Hyaenodon komentáře u knih

Neodvažuji se udělovat za tuto děsivou knihu hvězdy. :/

Kniha je to zajímavá, ale nelze ji brát jako historický dokument, protože popisuje samotný osud vypravěče a jak to u memoárů bývá, snaží se autor (i nevědomky) vypadat lépe, než jak to bylo (obecně, ne jen v tomto případě). O vyšetřovacích metodách StB pod vedením sovětských poradců se dnes snad už všeobecně ví (Solženicyn, Appelbaumová, Kaplan), takže pro mě to nic nového nebylo. Mnohem zajímavější je podle mě pohled do uvažování "věřícího" člověka, který je zkoušen stranou (již ne Bohem) a který je obviněn z úchylek (z kontaktu s ďáblem). A paní manželka - to byla dobrá typka...
Mimochodem, je zajímavé si něco přečíst o klasických čarodějnických procesech a srovnat je s (minimálně) s procesem s Rudolfem Slánským - dichotomie Bůh (Stalin, strana), ďábel (Trocký, Tito, imperialisté), krupobití (sabotáže, špionáž), přiznání, upřímná lítost, upálení (oběšení).

2 28.06.2021

Po Mlsounovi, Solaru a samozřejmě Pokání jsem asi čekal něco trošku jiného. Komorní příběh o robotovi nastaveném na pravdu a spravedlnost, který se zamiluje, ale láska mu nezabrání prosazovat pravdu a spravedlnost (Miranda)... Nevím, no. Zajímavé jsou určitě otázky vztahu k umělé inteligenci, ale na velmi podobné myšlenky jsem narazil nedávno u Harariho v knize Sapiens - Stručné dějiny lidstva. Motiv knihy - viz R. U. R., Sní androidi o elektrických ovečkách?, Asimov, ale třeba i 2001 Vesmírná odyssea a mnohé jiné. Celkově na mě kniha působí dojmem jakési črty, která mohla být dotaženější. Na druhou stranu, osmdesátkové kulisy jsou perfektní (viz Mlsoun). Za mě tři hvězdy, ale jak zde již někdo psal - neurazí, nenadchne.

2 07.03.2021

Na mě až moc "stručné", nicméně velmi zajímavé.

2 02.03.2021

Na mě příliš málo příběhu a příliš mnoho otázek... Ale na druhou stranu se mi při čtení vybavovaly situace z vlastního dospívání.

2 30.01.2021

Hysterie žen popisovaná v knize při kontaktu s neablacionisty mi poněkud připomíná různé současné aktivisty za cokoliv ve chvíli, kdy není po jejich. Samotná kniha je podle mě průměrná, i když připouštím, že popisované šílenství v souvislosti s pandemií mi v současnousti na USA něco připomínalo.

2 07.09.2020

S chutí jsem si přečetl knihu a s chutí jsem si přečetl i Gordonlordův komentář. Kniha se mi četla dobře, ale jednotlivé postavy, všichni ti Snobičičové a Snobičovny, přede mnou defilují jako šedá masa a několik dní po přečtení bych dal s bídou dohromady jména tří sester (Jepančičových?). Dialogy dokreslují prázdnost jednotlivých postav, ale je jich možná až příliš, nevím. Konec jsem úplně nepobral, byl uspěchaný a "divný". Za mě tři hvězdy za zajímavé úvahy o liberálech, státu atd.

2 23.08.2020

Upřímně, čekal jsem trochu poutavější čtení. Tím ale rozhodně nechci nijak shazovat historickou hodnotu knihy.

2 15.08.2020

Na tuto knížku jsem se po Před očima Západu moc těšil, ale jsem trochu zklamán. Jedna věc je, že ve mně samotné prostředí a atmosféra Costaguany i po několika dnech pořád zvláštně rezonuje, ale na druhou stranu jsem se při čtení nemohl zbavit pocitu, že je mi vlastně jedno, co se s postavami stane, nebo jak to celé dopadne. Bylo mi úplně jedno, jestli si Martin vezme Antonii (a jeho smrt mi byla taky volná), bylo mi jedno, jestli Gould udrží nebo neudrží své doly. Dokonce i Nostromův konec mě nijak nezasáhl, protože jsem k němu nestihl nijak přilnout. Něčím mi knížka připomínala Ságu rodu Forsythů, kde jsem 500 nebo kolik stránek čekal na "Něco", ale ono to nepřišlo. Zde to bylo podobné, i když připouštím, že popisy "demokracie" (nejen) v jihoamerickém prostředí jsou velmi nadčasové.

2 14.07.2020

Pohodová oddechovka, (ne)sympatické postavy, příběh trochu předvídatelný. Čtyři hvězdy jsou možná nadsazené, ale při čtení jsem se bavil...

2 25.02.2020

Čekal jsem nějakou nezakrytou kritiku petrohradské společnosti a dostal jsem místy až magické příběhy, které by se mohly odehrávat i jinde než v Petrohradě. Nos a Portrét u mě vedou, Plášť a Něvská třída - lepší průměr, Kočár a Bláznovy zápisky byly slabší. Ale i tak jsem si knížku velmi užil.

2 11.11.2019

Mám-li komentovat tuto knihu, nejsem v jednoduché situaci. Na stranu jednu jde o historicky cenný pohled do myšlení vzdělaného Angličana 16. století, který si uvědomoval nedostatky své doby (úvahy o zločinnosti a trestech), na stranu druhou jakožto člověk zaživší komunismus nemohu s Morem souhlasit téměř v ničem, co se týká Utopie...

2 30.10.2019

Kniha mě rozhodně neurazila, ale ani nijak zásadně neoslovila. Zdařilý průměr; nadprůměrný je jazyk, metafory a přirovnání, podprůměrný je samotný příběh, který smutně plyne k ničemu. Ale stejně je McEwan (snad kromě Betonové zahrady) moje srdcovka.

2 08.10.2019

Několikametrová plíseň, masožravé stromy, napůl funkční vzducholodi Pánů, laciná erotika. Četl jsem tento příběh někdy ve čtrnácti nebo patnácti letech a dodnes ji mám v celkem živé paměti. Popisy krajiny byly strhující, postavy se mi líbily a i příběh jsem si neuvěřitelně užil. Nevím, jak by kniha obstála s odstupem více než dvaceti let, takže ji radši nebudu číst znovu, abych si nepokazil zážitek. :D

2 03.01.2019

Nápad velmi dobrý. Práce s neviděným tajemnem - bezvadná. Co bych ovšem knize vytkl jsou postavy. Možná kromě Toma mi všechny, dva dny po přečtení, totálně splývají a mimo Dona a Garryho už bych jejich jména dohromady nedal. Tvoří jen jakousi vycpávku, která ale není důležitá. Myslím si, že je to škoda, protože více propracovat jejich vztahy by určitě knize přidalo. Také jsem nepochopil, proč je Garry takový, jaký je (nechci spoilerovat) a kam pak zmizel. Ale to jsou detaily. Na druhou stranu "ptačí scéna" v závěru knihy je úžasná. Jsem zvědavý na filmové zpracování.

2 23.11.2018

Milá odpočinková záležitost. Akorát jsem ji četl až po jiných Steinbeckových knihách, takže je jimi u mě bodově trochu zastínená.

2 08.11.2018

Hodně smutné čtení - myslím obsahově. Jako vyslovené minus u knihy pak vidím, že je nesmírně kusá. Působí nedodělaně, jako by byla jen jakýmsi "vedlejším produktem". Ale rozhodně za přečtení stojí.

2 14.10.2018

Většina recenzentů už to podstatné řekla, ale přidám svou trošku. Za mě je kniha určitě velmi dobrá, ale je trochu zbytečně natahovaná. Velmi mě ale potěšily odkazy na jiné knihy, které jsem už četl (Marinus z Domu za zdí, Jasnozřiví z Atlasu mraků a jsem si jist, že jsem si spousty věcí nevšiml). Skvělá práce s jazykem je u Mitchella standardem. Asi nejvíc mě na knize dostalo posupné "ubývání slunečního svitu". Oproti prozářeným pasážím z Hollyina dětství a mládí až k podzimnímu postapu v závěru knihy.

2 02.05.2018

S Frédéricem Moreauem bych tedy chtěl mít dvojdomek... Nespolehlivý, nestálý, kam vítr, tam plášť. Svou posedlostí po nedostupné ženě mi připomínal Octavia ze Zpovědi dítěte svého věku, ale ten aspoň neměnil obden své názory. Na druhou stranu, všichni Frédéricovi "přátelé" byli diletanti, tak se není co divit, že chtěl "zapadnout". Perfektně napsaná (otravná) postava.

1 08.04.2024

No, tak to byla pecka. Zase jedna z těch knih, u které bych Alanův příběh s chutí sledoval dál - až do jeho smrti. Atmosféra knihy mi poněkud připomněla Kameny mluví od Thórbergura Thórdarsona (venkov, zvířata, toulání se divočinou), příběh je ale samozřejmě o velmi působivé cestě malého Alana k normálnímu dětství.

1 31.03.2024