Katri komentáře u knih

Přestože obvykle nečtu tento typ literatury, bylo zajímavé udělat výjimku a ponořit se do světa veteriny, plného roztomilých tlapek, kopýtek a sametových kožíšků. Prostředí, v němž se děj odehrává, je příjemný venkov s okolními farmami a krásnou přírodou. Postavy jsou dobře vykreslené a oceňuji, že se nejedná o černobílé vyobrazení jejich charakterů.
Další plusový bod dávám za vtip, neboť v Herriotově vyprávění narazíte na nejednu pasáž, která vám vykouzlí úsměv na tváři. A celkově autorův styl protkávají úsměvné historky ze života, které celému dílu přidávají na uvěřitelnosti. Zkrátka se jedná o knížku velice zdařilou a milou. A ačkoliv se v ní objeví i pár méně šťastných momentů, stále převažuje ta veselá stránka.
Jediné, co mi trochu chybělo, byla skutečnost, že dílo bylo vystavěno více na dílčích příbězích, než na jedné hlavní souvislé dějové linii. S tou se v příběhu na můj vkus pracuje méně, než bych si přála. Ale i tak musím říct, že čas, který jsem knize věnovala, za to stál. :)

4 13.11.2021

Příjemné čtení, u kterého jsem se opravdu bavila. Hodně zde záleží na úhlu pohledu. Tak či tak se však jedná o dílo velmi zdařilé a osobně se mi moc líbilo.

9 29.04.2021

Třetí díl jedinečné renegátské série opět nezklamal. Příběh byl jako vždy čtivý, mnohdy překvapivý a velké plus dávám za bravurně zvládnuté vygradování celkové zápletky. Tak radikální zvrat v ději jsem opravdu nečekala.
Předpokládala jsem sice větší angažovanost Odmítnutých, ale i přesto to bylo skvělé. Do plusu rovněž dávám podstatně menší zastoupení překlepů než v předchozích dvou dílech.
Ačkoliv pro mě byl tento díl méně poutavý než předchozí dva, nemůžu mu téměř nic vytknout. Možná bych jen zmínila, že mě mírně zaskočil epilog, ale neříkám, že ve zlém. Zkrátka - celá trilogie se mi moc líbila a v budoucnu se k ní určitě vrátím. Marissa má můj velký obdiv. Vřele doporučuji.

1 24.04.2021

Říká se, že prostřední díl z trilogie zpravidla bývá slabší, ale u Protivníků to rozhodně neplatí. Po dobrém rozjezdu v podobě Renegátů se druhý díl nenechal zastínit a dal příběhu ještě větší rozměr. Jsem ráda, že děj pěkně gradoval - ačkoliv jsem určité pasáže čekala mnohem dříve - a přestože zde nebylo příliš mnoho místa pro nečekané zvraty. Nic z právě zmíněných připomínek však příběhu neubralo na kvalitě.
Chtěla bych vyzdvihnout jak Marissa Meyerová píše, neboť je její styl velice čtivý. Jednoduše jsem se od textu nemohla odtrhnout a stránky se otáčely téměř samy. Jediné mínus dávám za překlepy v překladu.
Líbí se mi práce s Novinými rozporuplnými pocity, taktéž s Adrianovými. Očekávala jsem sice více řádků zaměřených na Winstona Pratta, ale ani tento "nedostatek" mi na zážitku z knihy příliš neubral. Na druhou stranu oceňuji postavu Maxe, jeho propracování je velmi nápadité.
Prostředí se mi líbilo, ačkoliv jsem doufala, že zde bude opět ponechán prostor i pro park Kosmopolis. Ale nevadí. I tak to bylo uvěřitelné a napínavé.
Poslední věc, kterou chci dodat, je fakt, že jsem si četbu moc užila. A už nyní mám před sebou na stolku položený závěrečný díl trilogie - Supernovu - po které sáhnu co nevidět.

02.04.2021

Renegáti mi přišli pod ruku krátce poté, co vyšli, obálka ve mně však evokovala sci-fi, tudíž jsem je neustále odkládala. Leželi mi v knihovně asi tři roky, než jsem po nich sáhla a začetla se...a zalitovala jsem, že jsem to neudělala už dřív, neboť je dílo velmi zdařilé.
Ačkoliv jsem k tématu superhrdinů byla skeptická, můj předsudek byl brzy vyvrácen a příběh předčil má očekávání. Jediné, co bych vytkla, byla přílišná předvídatelnost děje (neboť zde nebyl ponechán prostor pro překvapení) a malá gradace na konci knihy.
Co se stylistiky týče, zde to bylo poněkud nahnuté, což nepřikládám autorce, nýbrž překladatelce. Ačkoliv si myslím, že jsem k překlepům tolerantní, tohle bylo moc i na mě. Nejen, že se jimi stránky jen hemžily, ale narazila jsem zde i na hrubku. Na druhou stranu oceňuji bohatou slovní zásobu.
S charakteristikou postav jsem byla spokojená, líbilo se mi, že jednotliví superhrdinové mají svůj příběh o tom, jak přišli ke svým schopnostem. Pracuje se zde s myšlenkovými pochody hrdinů, postavy tedy nejsou "černobílé."
Nadchly mě i popisy prostředí, v němž se děj odehrával. Zvláště pak obydlí Anarchistů a zábavní park - dodalo to příběhu na uvěřitelnosti a celé to působilo napínavěji.
Na závěr bych ještě ráda zmínila, že se mi knížka velice líbí i po estetické stránce. Egmont si s ní poradil na výbornou.
A v úplně poslední řadě bych už jen dodala, že se jedná o skvělé dílo, které rozhodně stojí za přečtení. Sama se co nevidět pustím do druhého dílu. Vřele doporučuji.

1 22.03.2021

Když jsem začínala tuto knihu číst, chvíli trvalo než jsem se zorientovala v ději. O něco později se to však spravilo a příběh mě zaujal. Naneštěstí mě velice zklamala kniha třetí, tedy zdlouhavá popisná pasáž, kterou jsem četla snad na čtyřikrát a nakonec jsem ji - ačkoliv to běžně nedělám - přeskočila a pokračovala až tam, kde opět navazoval děj. To pro mě byla asi největší překážka, kdy jsem chvíli dokonce uvažovala, jestli knihu neodložím. Ale jsem ráda, že jsem to neudělala, neboť příběh je sám o sobě velice zdařilý. Líbilo se mi psychologické prokreslení postav, neokoukaný příběh a originální zápletky. Nejednou jsem byla napjatá, dojatá či překvapená. Chvílemi jsem dokonce měla pocit, jako by na mě skrze staré stránky skutečně dýchala atmosféra tehdejší Paříže.
Co se týče stylistiky, zde jsem byla spokojená. Slovní zásoba byla pestrá, mnohdy expresivní, což příběhu dodávalo "ten správný šmrnc." Jediným rušivým elementem pro mě byly výpovědi v cizích jazycích s vysvětlivkami pod čarou.
Když to celé shrnu, až na zmíněnou dlouhou popisnou pasáž byla kniha skvělá. Na jejím základě jsem si dokázala živě představit tehdejší společenské poměry, a to oceňuji. Victor Hugo je právem považován za literárního velikána a pokud je zde někdo, kdo by tomuto tvrzení nevěřil, může si Chrám Matky Boží přečíst sám. Pak mi jistě dá za pravdu. :)

7 13.03.2021

Kdo někdy vzal do ruky knihy od Sarah J. Maas, jistě mi nebude odporovat v tvrzení, že jsou sakra skvělé. A ani Půlměsíční město nebylo výjimkou.
Po předchozích zkušenostech s autorkou jsem od knihy měla opravdu velká očekávání. A přesně jak jsem předpokládala, je Sarah ještě předčila. Neuvěřitelný příběh, brilantně prokreslené postavy, smysl pro detail, originalita a stupňované napětí - zkrátka všechno, co očekávám od dokonalé četby.
Sarah je skvělý vypravěč, umí napínat, šokovat, rozesmát i rozplakat. Příběh je čtivý, srozumitelný, slovní zásoba je pestrá a mnohdy expresivní.
Co se týče děje, je to jedno překvapení za druhým. Neuvěřitelně čtivé, neuvěřitelně poutavé. Sarah Vás přiměje všechno prožít spolu s hrdiny, ne o nich pouze číst.
Ačkoliv má knížka necelých 800 stran, i tak mi to bylo málo, chci toho příběhu víc, víc, víc. Zkrátka - světy, které Sarah vytváří, jsou nové, neokoukané, neskutečně propracované. A já jsem nesmírně ráda, že jsem se s její tvorbou setkala, protože se mnou doposud žádné knihy nezamávaly tolik, jako ty její. Smekám. Už aby vyšlo pokračování.
Závěrem chci jen říct - přečtěte si to, vřele doporučuji.

4 11.02.2021

Když jsem tuto knihu začínala číst, nenapadlo by mě, že by se mi mohla tolik líbit. Původně jsem ji otevřela jen tak ze zvědavosti a myslela jsem si, že to bude jedna z knížek, které mi budou týdny ležet na stolku než si najdu čas je dočíst.
Jakmile jsem však zabředla do Twainových řádků, opět jsem se cítila jako bezstarostné dítě. Živě jsem před sebou viděla hry a radovánky, které autor v knize tak barvitě popsal. Zkrátka Dobrodružství Toma Sawyera předčila má očekávání. Bylo to milé, veselé a plynulé - tolik plynulé, že jsem je přečetla téměř jedním dechem a vůbec se mi nechtělo dát tuto knížku z ruky. :)
Styl psaní mi připadal příjemný, slovní zásoba pestrá a celkově to všechno dohromady moc dobře ladilo.
Postavy mi byly sympatické, dobře prokreslené, velice oceňuji, že se v příběhu nacházely myšlenkové pochody hrdinů.
V knize nechybí humor, napětí ani jistá míra psychologie postav, tudíž mi při četbě nic nechybělo a náramně jsem si příběh užila.
Mark Twain mi tímto dílem učaroval a jsem moc ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Jsem si jistá, že to není naposledy co jsem ji přečetla. Vřele doporučuji.

8 29.01.2021

Úsměvná nenáročná "četba," u které jsem si nejednou říkala, že knížka snad byla sestavena podle mě. Miluji takovéto ilustrace, a i když z této sekce nejvíce vyzdvihuji Sarah Scribbles, i toto bylo skvělé.

6 27.01.2021

Na úvod bych chtěla poděkovat autorovi za poskytnutí knihy a popřát mu mnoho štěstí při další tvorbě.
A teď už k příběhu - nestává se mi často, že bych měla takový problém napsat souvislý text týkající se hodnocení nějakého příběhu. Když jsem se do knihy pustila, jako první mě napadlo, že autor má mnohdy podobné vnímání jako já. Tím pádem se mi hned četlo o něco lépe. Na druhou stranu mi ale po chvíli začalo připadat, že kniha obsahuje zbytečně mnoho podrobností a popisů, které zdržují děj. Ačkoliv byly tyto popisy velmi detailní a zdařilé, já osobně bych jich ubrala, neboť mi připadalo (hlavně v první třetině knihy), že hrozně dlouho trvá, než se děj někam posune. Místo nich bych přidala více přímé řeči.

Co se týče stylu psaní, ten mi víceméně vyhovoval, vytkla bych pouze přílišné používání nedokončených výpovědí (...), neboť to na můj vkus působilo jako rušivý element.

Postavy mi připadaly zajímavé, možná bych se o něco více věnovala jejich psychologii. Místy mi připadalo, že jsou až příliš "černobílé." Nicméně mi hrdinové byli sympatičtí a fandila jsem jim.

Trošku mě zarazila milostná linka. Možná je to tím, že tuto sféru ženy a muži vnímají trochu jinak, ale připadalo mi, že se to všechno seběhlo tak nějak "bez rozjezdu a rychle." Osobně bych preferovala ještě nějaký předvoj, oťukávání, takové to pomalejší zamilování. Pak by mě příběh zasáhl více. Takto jsem měla pocit, že romantika, která byla v hojné míře vkládána do myšlenek a rozhovorů, by se dala lépe využít právě v těch začátcích, aby jí potom nebylo tolik najednou. Chápu ale, že to je můj subjektivní názor, který se vůbec nemusí shodovat s názorem většiny. :)

Co mě naprosto nadchlo, byl nápad s božstvem. To bylo geniální. Díky tomu mi příběh připadal originálnější, fantastičtější a zkrátka "hlubší."

Naturalistické scény mi nevadily, jen bych jich na pár místech ubrala, aby to nebyl jeden velký krvavý řetězec. Místo nich bych přidala více okamžiků překvapení a nečekaných zvratů, neboť ty mi tam mnohdy chyběly.

Když to celkově shrnu - příběh byl originální, čtivý, zajímavý a rozhodně mě upoutal. A vzhledem k tomu, že se jedná o autorovu prvotinu, uznávám, že mě kniha opravdu mile překvapila.
Věřím, že se příběh dostane ke spoustě nadšených čtenářů a rozšíří se mezi větší spektrum lidí, neboť si myslím, že si to Vítr z hor rozhodně zaslouží.

Na závěr bych už jen dodala, že pokud je zde někdo, kdo váhá, jestli se do čtení pustit, radila bych do toho jít. Stojí to za to.

2 26.01.2021

Od knihy jsem měla od začátku přehnaná očekávání. Byla to moje chyba, neboť jsem nabyla dojmu, že když je kolem této série takový humbuk, jistě z ní budu úplně očarovaná.
Příběh jako takový byl krásně vymyšlený i napsaný, stránky se otáčely téměř samy, děj příjemně plynul a vůbec jsem nevnímala čas. To bylo velké plus.
Co mě ale zklamalo, byla roztříštěnost příběhu. Doufala jsem v jednu hlavní dějovou linku, která bude sama o sobě dost zapletená, a od ní se budou odvíjet další vedlejší linky, které by tomu všemu daly pořádné koření. Připadalo mi však, že místo toho se hlavní dějová linie točila "jednou doprava, podruhé doleva" a připadalo mi to chvílemi jako přeskakování od jednoho ke druhému.
Také mám dojem, že si autorka mohla více vyhrát s vnitřními pocity Claire, neboť mi připadalo, že se děj více zabývá psychikou Jamieho. Zdálo se mi, že u Claire byla psychologická linka o něco méně komplikovaná, přestože bych to očekávala naopak.
Co se týče samotného Jamieho, ten mi byl během celé knihy velice sympatický. Zhruba ve třetině příběhu jsem však měla pocit, že je jeho osoba až příliš "zahalená hávem romantiky." Ale i přesto zůstal v této sérii mou oblíbenou postavou.
Styl psaní mi sedl, sem tam se v textu objevily zmatky s uvozovkami, ale to se samozřejmě může stát, a při rozsahu knihy se tomu ani nedivím.
Aby moje hodnocení nevyznívalo tak ostře, chci říct, že mě příběh bavil, byl příjemný, čtivý a originální. Dávám čtyři hvězdičky a doporučuji všem, kteří milují historii, mytologii a romantiku.

4 28.12.2020

Ke knize Andělé a démoni jsem se dostala až po zhlédnutí stejnojmenného filmu. Víceméně jsem tedy věděla, co se stane a kdy. A přesto byla kniha skvělá.
Dan Brown má v mých očích velký respekt, neboť přišel s něčím novým. Profesor symbologie Robert Langdon je příjemnou změnou namísto klasických detektivů a vyšetřovatelů, s nimiž se setkáváme v každé kriminálce. Kniha tedy dostala úplně nový rozměr.
Co se vypravěčského stylu týče, Brown píše příjemně, čtivě a poutavě. Slovní zásoba je pestrá a přitom srozumitelná. Obsah díla je originální a napínavý - dokonce tolik napínavý, že jsem zapomněla na film a plně se soustředila pouze na knížku.
Příběh krásně graduje, italština, která protkává rozhovory, mu dodává na autentičnosti.
Když to shrnu - dílo je příjemné, obohacující a doporučuji jej každému, kdo má rád záhady a napětí.

2 20.10.2020

Ačkoliv jsem zprvu byla k této sérii skeptická, příběh se mi velice rychle dostal pod kůži. Zhruba od poloviny prvního dílu jsem se chopila každé příležitosti po knize sáhnout a pokročit v napínavém ději. Největší boom pro mě byl druhý díl - Podlý král - který mi naprosto učaroval. A jelikož skončil dosti nečekaně, nemohla jsem se dočkat dílu závěrečného.
A ani ten nezklamal. Příběh byl plný akce, intrik a exprese, na což si velmi potrpím. Další velké plus dávám za okamžik překvapení, kterým Holly umí velice dobře šokovat. Jinými slovy - kniha mi dala přesně to, co jsem od ní chtěla dostat. A přestože se mi o něco víc líbil předchozí díl, ani tento za ním nezaostává o mnoho.
Pokud si dobře vzpomínám na své hodnocení prvního dílu, psala jsem v něm něco o tom, že by překlady jmen nemusely být tolik počeštěné. Ale během četby jsem si na to zvykla a ve finále mi už vůbec nevadily. Jediná drobnost, kterou bych doladila, by byla větší "vřelost" na konci příběhu, ale nechci spoilerovat, tudíž to nebudu více rozvádět. Tak či tak je to jen jeden drobný detail a ještě k tomu můj subjektivní. :)
Trilogie Krutý princ mi připomněla, že přesně u takového příběhu si nejlépe pročistím hlavu a nabiji se pozitivní energií. Příběh mi nezabral ani 24 hodin a už teď se těším, až se do celé série pustím znovu.

1 04.09.2020

Stejně jako u Smrtky pro mě bylo i u tohoto dílu velkým překvapením, že jsem se do příběhu nemohla pořádně začíst. O to víc mě pak vyvádělo z míry vysoké hodnocení a nejedno prohlášení o tom, jak moc poutavá tato série je. Tím nechci říct o Smrtce ani o Nimbovi nic špatného, jen to, že mě osobně se příběh nedotkl. Ačkoliv je postmortální svět něčím novým a originálním, a přestože jsou smrtky beze sporu zajímavým kořením pro moderní literaturu, vadily mi sci-fi prvky, jako například Nimbovy kamery, celosvětová databáze a další podobné vymoženosti. Stejně tak jsem nemohla přijít na chuť některým jménům, například jménu Čistoslava - chápu, že to v originále nemusí znít tak divně, ale takto počeštěné mě to neustále bilo do očí. Podobně to bylo i s tonisty - oceňuji kreativní nápad, ale svým způsobem mi šli celou dobu neskutečně na nervy. :)
Ale znovu opakuji, že nápad příběhu je velice zdařilý a oceňuji to. Svoje výtky přikládám víceméně tomu, že sama preferuji příběhy, kde je větší důraz kladen na vztahy mezi postavami, než na tolik různých "proměnných."
Jelikož jsem se tentokrát do svého šálku kávy příliš netrefila, trvalo mi hodně dlouho, než jsem se Nimbus donutila dočíst.
Tak či tak je ale příběh napsán dobře a nelituji toho, že jsem jej přečetla.

2 04.09.2020

Tak tohle byl nářez. Přestože mě Krutý princ neoslovil tolik, kolik jsem čekala, Podlý král byl jedno velké překvapení. Dokázal napínat, dojímat, udivovat.
Už od začátku se to celé rýsovalo mnohem slibněji než první díl. A myslím, že to i ve finále bylo podstatně lepší. Děj krásně gradoval, nejednou se stalo něco zcela nečekaného. Musela jsem hltat očima další a další stránky, protože mě všechny ty intriky zcela pohltily. Není tedy divu, že jsem knihu přečetla téměř na jeden zátah.
Co se děje týče, zde se to pořádně rozjelo, nebyla nouze o léčky, podrazy ani překážky. A ze samotného konce mi doslova spadla brada.
Styl psaní je příjemný, čtivý a poutavý. Dokonce jsem v textu narazila i na pár pasáží, které mě rozesmály (a taktéž na ty, které mě šokovaly).
Když to celé shrnu, po delším rozjezdu se Holly podařilo napsat příběh, který chytne a nepustí. A jsem strašně zvědavá jak to celé dopadne. Už aby vyšel třetí díl. Vřele doporučuji.

12.07.2020

Kniha Krutý princ je zvláštní dílo. Zaujala mě především námětem ze země víl, který mi učaroval již u četby Dvorů od Sarah J. Maas. Přestože se mi Dvory líbily mnohem více, i toto dílo je dle mého úsudku velice zdařilé a neobyčejné.
Abych pravdu řekla, první polovina příběhu mi dala poněkud zabrat - nemohla jsem se začíst, neboť jsem v ději stále hledala "nějakou tu nitku, která by mě nutila číst dál a lačnit po nových informacích." Podařilo se mi ji sice nalézt až ve druhé polovině knihy, ale můžu říci, že to stálo za to. Příběh postupně gradoval, stával se zajímavějším a zajímavějším, a i když jsem dokázala několik událostí odhadnout předem (jen některé, stále zde zbylo nejedno překvapení), příběh si mě nakonec docela získal. Jediné, co bych vytkla, je provázanost s "příliš moderním světem lidí" - osobně v příbězích preferuji spíše starší dobu než "dobu nákupních center," a zadruhé bych v poslední třetině knihy přidala o trošku víc překážek - přišlo mi, že některé postavy najednou dosahovaly svého příliš snadno.
Styl psaní je příjemný, možná bych zvolila trošku jiný překlad jmen některých postav, ale to je jen detail. :)
Tak či tak se mi kniha líbila a už za malou chvilku se vrhnu na další díl.

2 04.07.2020

Přestože kniha vypadá nádherně, její obsah byl pro mě velkým zklamáním. Příběhy mě nebavily, musela jsem se do čtení nutit a nakonec jsem publikaci odložila.

1 23.06.2020

Kniha Už zase skáču přes kaluže se ke mně dostala prostřednictvím školy. Ačkoliv jsem knihomolka, nemám moc radost z toho, když něco přečíst "musím." Možná proto jsem se zprvu moc netvářila na to, že se mám do příběhu pustit.
K mému nemalému překvapení jsem však zjistila, že je dílo velmi čtivé a poutavé. Řádky se čtou s neuvěřitelnou lehkostí, autor mistrně přenáší na čtenáře svůj životní optimismus a dohromady to všechno vytváří velice příjemný dojem.
Po stylistické i obsahové stránce mi knížka sedla, chvílemi mi připadalo, že na příběh nahlížím Alanovýma očima. To vypovídá o tom, že autor skutečně vládne perem.
Největším zážitkem je pro mě neutichající odvaha chlapce, který se nenechal stáhnout dolů zákeřnou nemocí, a i přes skeptické pohledy ostatních dokázal téměř nemožné. Jeho víra, síla a houževnatost jej dokázala povznést nad nepřízeň osudu a pomohla mu popasovat se se svými problémy jako hrdina. Mnozí by si z něj měli vzít příklad, neboť jeho příběh jasně poukazuje na všem známá slova - "když se chce, tak to jde."
Po dočtení knihy mi zůstal na rtech upřímný úsměv a v hlavě myšlenka na osobnost, která mě oslovila svou odvahou. Jsem moc ráda, že jsem se k příběhu dostala a že jsem se mohla dozvědět něco víc o člověku, jako byl Alan Marshall.

4 18.06.2020

Krásné dětské verše, ke kterým se z nostalgie čas od času vrátím a připomenu si chvíle strávené na chatě u lesa, kde jsem knížku od malička čítávala. Příjemný návrat do dětství. :)

1 09.06.2020

Ke knize jsem se dostala díky četným doporučením jedné facebookové skupiny a také proto, že mi jednoduše učarovala překrásná obálka.
Styl psaní mi sedl, bylo to příjemné, místy vtipné, a po celou dobu podávané s neuvěřitelnou lehkostí. Emotivní pasáže byly realistické a detailní, čtenář se do příběhu velice snadno pohroužil. Za mě by jich klidně mohlo být více, stejně jako bych uvítala i více přímé řeči.
Příběh byl snadno předvídatelný, ale neubíralo mu to na kouzlu. I když bych se nezlobila za větší dynamičnost, čas s touto knihou mi ubíhal mnohem rychleji, než bych si přála.
Velmi oceňuji takové ty "ach momenty," které se v příběhu nejednou vyskytly a musím říct, že mě to opravdu chytilo za srdce. Tato publikace si mě zkrátka a jednoduše získala.
Možná bych maličko pozměnila konec (který zde nebudu spoilerovat) - ne co se týče děje, protože ten byl perfektní, ale spíš bych trošku zkrátila dobu před samotným vyvrcholením příběhu.
V kostce řečeno, Kroniky prachu jsou nádherná kniha, kterou řadím do skupiny svých oblíbených. Jsem si jistá, že jsem ji nečetla naposledy.
Jediné co mě mrzí je fakt, že v dnešní době už spousta věcí tak pohádkových nebývá. Ale to samozřejmě není chyba knihy, ale pouze naší společnosti... :/ :)

7 31.05.2020