kalinkacz komentáře u knih

Pokud hledáte oddechový román na konec léta, tak můžete zkusit Jedno italské léto od Rebeccy Serleové.
Já od autorky četla před 2 lety knihu Za pět let a ta byla moc fajn. I v případě této novinky autorka přidala do děje románu nějaký ten lehce nadpřirozený prvek.
Jedno italské léto vypráví o Katy, která přišla nečekaně o svoji matku. Měly spolu vyrazit do Positana, místo toho Katy odjíždí sama. V Itálii se však se svou matkou potká, jen je v jejím věku.
Příběh byl vlastně moc fajn, četl se jednoduše a neměl hluchá místa. Nelze se ubránit srovnání s knihou Za pět, ta mi osobně sedla víc. Možná tady na mě už ta nadpřirozená zápletka byla moc, nevím...
Každopádně na vypnutí super volba.

5 15.08.2023

Sloní paměť zněla skvěle, sama jsem si ji ve své hlavně pojmenovala jako Psí poslání jen je místo psa hlavním hrdinou slon.
No nezní to hezky? Čekala jsem dojemný, emotivní román o životní pouti slona, který chce naposledy vidět lidi, kteří ho kdysi jako sirotka zachránili.
Bohužel se ale musím přiznat, že jsem s příběhem hodně bojovala. Už po prvních pár desítkách stran jsem měla pocit, že už bych měla být dojatá, ale místo toho jsem cítila, že to tak nemám a jsem se křečovitě snažila, aby ve mně kniha nějaké podobné emoce probudila. Zároveň mi moc nesedl ani styl psaní...
Podle recenzí je mi jasné, že jsem jedna z mála (díky bohu), takže pokud vás Sloní paměť zaujala, tak ji zkuste, za sebe ale bohužel doporučovat nemohu...

1 12.08.2023

Audrey Hepburn je moje nejoblíbenější herečka, ikona!
A přesto jsem i přesto, že ji zbožňuju a zbožňuju i zbeletrizované životopisy, tento z nějakého nepochopitelného důvodu odkládala. Měla jsem strach, že budu zklamaná, navíc když jsem zjistila, že má kniha přes 500 stran...
Zároveň mi ale do karet hrál fakt, že od autorky jsem už jeden zbeletrizovaný životopis četla - Josephine Bakerová: tanec jejího života a ten byl za jasných 5*.
No řeknu to narovinu, obavy byly zbytečný, tohle bylo fantastický čtení od první do poslední strany! Autorka popsala celý život Audrey Hepburn, včetně všech ikonických rolí, osudových lásek i momentů, kdy se cítila na dně... Ze stránek jde cítit autorčina pokora a to, jak čtivě vše popsala, měla jsem pocit, že se mi celý život herečky odehrává před očima.
Tohle byl jeden z nejlepších zbeletrizovaných životopisů, který jsem kdy četla a nemám mu absolutně co vytknout. Wow!

9 08.08.2023

Juliana Barnese jsem si zamilovala díky jeho knize Jediný příběh - to bylo tak nádherné, dojemné čtení, které ve mně probudilo snad všechny emoce, doteď si vzpomínám na ten čtenářský zážitek... Od té doby jsem si přečetla pár dalších autorových knih, ale Jediný příběh stále vedl. Letos mu vyšla novinka Elizabeth Finchová, podle anotace jsem měla dojem, že to nebude čtení pro každého a nepletla jsem se.
Příběh popisuje jedno nevšední přátelství mezi mladým hercem a starší učitelkou, která po smrti právě tomuto svému příteli odkáže své zápisky... Ty ho přivedou k dopsaní textů, které do té doby nebyl schopný vytvořit...
Tato kniha opravdu není pro každého čtenáře, někomu sedne, někomu ne. Sama ni nevím, do které skupiny bych se zařadila, protože si připadám tak někde uprostřed. Moc mě bavilo přátelství mezi hlavními postavami a to, jak autor vykreslil to, jak moc se vzájemně ovlivňovali. Pak ale přišly pasáže samotných textů (eseje) a byť byly plné zajímavých myšlenek, tak jsem se v nich nenašla a místy jsem se i ztrácela a vracela se v příběhu zpět.
Za mě to tedy bylo náročnější čtení, které je velmi originální a na které si každý musí udělat názor sám. Za sebe mohu ještě jednou doporučit autorův Jediný příběh.

4 05.08.2023

Malin Persson Giolito, švédská autorka krimi, pro mě nebyla před svou letošní novinkou neznámá. Četla jsem od ní už před lety thriller Tekutý písek a ten mě bavil!
Na její další knihu jsme si chvíli počkali... Byla jsem proto moc ráda, když se ke mně novinka Vysvoboď mě dostala jako reading copy.
Příběh je to dost drsný, až autorku obdivuju za to, jak místy až brutální scény dokázala napsat. Bavilo mě město, téma dětského přátelství i jakéhosi tajemna...
Ale... Oproti Tekutému písmu jsem nebyla moc napjatá a místy mi příběh přišel lehce natahovaný... Podle recenzí vím, že jsem skoro jediná, ale tak to prostě je.
Pokud máte rádi thrillery, které postavy vůbec nešetří, pak novinku Vysvoboď mě zkuste.

2 03.08.2023

Kdybych měla za tento rok vybrat zatím tu nejlepší knihu, kterou jsem četla, byla by to tato - Hory zpívají!
5* dávám opravdu zřídka, jen knihám, u kterých jsem si naprosto jistá a které vím, že chci mít v knihovně navždy. Hory zpívají jsme pravda měla v plánu přejít, pak jsem ale několikrát zahlédla přirovnání ke knize Pačinko (moje další srdcovka) a řekla si, že jí dám šance. A ono to opravdu bylo jako Pačinko, jen z Vietnamu.
Román vypráví příběh několika generací obyčejné vietnamské rodiny na pozadí událostí 20. století. O dějinách Vietnamu jsem věděla poměrně málo, možná i proto mě kniha a hlavně osudy a charaktery postav naprosto pohltily...
To, jak nesmírně dobře je kniha napsaná, jak vás doslova "vcucne" a nepustí až do poslední stránky... Prostě nezapomenutelná kniha, kterou moc doporučuji přečíst ideálně na pár zátahů, jen tak si totiž myslím, že příběh této rodiny prožijete na maximum (kdo četl, ten ví).
Pokud bych tedy měla doporučit jen jednu novinku letošního roku, kterou si máte přečíst, je to opravdu tato!

10 24.07.2023

Vězeňkyně, novinka B. A. Paris, pro mě byla jednou z nejočekávanějších knih roku, jelikož se autorka řadí mezi mé nejoblíbenější autorky psychothrillerů. Sice mi nesedla její kniha Dilema (to nebyl thriller, ale spíše rodinné drama), nicméně jinak mě její tvorba vážně baví. Psychothrillery B. A. Paris mají zkrátka to, co od nich očekávám - jsou čtivé, neodložitelné, nenatahované, mají krátké kapitoly a byť některé zvraty jsou přitažené za vlasy, tak já je ale neodhadnu a proto mě baví.
Vězeňkyně ale pro mě byla spíše zklamáním... Námět zněl velmi dobře, šlo z něj dostat tolik... Jenže já nebyla napnutá... Příběh byl čtivý, ale nějak si mě nezískal, bylo mi vlastně jedno, kdo hlavní hrdinku vězní a co se jí stalo.
Mrzí mě to, ale je to tak.
Nejlepších psychothrillerem, který jsem doposud četla je pořád Přiveď mě zpátky.

8 16.07.2023

Na kuchyňské frontě je neskutečně originální historický román z druhé světové války, který jsem zaregistrovala před několika lety u mé oblíbené youtuberky Bookables, která jej strašně moc doporučovala.
Příběh se odehrává v Anglii za druhé světové války, ta zde ale tvoří pouze pozadí veškerého děje, který se otočí okolo kuchařské soutěže, do které se přihlásí naše 4 hlavní hrdinky, každá však z jiného důvodu. Vítězka soutěže se stane spolumoderátorkou pořadu Na kuchyňské frontě v rozhlasové stanici.
Postupně ženy poznáváte, pochopíte, proč soutěží a jak nelehký osud všechny mají.
Čtení knihy bylo ve výsledku moc fajn, bavila mě originalita, postavy i recepty (jen tedy na domácí vaření úplně nejsou), ale... Čekala jsem, že to bude ještě více o hlavních hrdinkách a jejich osudech, příběh se ale soustředil hlavně na rivalitu mezi nimi, vznikající přátelství a tréninky vaření.
Takže za sebe knihu doporučit můžu, čtení jsem si užila, jen jsem doufala, že budu ještě spokojenější, než jsem byla.
P. S. A ta obálka s ladící ořízkou? Pecka!

3 13.07.2023

Naše ztracená srdce byly jednou z mých nejočekávanějších knih roku. Celeste Ng patří mezi mé top autorky, jejíž knihy vycházejí v nakladatelství Odeon (Vše, co jsme si nikdy neřekli a Ohníčky všude kolem - oba romány jsou vynikající) a na její novinku jsem čekali mnoho let. Proto jsem se pustila hned do čtení.
Hned na úvod je třeba jít do čtení s jednou věcí - tohle je něco úplně jiného, než na co jsme u autorky zvyklí. Jedná se totiž o román až dystopický, který se odehrává v nedaleké budoucnosti v Americe, kde jsou zavedeny zákony na ochranu amerických hodnot, které diskriminují Američany asijského původu. Mezi ně patří i matka hlavního hrdiny románu, která rodinu opustila a my do konce knihy netušíme proč...
Naše ztracená srdce jsou za mě výborně napsaným románem, který je nejen o hodnotě člověka a o chování společnosti, která je v ohrožení a cítí se zranitelná, ale taky o mateřství, rodině, přátelích a odpuštění.
Když jsem knihu začínala číst, byla jsem v rozpacích, nebyla jsem si jistá, jak se ke knize postavit, ale čím delší odstup od dočtení mám, tím víc ve mně příběh rezonuje. Pokud máte chuť si přečíst náročnější, ale skvělý román, který mrazivě reálný, pak doporučuji všema deseti.

6 07.07.2023

Upřímně... Erotická literatura není něco, co bych vyhledávala. Samozřejmě mám moc ráda knihy, u kterých si odpočinu, ale u romantiky preferuju romantické komedie.
Proč jsem tedy sáhla po Pozvánce? Protože do Česka v květnu zavítala její autorka - Vi Keelandová a já moderovala její besedu. Proto mi přišlo ideální si přečíst její poslední novinku, která u nás vyšla (teď v červenci ale vychází další), četla jsem od ní v minulosti totiž jen Alfa samce.
Moje hodnocení? Chápu, proč čtenáři podobné knihy vyhledávají, je to nenáročné čtení na dovolenou apod., já si ale potvrdila, že mě prostě víc baví romantické komedie, u těch sice člověk taky ví, jak skončí, ale ten humor a zápletky mi sedí víc.
Pokud erotické romány vyhledáváte, tak Vi Keelandovou určitě znáte a po jejích knihách saháte. Přečtu si od ní něco dalšího? To nechám asi na náhodě...

2 07.07.2023

Knihu Anatomie: Příběh lásky jsem poprvé zaznamenala v zahraničí, už sice ani nevím, jak jsi moji oblíbení booktubeři hodnotili, ale když vyšla v českém překladu s původní obálkou, tak jsem si řekla, že tuhle youngadultovku zkusím.
Ani jsem nevěděla, co čekat, natož že se jedná o první díl ze série... Příběh se odehrává ve Skotsku v 19. století, kde se hlavní hrdinka rozhodne věnovat medicíně. To však pro ženy v té době nebylo úplně typické.
Dějově mi kniha lehce připomínala Po stopách Jacka Rozparovače a vlastně z ní ve výsledku mám i podobné pocity. Byla to čtivá oddechovka, na kterou ale nebudu mít problém za pár měsíců zapomenout, prostředím byla sice zajímavá, ale dějem mě k sobě jednoduše nepřipoutala.
Pokud čtete cíleně young adult literaturu, tak budete nejspíš spokojení, pro mě to byla odpočinkovka, kterou jsem chtěla vyzkoušet.

3 06.07.2023

Detektivky prakticky nečtu, jsem spíš ten thrillerový příznivce, kterého baví zvraty a ne dlouhá vyšetřování.
Poslední roky se ale rozmohl žánr tzv."Feel Good detektivek" a já si řekla, že bych mohla po roce, co jsem si přečetla první (Smrt přichází na prohlídku) přečíst nějakou další. Ne, že by mě ten žánr nějak chytnul, ale říkala jsem si, že mi vystoupení z mé komfortní čtenářské zóny prospěje a přece jednou musím najít nějakou detektivku, která mě chytne.
Každý z mé rodiny někoho zabil to ale nebyla... Takhle - příběh je to originální, resp. stojí a padá s neskutečně božím vypravěčem, který si se čtenářem dělá co chce. Prozradí mu, na jakých stranách někdo zemře, sem tam vyzradí něco, co měl říct až na konci a ještě to čtenáři přizná... No zkrátka to bylo super!
Zároveň jsem si ale při čtení potvrdila, že tyhle pomalejší napínavé příběhy mě prostě nebaví tolik, jako dobrý thriller. Je to samozřejmě subjektivní a znám čtenáře, které tahle novinka bavila, jen to nejsem zrovna já.
Pokud máte rádi odpočinkové detektivky, pak budete asi spokojení. Já se ale vrátím zase ke svým psychothrillerům a thrillerům jako takovým.

2 02.07.2023

Nikdo neví, co se tenkrát v létě stalo...
Já už to vím a řeknu jediné, váš čas stojí za to, abyste to zjistili taky. Rozhodně ne proto, že by vás události šokovali nebo jste se s nimi ještě nesetkali, ale protože ten dopad všech zážitků a vzpomínek na jednoho člověka je tu popsán neskutečně dobře.
Omluva nestačí je psychologické drama (ne thriller), ve kterém jedno léto, kdy bylo hlavní hrdince 9 let, ovlivnilo životy hned několika lidí.
Jak se může člověk vypořádat s něčím nevyřešeným? Co když nás osud mže potrestat? A jak moc se na nás podepisují rozhodnutí a postoje našich rodičů?
Od knihy jsem toho popravdě moc nečekala, ale o to víc jsem byla mile překvapená. Příběh byl čtivý a charaktery postav byly podle mě vykreslené skvěle.
Byť se příběh tváří jako oddechový román, za mě tomu tak úplně není - dostane vás mnohým a vy si za polovinou uvědomíte, že vše prožíváte s postavami více, než jste si mysleli.
Omluva nestačí byla za mě skvělá a doufám, že si jí u nás všimne více čtenářů. Zasloužila by si to.

6 02.07.2023

Tohle bylo super!
Po Miláčcích z metra jsem sáhla díky obálce, zářivé ořízce a taky kvůli tomu, že se jedná o romantickou komedii. Jelikož jsem knihu ani moc nezaregistrovala v zahraničí, tak jsem toho moc nečekala... Miláčkové z metra se ale za mě s přehledem vyrovnají Lásce po španělsku a jsou jen o kapku slabší než Hypotéza lásky.
Bylo to šíleně čtivé, fakt vtipné a já se prostě bavila. Jasně, u téhle knihy samozřejmě víte, jak skončí, ale čtete ji pro ty postavy, chemii mezi nimi a prostředí.
Za mě je tahle romantická komedie zkrátka podceňovaná a málo vidět... Proto pokud hledáte knihu, u které vypnete nebo společníka k moří, tohle je ono!

7 01.07.2023

Láska po španělsku (The Spanish Love Deception) je hned po Hypotéze lásky asi nejpopulárnější romantickou komedií (vyhrála i Goodreads Choice Awards v roce 2021 za nej romantiku).
V dobré romantické komedii musí fungovat chemie mezi postavami, nesmí v ní chybět hodně vtipných momentů a samozřejmě nechcete přestat číst, i když u těchto příběhů vždycky víte, jak skončí.
V případě Lásky po španělsku to všechno platilo, ale má jediná výtka, díky které mám raději Hypotézu lásky, je délka knihy - kdyby měla místo 500 stran 350, bylo by to prostě lepší.
Ale jinak super oddechovka a už se těším na další autorčinu knihu (ta v češtině vyjde na jaře 2024).

4 25.06.2023

Legendy a latéčka jsou v zahraničí neskutečnou senzací! Tuhle feel good fantasy doporučoval snad každý booktuber, kterého sleduju a ani jeden z nich knihu nehodnotil méně než 5*.
Nejprve jsem si chtěla knihu koupit v angličtině, ale vzhledem k popularitě byla měsíce vyprodaná ve všech vydáních.
Proto jsem se rozhodla čekat na to české.
A čekání se vyplatilo!
Tohle je příběh, který vás pohladí po duši a potěší všechny fanoušky knih TJ Klunea
Děj je prostý hlavní hrdinka (orkyně) Viv se rozhodne přestat bojovat a otevřít si kavárnu v malém městečku. Tam ale nikdo netuší, co to káva vlastně je.
Ano, opravdu o tom kniha je. Není to akční, ale je to milé, čtivé a budete se culit od první do poslední stránky. Taky nezaručuju, že při čtení nebudete potřebovat kotel kávy a spoustu skořicových šneků.
Legendy a latéčka jsou jednou z nejlepší odpočinkových knih, kterou jsem za poslední měsíce četla, takže rozhodně doporučuju!

3 24.06.2023

Simona Mawera jsem si oblíbila díky jeho románu Skleněný pokoj. Po něm jsem sáhla po Pražském jaru a to mi naopak nesedlo vůbec. Proto když jsem zjistila, že mu letos vyjde novinka Anatomie rodu, tak jsem si řekla, že mu dám ještě jednu šanci. To jsem ale netušila, že Anatomie rodu z jeho tvorby lehce vybočuje a nejde tak úplně srovnávat s autorovými jinými romány.
Jedná se totiž o románovou kroniku, která se věnuje autorovým předkům. Ocitáme se v 19. století sledujeme osudy několika obyčejných lidí - námořníka, švadleny, vojáka (jeho linka mě popravdě bavila trošku méně) a jejich blízkých.
Nejprve jsem si říkala, co to vlastně čtu, ale pak jsem naprosto propadla osudům postav a nemohla přestat číst. Příběh je napsaný naprosto neuvěřitelně a za mě je to nejlepší kniha od autora, kterou jsem doposud četla. Uvnitř najdete i dobové dokumenty, které celý děj umocňují.
Za sebe moc a moc doporučuju, výborné čtení!

3 24.06.2023

Adam Silvera patří mezi mé nejoblíbenější young adult autory. Jeho kniha Oba na konci zemřou patří mezi mé TOP 3 heavy contemporary, po ní jsem četla ještě More Happy Than Not a History Is All You Left Me a ty byly taky skvělé. Jeho fantasy Syn nekonečna mě tolik neoslovila a tak jsem čekala na jeho další heavy contemporary...
Když přišlo oznámení, že vyjde prequel k Oba na konci zemřou s názvem První, kdo na konci zemře a navíc bude mít 500 stran, tak jsem se lekla... Bála jsem se, že to nebude ono a že bude příběh natahovaný. Strach byl ale zbytečný!
Děj knihy se odehrává v New Yorku, kde je poprvé spuštěna Hodina smrti, která informuje jednoho z našich hlavních hrdinů, že daný den zemře... Oba kluci se znají krátce, ale rozhodnou se den strávit společně.
První, kdo na konci zemře je nádherný, dojemný a emotivní příběh, který nejde odložit. Nemá žádnou výplňovou pasáž a skvěle dokresluje celou funkci a vznik Hodiny smrti.
Maximálně doporučuju! Adam Silvera píše knihy, které překračují žánr young adult a mají každému čtenáři co předat.

3 22.06.2023

Klára Vlasáková se mi vryla do paměti díky debutu Praskliny. Ty byly naprosto jedinečné, zvláštní a rozhodně ne pro každého, poslouchala jsem je jako audioknihu (načtenou Terezou Dočkalovou) a byla jsem unešená!
Na Těla jsem proto byla nesmírně zvědavá, navíc pojednávají o velmi aktuálním a pro čtenáře blízkém tématu - vztahu matka x dcera.
Kniha je výborně napsaná a opět se mi při čtení potvrdilo, že autorka má nesmírný talent a ještě o ní hodně v budoucnu uslyšíme! Dokázala jsem se jako čtenář vcítit jak do matky, tak do dcery...
Má jediná výtka putuje k jedinému momentu, kde jsem s matkou nesoucítila (je to subjektivní samozřejmě a víc říci nemohu, spoilery...).
Za mě ale ve výsledku skvělé čtení, které doporučuji všem, kteří se zajímají o současnou českou literaturu.
P. S. A ta obálka?

5 21.06.2023

Když čtete od jedné autorky už čtvrtou knihu, která spadá do stejného žánru (young adult contemporary), tak přesně víte, co čekat.
Já věděla, že dostanu zase moc fajn oddechovku, ve které nebude chybět romantika, spousta vtipných momentů, chatové konverzace a v případě této novinky i spousta funko figurek!
Jsme nevyhnutelní je příběh o druhé šanci, novém začátku a spoustě hudby! Obrovské plus má za mě Ola (autorka) za hudební výběr v knize, protože jsou tam moji milovaní Coldplay (People of the Pride forever!).
Jedná se už o v pořadí čtvrtou knihu, která volně navazuje na tři předchozí, proto doporučuju číst je všechny popořadě.
No a moje hodnocení? Fajn oddechovka a pokud mám srovnávat, tak u mě stále vedou Letní noci.

2 17.06.2023