hanpari komentáře u knih

Snůška blábolů, počínaje už předmluvou. Občas užitečná informace, překrytá dlouhým neskutečným žvaněním. Od Února 1948 po ruské trollí farmy až po zlé americké nebo čínské společnosti; pokud budu chtít politickou propagandu pro děti, zapnu si Déčko nebo přečtu kterékoliv noviny.

Kniha víc než cokoliv připomíná slabomyslný referát: málo skutečných informací, ale hodně omáčky, aby autoři zaplácali místo. Už jen předmluva donutí čtenáře zpozornět.

Opravdu doporučuji se poohlédnout jinde. S bezpečností by ostatně měli rodiče začít od sebe. Je zbytečné dělat dětem přednášky, pokud sami rodiče bezpečnostní pravidla neznají a nedodržují.

Na závěr bych rád podotknul, že pokud toto představuje standard české odborné tvorby, pak bychom jako národ se měli začít učit cizí jazyky. Tady chcípl pes, pokud naučné publikace místo faktů dávají přednost nepodloženým domněnkám a osobním názorům.

Upřímně, naprosto mi uniká, proč musí někdo vydávat podobná veledíla v češtině.

Špatné fantasy novely si snad dokážeme napsat i sami, viz Žamboch nebo Kulhánek.

Nevysoký počet hodnocení této báječné knihy, zejména v porovnání s jinými tituly, dává tušit, že máme co do činění s národem, který si říká Tango v zemi samby. Tolik T. Hill.

Pokud si vzpomínám, četl jsem ji víc než často, takže některé rady znám nazpaměť. Humoristická literatura ve své nejlepší podobě.

2 22.07.2019

Nelze rozumně hodnotit. Autorka má talent, ale bohužel nemá disciplínu. V ideálním světě by nikdy nemohla kniha v této podobě vyjít. V reálném vyšla a stala se přes všechny své mouchy tím lepším, co jsem v poslední době četl.

V každém případě, pokud se v každém supermarketu vychloubají českou kvalitou, pak nevidím důvod, proč nepodpořit Haninu Veselou.

2 14.06.2019

Cesta slepých ptáků byla pro mne zážitkem. Doporučuji všem - jen ne snad těm, kteří věří, že na východ od nás leží Mordor, kde se snoubí šero se šerem. Pokud tomu věříte, měli byste raději do Pytlíkova.

2 09.06.2019

Tak toto získalo Pulitzerovu cenu?

Další důkaz, že ty ceny snad vyhrávají autoři, kteří si umí pěstovat správné vztahy a chodí na společenské večírky.
A nebo jsou součástí tajného teplého spolku, jak o něm svého času mluvil Merleho Fogacer (to je skoro urážka zmiňovat Dědictví otců v souvislosti s tímhle škvárem, ale budiž).
Aby bylo jasno, sice jsem nebyl dvakrát nadšený z milostných avantýr hlavního hrdiny, ať už je jeho sexuální orientace jakákoliv, ale kvůli nim bych ještě tu jednu hvězdu nedal.
Ale jestli někdo tvrdí, že budu číst "vtipný, přemýšlivý a vynikající román", a já nakonec skončím se splácanou nudou, nemůžu se zbavit dojmu, že jsem se stal obětí jakési konspirace.
Samozřejmě, že Greer není úplný břídil; narozdíl od autorky Saecula, které jsem hodnotil nedávno, má švih, něco načteno a napsáno. Ale to, že se nechová jako slon v porceláně, z něj poctivého autora neudělá.
A pokud literární kritici nedokáží rozpoznat, jak povrchní dílko vlastně hodnotí, pak je opravdu lepší, že jejich době už odzvonilo, když je nahradily automatické doporučovací systémy.

Ať žije umělá inteligence. Hurá!

Z nějakého důvodu jsem si myslel, že jde o prvotinu polské autorky. Mýlil jsem se tedy dvakrát. Autorka pochází z Rakouska a má za sebou pár zářezů v pažbě. To nic nemění na tom, že Saeculum působí jako prvotina - na druhou stranu, pokud si dobře vzpomínám, četl jsem od ní jinou knihu a ta na mne působila stejně. Takže jde možná o úspěšnou autorkou celé řady prvotin.

Román, ve kterém houstne atmosféra a postavám tečou nervy po litrech - tolik k obsahu. Pokud se dokážete s některým hrdinou nebo hrdinkou ztotožnit, pak je mi vás upřímně líto.

2 18.02.2019

Zatímco první díl mi přišel neuspořádaný, takže jsem chvílemi netušil, která bije, druhý díl utíká příjemně, bez žádných zádrhelů včetně slušného finále. Opět pochvala za překlad. Další díl si určitě přečtu.

2 28.10.2018

Kultivovaná, byť trochu nudná cesta životem pana Darwina. Po pravdě, Darwinův sloh soudě podle knihy nebyl také právě poutavý, spíš šroubovaný a z našeho pohledu mírně připitomělý.
Celá ta historie mne doslova nadzvedávala, byť autorovi bych vytknul snad jen to, že čtu-li životopis přírodovědce, budu spíš očekávat něco jako 20 mil pod mořem, než suchý výčet "Darwin přijel tam a tam, kde nasbíral nějaké vzorky, ale nechtějte po mně, abych vám řekl jaké, anžto tomu nerozumím."
Kapitola o Galapágách byla vysloveně zklamáním. Ale budiž, autor není žádný Jules Verne a jeho pojetí biologie je vysloveně chabé.
Co se ale pozorný čtenář dozví? Darwin je finančně zajištěný, dělá, co ho baví, s otrokářstvím nesouhlasí, má zlatou manželku, vyvedené děti, strach z kritiky, sluhu, služky, je hypochondr, můžu přestat "pracovat" na neomezeně dlouhou dobu, aniž by šel o žebrácké holi, pro kolegy v nouzi pořádá sbírku, ale svým dětem zanechá jmění. Příliš velký dojem na něj nedělá ani to, že prostý lid nemá v době krize na chleba.
Jeho bratr Erasmus je totéž v bledě modrém, pouze jej a tisíce jiných neomlouvá to, že se do historie zapsali významnou vědeckou teorií.
Pozorný čtenář nabude dojmu, že do vědy přispívají pouze Anglosasové, zatímco o vědě francouzské, německé, italské či ruské se prakticky nedozvíme, zřejmě proto, že tyto vědy Britové nepovažovali za hodné studia.

2 24.08.2018

Pravděpodobně nejlepší díl celé série. Ucelený příběh, netříštěný do několika dějových linií jako v dalších pokračování, se čte svižně.

2 30.04.2018

Zajímavé, ale za sebe bych zkrátil o polovinu. Autor je místy moc užvaněný.

2 03.03.2018

Matně se mi vybavuje rozhořčení pana účetního, když prohlásil, že Křižník Potěmkin je "velkolepá sračka". Asi tak by se dala nazvat ta slátanina, kterou poskládal pan Perumov. Do jaké míry zato může on a do jaké překladatel - to nechám na těch, kteří znají i originál. Komplikovaný fantasy příběh v krvavých kulisách říznutých post-tolkienovským blábolením o starých rasách. Do toho občas zahaleká ruská mluvená dikce, musím říct že jako pěst na oko. Místy se mihne okouzlením japonským anime - takový malý neorganický Fairy tale s germánskými prvky, také jedna lekce angličtiny zdarma, opravdu bůhvíproč!

Může být, že moderní spisovatel je jako tyglík, ve kterém se taví vlivy z celého světa. Pakliže ale nedokáže dát výsledku jednotnou formu, pak ať se nediví, že mu bude nevděčný čtenář nadávat.

Zkrátka a dobře, tudy cesta nevede!

2 19.02.2018

Markýz ve své vrcholné formě. Místy připomíná 50 odstínů šedi, jen s větším důrazem na romantiku. Nakonec je to kniha z dob francouzské revoluce, takže nečekejte nic odvážného.

Víte, co miluje západní civilizace? Individualitu a svobodu. A přesně to markýz svým čtenářům nabízí. Moc pěkné, což? Svého času jsem se zeptal našich amerických přátel, proč se u nich markýz nevešel do povinných osnov, když jeho učení vystihuje to, nač občanů Spojených států kladou takový důraz.

Markýz svou filosofii prodává pomocí sexu, což by každý americký businessman měl dokázat ocenit.

Všimněte si prosím, jak hezky umí hlavní hrdinové vystupovat navenek, když zpronevěří peníze sirotkům a vdovám. Vysmívají se zákonům tohoto světa, protože mají moc stát nad nimi.

Zničené země, milióny mrtvých ve jménu svobody a demokracie nebo boje proti komunismu, vypálená města, zničené ekosystémy, hromady lží, absolutní beztrestnost - pokud jsou Spojené státy naše novodobé božstvo, pak markýz de Sade byl jejich prorokem.

Čtěte jeho dílo a snažte se pochopit, před čím vás varoval.

2 25.12.2017

Závratné nadšení pro béčkovou fantasy? Přitom vyvolává tolik otázek!
Jak se některým českým autorům daří, že jejich díla v mateřském jazyce znějí jako špatné překlady z angličiny? Proč autor, který používá slovo manuskript pro rukopis, se nebojí mísit češtinu z dob dávno minulých s češtinou až příliš moderní? Proč si ten chlap sakra myslí, že ninjové by neměli nic lepšího na práci, než se navzájem vybíjet? Jedna mrtvola sem, jedna mrtvola tam, dlouhé roky výcviku v háji. Lidé jako lehce nahraditelné lidské zdroje? Kde na to ten chlap chodí? Nechejme morálku stranou (čtenář zkažený aglosaskou literaturou tomu stejně nebude rozumět), ale vysvětlete mi, proč by se kdokoliv rozumný měl zbavovat svých kolegů či sluhů jako na běžícím páse...
"Paní vedoucí, tamhle Zdena si dovolila odskočit od pokladny na záchod, tak jsem ji picla! Jo, a včera mi povídali, že popravili celou konstrukční kancelář, protože nestihli dodat projekt včas." Za plotem čeká dost odborníků, patřičně vyškolených a uvědomělých!
Když už i moderní manažeři pochopili, jaká to je blbost, proč by k podobnému poznání neměl dospět i démonický bratranec jakéhosi císaře? Nota bene, jestliže ho autor vybavil alespoň rozhledem průměrného personalisty. Už Xenofónův Kýros tomuhle rozuměl, takže ani ve fantasy světě by nemělo jít o anachronismus.

2 17.12.2017

Zábavné, povrchní, ale nápadité. Jako vše od Greena.

Taková perlička
Obyčejně si nevšímám drobných mezer v logice, ale pokud těm superšpiónům nejdou mobily, možná je mohlo napadnout poslat zprávu po internetu, když jim fungoval. Nehledě k tomu, že v dalším díle se Eddie spojil s Ethel kdesi v amazonském pralese.
Zkrátka, Green si výchozí podmínky pro každou situaci ohýbá, jak právě potřebuje.

2 08.10.2017

Kultivované letem-světem vídeňským polosvětem.

Pokud jde o zvolenou formu, nemám autorce co vytknout. Představuji si ji jako vzdělanou dámu, která se tajně chichotá, když se myslí, že přináší tabu svým stejně mile naivním čtenářům.

Kdyby stejná knížka vyšla o sto let dříve, vzbudila by senzaci. Dnešní lidé, zkažení do morku kostí, nemohou téma ocenit, protože se jim ho dostalo po sloních dávkách, takže jsou vůči fajnovým sprosťárnám imunní.

Proto nezbývá zaostalým krasoduchům mého druhu ho zde vychválit, aby nedejbože nezapadlo v konkurenci připitomělých autorů a autorek, kteří sice neumějí psát (a obávám se, že ani myslet) zato ale lámou rekordy v hodnoceních zdejšího portálu.

Abych pravdu řekl, rakouský (nebo i český) přístup k erotice v mé maličkosti vzbuzoval vždycky jen odpor. Neumím ho nezvat jinak než "prušáckým", ať už to znamená cokoliv.

Schází mu francouzská lehkost, dovolte mi slovo "esprit" (byť netuším, co znamená). Vídeňská erotika je jako obrázek nehezké ženy, vedle které stojí muž v uniformě. Oba dva s výrazem, který říká: "Půjdeme do toho nebo ne?" Ona jako by přemítala, že ji čeká kupa prádla a on že musí ještě buzerovat brance na cvičáku.

Když už o tom mluvíme, anglická erotika je odtažitá, jaksi asexuální. Ale nevyvolává odpor. Něco ve stylu: "Tak co, milá lady? Sex nebo bridge?"

Pokud stále nechápete, kam mířím, pak vězte, že obcovat s paní Annou Ehrlich ve vás nevyvolá přízemní (pěkné slovo je karnální) choutky, ale pouze vlažný zájem o historii Vídně.

Kdybyste se jí snad chystali sáhnout pod sukně, podívá se na vás lorňonem a pronese: "Fidonc!" - či jak to říkávala kněžna v Rumcajsovi.

1 27.04.2024

Ha, někdo by měl už namyšleným anglánům vysvětlit, že se ten jejich Čejskpír přeceňuje, takže se nebudete zlobit, když to udělám já, slovem prostým, v jazyku slovanském a břitkém jako čepel, ehm, průmyslového nože.

Anžto jsem pokročilým věkem docela zblbnul, rozhodl jsem se, že v místní knihovně vyplením oddělení divadelních her a budu číst jednu za druhou, abych nemusel louskat produkty naší doby, jelikož mé ústrojí je delikátní a má střeva nepotřebují, abych jejich obsah vyplouval předem i zadem jakožto následkem mizerné četby.

Schopenhauer napsal, že je třeba číst dobré, nikoliv nové. Staří Římané mumlali multum, non multa a moje maličkost skromně dodává: Shakespeare sucks!

Kromě toho, že umím anglicky, měli byste pochopit, že chudák William je v tom nevinně, i když nepochybuji, že by se mu zamlouvalo, kdyby tušil, jakého boha z něho budoucí generace udělají.

U nás totéž provedli mnoha autorům, z nichž jako memento dementi vyčnívá jistá Božka Němcová se svou babkou, takto postrachem žáků školou povinných.

Ale zpátky k Vildovi, starému žvanilovi. Tomu chlapovi by prospěl editor, který by ho vzal pod ramenem a vlídně mu vysvětlil, že méně je více. Navíc celý ten happy end působil nepřirozeně. Budiž, dvojice B+B ať se klidně spáří a užívají si ostrovtipu, ale ať se na mne nikdo nezlobí, proč Claudius a Hera dohromady?

Možná mi něco uniká z mravů středověké Anglie či Itálie, ale kdyby Claudiovi někdo zakroutil krkem a Hera plivla na jeho hrob, byla by hrdinkou více podle mého gusta.

Copak ta holka neměla žádnou hrdost? Nebo Shakespeare alespoň trochu smyslu pro vyvážené drama?

Jak sami vidíte, když i naprostý laik jako já dokáže dramatické škobrtání, co teprve erudovaná literární kritika? Skutečnost, že tak nečiní, přičítám anglánské propagandě.

A propos, mělo jít o komedii, ano? Uznávám, že neúprosní strážci pořádku něco humoru prokázali, ale na stranu druhou, Karel May, kterého snad inspirovali, dokázal se svým Hobble Frankem totéž, a přesto ho nikdo nepovažuje za génia tisíciletí.

Aby mne nikdo nenařkl, že nenávidím všechno anglosaské či divadelní, chci přiznat, že jsem Mnoho povyku pro nic četl druhý den po tom, co jsem přelouskal Sofoklova Oidipa na Kolónu a Shawova Záletníka Leonarda. Obé se mi zamlouvalo víc. Tu druhou hru wikipedia označuje za nepříliš zdařilou. Schopenhauer by k tomu něco ostře podotknul a já bych s ním souhlasil.

V tom světle jsou i tři hvězdy pro naši superstar příliš!

1 14.12.2023

Celá ta věc na mne působí jako špatný vtip - nebo možná pokus, jak pošpinit čínskou civilizaci. Že by počin nějaké neziskovky?

Představte si doslovné překlady čínských rčení, které vám nebudou dávat smysl.

Máte?

A teď jich naplácejte neurekom do jedné malé knížečky, kterou zabalíte do imitace kůže.

Máte?

Nyní koupíte či půjčíte si knihu, ve které doufáte, že budete obcovat s moudrostí starých Číňanů, abyste s úžasem zjistili, že to byli absolutní blbci.

"Pro lidi znamená tvář co kůra pro stromy."

Aby bylo jasno, v mnoha (ne však ve všech) případech si bystřejší čtenář domyslí, oč jde.

Často jde o moudrosti, které známe v jiných variantách jako "šaty dělají člověka".

Problém ovšem nastane, kdy se pokusíte lidovou moudrost přeložit do cizího jazyka. Jsem si jistý, že i vy jste někdy narazili na lidovou pranostiku, která vám nedávala smysl, byť je čeština vaší rodnou řečí.

A tady máte svůj problém v kostce. Nejenže někdo sesbíral a přeložil takové výkřiky do tmy, ale měl tu drzost ji předložit německým čtenářům bez komentáře. Pravděpodobně aby si ušetřil práci.

Potom někdo, zvrácený až na půdu, takový překlad vzal a přeložil ho stejně blbě do češtiny.

Pokud mi alespoň trochu věříte, dejte na má slova, když tvrdím, že Číňané nejsou idioti. To ovšem nelze říct o těch, co stojí za Zrnky čínské moudrosti.

1 21.10.2023

Kdysi bych literární jednohubku, jako je tato, pohrdavě vrátil do poličky. Ovšem, nouze naučila Dalibora housti. Dlouhých eposů je habakuk, ale jedinou chvályhodnou ctností jejich autorů zůstává píle.

Amélie Nothomb leží na opačné straně spektra. Výjimečný talent promarněný v prázdnotě existence. I když procestovala celý svět, přijde mi, že středobodem vesmíru zůstala ona sama.

Zatímco jiní zjišťují s postupujícím věkem, jak nepatrní jsou proti světu, Amélie žádný takový objev neučinila. Naštěstí umí skončit dříve, než začne čtenáře nudit.

Maně se mi vybavuje Murakami a jeho Bezbarvý Cukuru Tazaki. I když bych kdykoliv dal přednost Amélii a jejímu ztvárnění Japonska, nemůžu neuznat, že Murakamiho díla nechávají na jazyku pachuť, kdežto Amélie vklouzne a zmizí.

Svým způsobem je Amélia něco jako gejša. Navýsost kultivovaná a vzdělaná společnice, která vás zabaví na večer a ráno na ni zapomenete. Žádné vulgární tělesné požitky. Naopak, místy na vás vykoukne řada předsudků, které byste u mladé literátky nečekali.

Scéna v lázních na ostrově Sado je toho důkazem. Božský markýz by se divil, v jaké souvislosti si na něho Amélie vzpomněla. I když Belgičanka, přišlo mi, že Nietzscheho německý práskající styl ji vyhovuje více než de Sadeova pochmurná syrovost. Nakonec, sama se nazývá Zarathustrou, ať už tím myslí cokoliv.

Kdybych měl cokoliv Amélii vytknout, pak nic. Kdyby bylo více takových jako ona, obvinil bych ji z mělké pomíjívosti. Ale protože knihovny plní pilní hlupáci, rád se spokojím s povrchní křehkou vílou.

Leč zatřepte prsty a víla je v prachu!

*********

À propos, pokud hledáte podobný styl, včetně sebestředné idealizace sebe a celé země, doporučuji Watching the English od Katky Foxové. Dozvíte se zde, proč jsou Angličané nejzdvořilejší národ na světě, snad až po Japoncích.

Zde podáno ich-formou, která by v seriózní antropologické publikaci zaznít neměla, ale celou tu snůšku činí podstatně snesitelnější a čtivější.

Inu, ne nadarmo se jim nadává do perfidního Albionu.

1 13.09.2023

Nebudu se zdržovat. Jestliže máte rádi Egypťana Sinuheta, pak Stín Persepole je přímo pro vás. Nevím, proč má tak málo hodnocení, ale ve svém věku už necítím podiv nad sebevětší hloupostí lidskou, takže berte prosím málo čtenářů jako úlitbu moudrosti, neboť jen hlupáků je mnoho.

1 10.06.2023