy? Tudy! Kudy? Tudy! Ivan Binar

Pořád je potřeba si připomínat, že se máme dobře. Můžeme si psát co hrdlo ráčí, můžeme se, pro mě za mě, lepit k silnici a nehrozí nám víceméně nic.
Pak je dobré si připomínat, že tomu tak je vždycky bylo. Děláte co vás baví (divadlo), uděláte muzikál na který se chodí a když z něj po nějaké době zahrajete na uzavřené akci (!) pár písniček, zavřou vás, že pobuřujete a znevažujete socialistickou literaturu. A i když si své odsedíte, STB je vám pořád v patách, až vás nakonec donutí k emigraci. Ale ne k té dobrovolné, prostě buď se seberete a odjedete anebo vás a vaši rodinu zničíme. Anebo podepište spolupráci a budete se mít dobře.
Z knížky se mi dělá zle. Když si uvědomím, že je tu velká část národa která by to chtěla zpátky, tu atmosféru kdy nevíš který tvůj kamarád už jim to třeba nepodepsal a teď donáší na tebe.. a dneska ti tyhle lidi budou tvrdit jak nic vlastně nedělali, že byli jen taková ta hodná StB.. chuj.
Ta knížka je skvělá. Nebude vám z ní dobře, ale je skvělá.

27.07.2023 5 z 5


Úvod do současné trapnosti Úvod do současné trapnosti Pavel Šplíchal

Když jsem před dávnými časy objevil server www.prigl.cz, pomáhal mi přežít těžké dny na korporátní židli. Zatímco v open Space kolem mě probíhal čilý ruch prodeje keramických dlaždic, já zíral do monitoru a říkal si "jak je možné, že tu bezmoc a šeď kolem mě tak přesně popisují." Prace mě ubíjela, ale vypadalo to, že z ní není cesty ven.
Později jsem korporát opustil (propouštíme tebe, protože jsi nejmladší z kanceláře, není to nic osobního) a musel jsem opravdu začít pracovat, takže na čtení Priglu už nějak nezbýval čas. Přesto jsem tam před nějakým časem zavítal a zjistil, že existuje (bohužel beznadějně vyprodaná kniha), tu jsem od té chvíle dlouho sháněl a protože se zadařilo, mohl jsem se letos konečně pustit do jejího přečtení.
Pokud je váš život dobrý (anebo si to myslíte), nečtěte to. Pokud nemáte smysl pro humor a ironii, nečtěte to. Pokud vám není příjemné číst o zoufalých existencích z lepších společností ale i nejhlubších spodin, nečtěte to.
Já si alespoň dost často říkal "sakra to je přesné", na několika místech knížky jsem se tak trochu poznal a priznejme si to, i trochu zastyděl. S několika málo částmi nemůžu souhlasit, třeba závěrečný rozhovor s Davidem Graeberem mi přišel až moc doleva, zbytek je ale třeskutě přesný a oceňuji hlavně neuvěřitelnou schopnost autorů bez vážnějšího citového zabarvení popisovat všední život kolem nás z úhlů ze kterých se nikdo jiný nedívá.

10.04.2023 5 z 5


Lovci švábů Lovci švábů Matěj Dadák

Pokud jste někdy četli nějaký dystopický román, rozhodně nečekejte žádné překvapení. Kulisy jsou standartní a víceméně jediný benefit pro našince je v tom, že se postavy jmenují česky, protože jsme někde u hranic s Polskem. Síla románu je hlavně ve správně nadávkované divnosti jednotlivých postav. Vlastně jediná opravdu nedotažená mi přišla hlavní hrdinka Tereza. Walter anebo lovec se zálibou v pití čaje mi naopak přišli super.
Pokud ke knize přistoupíte jako k žánrové jednohubce, rozhodně zklamáni nebudete a pokud jste zatím žádné podobné romány nečetli a tenhle by měl být váš první, přidejte si navíc jednu hvězdu.

29.01.2023 4 z 5


Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy Ivan Jonák

(SPOILER) Tak takové to tedy bylo.
Tenhle chlap dokázal v kontextu pražského podsvětí začátku devadesátých let strašně moc a to i přesto, že byl vlastně jakousi karikaturou čehokoli co si představíte když se řekne mafián. Knížka je plná velkohubých historek, vzpomínek, které se mohly a nemusely stát, spoustu mimomanželského sexu a nezákonných praktik. Věřím, že mnozí hrdinové by byli raději nezmiňováni, asi je dobře třeba pro pana Jandáka, že v době, kdy byl ministrem kultury, byl Jonak bezpečně v chladku a kniha, ve které popisuje, jak mu Jandák pomáhal s podplácením úředníků dosud neexistovala.
Jinak Jonák byl odporný člověk, který se rád obklopoval ještě odpornejsimi existencemi. Knížka je bizarní a funguje podobně jako filmy z raných devadesátých let, třeba Nahota na prodej. Když v tom nebudete hledat umění a budete se na to koukat jako na úhel pohledu jednoho pomateného člověka, shledáte, že jde o docela zábavné a překvapivě dobře napsané čtení.

10.10.2022 4 z 5


Němý křik Němý křik Angela Marsons

(SPOILER) Výborně se to četlo (poslouchalo), protože tahle knížka v sobě snoubí uplne všechno, co je na "severské" krimi cool. Máme tu vyšetřovatelku, která je divná a neumí jednat s lidma, jezdí na motorce? No samozřejmě že jezdí na motorce. A jistě má nějaké démony z minulosti a současný případ ji je připomíná, ne? A to není vše. Je tu spousta mrtvých holčiček, požár sirotčince, vrah je úchylný samozvaný "vykonavatel" a nic není jak se zdá. Jo a hrdinka jedná proti příkazům šéfa, ale on ji stejně nevyhodí i když na ní občas křičí. A je tam taky high-tech slečna se supermodernim detektorem kostí, kterej nikomu nechce půjčit.
Říkáte si možná, co vede člověka k tomu trávit nemalý čas takovou sbírkou klišé, ale já vám musím oponovat. Jasně, kdybyste si dělali severské krimi bingo, jediné co bude chybět je to, že se nikdo z postav nejmenuje Bjorn, ale je to napsané tak dobře, že to funguje. Od začátku do konce vás kniha udrží v napětí, na konci Kapitol jsou twisty a navíc vzhledem k tomu, že má na obálce číslici jedna, dá se tušit, že všechno dobře dopadne a s milou divnou Kim se potkáme zase příště.
Jestli máte rádi krimi severského střihu, dejte tomu šanci. Audioknihu navíc načetla Jitka Ježková a udělala to rozhodně lépe než svého času seriál Nováci.

05.05.2022 4 z 5


K moři K moři Petra Soukupová

Zajímavá kniha, byť se nečetla snadno.
Při jejím čtení ks si vzpomněl na svoji babičku, často vyprávěla útržkovité historky bez hlubších point o lidech ze vsi, které "..přece musíš znát, ten bydlel ve třetím baráku od konzumu, akorát teda umřel v šedesátém roce a to ty jsi vlastně ještě nebyl na světě. No ale ten měl ve stodole Spartaka."
Autorce se povedlo do útlé knížečky narvat tolik informací a příběhů jako do deseti sezón seriálu ulice. Bohužel pro mě, ty příběhy byly vlastně i docela podobně hodnotné, nejsem cílová skupina. Postavy mě nebavily a většinu knihy jsem se navíc trochu ztrácel v tom kdo je kdo.

09.04.2022 3 z 5


Nikdykde Nikdykde Neil Gaiman

Můj první Gaiman, pokud tedy nebudu počítat Dobrá znamení.
Já se mu docela dlouho vyhýbal, protože všichni kolem mě jsou z jeho tvorby tak moc nadšení a já se bál, že to na mě (podobně jako King nebo Pratchett) prostě nebude fungovat. A ona to nebyla pravda.
Je to zábavně napsaná Urban fantasy, jsou tam všechny klišé na které si vzpomenete, ale proč ne, když to dohromady funguje. Hlavní hrdina je hodnej ťunťa, který se musí smiřovat s faktem, že pod ulicemi Londýna je úplně jiný a podstatně drsnější svět. Potkáme mluvící krysy, mutanty (nebo něco na ten způsob), aristokraty a lovce, dvojici psychopatických zabijáků, ti mě bavili velmi a dokonce si i sáhneme na anděla.
Není to bůhvíjak hluboká literatura, ale jako taková ta akční jednohubka poslouží. A atmosféra špinavého PodLondyna,kde se prolínají různé epochy, ta byla super. Naposledy na mě tak zapůsobila Moskva v Noční hlídce. Tak jen doufám, že se z Gaimana taky nevyklube kretén jako z Ljukanenka...

13.03.2022 4 z 5