knihovnička007 komentáře u knih

Kniha se rychle četla, styl čtení mi hodně sedl a dalo mi vždy velkou práci knihu odložit...
Líbil se mi příběh Enzy (zde jsem si dlouho zvykala na její jméno, připadá mi mužské) a Cira, jejich životní pouť. Místy hodně smutné čtení, konec jsem si přála úplně jiný.
Dle mého mistrovsky napsaná rodinná historie, včetně historického pozadí.
Za mne moc příjemné čtení.

7 27.10.2018

Jediné mínus je, že kniha ubíhá hrozně rychle.
Před čtením jsem o této události vůbec nevěděla, takže děkuji autorce za toto dílo. Hrozné období, hrozné časy. Spisovatelka všechny postavy krásně vykreslila, z "námořníka" jsem měla husí kůži, úplně jsem ho viděla před sebou. Na druhou stranu ani přes 350 stran nestačilo k vykreslení těch hrůz, toho šílenství, co se tehdy dělo.
Představila jsem si sama sebe v kůži Emilie nebo Joany. V dnešní době by studovaly, chodily na večírky a tehdy...
Fandila jsem Florianovi, byl mi hodně sympatický. Takový příjemně obyčejný kluk, který jen hledá štěstí.

Moc děkuji za tuto nádhernou knihu. Myslím, že na ni hodně dlouho nezapomenu. Bude mi připomínat, co všechno máme a nevážíme si toho. Jak šílená to byla doba, jak šílení byli lidé, aby si zachránili to nejcennější-životy.

7 23.05.2018

Pořád přemýšlím, co o této knize vlastně napsat...
Kniha v podstatě nemá žádný příběh, je to jen takové vyprávění o rodině, o sestrách trojčatech a jejich rodinných příbuzných.
V polovině jsem si říkala, že ji odložím a nebudu pokračovat, nejlepší byl asi konec, ale jsem ráda, že jsem dočetla a zřejmě se už k ní vracet nebudu.
Není nejhorší, ale už jsem četla lepší...
Pokud potřebujete odpočinkovou literaturu na víkend, je to dobrá volba.

7 15.04.2018

Tak toto bylo úžasné dílo, příběh chytl a nepustil a my se tak ocitáme v pekle... tedy ve Filadelfii po vypuknutí španělské chřipky, kdy se trhaly rodiny a přátele se už nikdy neměli vidět...
Více v recenzích nebo na FB Tučňákův knižní svět

6 12.05.2022

Smutné čtení o smutných věcech... Marii je 47let a cítí se osamělá. Dospělá dcera už má svůj život a manžel si našel mladší model...
Marie hledá pevnou půdu pod nohama a pocit, že se na něco a na někoho může spolehnout. Navíc její rodiče jsou hodně nemocní.
Nečekejte příběh, je to jen vyprávění jedné osamělé ženy, která hledá... Co vlastně? Pocit osamění zahání v kavárnách, domů se bojí jít, nechce slyšet ticho tmavého bytu...
Po prvních stránkách jsem měla chuť knihu odložit, ale nakonec jsem se docela začetla a knihu dočetla... U některých věci mi tam chybělo vysvětlení (konflikt otce s Hanzalem), nebo pokračování.
Wow efekt se nekonal, ale nakonec to nebylo špatné čtení...

6 29.09.2020

Terhovenovic ženy jsou jako oleandr. Když milují, tak v sobě mají štěstí i bolest zároveň...

Příběh Sofie a její rodiny před a během války v Hamburgu. A také příběh Jule v současnosti ve stejném městě.

Sofie je dědička kávového barona. Vyrůstá v obrovském domě, ale vše se změní, když se zamiluje...
Jule se vůbec nic nedaří, provází ji smůla a hledá sama sebe.

Jak spolu tyto dva příběhy souvisejí, když je dělí propast sedmdesáti let? Za mne skvělá kniha, zase trošku jiný pohled na válku-tentokrát z pohledu obyčejných Němců, kteří válku nechtěli... Kniha se mi hodně líbila a konec mne rozsekal...

6 25.07.2020

Podbrdské ženy jsem nečetla, touto knihou jsem se s autorkou setkala poprvé a kniha se mi moc líbila.
Eugenie to v životě neměla jednoduché, stejně jako v té době všechny slečny z vyšší vrstvy, které se vdávaly pro peníze. Eugenin otec Arnošt si vyhlédl nového majitela hotelu Continental a rozhodl se, že svou dceru za něj provdá, protože jeho snem bylo být hoteliérem.
Sotva osmnáctiletá Eugenie se učí žít se svým manželem, kterého téměř nezná a který je o 9let starší než ona. Není to jednoduché a ona i později ve třiceti letech a s dvěma dětmi není spokojená. Všude je válka, vším se šetří, v hotelu se rozvaluje gestapo a ona touží po lidském a příjemném dotyku, o lásce, kterou nikdy nepoznala.
V prosinci 1944 je hotel částečně zničen, během dvou dní Eugenie přichází o oba své rodiče, o manžela, o velkou část svých zaměstnanců. Je nucena se o hotel začít starat sama...
V květnu 1945 poznává amerického generála Johna, do kterého se konečně zamiluje... Možná je načase, začít si plnit sny...

Kniha mne hodně zasáhla. Zjišťovala jsem si informace o Eugenii, hotelu, dívala jsem na fotky z historie hotelu. Bylo mi hrozně smutno, když jsem četla, jak byli lidé šťastní, že válka konečně skončila a oni teď budou svobodní... Jak je to zasáhlo... Eugenie se svým manželem Emanuelem dvacet let budovali hotel a pak o něj prostě jen tak přijdou (stejně jako spoustu dalších lidí) a musejí utíkat s pár kufry a nechat tam vše, o co tak dlouho usilovali a jen z povzdálí sledovat, jak to komunisti ničí... :(
Moc hezká kniha, doporučuji k přečtení.

6 24.06.2020

Už ani nevím, která kniha od p. Moriarty to pro mne je. Bohužel mám s paní spisovatelkou trošku problém, protože všechny knihy píše jako přes kopírák. Na začátku knihy se něco stane, v příběhu je strašně moc lidí, kteří se chovají většinou pěkně psychopaticky. Upřímně ta oslava výročí s cukrovou vatou, provazochodci a svařeným vínem mne udivuje pořád. Stejně jako muzeum v domě Munroových a lidi platí, aby viděli vařící vodu a upečený dort...
V každém případě autorka je pro mne paní spisovatelka, která dokáže z postav vytřískat, co se dá. Kladné i záporné stránky, psychickou pohodu i nepohodu. A dostala mne popisky myšlení Grace včetně Raráška.
Stačilo by méně stránek, ale čtení jsem si užívala. Knihu jsem odkládala velmi nerada, protože jsem se těšila se dozvědět, jak to autorka celé ukončí. Ač jsem to tušila, byla jsem docela překvapená.

6 08.06.2020

Ve středu přivezená z knihovny, ve čtvrtek jsem ji začala číst, v pátek dočteno.
Knihy paní Vasilkové mám hrozně ráda. Nejhorší je to čekání v knihovně několik týdnů a pak za den přečteno.
Miluju, jak dokáže psát autorka o "obyčejných" věcech. Jaké maličkosti člověku stačí ke štěstí. Pohlazení od manžela, úsměv dítěte, společně strávený čas ❤
Slib je taková příjemná jednohubka. U knih nebrečím, ale zde mi bylo občas hodně smutno. Držela jsem palce Ivetě a nesnášela její rodinu. Jen to její kouření... :(
Opět nemohu jinak než doporučit k přečtení!!

6 30.05.2020

Mohu s klidným svědomím říct, že jsem se zamilovala.

Příběh není složitý a člověk ví, jak asi kniha skončí, ale... autorka to tak hezky podala, že mi to vůbec nevadilo.

Silvie žije se svým manželem v Mnichově ve velkém luxusu, oba vydělávají obrovské peníze, ale téměř se nevidí. Silvie je spokojená. Pak náhodou její klient na poslední chvíli zruší smlouvu a Silvie má 4 týdny volno, což vůbec nezná, stále jede na víc než plný plyn. Pár dní předtím zjistí, že jí její teta odkázala nemovitost v Bretani. Silvie je zvědavá a rozjede se zjistit víc. A zjistí víc nejen o tom, co zdělila, ale i o sobě, o rodině i o manželovi...

Do knihy jsem se opravdu zamilovala. Silvii ze začátku knihy jsem nechápala, ale pak... docela hodně jí ten ostrov závidím

6 22.03.2020

Kniha mne chytila hned od prvních stran. Annie si toho zažila hodně.
Ale... to není nic oproti Keatonovi, kterého chci mít doma. Pomůže s čímkoliv, nastaví rameno a nevadí, že ho má mokré od slz a ještě zachraňuje zvířátka. Dokonalý muž. Jsem v polovině knihy a moc se mi líbí. Příběh jednoduchý a předvídatelný, ale ničemu to nevadí.

6 06.03.2020

Na knihu jsem byla zvědavá, s chutí jsem si ji půjčila z knihovny a ... Nadšení se u mne nekoná. Jsem v polovině knihy, děj veškerý žádný. Pořád se někdo s někým hádá, dvě "přítelkyně" se stále snaží být lepší než ta druhá.
Opravdu je možné, že se nejchytřejší holka široko daleko zeptá v 50.letech, kdo to byli nacisti???
Život v Neapoli hezky vykreslený, chvilkama mne to bavilo, ale pak se musím do dalšího čtení nutit a přistihnu se při myšlence "o čem to vlastně je, proč to čtu?".
Ještě dám knize příležitost, ale... nadšení se nějak nekoná :( Druhá půlka již byla lepší, dokonce je v knize i nějaká akce a ne jen hádky a soutěž, která ze dvou přítelkyň je lepší. Líbí se mi, jak autorka vykreslila život v chudinské čtvrti. Ten smutný život Leny, která sice bydlí Neapoli ve stínu Vesuvu, ale nikdy neviděla moře a celý život přežívá jen v neutěšeném prostředí. A po dočtení prvního dílu se odvážím a půjčím si druhý :)

6 03.03.2020

Tak nějak pořád uvažuju, co k této knize vlastně napsat...
Krásný název, nádherná obálka, ale... tím to tak nějak asi končí :(
Příběh Mirandy mne ničím neuchvátil. Tak nějak si běžel sám a nechával mne naprosto chladnou.
Byli mi líto Mirandy, Billy, Suzan i Evelyn. Příběh byl nosný, ale připadalo mi, že autorka skáče z jednoho místa na druhý, mění časy, postavy... Na konci jsem už nevěděla, jak to vlastně začalo...
SPOILER!!
Opravdu třicetiletá žena nemá u sebe rodný list?? Opravdu všechno nechá a odstěhuje se zpět na druhý konec země po pár týdnech, když nemá nic jisté? Najednou se vše zázračně vyřešilo??
Také mi vadily občasné chyby, ale hlavně konec-kdy střídala slovo Billy a táta a já uvažovala, o kom momentálně vlastně mluví..
Jednu * navíc dávám za úžasnou obálku.

6 18.11.2019

Tak tato kniha od mé oblíbené autorky se mi hodně líbila. Jak příběh Anny tak Claire se mi moc líbil. Claire mi bylo moc líto. Nebýt jednoho člověka, změnilo by to tolik životů...
Krásně popsaný příběh obou žen. Moc se mi líbilo, jak si postupně obě našly k Paříži vztah a lásku...
Tato autorka opravdu umí. Úplně jsem tu chuť a vůni čokolády cítila :)

6 13.11.2019

Nigdy sie nie poddamy.

Úžasná kniha.
Ben Solomon na podzim roku 2004 obviní známého mecenáše a osobnost Chicaga Elliota Rosenzweiga, že je nacista Otto Piatek a ohrožuje ho pistolí.
Nikdo mu nevěří, kromě Liama. Ten přemluví právničku Catherine, aby si vyslechla Benův příběh.

Doporučuji všem, kteří mají rádi tento žánr. Náhled na válku zase trochu z jiné strany.

6 27.10.2019

Tak tato kniha se mi opravdu moc líbila a myslím si, že autorce se hodně povedla. Příjemné postavy a hezký příběh.
Sto let a takové změny... Pořád nedokážu pochopit, proč se mladí muži tak strašně hrnuli do války. Líbil se mi nápad autorky s čokoládou, plechovkou a jedním nenápadným vzkazem.
Z Alex se stala žena, která ví, co chce. Jak v osobním, tak v pracovním životě. V té době určitě nebylo jednoduché prosadit si svou a pracovat, natož vlastnit obchod. A Matheew...
Velmi příjemné čtení a určitě nebylo jen odpočinkové.

6 23.10.2019

Je to ale záhada ta naše paměť! Co pamatuje téměř čtyřicetiletá Alice, když se na hodině stepu praštu do hlavy? Je přesvědčená, že jí je 29let a je poprvé těhotná. Přitom se rozvádí se svým manželem a má tři děti, její matka je vdaná za manželova otce a tancuje sambu!

Tak můžu upřímně říct, že to byla nejlepší kniha, co jsem od Liane četla. moc se mi líbilo, jak si autorka s tímto tématem poradila. kniha má přes 400 stránek, ale vůbec jsem neměla čas se nudit a stránky rychle ubíhaly.
Moc mi bylo líto Aliciny sestry, co všechno si s Benem museli prožít.
Líbilo se mi, jaký Alice zaujala ke ztrátě paměti postoj a jak se s tím vypořádala, i jak se její paměť vyvíjela.
Hodně se mi líbil také epilog, příjemné shrnutí.
Nelíbí se mi, že jsem knihu již dočetla :( Přijde mi, že jsem ztratila kamarádku Alici...

6 17.08.2019

Druhá kniha autorky a opět povedená. Několik časových vyprávění, více příběhů několika lidí, kteří se setkávají na prosluněném Kypru.
Lepší knihu na dovolenou jsem asi nemohla vybrat.
Chyby, se kterými se hrdinové museli vyrovnat... A o tom, jak jedna chyba vede k další.
Za mne byl konec již překombinovaný a kapku zbytečný. Občas jsem si říkala, že už by mohl být konec.
Ale četla se dobře, doporučuji.

6 05.07.2019

Brala jsme ji jako oddechovou literaturu a líbila se mi.
Nelíbil se mi moc začátek, kdy jsou Češi braní jako ti, co nemají ani zdravotní pojištění a jsou v podstatě nesvéprávní...
Celá kniha se točí kolem peněz a jejich vydělávání. Moc se mi líbily dopisy psané Maxovi.
Hodně se mi líbí použitá čeština, slovní obraty, moc hezky se to čte. Až na "mně", které mi tam občas nepasovalo.
Určitě si půjčím další díl, abych se dozvěděla, jestli si Kostkové finančně polepšili.
Jen netuším, jestli si ještě někdy poslechnu celou píseň Helenky Vondráčkové. :D

6 29.06.2019

Další kniha této autorky a opět podobná šablona-něco se stalo a autorka postupně rozkrývá tajemství...
Zde se něco stalo na grilování, všichni mají svá traumata a problémy a postupně se vše odkrývá. Byla jsem hodně zvědavá, co se vlastně stalo, což se čtenář dozví zhruba v polovině knihy.
Konec mi připadal už trošku moc přitažený za vlasy, kdy se vše vysvětlilo a skončilo jako v pohádce.
Celkově se mi kniha líbila a doporučuji k přečtení.

6 16.06.2019