Kao komentáře u knih

Vážený pane Zusaku. Váš styl psaní bych poznala i kdyby to byl jen nákupní seznam.
Nestačila jsem se divit jak slova v této knize ožívala a poletovala okolo mně, když jsem Posla četla. Stejně tak i u Zlodějky knih. Tleskám.

U tohoto příběhu se můžete naštvat -na ten úžasně šťastný konec- nebo se můžete roztopit ze všech těch gest a krásných menších příběhů, které nám Zusak naservíroval na stříbrném podnose jednoduchosti a upřímnosti. Pět hvězd málo :)

18 28.02.2017

Škoda, že není delší..S více rozvedeným dějem.. Úplně si představuji jak strhující by to byl román! Krásná kniha, ve které je řečena pravá podstata lásky. Konečně hrdinové, kteří měli chyby, ale stejně jsem je měla ráda.

5 25.01.2017

Nejlepší jsou knihy, které vás dokáží rozesmát tak, že se i v autobuse nestydíte chechtat jako šílenec a zároveň ve vás dokáží zanechat znatelnou stopu s knedlíkem v krku. A právě tato kniha se hrdě může hlásit mezi ně, protože u knihy Muž jménem Ove se budete smát i s tím knedlíkem v krku vzniklým z pláče. Je to ten typ knihy, kterou si každý dobrý čtenář se smyslem pro humor a nádherné životní příběhy bude chtít založit do své osobní knihovny. A budete si přát mít srdce alespoň z poloviny tak velké jako měl tento napohled nabručený morous. A chci potkat toho kocoura. Živě jsem viděla všechny výrazy, které se na jeho kočičí tváři za celou knihu vystřídaly. Vím, že je podle této knihy natočen i film, ale přece jen, nejlepší film je ten, který si sami představujete, když knihu čtete.
Pět hvězd málo.

15 16.01.2017

Pěkná kniha s mistrovskou hrou se slovy. Moc se mi líbilo Kvidovo vyjadřování i sarkastické poznámky, kterými hýřila celá tato povedená rodinka. Označila bych to za jasnou odpočinkovou četbu, která vás jako bonus mile pobaví.

9 13.01.2017

Jedinečná kniha. Velmi mne zajímá chod myšlenek v hlavách lidí postižených autismem a tato kniha splnila veškerá má očekávání. Zdravý člověk vychovaný touto společností sledující napohled normálního kluka a jeho chování přirozeně musí vrtět hlavou a považovat jej za sobce. Sama jsem nedokázala moc dobře pochopit bez jakých servítek se Christian prostě zvedl a přes veškeré své zábrany se "odstěhoval" k matce. Bylo mi toho otce tak líto. Zároveň jsem však vnímala, že ten kluk v celé knize nepoužil žádnou emoci vyjadřující starost o druhé. To ale vůbec nebránilo mému obdivu, jak neskutečně inteligentní a geniální byly jeho myšlenkové pochody v oblasti matematiky a ostatních věd. Smekám před těmito lidmi neboť se musí potýkat se světem plným lidí, kteří je nechápou, zatracují a odsuzují.

9 09.01.2017

Moc hezká knížka s velmi originálním dějem. Nutila vás číst a číst pořád dál, až jste si najednou uvědomili, že jste na konci. Bohužel mne však, žádné hysterické loučení s touto knihou nečekalo. Přečetla jsem ji za dva dny a ani mi nevadilo, že skončila. Musím se ale přiznat, že Wesley Ayers přibyl na můj seznam Imaginárních,vtipných a dokonalých kluků. Ten tu knížku pěkně rozsvítil.
Jinak mě docela mrzelo, že byla tato kniha kapku předvídatelná a taková jednoduchá. Myslím, že by to klidně mohl být trhák nebýt té jednoduchosti..

2 25.12.2016

Neuvěřitelné. Lewise znám hlavně z Letopisů Narnie a když jsem četla tuto knihu, nestačila jsem se divit, co vše dokázal, kolik lidí ovlivnil, jak přátelský to musel být člověk, jak obrovský musel být jeho imaginární svět, jak složité muselo být jeho přemýšlení, jak odhodlaný byl bránit a šířit pravdu a tak dále a tak dále. Je mým vzorem a je také důkazem, že ať už jsou naše sny jakkoliv velké a nepravděpodobné, Boží plán je ještě větší, úžasnější a z našeho pohledu ještě nepravděpodobnější. A jestli tomu nevěříte, je načase přečíst si tuto knížku.

5 03.12.2016

Zas tak špatná nebyla :D Přiznávám, docela dost klišé, ale myslím, že to můžu doporučit každé holce, která přečetla Hraničářova učňě, miluje lesy a tajně si přeje střílet z luku a jezdit na koni. Naprosto předvídatelná kniha s úžasně šťastným koncem a zázraky na každém kroku. Ale! Dávám pět hvězd, protože tak milou a nevinnou knihu jsem už dlouho nečetla, a protože mi ta kniha přesně popsala můj dávný, vysněný a ideální život.

1 16.11.2016

Tak. A od této chvíle až na věky budu na chleba pohlížet zcela jinak. Budu jej jíst s úctou a vzpomínat na tu beznaděj, kterou jsem tak jasně cítila při čtení této knížky. Jak může jeden člověk napsat něco tak neskutečného? Když jsem četla tuto knížku, musela jsem někdy na chvilku přestat, jak moc mě bolelo sledování tohoto příběhu. Jak se to jenom stalo? Bylo pro mně velmi těžké uvěřit, že to nebude mít krásný konec plný jídla a tepla. Do předposlední stránky jsem věřila, že ji Goujet zachrání. A až po dočtení jsem si uvědomila, jaký hlad jsem při posledních kapitolách měla...

4 09.11.2016

Neuvěřitelná kniha. Bylo mi zle když Josef vyprávěl svůj příběh. Bylo mi do breku. Ale stejně jsem si přála, aby mu odpustila.
Zůstávám s otevřenou pusou a se slzami v očích stát nad tím, co ti lidé doopravdy přežili. A jak byli silní. Když je masově stříleli, mnozí z nich stáli s hlavou zdviženou a své smrti se neohroženě dívali do očí. A ti, kteří přežili, museli celý zbytek života žít s pocitem, že jsou třeba jediní z rodiny, kteří zůstali naživu. Budili se s nočními můrami, které bývaly pravdou.
Jejich příběh nesmí být nikdy zapomenut. Nikdy.

7 29.09.2016

Nevyhrál...



Jak jsi mi to, Winstone, mohl udělat?

Tahle knížka vám popře veškerou logiku, ve kterou jste kdy věřili.
Dvě a dvě je pět..
...

18 13.09.2016

Jak jinak že... Flanagane, zase jste zabodoval. Nechápu jak to ten člověk dělá, ale i po tolika již napsaných knihách o jedné a té zemi nám má co říct. Byla to ta stará dobrá hraničářská kniha plná jejich břitkého humoru a sarkasmu. Bez kterého si mimochodem Hraničářova učňě nedokážu představit.
Děsně jsem se nasmála jak se Halt seznamoval s Abelardem... To se mu fakt povedlo. Pochichtávala jsem se u té knížky jak magor a ostatní se na mě mírně starostlivě dívali jestli nepotřebuji odbornou pomoc.. :D
Smekám pane Flanagane. Vypadá to, že vaše knihy mne budou bavit navěky.

11 29.08.2016

Dickens je vážně úžasný spisovatel. V té knize bylo tolik děje a přitom mě to nepřestávalo bavit. A umí velice zajímavě vykreslit charakter postav. Každá postava měla i kladné i záporné stránky. U Pipa jsem nemohla pochopit jeho odpor k jeho dobrodinci nebo nechuť vracet se zpět do kovárny navštívit Joa. Ale aspoň jsem konečně viděla i špatné stránky povah hlavních postav. U mnoha knih se spíše vyzvedávají ty dobré a špatné raději ne. Dickens se ale nebál a za to ho obdivuji. Je to jedna z těch knih, na které se nezapomíná, a jejichž hrdinové zůstanou ve vaší hlavě velmi dlouho. Takový ten typ, kdy se po dočtení ještě nějakou dobu potácíte mezi hrdinovým světem a realitou. A uvažujete co je skutečnost.

2 23.05.2016

Když čtete takovou knihu jako je Dárce, začnete přemýšlet nad tím, jak je náš svět zajímavý a rozmanitý. Už jsem četla tolik knih s podobným žánrem. V těchto knihách se vždycky vyskytne výjimečný jedinec, který rozkope celý promyšlený systém. V některých je větším rebelem, v jiných je skoro nepatrným, ale přece jen klíčovým.
Ale u Dárce mě poprvé napadlo, že mi je docela těch "nahoře" líto. Vždyť vytvořili dokonalý systém, ve kterém byli lidé svým způsobem šťastní. Avšak když nad tím člověk přemýšlí víc a čte víc a víc tu knihu, uvědomuje si, jak je takový systém nespravedlivý. A hlavně, jak skvělý je náš svět.
Máme svobodu volby, k dispozici je zde tolik radostí a přece si stěžujeme. A ano, vždycky se najde něco, co by podle nás šlo udělat líp. Ale díky knihám jako je tato si mohu alespoň na chvilku uvědomit v jak skvělém a rozmanitém světě žiji. I se všemi smutky a bolestí bych tenhle svět a "systém" nevyměnila.

5 25.03.2016

Nikdy nepřetanu obdivovat tento styl psaní. Jak hravě je to napsané, až je člověk schopen vžít se do myšlenek téměř osmiletého dítěte, které má o kolečko navíc. Mám osmiletého bratra a díky téhle knížce se někdy přistihuji jak přemýšlím nad tím, jak mu to v té jeho hlavičce šrotuje.
Závidím Else, že má takovou babičku.
A kdo si myslí, že děti superhrdiny nepotřebujou, tak musí bejt padlej na hlavu.

7 05.03.2016

Tahle knížka má moc změnit vám život. A přiznávám, není určena každému, ale každý, kdo ji četl si o ní udělá vlastní názor. Není to jednoduchá kniha - je dost hluboká, myslím si však, že stojí za to si ji přečíst. Je úžasná a její slova ve vás budou ještě velmi dlouho znít a vy začnete pohlížet na svět jinak.

4 02.03.2016

Škoda, že jsem prvně viděla film a až potom četla knihu... Nemohla jsem si ji tolik vychutnat. A protože celá kniha byla v podstatě o tom jak se rozhodne na konci, trochu mi to bralo nadšení tu knihu dočíst. Ale četla se dobře a měla jsem ji sfouknutou za 2 dny..myslím si, že kdyby byla delší, ubralo by to na napínavosti a začalo by se to vléct takže mi ta délka ani moc nevadila. Fakt dobrej nápad na knihu musím říct.. :)

2 12.01.2016

Velmi zajímavá kniha. U Greena se mi líbí jak skvěle dokáže vykreslit charaktery postav. Takovou pečlivost u mnoha spisovatelů nevidím a přijde mi to pro něj typické. Margo jsem si opravdu živě dokázala představit a u Quentina jsem měla pocit jako bych ho znala. Líbí se mi ty přemýšlivé pasáže, kdy mluví o papírových městech i lidech a o provázcích. Člověku pak zůstane takový divný pocit a začne o svém okolí přemýšlet jestlipak také není ,,papírové "...... vážně stojí za přečtení. Ale chápu, že některým ta kniha přijde nudná. V těch úvahách totiž musíte hledat i hlubší smysl. A nebrat to jen jako jednoduchý příběh o trhlé holce a naivním klukovi...; )

1 29.12.2015

Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Ještě nikdy jsem nečetla knihu, kde by si ten autor tak krásně dokázal hrát se slovy. I neživým věcem dokázal dát život a to se málokdy vidí. Konec knihy byl napsán tak úžasně, že jsem po dočtení ještě půl dne chodila s takovým divným pocitem a musela jsem pořád myslet na zlodějku knih.... kdyby to bylo možné, dala bych této knize mnohem víc hvězdiček než jen pět:D

4 24.10.2015

Třetí díl jsem dočetla o půl jedenácté večer, protože i přes všechny snahy přemluvit se a jít spát jsem to prostě nevydržela a musela jsem vědět jak to dopadne... :D Chápu, že některým může přijít, že se v Katniss nevyznali, a že to bylo divné když měla pořád depky, apod.,ale nedokážu si sebe představit na jejím místě:D dělat taková rozhodnutí,.... a proto se mi i líbilo jak se v některých situacích zachovala a přišlo mi tím i dost reálné, že byla na konci knihy v takovém stavu když viděla umírat tolik blízkých lidí... Každopádně se těším na 2. část filmu a doufám, že mě nezklamou:D

8 16.10.2015