Jen_procházím komentáře u knih

Jeden z těch hodně oblíbených dílů ságy, který čtu občas i bez načtení předchozích. Rozumím výtkám, že se toho tolik neděje, že je to jen putovací kniha. Jenže já mám už od dob prvního čtení Společenstva Prstenu slabost pro putování družin, pro oheň v divočině a hory, hory Gandalfe! Pardon...
Tady každopádně vynikly výborné Sapkowského dialogy, na které má cit jako málokdo. Samozřejmě jsou v knize skvělé postavy, bez toho ty tuny promluv nenapíšete- apatykář, co není jenom apatykář, Nilgaarďan, co není Nilfgaarďan a drsná lučištnice, co není tak úplně drsná. Nemluvě o bandě trpaslíku s kamarádem gnómem, kteří...no to nebudu snad ani psát. Navíc autor dokáže nastínit atmosféru a hlavně hrůzy války (hořícícho bordelu) úplně skvěle a to často na neuvěřitelně malém prostoru.

Jak už asi chápete, tak mě příběh Ciri v téhle knize zas tak nechytl. Ale asi je to potřeba brát tak, že si autor chystal pole pro velké věci do dalšího dílu. Její chování z ní dělá velmi uvěřitelnou postavu, když si člověk promítne její věk. Takže i za tyhle odbočky vlastně tleskám, ikdyž ne tak nadšeně. Když nad tím po asi desátým přečtení Křestu přemýšlím, tak by její eskapády šly dávkovat o dost úderněji a zmateněji a někteří by si snad pak nestěžovali, že to je nudná kniha, protože se moc mluví.

11 20.11.2021

Já chápu, že asi nejsem úplně cílová skupina, ikdyž historické romány můžu. Tady je pro mě největší problém jazyk. Nevím proč jsou všude dějové popisy ale hlavně je to všechno napsané suše a tak nějak se studeným odstupem. Velmi ta jednoduchost vynikne, když je v knize nacpaný jeden citový zvrat za druhým. Fascinuje mě, jak dopodrobna je vylíčeno všechno utrpení a těžká práce, aby se pak o kus dál prostě konstatovalo, že "V hospodě bylo veselo".
Až by se chtělo napsat kalkul ze strany autorky i nakladatele, protože podobné knihy zkrátka několik let už ženy 40+ podle všeho čtou. No další díl rozhodně neplánuju.

10 03.05.2021

Bezejmený strážce zákona v martenskách je zpátky a zase chandlerovsky hláškuje a pobíhá Prahou. Kopřiva se podle mě konečně našel- zatímco Zabíjení sem dočetl se sebezapřením, Asfalt nezvládl a z Holomrázu mě bavila asi polovina, tady je to stejně jako v Rychlopalbě taková jízda, že člověk marně hledá chvilky, kdy se mezi kapitolama nají nebo dojde na hajzl.

7 26.12.2019

Dobře vymyšlené. Moc nerozumím komentářům o tom, že chyběla sonda do toho, proč se rodiče chovají jak se chovají. Pardon, ale to je přece úplně jedno. Jde hlavně o pohled dítěte a o to, jak takové věci vypadají mimo rodinu...očima třeba i pedagogů.

6 15.09.2020

Takhle...na jednu stranu je to totálně přepálené. Nereálný nesmysl. Kýč. Šroubovanej a nesmyslnej. Takhle lidi nemluví. Takhle lidi bohužel nejednají.
Ale je to strašně fajn. Hrdinovi sem fandil (i přes ten friendzone), ty hořký vtipy a komentování života na ubohým předměstí byly výborný. Už jen ta představa, že by se třeba něco podobnýho stát mohlo vlastně stála za to. Já totiž vždycky nesnášel lidi, co mi tvrdili, že čtou zásadně jen knížky o osobnostním rozvoji a o motivaci. Měli by si možná přečíst spíš cokoliv podobnýho Poslovi.

5 11.09.2021

Na jedničku. Neskutečně čtivé to bylo při prvním čtení v pubertě a skvělé je to pořád. Cornwellova práce je inspirací dalším autorům, jmenovitě se k tomu přiznali Joe Abercrombie a Juraj Červeňák.

5 27.09.2020

Skvěle vymyšlený román. Ze začátku groteskní jako Švejk a přitom zbytek je bolestně smutná výpověď člověka, co chce jen přežít válku.

5 18.04.2020

Kdysi moje první kniha z Koniášova světa. Oba příběhy jsou napěchované nápady až po strop a pokud čtenář odpustí autorovi jeho klasicky nezvládnuté konce tak jde určitě o super čtení.

5 18.04.2020

Skvělá kniha. Jen mi při čtení vadilo, že se moc nedalo orientovat kdo má jaké jméno a příjmení- Albert vs Adolf vs Alfréd vs Arnošt... Ostatně i při střelbě v lokále sem to prvně pochopil tak, že střílel Adolf kvůli své milé a ne Albert, až tak sem byl zmatený. Možná to je záměr, ukázat vojáky jako jednu masu, jako hromadu charakterů. Pro mě je to ale příklad jak něco nepsat, při druhém čtení si celou partu pěkně vypíšu na papírek. Závěr knihy byl hodně smutný, ale to je autorova klasika.

4 13.03.2023

Měsíční zahrady se těžko hodnotí. Podle mě důvod, proč tuhle ságu fantasy fanousci milují je ten, že už přečetli dost podobného čtiva a rádi se nechají motat do složitějších zápletek. Taky nadšence do nejrůznějších stolních RPG by mohla kniha bavit, občas je to psáno tak, jako kdyby v pozadí běhala legendární D12 kostka. Kdo umře? Komu padne bonus? Takovým lidem Erikson moc vysvětlovat nemusí a podle stylu bohužel na jiné čtenáře tak nějak úplně ser...kašle.
Osobně mám rád městské fantasy příběhy z řekněme podsvětí, takže část z Darúdžistánu byla odměnou za předchozí tápání ve tmě. Tam mi přišlo hlavně při druhém čtení (s celou ságou sem skončil kdysi někdy na konci osmého dílu) že vyprávění doopravdy nemá slabiny a doslova každá věta dává smysl a je svým způsobem geniální. Jenže na to, aby člověk přečetl přes tisíc stran a pak se zase vrátil na začátek a lebedil si, jak to všechno chápe musí být jeden dost velkej magor nebo mít hodně času (díky covide).
Autor si jinak s postavami hraje jako na šachovnici, kostka vzadu se točí a v závěru začne všechno lítat...fakt. Koho nebaví začátek, zkuste přeskočit na Darúdžistán, město založené na pověsti :)

4 23.10.2021

Popravdě mi přišel první díl fajn ikdyž se teda rozjel asi po sto stránkách. Ale tady? Skoro všechno nuda a vata. Nejvíc se mi líbí a líbit budou části ze školy (právě ty nakonec děj beztak posunou nejvíc, ikdyž to tak nevypadá), naopak úplně mě točil ten únos vílou a "výcvik".

4 18.04.2020

Slušné to je. Když sem četl kdysi poprvé, tak se mi ten nápad s relikviemi nelíbil, příliš připomínal boha ve stroji. Teď v dospělosti ale oceňuju, že se Rowlingové styl posunul. Kniha má spád a je napsaná pěkným jazykem.

3 29.12.2021

No tak tohle bylo příjemné překvapení. Možná jen Noc pod Černou baštou se mi četla tak nějak špatně protože to byl strašnej zmatek, ale zbytek rozhodně bavil. Urlúk je pěkně šílenej magor, skřetí plány obvykle nepostrádají zlomyslnost a ten idiot od Kosatcové řeky mě rozesmál kdykoliv se objevil. Na pohřbu chci zahrát oblíbenej hit "Velký byly říše elfů a přece je skřet vyvrátil!" jako správná ubohá malá svinka a prašivej snaga.

2 24.09.2022

Koniáš je Reno Raines. Přijede na koni, porve se s místním grázlem, dostane na budku a grázla seřeže. Pryč jsou machinace a tanečky kolem obchodních válek z Na ostřích čepelí, pryč jsou dobře popsané souboje. Je to ten nejvíc průměrovitej průměr ze všech, o něco lepší než rodokapsy po dědovi. Dědka to mimochodem nadchlo když si kdysi četl tenhle můj dárek k Vánocům, western je western.
Nejlepší povídka: Štěstí z pekla
Nejhorší povídka: Vysoký příliv

2 18.07.2022

Prvni dil byl kvalitní zábava ale tohle je skvost. Hlavní postava prošla nějakým tím vývojem k lepšímu, ale hlavně se přidaly skvělé vedlejší postavy jako Steappa, otec Pyrlig nebo Iseult.

2 03.12.2020

Příběh se mi i celkem líbí a subkulturní život je hezky vykreslen. Pro mladšího čtenáře bych doporučil. Nejde ale hodnotit líp, protože překlad je prostě strašný. Například název černošského gangu Crips, který je zde napsán jako Kriplové...což bych ale možná pochopil protože jsou to...ehm kriplové. Že se o něčem napíše v souvislosti s oblečením "smart" ale určitě neznamená chytrý, takže věta "Chytří skinheadi se oblíkali do značek XY a dělničtí do blabla" mě prostě rozesmála. Takových nesmyslů je tam nasázených hromada a dost to ruší.

2 02.10.2020

(SPOILER) Tohle se nepovedlo. Nezvládl sem autorovi odpustit, jak jednoduše vyrobil postavám moderní nástroje za pomocí magie. K tomu stokrát viděná zápletka o pomstě, naprosto přestřelené změny postav (prý byla jako první napsaná poslední kapitola-je to hrozně vidět), nelogičnosti a tak dál. I na oddychovku slabé. Jedna hvězdička za svět Vegaše, druhá za první třetinu knihy.

2 06.08.2020

Každej aktivní fotbalovej fanoušek v republice pozná v bandě šílenců okolo hlavního hrdiny chlapy, který týden co týden potkává a v horším případě (pokud je mladej a trochu na palici) k nim i vzhlíží. Kdyby ale kniha byla jen o tomhle, tak by zasloužila max dvě hvězdičky. Co jí dává mnohem širší rozměr jsou příběhy obyčejných Britů, těch lidí okolo, co je nikdo nevidí stejně jako skladníka Toma. A jasně, autor evidentně chce ukázat, že jsou někteří z nich přece taky krysy a šmejdi, takže výpovědní hodnota je dost pokřivená, ale i tak je to fajn sonda do života Anglie před pár lety.

2 18.04.2020

Na knihu sem se vrhl po shlédnutí naprosto otřesné filmové adaptace z roku 93 (Charlie Sheen jako Aramis, hahaha), že si spravím chuť. Velmi oceňuji poznámkový aparát v tomto vydání, to muselo dát hodně práce. Jen škoda, že je v rámci těch poznámek při závěrečném pobytu Mylady v Anglii vyzrazen dost brutální spoiler. Jinak sem knihu chrustal hrozně dlouho, nesedlo mi to.

1 06.06.2022

Na knihu sem si vzpomněl v souvislosti s momentální situací a hrozbou války na Ukrajině. Hned sem si představil, jak moje kamarády na frontě sejme MILAN a dal si ji po dlouhé předlouhé době znovu.
A ze začátku je to pecka. Autor zručně háže do příběhu další a další cyberpunkové, splatterpunkové a fantasy prvky. Všechno to míchá dohromady jako guláš. Ne jako hnusnou bramboračku ale jako dobrej guláš, co máme my všichni pivem zalívaní hobiti uprostřed Evropy tak rádi. Rozhodně mě to bavilo víc než Kotletovo superhrdinští Lovci, chvilkama sem se i zasmál.
Bohužel druhá půlka je už o dost míň zajímavá a příliš mnoho akce sráží knihu do průměru. Drescher měl na víc než na žánru odpovídající vystřílení všeho a všech, začalo to nudit. Kdyby se kniha trochu osekala, mohl to být velikej hit.

1 02.02.2022