hanocri
komentáře u knih
1984
George Orwell (p)
Nadčasové dílo, i když možná teorie Velkého bratra se zdá být překonanou (např. na internetu koneckonců udáváme sami sebe neustále, bez Velkého bratra). Depresivní a pravdivá sonda do hlubin lidské duše (třeba výslech Winstona a Julie). Zásadní kniha.
Stalker
Arkadij Strugackij
Zásadní dílo Arkadije a Borise Strugackých. Musel jsem ji přečíst několikrát, abych se dostal více pod kůži myšlenkám, které bratři Strugačtí do Stalkera zakomponovali.
Cesta
Cormac McCarthy
Melancholická, depresivní, ale zároveň nádherná kniha o dojemné lásce mezi synem a otcem. Ještě dlouho jsem ji měl v hlavě a doporučuju se podívat taky na film, který se podle mě dobře držel ducha knihy.
Jak zkoumat politiku
Petr Drulák
Jedna z nejlepších knih u nás k metodologii sociálních věd. I když je zaměřena především na mezinárodní vztahy a politologii, lze metodologii, které autoři popisují, použít i na jiné sociálněvědní obory.
Čtenář má možnost dozvědět se o jednopřípadových studích, komparativních případových studiích, diskursivní analýze, analýze metafor, etnografii, biografii atd. Vzhledem k tomu, že formát knihy nedovoluje rozebírat jednotlivé přístupy do detailu, jedná se spíše o úvody do daných problematik. Příspěvky jsou napsány zpravidla srozumitelně a především doporučená četba na konci každé kapitoly je velmi užitečným rozcestníkem.
Stroj času
Herbert George Wells
Když jsem se do Stroje času, mé první knihy od Wellse, před mnoha lety pouštěl, myslel jsem, jak bude svými myšlenkami zastaralý. Nemohl jsem se více mýlit. Nadčasové dílo o neúprosné moci času, o relativitě toho, co se nám může zdát věčné, o "finálních" sociálních konsekvencích lidského pokroku a tak dále. Mimochodem údajně jako první zmínil čas jako samostatný rozměr.
Středověk v nás
Martin Nodl
Dal jsem Nodlově publikaci 4/5 kvůli tomu, že jsem ji zatím nedočetl, tak nechci být příliš hrrr s absolutním verdiktem :) Navíc nejsem medievalista, takže se neodvažuji hodnotit po odborné stránce.
Nicméně Nodl píše čtivě (podle mě mnohem čtivěji než Le Goff nebo Bloch; tam to ale může být na druhou stranu zapříčiněno překladem, který určitě není snadný) a vyvrací některé mýty, které o středověku u nás pravděpodobně panují (např. že rodičovská láska k dětem nebyla tak silná jako dnes).
I když někoho zrovna středověk nepřitahuje, myslím, že Nodlova kniha má jakýsi univerzální půvab a dokáže v člověku zažehnout jiskru zvídavosti.
Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
Harariho knihu jsem objevil náhodou a ze zvědavosti jsem si ji koupil. Hned jsem se do ní začetl a nepustil, protože jsem nečekal, že někdo může napsat o vývoji lidstva tak komplexně, uceleně a zároveň poutavě. Jibro napsal skvělý komentář, se kterým zcela souhlasím.
Já, robot
Isaac Asimov
Ze sci-fi knih, které jsem přečetl, je tato pro mě stěžejní. Asimova nelze jinak obdivovat.
Žízeň po životě
Irving Stone (p)
Na tuhle knihu nikdy nezapomenu. Četl jsem, když mi bylo asi 20. Do té doby se mi Van Goghova díla líbila, jenomže teprve až když jsem se pustil do Stoneova veledíla, začal jsem Goghovo umění zbožňovat. Pochopil jsem, co se za jeho obrazy skrývá, jak citlivou, melancholickou a lyrickou povahu Gogh měl, že k umění ho vedla nešťastná láska. Nádherná kniha, nádherný zážitek.
P.S. Nesouhlasím s Orchid, co vím, Stone životopis založil na letité a obsáhlé korespondenci Vincenta s bratrem Theem, jak je z knihy samotné zřejmé, a o další prameny. Určitě je kniha přizpůsobena i Stoneově interpretaci (jak je to ostatně u jakéhokoliv životopisu), ale myslím, že se jedná o věrohodné zpracování Goghova života.
Na dně v Paříži a Londýně
George Orwell (p)
Když jsem si to přečetl (a že se ta kniha díky tomu, jak je čtivá) četla sama, začal jsem si Orwella jako autora o to více vážit. Zároveň se jedná o fantastickou výpověď doby a tehdejším fungování nejnižších pater společnosti.
Superman: Rudá hvězda
Mark Millar
Mé hodnocení je bezpochyby ovlivněno tím, že se jedná o první komiks, který jsem v dospělosti přečetl (Pifa, Kačera Donalda a další skvosty z dětství ani nepočítám :-)). Nicméně Millar velmi příjemně překvapil alternativním pohledem na příběh Supermana. Jak říká popisek - namísto USA vyrůstal Superman v SSSR. Millar, pokud si dobře vzpomínám, ze Supermana vytvořil sice dobrosmýšlejícího, ale v podstatě autoritářského hrdinu, jehož autoritářský charakter spočívá v tom, že se snaží všem pomáhat do té míry, až jsou lidé svým způsobem nesvobodní. Supermanovy schopnosti se s pobytem na planetě Zemi umocňují, až se z něj nakonec stane bytost, která se stává omnipotentní, všudypřítomnou, nesmrtelnou, milosrdnou jen ne vševědoucí (i když Supermanův intelekt je samozřejmě mnohem větší než u běžných smrtelníků).
Komiksům příliš neholduji pro jejich perpetualitu, tj. preferuji uzavřené příběhy (v komiksové podobě tedy grafické novely), což v Millarův počin je.
Příštích sto let
George Friedman
Poměrně střízlivá geopolitická prognóza světového vývoje.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Kniha, po které jsem zůstal v šoku a ukázala nejtemnější zákoutí lidské povahy. Člověk, který dokáže být pozorným otcem, je zároveň chladnokrevným masovým vrahem. Cynické, depresivní. Povinná četba, protože s tím, jak umírají poslední pamětníci války, se pomalu vytratí i naše paměť na masový teror (a to nemyslím jen otázku vyhlazovacích táborů, ale třeba i hladomory na Ukrajině atd.). Musíme tyto nejhorší okamžiky lidstva udržovat naživu, abychom je nemuseli opět zažít.
Ekonomix: Jak funguje (a nefunguje) ekonomika
Michael Goodwin
Čtivě, vtipně a podle mě výstižně vysvětleny principy ekonomie. Zatím jsem neobjevil publikaci, která by podobně přístupně vysvětlovala obor, okolo kterého panuje tolik mýtů.
Z dějin české každodennosti: život v 19. století
Milena Lenderová
Dle mého unikátní publikace. Upřímně mě vždy více zajímaly dějiny jiných zemí než českých. Kniha, kterou napsala Lenderová a kol. ve mně ale vzbudila větší zájem o naší historii. Dozvíte se zde téměř o každém aspektu české každodennosti - hygiena, svátky, svatby, rodinný život, smrt, umírání atd. atd. Prostě skvělé.
Tulák po hvězdách
Jack London
Má zatím první a poslední kniha od Londona (ale lačním po dalších). Četl jsem dávněji. Pamatuji si, že mi asi takových sto stránek trvalo, než jsem se začetl, ale pak to byla jízda. Tulák je působivá a dojemná kniha, klenot, jak někdo zmínil, o smyslu lidského života, kterou jsem měl ještě dlouho v hlavě po tom, co jsem ji dočetl.
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
Barbara Demick
Novinářka Barbara Demick napsala působivou knihu o životě "obyčejných" lidí v Severní Koreji. Byla to první kniha, kterou jsem o této zemi přečetl a stále patří k těm nejlepším. Obzvláště pro moji generaci, která vyrůstala již v demokratickém režimu s tržním hospodářství, je svět, který Demicková popsala neobyčejně živě a vnímavě, nepředstavitelný. I když to zní jako klišé, je důležité podobným knihám věnovat pozornost.
Svobodná a divoká 90. léta
Dušan Radovanovič
Vzhledem k tomu, že o žádné jiné, obdobné publikaci nevím, tak hodnotím jako perfektní. Dle mého většina fenoménů a událostí 90. let je skvěle shrnuta v krátkých a poutavých výstřižcích. Jak autoři poznamenávají, jsou 90. léta v literatuře opomíjena, bohužel – pro historiky je moc brzo je zkoumat kvůli malému časovému odstupu, a pro žurnalisty je téma už příliš staré. Takže cítíte-li nostalgii po té jedinečné dekádě, snad nic lepšího vzít do ruky nemůžete.
Země Indiánů
Jason Aaron
Skvělý komiks, ale jeden z důvodů, proč mu nedávám plné hodnocení a který chci zmínit i zde ostatním je překlad.
Nevím, jestli je to chyba překladatele, korektora nebo jak to je, každopádně nemám rád míchání spisovného a nespisovného jazyka, když postavy jasně mluví nespisovně.
Když nějaká postava řekne "Kurva jsi úplně vypatlanej" (pardon za výrazy), tak to na mě nepůsobí moc věrohodně a představoval bych si místo "jsi" "seš" apod. Autor překladu je v tomto ohledu dost nekoherentní.
Další věc, která se mi příliš nelíbila, bylo občas otrocké překládání frází. Například: "Promiň za mou francouzštinu" (tj. pardon my French) se v češtině neříká. Takovýchto příkladů je bohužel napříč všemi svazky mnoho a je to škoda, protože to ruší pohroužení do děje.
Vím, že překlad není lehká práce, ale v tomho případě se mi to zdá jako spíše lajdácké chyby. Bohužel :(
Superman: Co se stalo s Mužem zítřka?
Alan Moore
Bohužel jedno ze slabších děl Alana Moora. Nejsem znalec supermanovských komiksů, ale údajně tento zakončuje jednu éru Supermana. Nevím, na kolik byl Moore nucen držet se daného schématu a nakolik měl tvůrčí svobodu, ale z mého pohledu je komiks poměrně nudný, předvídatelný a chybí mu jiskra, jakou například předvedl ve Watchmenech, které napsal ve stejné době.
