Jochen77
komentáře u knih
Sharpovi střelci
Bernard Cornwell
Zatím asi nejlepší Sharpík. Popis zimní přírody, nevraživost vojáků vůči Dickovi a celkem dost historických reminiscencí o Španělsku. Ozaj chutné!
Konec pánů Benešovska
Pavel Kmoch
Byl jsem spokojen. Kmoch velmi dobře a čtivě píše. Ocenil jsem závěrečnou bojovou cestu Zbraní SS do povstalecké Prahy, vše velmi dobře zdokumentováno a popsáno.
Sharpův triumf
Bernard Cornwell
Super série, kniha přečtená asi za čtyři dny. Okamžitě jsem dokoupil dalších šest dílů, bohužel ostatní nejsou k sehnání. Sharpie je sympaťák a popis bojů je vynikající. Zpočátku čtenáře bude mást spousty indických pojmů a jmen, ovšem posléze to má opravdu grády. Doporučuji, velmi.
Rozhovory s katem
Kazimierz Moczarski
Naprosto bravurní kousek. Velmi dobře napsáno a vynikající vhled do mysli architekta zničení varšavského gheta. Ironií osudu bylo, že na jedné cele byl generál Zbraní SS a s ním polský vlastenec.
Rozum proti víře: Velká turecká válka 1683–1699
Luboš Taraba
Další klasická kniha od Taraby. Ta Zatracená skála byla sice lepší, ale i zde se dozvíte mnoho poučného i když dějství se pořád opakuje. Každý rok po dobytí Budy se někde schází křesťanské vojsko, na každého se čeká, císař nemá peníze, papež je lakomý a císařští a spojenci jsou většinou vojenský lepší než Osmané a Tataři s Tökölym. Autor malinko nadržuje těm našim, ovšem věčné vzpoury janičářů a neschopnost divanu jim v tomto dost pomáhali.
Tak přísahali... Partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939 - 1945
Emil Trojan
Velmi zajímavé a zároveň neskutečně odpudivé čtení. Četl jsem jí kdysi před lety a do dnešních dnů si pamatuji, že jsem jí občas odkládal a přemýšlel o tom, zda jí vůbec dočtu. Ne proto, že by byla nezajímavá nebo špatně napsaná, nýbrž jsem absolutně nedával tu zlobu malých českých lidiček. Kapitoly ohledně vraždění Němců v Lanškrouně nebo na Králicku jsou opravdu pro otrlé povahy. Velmi, ale skutečně velmi kvituji autorovu snahu o sdělení pravdy i na úkor toho, že plnými skutečnými jmény pojmenoval ty, kteří vraždili. Sám pocházím z Králík a rodiny Pauků, Moravců a Fialů tam neustále žijí. Jestlipak někdo z nich ví, jak jejich dědové řezali Němcům uši a navlékali jim na krk slušivé oprátky...měli by to vědět...
Rudý hladomor: Stalinova válka na Ukrajině
Anne Applebaum
Kniha je dobrá, vynikající badatelská práce, obsáhlá heuristika. Autorka prostě do CCCP vidí a umí vše velmi dobře popsat. Doba to byla strašná. Jedno bych ovšem autorce vytkl a to je dnešní nazírání dějin Ukrajiny po událostech na Majdanu. Je krásně vidět jak je autorka ovlivněna ukrajinskou diasporou za oceánem. Na 30. léta a i dobu současnou nahlíží jedinným a hodně ovlivněným pohledem. Chybí jasné odsouzení všech Ukrajinců, kteří se tohoto zločinu účastnili, tisíce a tisíce ukrajinských komunistů shledávaly vymýcení kulaků a rolníků za záslužný čin. Oni se podíleli na samotném hladomoru, boji o zrno a rekvizicích. Autorka pouze přelétla dobu německé okupace, kde ani slovem nezmínila masový podíl Ukrajinců, kteří se podíleli na ostraze koncentračních táborů a popravách v rámci své příslušnosti k Einsatzgruppen. V rámci pozitivismu kniha pokulhává a snaží se čtenáři vnutit autorovo dogma...
Einsatzgruppe H
Lenka Šindelářová
Doporučuji, za publikací stojí velký kus bádání a heuristiky. Kniha je obsáhlá, seznamuje čtenáře s historií všech EG skupin i s pozadím SNP. Zajímavé jsou i poválečné osudy vybraných příslušníků EG. Tohle tu rozhodně chybělo.
Sharpova bitva
Bernard Cornwell
Sharpe je srdcovka, ale tenhle mi přišel vcelku nezáživný. Slabší zápletka a průměrný děj. Za Hagmana s Harperem hvězdu prostě musím dát.
Vrah z moci úřední
Peter Mason
Je to už pár let, co jsem četl knihu. Ovšem vzpomínám si na velmi rozporuplné pocity. Ano, ze začátku je kniha velmi akční a v podstatě poplatná svému názvu, ale postupem času se zní stává takový čajíček a nezáživné čtení. Dle mého si autor dost vymýšlel a mnoho věcí jsem mu prostě nevěřil, některé záležitosti byly na hranici scifi, obzvlášť pokud vám tohle líčí člověk ze spojenecké armády.
Karl Hermann Frank (1898-1946)
René Küpper
Není to klasická biografie, díky značnému počtu citací z Frankových projevů je kniha dost nezáživná a poměrně hůře se čte. Velmi vědecké a přesycené stovkami poznámek, které se nacházejí až v závěru knihy. Ano, svým způsobem je inovativní v tom, že zatímco orgány ve Staré Říši požadovaly tvrdší zásahy proti Čechům, Frank byl proti těmto drastickým opatřením. Ovšem jen kvůli pracovním výkonům a ochranou dělníka, který byl pro hospodářství zcela zásadní. Rozhodně nebyl nějakým kamarádem nebo dokonce ochráncem Čechů.
Operace Ratlines
Mark Aarons
Velmi zajímavá kniha. Katolická církev se naprosto bez okolků podílela na pomoci členům SS, Gestapa a příslušníkům dalších nacistických složek, přičemž organizovala jejich útěk do Jižní Ameriky. Rakouský biskup Hudal byl expert na to, jak tyto dobráky, jako například byl Walter Rauf (vynálezce pojízdných plynových komor na východní frontě) nebo lékaři z koncentračních táborů, v pořádku a míru dostat z Evropy. V knize je i podrobný popis vedení ustašovského Chorvatska, které rovněž tyto služby církve svaté využívalo. Tady spravedlnost vskutku nezafungovala...
Na Bělehrad! – Rakousko turecká válka 1716–1718
Luboš Taraba
Prostě Taraba. Fakty proložené zajímavými informacemi, popis vojsk a jejich výzbroje a hlavně vítězství křesťanského světa nad islámem. Taraba moc dobře ví, že toto téma je aktuální i dnes. Kniha se zabývá z větší části hlavně Evženem Savojským, který byl pro záchranu Evropy vojákem číslo jedna. Nebýt jeho, čert ví jak by Evropa dnes vypadala. Četl jsem Zatracenou skálu, V zájmu všeho křesťanstva a mezi řádky jsou jasně patrné vzkazy do současnosti. Bohužel se stejně nepoučíme i když sloupy s koňskými ohony jsou v muslimském světě opět oprášeny a vytaženy na světlo Boží...
Statečný život a tajemná smrt podplukovníka Sochora
Karel Richter
Můj nejoblíbenější příslušník naší armády v SSSR. Cokoliv čtete o bojích našich vojáků na východě, vždy se tam nějak mihne Sochor nebo jeho jednotka samopalníků. Neuvěřitelná osobnost, skromný, odvážný chlapík, který je dnes dost neznámým. O něm by se měly naše děti učit. Díky životu v Sudetech poznal, co jsou Němci zač a po válce i komunisté. Knížečka je velmi sympatická a psaná poutavým jazykem. Díky němu dostal můj syn křestní jméno Antonín!
Příběhy katů z koncentračního tábora Gross-Rosen: Polský malý Norimberk
Agnieszka Dobkiewicz
Z textu je patrné, že autorka je novinářka. Velmi čtivé a ze začátku hltáte stránku za stránkou. Problémem téhle knihy není forma a zpracování, ale aktuální obsah. Není tak úplně pravda, že jde o malý polský Norimberk. Kniha se zabývá odsouzením velmi malých ryb. Šest strážných SS s nejvyšší hodností desátník a jeden brutální kápo z řad vězňů. Takřka třetina knihy je věnována, vcelku novým informacím o útěku Josefa Mengeleho přes Polsko a Žatec. Kniha je dobrá, ovšem čtenář se musí popasovat s tím, že nikdo z těch dobráků z řad personálu SS nebyl řádně potrestán. Spravedlnost v této otázce zafungovala tak na jedno procento, jen velmi málo velitelů lágrů a těch, co denně zabíjeli a terorizovali nevinné vězně bylo náležitě potrestáno. Je vidět, že kniha byla napsána ještě před invazí Ruska na Ukrajinu, autorka se zmiňuje o Ukrajincích, kteří sloužili jako ostraha koncentračních a vyhlazovacích táborů. V jednom případě popisuje i historku s ukrajinským důstojníkem SS divize Halič. Vcelku přelomově na mě zapůsobily informace o tom, že Gross Rosen byl táborem s velkým množstvím homosexuálů, kteří tam vládli tvrdou rukou.
Na počátku stála smrt
Vilém Sacher
Dobré, Sacher není bůhvíjaký spisovatel, vojáckost a přímost z toho jen cáká. Sděluje vše, tak jak bylo bez nějakých vytáček. Vcelku útlá knížka, kterou jsem měl dlouho v knihovně mě velmi mile překvapila. Chystám se na další jeho vzpomínky.
Matyáš Gallas (1588-1647): Císařský generál a Valdštejnův dědic
Robert Rebitsch
Nuda o neskutečně nudném člověku. Nikdy nic nevyhrál, pořád jen ustupoval nebo stonal. Oportunista a vyčůránek. Knížka nezáživná, s obtížemi jsem dočetl.
Sharpovo zlato
Bernard Cornwell
Jo, jo a znovu jo. Tohle je prostě Sharp. Vždy dostane nějaký úkol jak pro Supermana, vždycky je u toho nějaká pohledná buchta, kterou prostě musí mít a následně se opět a svéhlavě zamiluje. A vždy potká nějakého vyššího důstojníka, který je nafoukaný a většinou neschopný blb. Tohle jsou prostě Sharpova dobrodružství s tím se holt musíte smířit. Ale je to skvěle napsáno a člověk hltá stránku za stránkou, opět parádička a těším se na další díl!!! Harper ever!
Hranice
Dalibor Vácha
Tak, jak na to? Už vím, tak takhle rozhodně ne. Jsem velkým fanouškem všeho, co se týká druhé světové. I z toho důvodu jsem se těšil na tuhle knihu. Červenobílá nebyla nějaká hitparáda, ale číst se to dalo.
Tohle je jiný kafe...Vácha nemá rád Rusy a je to dost v textu znát. V knize jsou to ty největší trubky, alkoholici, hrubiáni a sexuální násilnici. Vzhledem k tomu, že pouze dva z pěti vojáků Rudé armády byli původem z Ruska se obávám, že Vácha asi národnosti SSSR dost nerozlišuje.
Všichni vojáci čsl. brigády nesnáší komunisty a jsou to všechno výhradně antikomunisté.
Jsem v půlce knihy a už mám za sebou víc sexuálních scén než byly ve všech dílech Emanuely. Mám neblahý pocit, že Vácha (i vzhledem k tomu jak vypadá) trpí nějakou sexuální úchylkou nebo drží, několik desetiletí, nedobrovolný celibát. Všechny příslušnice čsl. zahraničního vojska v SSSR byly sprosté jak dlaždičky, neustále roztahovaly nohy a nenáviděly své nadřízené. Pekař se ve své Knize o Kosti zmiňuje o poznámce, kterou učinil Černín poté, když si přečetl, že jeho příbuzná se zřejmě zamilovala do vojáka z posádky. Ten napsal, že jí svrbí kep, tak to si přesně Vácha myslí o všech našich zdravotnicích a o našich vojandách, které sloužily jako obsluhy flaků.
Sochor byl sadistický maniak a Svoboda chtěl, jen kvůli svému renomé, nechat pozabíjet všechny své vojáky. Se Svobodou má autor vůbec velký problém, mám za sebou spoustu vzpomínek veteránů z východní fronty a nikde jsem nenarazil na takovou kritiku Svobody. Ba naopak například Sacher se velmi negativně vyjadřoval o Kratochvílovi, který byl Sověty zbaven velení. Stejně tak nebyl vojáky příliš pozitivně vnímán ani Klapálek, který je v knize tak velmi vyjevený ze Svobodova chování.
Celkem mne zaráží, že autor čerpal jen z pěti knih o našich jednotkách na východě. Používání takových archaismů jako ručnice nebo strojní puška, bych spíše očekával od Rudolfa Medka než od spisovatele z 21.století.
Nikde ani náznak entuziasmu, který pro mnoho vojáků byl tak vlastní, patriotismu, jen neustálý pesimismus a odsudky vlastního velení. Doporučuji paměti od Buršíka, knihu o Sochorovi nebo Apokalypsu v Karpatech a další díly od K. Richtera...ale tohle, tohle je neskutečná bída.
Zajat ve Stalingradu
Franz Sapp
Přes dvacet let jsem měl tuto publikaci v knihovně ovšem až nyní jsem po ní šáhl. Jako úplná hitparáda to není. Nejhorší je snad překlad, občas jsou v textu obraty a věty, které absolutně nedávají smysl. Korektura zřejmě vůbec neproběhla. Nicméně zajímavý pohled na život v ruských táborech ze strany rakouského odvedence, který si zakládá na svém původu. Dá se říct, že to dost mění představy o ruských zajateckých táborech, neboť neustále můžeme číst jak byli němečtí zajatci decimování a v táborech vražděni. Přelomově působí fakt, kdy sám autor přiznává, že úmrtí zajatců od Stalingradu bylo zapříčiněno nedostatkem jídla, neboť ani sami Sověti neměli co jíst a i tak se o jídlo dělili se zajatci. Celkem lázeňský pobyt oproti tomu jak se chovali Němci k zajatcům z Rudé armády. Nehledejte žádné bojové scény pouze místy dost nudný popis táborového života a touhy po svobodě včetně dost razantního odsouzení pruského militarismu.