Kat9 komentáře u knih

Neskutečná klasika a nostalgie. Není, co dodat.

04.04.2024

(SPOILER) Na knihu jsem se nesmírně těšila a už od doby, co jsem na ni celý internet slyšela pět chválu, jsem se nemohla dočkat, až ji vydají u nás. Hned, jak se mi dostala do ruky, jsem se do ní pustila. Hned jsem se začetla a dlouho jsem se od čtení nemohla odtrhnout, zejména protože jsem se nemohla dočkat, až na scénu konečně přijdou draci. A draci jsou vážně úžasní, hlavně Andarnu jsem si zamilovala a moc se těším co se z ní vyklube. Obecně právě scénu z výběrem draků považuji za asi nejlepší z celé knihy. Další oblíbenou scénou pak byl přechod přes lávku na začátku knihy.
Co se Violet týče, mé pocity jsou trochu rozporuplné. Ze všeho nejvíce se mi na ní líbilo, že odmítala zabít člověka a dlouho se tomu vyhýbala, což mi přijde jako změna oproti knižním hrdinkám, na které jsem zvyklá. Mě se to na ní ale hodně líbilo. A líbilo se mi na ní i ta její "vyvolenost". Ano, vybrali si ji dva nejvíce zvláštní draci a ovládá blesky, což je vzácné. Ovšem, ruku na srdce, čtenář (nebo aspoň já), i když už je to klišé, prostě tak nějak chce, aby v sobě hrdinové skrývaly tu nejzvláštnější sílu. Vždyť kdo by to nechtěl, že? Také se mi líbilo, že Violet využívala svůj mozek a například své protivníky při zápasech "oslabila", aby vylepšila svou slabost.
Mám však i jisté výtky. Zaprvé jsem čekala, že Violetino zdravotní omezení bude nějak více vysvětleno. Na začátku knihy to vypadalo, že má možná vážnější nemoc kromě slabé tělesné konstituce, ale to se nějak vytratilo. Co se Xadena týče, ten se mi napřed hodně líbil. Ale nevím, čím to bylo, ale jakmile se s Violet dali dohromady, nějak pro mě kniha ztratila spád a i hrdinové se mi nějak odcizili. Sice jsem věděla, že to přijde a nevadilo mi to, ale nějak mi ten způsob průběhu toho vztahu docela nesedl. Přestože tohle je součástí tohoto žánru a bylo to podobné i v mnoha jiných knihách, tady na mě ty milostné scény nepůsobili, jak měli. Zvláště když jsem si představila, jak při "tom" svou mocí všechno boří :-D
Po skončení milostného blouznění hlavních hrdinů jsem se ale opět začetla. V ději nastalo několik zvratů, z nichž ten úplně závěrečný jsem i nějakou dobu dopředu odhadla. A u smrti jednoho z hrdinů i slzička ukápla.
Musím říct, že já osobně bych asi chodila raději s Liamem :-D Přála bych si, aby častěji ten hlavní hrdina v romantasy byl napsaný spíše jako on.
Ohledně hodnocení jsem to dlouhou dobu viděla na 5*, ale nakonec jsem musela hodnocení snížit, neboť ke konci mé nadšení poněkud opadlo. Musím říct, že letošní Zmije a křídla noci, které jsem dala plný počet, se mi nakonec líbila o něco více. Celkově však knihu hodnotím pozitivně a jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Ano, byly zde některé nedostatky a ke konci mi přišla tak trochu nekonzistentní, přesto jsem si ji užila. A jsem zvědavá na další díl, přestože, vzhledem k některým recenzím, co jsem slyšela, od něj nemám nějak vysoká očekávání.
Osobně jsem v knize našla nejvíc podobností s Hunger Games a Divergencí. Wyverni mi pak připomněli Skleněný trůn a Abraxose, kvůli čemuž jsem měla zprvu problém je nenávidět.
Pro milovníky klasických romantasy mohu rozhodně doporučit, ti dráčci za to určitě stojí.

2 04.04.2024

(SPOILER) Tahle kniha byla opravdu silná. Při čtení mi dokonce proběhlo hlavou slovo fenomenální. Sotva jsem ji začala číst, prakticky jsem nemohla přespat a jednou jsem nad ní zůstala vzhůru do půl třetí do rána, což je snad můj knižní rekord. Zajímavé na knize bylo, že se ubírala mnohdy jinými směry, než jsem čekala. Autorka tam několikrát naznačovala milostný trojúhelník a já předpokládala, že právě to bude předmětem rozkolu kamarádek. A ono k tomu vlastně nikdy nedošlo. Od začátku jsem také měla tušení, nebo jsem to možná někde nechtěně četla, že by se tam mohlo jednat o rakovinu. A pak pořád nic, já si říkala, že to už nepřijde, a nakonec to přišlo. Člověk by řekl, že v knize se vlastně nic tak velkého nestalo. Byl to zkrátka prostý příběh dvou životu, jednoho mnohaletého přátelství. A já mám někdy pocit, že takové prosté, upřímné životní příběhy na mě působí nejlíp.
Kniha je důkazem toho, že ne vše v životě nám může vyjít tak, jak chceme, ne každou ambici naplníme a někdy se věci stanou úplně jinak, než bychom chtěli. Ale někdy to může být i lepší. A i tak ten život může být plnohodnotný a krásně prožitý, i když třeba úplně nedosáhneme ke hvězdám. Možná, že jsou to jen jiná souhvězdí, než jsme plánovali.

7 17.03.2024

(SPOILER) Na tuto knihu jsem se těšila a nebyla jsem zklamaná. Jedná se o velmi povedené romantasy, ačkoli ta romantika tu byla spíš ke konci, což mě osobně ale vůbec nevadilo. Hlavní hrdinka mi sedla, soucítila jsem s jejím složitým vztahem s Vincentem. Raihna jsem si zpočátku zamilovala, litovala jsem ho, když se nemohl podívat na slunce, líbilo se mi, že ho autorka popsala do určité míry jako vzhledově nedokonalého. Říkala jsem si, že by se mohl stát možná mým oblíbeným romantasy hrdinou. ALE! a teď přijde obrovský SPOILER! tu jeho zradu na konci jsem absolutně nečekala. Asi se to nějak čekat dalo, a já asi i tušila, že před Orayou něco tají, ale že až do takové míry, to by mě nikdy nenapadlo. NIKDY bych netušila, že bude chtít takovým způsobem sesadit Vincenta a zabít ho. Celou dobu mi přišel takový strašně upřímný a bezprostřední a tohle byla fakt velká podpásovka. Sice byl nějaký pokus to na konci zachránit, že vlastně jen neřekl celou pravdu a že se nechal kvůli ní původně zabít, takže ji nezradil... Ale mě prostě strašně vytočil. Ano, sice podobné zvraty už v některých knihách byly a kolikrát mě to až tak nezklamalo. Ale tohle mě prostě zklamalo. Popravdě si teď přeju, aby Oraya v další knize byla sama. I když o tom dost pochybuji. Popravdě si myslím, že je na něj naštvaná málo. Ale třeba po dalším díle změním názor.
Věc, která mě obecně trochu vadila, byla nepřehledost jednotlivých zkoušek. Kdybych to měla přirovnat k Hunger Games, tak tam člověk tak nějak více chápal, o co v těch zkouškách jde, a mohl tak být více napjatý.
Celkově bych řekla, že kniha pracuje se spoustou námětů, které byly ve více slavných knihách. Viděla jsem v tom Hunger Games, Z krve a popela, Půlměsíční město, Rudou královnu a překvapivě i Cizinku, když Raihn mluvil o tom, jak se k němu choval upír, který ho proměnil. Mnohé z těchto podobností však jsou dost možná pouhou náhodou, kdy jedna kniha připomene čtenáři mnohé jiné. Ono se podle mě v tomto žánru nic moc zcela nového vymyslet nedá. Možná že už dokonce ani v žádném žánru :D. Přesto si myslím, že všechny tyto zápletky, ač třeba některé méně originální, byly zpracovány originálně. Líbil se mi způsob rozdělení knihy a intermezza, která mi zas připomínala povinnou četbu k maturitě :D
Další věc, co se mi líbíla, že přitažlivost mezi hrdiny skutečně přišla až posléze a hrdinka měla oprávněný strach a opravdu uvažovala.
V knize mě zaujaly také některé vedlejší postavy, jako Ibrahim a Ilana, které mohly dostat více prostoru. Upřímně mě mrzí, že Ibrahim zemřel, čekala jsem, že z této postavy dostaneme něco více. Stejně tak s Ilanou.
Celkově byla kniha zajímavá, čtivá a rozhodně se jedná o jednu z nejlepších v tomto žánru, co jsem četla. Přestože některé zápletky se zřejmě daly předvídat, tak mě kniha i překvapila. Jsem zvědavá na další díl. Třeba mě přiměje odpustit Raihnovi...

4 25.02.2024

(SPOILER) Super thriller přečtený jedním dechem! Zaujal mě originální styl psaní autorky, který příběhu dodával dynamiku. Ačkoli jsem přibližně tušila, jak to asi bude, nikdy jsem to neodhadla tak docela a vždy tam bylo něco, co mě překvapilo.
Na knize se mi líbilo, že kromě napětí byla také na více místech smutná a dojemná (zejména babička, epilog, celý osud Poppy a Ellie, vztah Laurel a Hanny), a popravdě, některé části mi přišly i jaksi humorné, ač tedy absurdně (zejména některé myšlenky Noelle, ačkoli v reálu bych se tedy nesmála...)

1 07.02.2024

(SPOILER) Když jsem knihu otevřela, první co mě překvapilo, bylo to, že začíná v 18. století, což jsem podle anotace vůbec nečekala a popravdě mě to příjemně překvapilo. A tak jsem musela ve čtení hned pokračovat. Sofie a Elijah mě hned od začátku zaujali a popravdě by mi vůbec nevadilo, kdyby se jim kniha věnovala více - ten úvod s nimi mi připomínal hodně Čas čarodejníc a taky Cizinku, takže asi to bude příčina. Bohužel se tam vyskytovaly jen krátce, ačkoli doufám, že by se to mohlo v dalších dílech napravit.
Přesto jsem ráda, že hlavní hrdinkou byla Romerie, která mi byla opravdu sympatická. Je sice pravda, že pár věcí o tom, jak to s ní je, jsem odhadla (což asi většina čtenářů), ale já jsem ráda, že byla tím, čím byla, ono i když je to "ohrkané", tak bych jako čtenářka byla možná trochu zklamaná, že je to jinak. Naproti tomu se v knize staly i věci, které jsem úplně neodhadla, nevím zda jsem úplně blbá, ale že zrovna Zander je upír, a vlastně většina lidí tam, to mě nenapadlo :D.
Zander byl také sympatický hrdina, i když musím říct, že mě překvapilo, že ženě, která mu zavraždila rodiče, tak snadno uvěřil.
Kniha se po většinu částí blížil klasickému YA. Řekla bych, že zejména ze začátku a pak ke konci bylo na knize nejvíc patrné, že je skutečně určena pro dospělé (což opravdu je, i podle slov autorky). Zpočátku celý svět působil dost tajemně a já nemohla přestat číst. Pak podle mě knihy trochu zbrzdilo to, že měla příliš mnoho monologů, kde se hrdince vše vysvětlovalo. Chápu, že to bylo důležité pro world-building a sama jsem toužila po odpovědi na otázky, ale přece jen zde mohlo být více akce a také více tajemna, které jsem v knize cítila ze začátku. Myslím, že potenciál svět mohl být využit trochu lépe. To je asi moje největší výtka.
Ve světě této knihy se podle mě spojily prvky z více knih, jako Hunger Games, Griša, nebo z Krve a popela. Zároveň však podle mě byl dost originální, aby obstál sám o sobě. Celá myšlenka s osudy a živly se mi moc líbila.
Myslím, že mohu knihy zařadit mezi mé topky v tomto žánru, a moc se těším, jak bude pokračovat. I přes nějaké výhrady nakonec dávám plný počet, protože myslím, že kniha má opravdu něco do sebe a obsahovala spoustu prvků, které mě zaujaly. A co se autorky týče, touto druhou knihou, co jsem od ní četla, mi potvrdila, že má talent a že mi sedne, čímž ji řadím mezi své oblíbené.

3 04.02.2024

Tohle byla skutečně skvělá kniha! Líbilo se mi, že hlavní hrdinka skutečně přemýšlela a vymýšlela srozumitelné strategie. Celkově mi kniha přišla napsaná přehledně a srozumitelně. U spousty fantasy (i těch, které patří mezi mé oblíbené) mívám problém si svět představit nebo přesně pochopit, o co jde. Ale tady to šlo dobře, autorka skutečně psát umí. Tahle kniha patří mezi perly ve svém žánru a já se už moc těším na pokračování!

3 29.01.2024

(SPOILER) Na knize se mi nejvíc líbilo, že postavy byly jiné, než na které jsme zvyklí. Přesně jak autorka psala v závěru knihy, hlavní hrdinka je workoholička, jejímž šťastným koncem není mít kupu dětí. A já, přestože můj vysněný happyend je trochu jiný, jsem nakonec ráda, že to tak je, protože určitě je dost lidí, kteří mají podobné sny jako Nora. Hrdinové jsou skutečně sympatičtí a Nora patří k jedné z těch hrdinek, které mi opravdu sedly. Moc se mi líbil její vztah s matkou a sestrou, ačkoli to podle mě opravdu se staráním se o sestřiny potřeby trochu přeháněla, na druhou stranu to bylo důkazem její nesobeckosti a mít takovou sestru by jistě bylo darem pro každého. Stejně tak Libby se snažila sestře zajistit šťastný konec.
Potěšila mě taky postava Charlieho, který KONEČNĚ nebyl tím naprosto dokonalým krasavcem, jak v těchto knihách bývá, ale byl více reálny a, přesně jak bylo řečeno v knize, byl dokonalý pro Noru.
Na knize se mi líbilo, že bylo hezky popsáno velkoměsto i vesnice, ačkoli možná bych si těch vesnických aktivit představovala i trochu víc. I když kniha byla o městském člověku. Dojímal mě i vztah sester s matkou, mrzelo mě, jak se na ně jejich "tatínek" vykašlal. Ale bylo krásné, jak se dokázaly radovat s maličkostí a měli své rituály. Tato kniha popisuje to, jak všechno, i to krásné a drahé, jednou skončí, nebo se změní. A že někdy je dobré zkusit něco nového a nebát se zkusit najít samu sebe. A že je třeba dělat kompromisy, ale ne se kvůli druhému od základu změnit.
Je pravda, že kniha byla asi trochu kratší a představovala jsem si obsah možná v něčem trochu jiný. Ale tohle asi není zrovna žánr, kde by měla být nějaká výrazná akce, takže volnější tempo tomu asi zcela vyčítat nemůžu.
Ze začátku kniha byla i vtipná, ale ke konci se stávala spíše dojemnou. Zkrátka změny čekají každého z nás a na některé věci, činnosti (a lidi), co jsme milovali, zbydou jen vzpomínky nebo se nenávratně změní. Zkrátka fakt života.
Nakonec tedy knize i přes jisté výhrady dávám 5* a věřím, že milovníky tohoto žánru potěší.

5 29.01.2024

Fajn psychothriller, nejednalo se zde tolik o překvapení z pachatele, jako o napětí z toho, zda to skončí dobře či špatně. Kniha byla velmi čtivá a zvlášť na konci došlo k velmi napínavým scénám, které jsem se i trochu bála, číst, jak to skončí. Od autorky jsem četla už Jane utíká a tady zase dokázala, že opravdu umí.

2 01.12.2023

(SPOILER) Kniha nebyla špatná, ale docela mě zklamalo, jak málo děje zde bylo. Začátek byl dost slibný a já se prakticky ihned začetla. Ovšem tak v půlce mně už tempo polevilo, když jsem pořád čekala, až se stane to velké něco, nějaká pořádná zápletka a ono nakonec vlastně nic. Doufala jsem, že se bude víc probírat, proč Persefona nemá magii, že se s ní bude více učit, bude se například řešit kdo je její otec a podobně. Ovšem toho jsem se nedočkala. Zkrátka a dobře pokud opravdu toužíte po fantasy, tak to zde nenajdete. Tahle kniha je vyloženě romantická a to natolik, že zde pro jiný obsah vlastně není místo. Jediné, co se v knize opravdu řešilo, bylo, zda Persefona bude či nebude mít vážný vztah s Hádem. A samotná její magie pak přišla zničehonic sama od sebe. Mrzelo mě, že tomu nepřišlo nějaké větší učení se a hledání se.
Na druhou stranu, kniha se četla překvapivě rychle a po tom utahaném prostředku jsem konec i začátek zvládla rychle přečíst. A i když znám pro mě lepší hrdinky, než Persefonu, tak jsem ji dokázala v některých věcech opravdu pochopit a našla jsem zde i překvapivě dost myšlenek, které mě zaujaly. Taky romantika nebyl úplně špatná a i fantasy svět byl podle mě dost zajímavě vymyšlený, jen kdyby se mu dostalo víc prostoru. Osobně bych se ráda dozvěděla mnohem více například o Afroditě, Demeter. To vše se ale může vyřešit v dalších dílech, vím, že tato kniha jich má mít celkem dost. Ovšem po tomto prvním si nejsem jistá, jestli ty další zkusím. Bojím se, aby se v nich opravdu něco pořádně vyřešilo.
Přes to všechno jsem se knize nakonec rozhodla dát 4 hvězdičky, protože potenciál tam podle mě byl, jen bohužel nevyužitý a navíc to bylo čtivé. A pokud bych od knihy nečekala víc než prostou romantiku, tak by mě to asi tolik nezklamalo. Každopádně uvidím, zda s odstupem ještě hvězdičku neodeberu.

24.11.2023

(SPOILER) Prvních pár stran mi trvalo zvyknout si na styl psaní autorky, kdy mi přišlo, že některé věci a lidi popisuje až přespříliš detailně. Ale jakmile jsem si zvykla, už se to četlo samo. Na knize se mi líbila, že byla realističtější a méně přeslazená, než by člověk od romantické knihy čekal. Callu jsem dokázala pochopit, příjezd do divočiny by pro mě byl asi podobný, jako pro ni :-D. A její matka mi v pár momentech připomněla člověka, který je mi blízký, ale jen v dobrém.
Co se týče jejího vztahu s Jonahem, v některých chvílích mě opravdu štval, hlavně když ji tak ošklivě zhodnotil, ani jsem si pak chvíli nepřála, aby skončili spolu, ale ke konci se to pak změnilo. Líbilo se mi, jak bylo popsáno obyvatelstvo Aljašky. Je krásné, jak lidé tuto zemi milují i přes její "nespoutanost", jak žijí podle sebe a přitom drží při sobě, což u nás podle mě zvykem není. Všichni působili jako moc milí lidé, které by měl člověk rád za přátele a sousedy. Skutečné bush piloty člověk může jedině obdivovat.
Kniha mě trochu zklamala v tom, že jsem očekávala častější a detailnější popisy aljašské přírody, což pro mě byl hlavní důvod, proč jsem si ji pořídila. Těchto popisů jsem se příliš nedočkala, kniha byla zaměřená spíše na popisy vztahů a života lidí. Ale přesto se mi líbila. Také mě trochu naštvalo, že i když tohle bylo realističtější love story, tak Jonah byl opět typický krasavec s ostře řezanou čelistí a dokonale souměrným tělem :-D. Tu jeho krásu bych možná trochu zmírnila, každý přece nemusí být dokonalý, zvláště když se nejedná o fantasy. Další věc, co bych změnila, byla vážnost diagnózy Wrena, která mě hodně překvapila a konec mě pak rozesmutnil. Naštěstí to autorka příliš detailně nepopisovala, což mi ale vlastně vyhovovalo. Ale stejně bych raději, aby se vyléčil. Celkově byl konec tak trochu uspěchaný. Co ale musím pochválit, je milostná scéna v chatě, která byla podle mě hezky a poměrně neexplicitně popsána. Jonah vyhlížející ze dveří mi lehce připomněl Jamieho z Cizinky.
I přes všechny nedokonalosti musím dát knize nakonec plný počet, protože mě jakýmsi způsobem dokázala chytnout za srdce. A doufám, že u nás vyjdou i další díly.
A mimochodeme, písnička Treacherous od Taylor Swift se k této knize podle mě perfektně hodí, pokud by si někdo po dočtení chtěl o ní ještě trošku popřemýšlet.

7 20.10.2023

(SPOILER) Přečteno po Haně. A autorka mě nezklamala. Je poznat stejný styl psaní - extrémně čtivý, který plyne jako pásmo, takže knihu téměř není možné odložit. Kniha se Haně podobá, ovšem, přesně jak se píše v anotaci, politické události zde hrají opravdu výrazně vedlejší roli a jedná se o intimní pohled do života jedné rodiny. Opět je vidět, že autorka vše měla důkladně promyšlené. Líbí se mi, jakým způsobem na sebe kapitoly navazovaly. Kniha je především o tom, jak chybná komunikace, a to, že si blízkými nedokážete otevřeně (nebo vůbec) promluvit, vám může zbytečně zkomplikovat, nebo i zkazit život, což je dobrá rada do života.
Knihy této autorky podle mě nejsou napsány tak, že by jste z nich vyloženě vybrečely potoky slz, přestože se v nich děje mnoho smutných věcí. Z mého pohledu (nejsem ani vůbec žádný odborník) jsou psány realisticky, ovšem stále umělecky, a popisují život zkrátka takový, jaký je. Postavy v této knize byly reálné, dělaly chybná rozhodnutí jako běžní lidé, takže je v mnohém člověk dokázal pochopit. A to se mi líbí.
Tato kniha mi také něčím lehce připomínala mou oblíbenou klasiku Evženii Grandetovou (asi složitý vztah otce a dcery a realismus). A ke konci také Poštu pro tebe (:D). Kniha se mi moc líbila, přečetla jsem ji téměř celou během jednoho odpoledne. Co se mě týče, byla bych klidně schopná a osudech všech hlavních i vedlejších hrdinů číst ještě více a do hloubky poznat jejich příběh. Například o Doubravce, Hedvičině nemoci, Rostislavovi, i Blance, ačkoli o ní to bylo v závěru asi dost shrnuto. Také bych se chtěla dozvědět, jak reagoval na Blančin návrat otec, ačkoli cítím, že kniha skončila přesně tak, jak měla. Autorka se tímto zařadila mezi mé oblíbené.
Také by mě zajímalo, zda jsem byla jediná, kdo nepoznal, že Bohdana je vlastně němá?

18 29.09.2023

(SPOILER) Naprosto chápu, proč se kniha stala takovým hitem. A teď konečně uzrál čas a přečetla jsem si ji také já, po letech, kdy čekala v mé knihovně. Zatoužila jsem si totiž opět přečíst nějakou hodnotnější literaturu, než kterou běžně čtu. Ne že bych své běžné knihy neměla moc ráda.
Myslím, že nenapíšu nic převratného, co by za ta léta nenapsal nikdo jiný. Kniha byla extrémně čtivá a dle mého neodborného názoru i opravdu kvalitně napsaná. Postavy v knize dělali různá složitá rozhodnutí, mnohá špatná, což jen podtrhovalo jejich reálnost a lidskost. Opravdu musím říct, že přestože, díky Bohu, jsem samozřejmě měla úplně jiný život, dokázala jsem postavy pochopit a asi bych se mnohdy chovala stejně, ačkoli se to neukázalo jako to nejsprávnější. Opravdu jsem se do Miri i Hany dokázala vcítit. I přesto, že jsem věděla, jak to dopadne, mě moc mrzí, že Hana nemohla žít šťastný život, mít muže a dítě a hezkou domácnost, jak si přála. Udělala sice špatná rozhodnutí, ale myslím, že kromě oddálení odjezdu do Anglie bylo zkrátka vše jen mylný úsudek a nešťastná náhoda. Také mě mrzí, že alespoň Rosiny děti nemohly všechny přežít.
Velká těžkost knihy spočívá v tom, že hned na začátku víme, co se stane s titulní hrdinkou a když pak vidíme její mládí, touhy, sny, a víme, že se nikdy nesplní, člověku z toho skutečně není lehko. Myslím, že z knihy si dokáže vzít poučení i člověk, kterého nikdy takové těžkosti nepotkají, už jenom z toho, jak je život pomíjivý a že člověk míní a život mění, ať už si za to můžeme sami, nebo ne. Také je důležité si uvědomit, že i přes rasové, náboženské, národnostní či jiné rozdíly jsme všichni stejní lidé a musíme se k sobě chovat slušně a s respektem, abychom už nedopustili takové nelidské hrůzy, jako se staly kdysi za 2. světové války.

32 13.09.2023

(SPOILER) Kniha byla čtivě napsaná. Chvílemi mi připomínala mou milovanou sérii Rudá jako rubín, chvílemi snad i trochu Chrise Cartera, vzhledem ke stavu mrtvol - což je opravdu zvláštní kombinace :-D. Občas mi přišlo, že hlavní hrdinka až příliš často opakuje, jak je jiná než ostatní dívky a jak nechce být držena ve zlaté kleci, ačkoli chápu, že to pro ni byla životní otázka. Od Thomase jsem očekávala, že to bude takový ten nemluvný odtažitý typ. Jsem ráda, že je to jinak.
Přestože kniha byla čtivá, dokázala jsem se od ní odtrhnout. Až v posledních 50 stranách jsem byla "zažraná" do děje. Rozuzlení mi přišlo smutné, bylo mi líto, jak to dopadlo z bratrem, kterého měla tak ráda, i mě se zdál předtím jako dobrý bratr. Ale zase to byl zajímavější konec, než kdyby to byl otec, jak se kus knihy spekulovalo.
Na konci se mi líbilo, jak autorka osvětlila některé historické skutečnosti. Oceňuji, jak se věnovala výzkumu skutečných případů. Také se mi líbilo, jak napsala, že chtěla, aby si lidé oběti pamatovali jako manželky, matky, sestry, dcery a ne proto, jak byly zavražděny.

2 10.09.2023

Super kniha! Za mě jeden z nejlepších thrillerů. co jsem kdy četla. Doslova jsem se nemohla odtrhnout! Kniha neměla snad žádné hluché místo. Postavy byly hezky vykreslené. Moc se mi líbilo prostředí Oxfordu, bylo v knize hezky popsáno, že by se tam člověk hned zajel podívat. Možná jen konec byl malinko chaotický, najednou se vše tak rychle seběhlo. Styl psaní autorky se mi moc líbil a ráda od ní zkusím v budoucnu i další knihy. Vysoké hodnocení (91%) je rozhodně oprávněné, za mě 100%.

8 31.08.2023

(SPOILER) Tato kniha mě příjemně překvapila. Podle mě se tu objevilo několik zajímavých myšlenek o životě. Nikdy jsem nechápala vztahy s více než dvěma lidmi, ale překvapivě to v této knize tak nějak sedělo a podle mě to bylo dobře zpracované a možná se na to i v realitě budu dívat trochu jinak. Řekla bych, že i úvahy hlavní hrdinky o této situaci byly realistické. Ačkoli jsem to u této knihy nečekala, našli se opravdu chvíle, kdy jsem se s Cecílií dokázala ztotožnit. Co se jejích kluků týče, dokážu pochopit, proč se do obou zamilovala. Mně by byl asi bližší Sean, ačkoli jí až moc často uděloval moudré přednášky, až by mě to i štvalo. Dominic naproti tomu je hodně komplikovaná osobnost.
Věc, kterou bych vytkla, jsou velmi časté milostné scény, popravdě už to bylo až otravné, myslím, že to autorka nemusela vždy tak dlouze popisovat, ačkoli to asi patří k žánru. Je pravda, že se tam z děje téměř nic nevyřešilo, pouze bylo vše naznačeno a na konci došlo náhle k velkému cliffhangeru, který nebyl možná úplně srozumitelný.
Přesto mě kniha jakýmsi způsobem dokázala zaujmout, což se odrazilo i v mém hodnocení. Možná se mi kniha jen trefila do nálady, ale opravdu se mi líbilo prožívat s Cecílií nezapomenutelné léto ve městečku se dvěma přitažlivými muži, protože to mě asi v životě nepotká :-D

3 31.08.2023

Na této knize se mi líbila ta pomalá romantika, že se tam nevěnovali "spicy" věcem, ale šlo spíše o konverzace a trávení společného času. Dokonce mě bavilo i jejich psaní zpráv. Bylo to moc hezky napsané a jsem za to ráda. Také to bylo velmi čtivé a měla jsem to rychle přečtené. Jen mi přišlo, že se toho opravdu vyřešilo hodně málo. O Adamově problému jsme se prakticky nic nedozvěděli, pouze opravdu mírné náznaky (ačkoli si to asi každý dokáže odvodit). Většina zápletky tak zbývá na další díl, tohle je asi opravdu jen rozjezd. Já osobně bych raději vše vyřešila v tomto díle a v dalších dílech se zabývala ostatními členy kapely a poznala je více. I tak jsem ale příjemně překvapená obsahem knihy a nemůžu říct, že bych se nudila. Možná v budoucnu zkusím i další knihy od autorky.

6 31.08.2023

(SPOILER) Tato kniha nesplnila má očekávání. Začátek vypadal dost slibně, ovšem potom mě začalo iritovat, jak se všichni snažili pořád vymotat z místa a stále selhávali. Také jsem doufala, že minulost bude mnohem více rozepsaná, podobně jako v Lady of Hay. A že ten příběh z minulosti nebude tak prostý. No a konec byl také dost nejasný. Ale kniha měla i silné okamžiky, jako třeba popis toho, jak byl Nion vylosován při rituálu, nebo jak umíral Roger. Zaujaly mě i knihy, které Kate psala. Docela ráda bych si je přečetla i ve skutečnosti.

3 21.08.2023

(SPOILER) Je pravda, že tato kniha byla méně akční, přesto se mi líbila. Líbilo se mi, že se bručoun Chaol konečně trochu rozveselil. Postava Yrene mě zaujala už v povídce z Krvavého ostří, takže jsem se na ni moc těšila. Hodně se mi líbilo i poznat nové království a novou kulturu i nová kouzla. Plot twist ohledně valga jsem popravdě nečekala, spíš jsem si říkala, že nějaký sourozenec se spolčil kvůli moci. Trochu jsem čekala víc detektivky ohledně vraždy léčitelky, něco jako Agathu Christie. Konec byl dojemný, přišlo mi krásné Yrenino spojení s Torre a komunita léčitelek, to jak Yrene objevila zvoneček své předkyně, jak vzpomínala na matku. Líbila se mi trochu snaha o reprezentaci i fyzického postižení, zvlášť když autorka zmínila, že není Chaol menším mužem, i když je na vozíku nebo o holi. Trochu mi vadilo, že se snadno vyléčil, ale nakonec mi ho bylo líto, že to vyléčení dlouho netrvalo. Sympatická mi je i Nesryn v tom, že neprahne po tom být za každou cenu hrdinkou a legendou. Ačkoli její kapitoly hlavně zpočátku nebyly tolik chytlavé. V Nesrynině příběhu jsem cítila jakoby inspiraci Disneyho Mulan (i to, jak se na konci dali před rodinou dohromady se Sartaqem). Podobně jako mi i Elide přišla lehce inspirovaná Locikou (věž). Celkově tematicky je tato kniha tak trochu zrcadlem Dvoru stříbrných plamenů. Ačkoli zde bylo podle mě více akce. Rozhodně nedoporučuju tuto knihu vynechat. I pokud vám Chaol nesedí, jsou zde i Yrene a Nesryn, a jejich příběh určitě stojí za to poznat. Tato kniha jako celek obsahuje příběh o uzdravení duše i těla a ukazuje trochu jinou kulturu než na kterou jsme u nás zvyklí, což je velké plus.

10.07.2023

(SPOILER) Tato kniha se mi líbila, ale mrzí mě, že pointa byla prakticky totožná, jak v díle Popravčí. Ačkoli tuto pointu jsem považovala za jednu z nejlepších, co jsem kdy četla, mohlo to být trochu jiné. Každopádně celý ten nápad s hlasováním, i to, co se stalo poslední oběti, opravdu vede k zamyšlení nad lidským druhem.

13 10.07.2023