Isew komentáře u knih

Trochu jsem měla obavy, že když se děj přenese z Prahy do Milána, tak ztratí tajemnost a poutavost. Ale nestalo se. Velmi se mi líbilo propojení dvou autorových sérií. Marně přemýšlím, jestli tohle v české literatuře už někdo předtím takhle nenásilně dokázal. Za sebe musím říct, že si nikoho nevybavuji. Sérii o Hynku Tasovi z Boru jsem četla jako první, takže setkání s ním na Castello Nuovo bylo velmi příjemné. Krásně to doplnilo bílá místa a otázky, na které neodpověděla předchozí série. Lukášovi nebyl dán oddech ani v Miláně. Stává se z něj nejen mistr platnéřský. Velmi čtivé a zajímavé. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny. Pravděpodobně ji předtím měla půjčenou nějaká učitelka češtiny, neboť tužkou opravovala pravopisné a stylistické chyby. Sice by se do knih psát nemělo, ale tohle byl takový příjemný bonus.

10 20.07.2020

Docela dost smůly a pochybného štěstí na jednoho člověka. Nechtěla bych být Johnem Smithem ani za deset lentilek. Skoro celou knihu mi ho bylo líto. A ty dvě pochybné existence, se kterými se musel vypořádat? Zvlášť ten skvělý a oblíbený politik, který říkal přesně to, co lidé chtěli slyšet a neviděli už to divné kolem něho? Zvláštní, že přesně takové typy jako je Greg Stillson, bezskurpulózní, bezcharakterní a agresivní politiky, si volíme. Možná škoda, že tu není někdo jako John Smith, který by viděl, kam nás jejich politika dovede a dokázal by zasáhnout. Člověk by neřekl, že King tuto knihu napsal v roce 1979. Jako kdyby viděl do budoucnosti... Že by se v dětství taky praštil do hlavy?

10 21.07.2018

Svět bez bolesti, emocí a tužeb. Všechno naplánované a na roky dopředu jasné. Sterilní, nudné a hlavně hodně jednoduché. Možná by do toho někdo šel, možná by to zaujalo hodně lidí, kteří nechtějí o ničem rozhodovat, nic řešit a mít se dobře. Já k nim nepatřím a nikdy patřit nebudu. Knížka, která jen tak neproplyne vědomím, ale něco ve vás zanechá. Nutí přemýšlet. A to na knížkách oceňuji.

10 12.03.2018

Po dočtení ve mně zůstala tak trochu pachuť. Ne, že by ta trilogie byla špatná, to zase úplně ne, ale ... co tedy vlastně. I nejmenší záblesk naděje autor okamžitě zabil. Pořád se divím, jak přes tolik neuvěřitelné smůly, která se hlavním hrdinům NEUSTÁLE lepila na paty, vůbec dokázali dojít ke konci. Neustále v kritickém ohrožení života. Jako špetka koření by to asi fungovalo, ale když je to pořád, tak si na to člověk zvykne a bere to jako normu. Jo, zase umírá, ale oni ho z toho zase dostanou ... Hm ... Jo dostali ... Tak a jdeme dál .... zase to vypadá bledě .... ha ... je mi to jedno .... začíná to být monotónní ... Fajn, tak to zvládli. Pokud autor chce gradovat atmosféru, musí šetřit s ohrožením a ne to házet plnými hrstmi. Pak se to přejí a efekt se nedostaví. To vidím jako největší negativum této trilogie.

10 19.12.2017

Zatím jedna ze dvou nejlepších knih o přežití co znám. Je velmi obsáhlá a osobně jsem přeskakovala kapitoly, které nevyužiji. Poměrně nerada cestuji do zahraničí (jen když mě někdo donutí), tak doufám, že mi ztroskotání na poušti nehrozí. Zato se dá nádherně využít v našich podmínkách. Rozdělávání ohně, hledání a filtrace vody, stavba přístřešku .... S malými zálesáky zkoušíme mnoho dovedností, které jsou v knize uvedené. Snad jen jednu malou výtku. Na obrázku při rozdělávání ohně ručně nebo lukem je dřívko, kterým se "šmrdlá" (lepší výraz mě teď nenapadá) je zašpičatělý. To by poměrně dobře nešlo. Tento způsob je založený na tření. A určitě se mnohem víc tře plochý konec než zašpičatělý. Ale to je jen malá výtka jinak výtečné knihy.

10 14.11.2017

Poslední díl. Konec. Už teď je mi smutno, že to nepokračuje. Ale nemělo by jak. Příběh se uzavřel. Pokud někdo tento díl považuje za slabší, tak já ne. Je jiný. Už v něm nejsou Hladové hry, ale hry o budoucnost. Autorka nám Katniss vykreslila do té míry, že se její rozhodování dalo předpokládat, přesto když u popravy vyletěl šíp a trefil tu správnou osobu, vykřikla jsem JO! Celý třetí díl jsem si říkala, že i kdyby povstalci vyhráli, bude to cesta k lepšímu? Nepřichází po jednom tyranovi náhodou tyran další? V minulosti to tak mnohokrát bylo. Někdo může tento díl považovat za příliš upovídaný. Já jsem ráda, že se ozřejmila minulost a pohnutky mnoha zúčastněných. Pak vše dávalo smysl. Skvělá série.

10 19.08.2017

Uf. Konečně to mám za sebou. Taková promarněná příležitost. Skvělý námět, ale měl to napsat někdo jiný. Proč ta kniha byla tak natahovaná? Byl autor honorován od počtu stránek? Arťom je na stanici, z ničeho nic je najednou úplně jinde. Musím se vrátit, nepřeskočila jsem něco? Ale ne, to byl jen sen. Jeden z mnoha a mnoha zbytečných snů, které tříštily mou pozornost. Katastrofa v metru se stala před zhruba 20ti lety. Platidla byly patrony. Jak je možné, že jim za dvacet let nedošla munice, když se tam tak hodně bojovalo? Kde brali dřevo na oheň? Proč byl nejdřív problém projít do nejbližší stanice a následně už to šlo jak na běžícím pásu? Jednou je na této stanici, pak na této, pak na této. Kde to vlastně teď je? Vždyť je to jedno. Někdy v polovině jsem si říkala, ať Arťoma zlikvidují a bude pokoj. Člověk, který je něčím puzen, neví čím a proč a pořád někam jde. Kolem něho všichni umírají nebo mizí, jen on pořád jde. Na konci dojde k určitému poznání a co udělá Arťom? Zase jde. Myslím, že Aragorn by se měl své přezdívky Chodec vzdát, protože Arťom si ji zaslouží mnohem víc.

10 29.04.2017

Nečekala jsem nic a dostala všechno. Lidé, kteří jsou ve svém konání stále stejní, bez ohledu na století, ve kterém žijí. To, co vnímáme jako dobro, vůbec dobro být nemusí a naopak. Náš úhel pohledu vůbec nemusí být správný, i když bychom za to dali ruku do ohně. Po dočtení se u mne dostavilo smíření se životem a možná trochu i zmoudření. Takových knih, jako je Tajemný cizinec, moc není. O to raději jsem, že jsem na ni narazila.
Dlouho jsem nemohla uveřit tomu, že to napsal ten Mark Twain, kterého znám z úplně jiného žánru. Ale přece i Jack London napsal Tuláka po hvězdách. A jak se říká. Když se něco stane jednou, nemusí se to opakovat. Když se něco stane podruhé, tak se to jistě stane i potřetí. Tak se těším, jaký mě nepoznamý klenot s přesahem, z pera dobrodruha, na mě ještě nepovšimnut čeká.

10 25.10.2015

Norwegian Wood je písnička od Beatles, kterou jsem nikdy neslyšela. Pustila jsem si jí a v hlavě mi stále rezonuje. Je v podstatě jednoduchá, ale nutí k zamyšlení. Jako tato kniha. Poklidně plynoucí děj, který ukazuje složitost a košatost života. Nic není jednoduché, natož život. A o tom je Norské dřevo.

10 01.03.2015

Po literární stránce je Mein Kampf naprostá katastrofa. Dostat se přes další stránku vyžaduje nesmírné úsilí. I když byl Hitler bezpochyby skvělý řečník, spisovatel byl prachmizerný. Po obsahové stránce je to ještě větší hrůza než po stránce literární. V podstatě už v roce 1926 Hitler všem sdělil, co je zač a jak se bude chovat, jestli se dostane k moci. Bylo to tak fantaskní, že nikdo ze spojenců nevěřil tomu, že by byl schopen to udělat? Pokud by vzal tuto knihu někdo v úvahu, dala se historie změnit? Nebo to kvůli literární stránce nikdo odpovědný nedočetl? Nedávám knihám odpad, ale tohle si nic jiného než toto hodnocení nezaslouží. Přesto ji v bazaru někdo prodává za 800 Kč + poštovné. Nedovedu si představit hůře využité peníze, než si pořídit tento škvár. Mít ho doma v knihovně, tak bych mu musela zařídit vlastní foch. Žádné knížce bych nepřála, aby se byť jen opírala o takovou příšernost.

Tak to jsem nečekala. Skvělé, velmi čtivé. Vhled do minulosti za pomoci deníku byl zajímavý. Pohled na "kamarády" a "nejlepší kamarádky" také. I na růžové brýle a zaslepenost v období zamilovanosti. To vše namíchané na pozadí samovolného vzplanutí.

9 22.04.2024

V tomto díle rapidně ubylo nejvyšší nedotknutelné smetánky, což mě v minulém díle poměrně iritovalo, i když ani v tomto díle si to autor úplně neodpustil. Uličky staré Vídně, jeho obyvatele, kterých do Vídně přicházelo stále více a více, rasismus, antisemitismus a vůbec dobovou atmosféru se autorovi podařilo vystihnout zdařile. Velmi čtivá a zajímavá knížka. A jako třešnička na dortu Augustin Rothmayer. Už se těším na další díl.

9 20.01.2024

Naprosté překvapení. Autora jsem neznala, ani o něm nikdy neslyšela. Vůbec jsem nečekala, že ta kniha bude tak dobrá. Čtivá, napínavá, strhující, nikde nedrhnoucí a informačně nabitá. Teď to budu muset vydýchat, ale brzy zase sáhnu po nějaké další autorově knížce.

9 29.07.2023

Tahle kniha je dlouhá. Kdyby byla o polovinu kratší, tak je pořád dlouhá. První dvě třetiny knihy byly docela dobré, někdy dokonce výborné, někdy nudnější. Ta poslední třetina byla nuuuddddnnnnáááá. Knihu bych ukončila střetem s Intefem a dala bych mnohem větší hodnocení. No, položka do letošní výzvy splněna a další díly určitě vyhledávat nebudu.

9 24.11.2022

Jako velký fanoušek seriálu Případy detektivní kanceláře Ostrozrak jsem nadšeně sáhla po knize. I když jsem ze seriálu znala děj, věděla jsem, kdo je vrah a proč se vraždy staly, přesto jsem byla napjatá. I když, chvílemi tam bylo trochu přelidněno. Autorům se skvěle podařilo vykreslit tu tíživou předválečnou atmosféru v období před 15. březnem 1939.

9 21.01.2022

Velmi zajímavá sonda do života židovské komunity. Musím přiznat, že mě její fungování, principy a výklady bavily mnohem více než pátrání po vrahovi. Pravděpodobně to byl autorův záměr a u mě vyšel dokonale. U nás židovská komunita není a pokud by byla, pravděpodobně by se mi jako nečlenovi asi těžko podařilo sledovat ji takto zevnitř. Za mě velké plus.

9 16.02.2020

Jako dítě jsem knihy Eduarda Štorcha milovala. Četly jsme s dcerami před spaním a i ony byly nadšené a dožadovaly se dalších a dalších kapitol. Samotným se jim to však četlo hůře, protože jazyk je archaický a autor s přechodníky nešetří. Ale to nic neubírá na tom, že je to nádherný příběh, kde se čtenáři nenásilnou formou dozví o životě pravěkých lidí. A Havranpírko je pravěký borec, kterému ani samotný Mirek Dušín nemůže konkurovat.

Zmrtvýchvstání Kadrnožky bylo jedním z největších šokujících vrcholů této knihy. Potěšil mě ale i návrat jiné z hlavních postav prvního dílu. Říkala jsem si, co se s touto postavou asi stalo a má zvědavost byla uspokojena. Takže bych jednu hvězdičku ubrala za nepochopitelné Kadrnožkovo zombie a hvězdičku přidám za mysteriózní femme fatal z chatrče vrostlé do kopce. Velmi dobře vykreslená doba husitských časů, které do země vnesly nesváry, bezpráví a v žádném případě to nebyla idylická doba, na kterou bychom mohli s pýchou vzpomínat.

9 16.11.2019

Draculu jsem četla jako dospívající. Je to naprosto nadčasová knížka. Spustila ve mně zájem o vše spojené s upíry. Od té doby se pravděpodobně datuje má obliba česneku. Manžel ji četl ve slovenštině a je to prý ještě mocnější zážitek. Moc si to nedovedu přestavit, protože si vzpomínám, jak jsem tou knihou žila celé dny. Otáčela jsem se za každým šramotem, sledovala zrcadla, když jsme měli na večeři topinky, celá hlavička česneku mi nestačila, jíst se to moc nedalo, ale byla jsem chráněná. Mým krevním oběhem tenkrát kolovala krev s česnekem. Děkuji svým rodičům, že toto česnekové období, s typickým odérem, se mnou zvládli.

Zajímavý nápad, který mnohé sliboval. Těšila jsem se a byla jsem zklamaná. Přišlo mi to jako mix několika knih - zejména Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, trochu Foglara (ale opravdu jen trochu) a ještě několika dalších, ale tam to nebylo tak okaté. To, co mi vadilo na Sirotčinci, mi vadilo i tady. Oba autoři perou napětí pod tlakem tak, až to přesáhne míru a přestane vás to zajímat. To uměl báječně Foglar. Z ničeho vybudovat atmosféru tak, že ji dávkoval po troškách a odhaloval jen to nejnutnější. Hodně mě rušily zbytečné popisy. A neustálé honičky s padouchy, které vždy "deux ex machina" dobře dopadnou. Na to, co se tam dělo, to bylo zbytečně dlouhé.
Je to autorova prvotina. No, když se to tak vezme, tak ani první kniha od Foglara nebyl nějaký zázrak.

9 01.04.2019