hanak_v_exilu komentáře u knih

Sám se dívím, že jsem od Lukjaněnka zatím četl jen Lorda z planety Země. Jeho styl mi sedí téměř perfektně, a nápady kterými ve svých knihách plýtvá, by jinému autorovi stačily na celou kariéru. Nanečisto je krásnou ukázkou jeho talentu. Už samotný motiv je výborný a mohl by sloužit jako zápletka skvělého paranoidního thrilleru, nebo temného psychologického románu. No a zbytek, ten je ještě bohatší a slibnější. Jako bonus jsou v knize roztroušené různé trefné postřehy a poznámky. Nejvíc mě zaujal spisovatel sci-fi, který rozebral tvorbu svých kolegů. Na něco takového musíte být nejen slušný analytik, ale nejspíš za tím stojí i dlouhé roky četby. Jen ten nedomrlý závěr mě trochu zamrzel.

2 07.12.2017

Sám se dívím, že jsem od Lukjaněnka zatím četl jen Lorda z planety Země. Jeho styl mi sedí téměř perfektně, a nápady kterými ve svých knihách plýtvá, by jinému autorovi stačily na celou kariéru. Nanečisto je krásnou ukázkou jeho talentu. Už samotný motiv je výborný a mohl by sloužit jako zápletka skvělého paranoidního thrilleru. A nebo temného psychologického románu. No a zbytek, ten je ještě bohatší a slibnější. Jako bonus jsou v knize roztroušené různé trefné postřehy a poznámky. Nejvíc mě zaujal spisovatel sci-fi, který rozebral tvorbu svých kolegů. Na něco takového musíte být nejen slušný analytik, ale nejspíš za tím stojí i dlouhé roky četby.

5 28.11.2017

V době kdy Karel Marx psal svůj Manifest komunistické strany, vypadala budoucnost dělníků vcelku jasně. Buď skončí kapitalismus, nebo stále rostoucí bída a bezvýchodná situace dožene dělníky ke vzpouře. Politické špičky se zachovaly racionálně. Kapitalismus se přizpůsobil a přežil. Převzal spoustu z původně nepřijatelných požadavků dělnického hnutí. Zdravotní a sociální pojištění, dovolená, důchody, zákaz dětské práce, výpovědní lhůta, právo na odbory. Aneb jak kdysi řekl Václav Cílek "Není alternativa k systému, jehož podstatou je alternativa." Manifest komunistické strany je, jakkoliv už dávno zastaral, stále zajímavá literatura. Minimálně jako výpověď o situaci, kterou by nikdo z nás nechtěl zažít. Á propos, ti kdo nevěří, že by se kapitalismus mohl zhroutit kvůli stoupající bídě, deziluzi a pocitu bezvýchodnosti, ať si připomenou proč se zhroutil socialismus.

8 20.11.2017

Pětihvězdičkové hodnocení ani házení do odpadu neodpovídá realitě. Výkřiky nenávisti, označování spokojených čtenářů za primitvy, odsuzující moralizování, či naopak přehnaně pochvalné komentáře na adresu autora nejsou na místě. A srovnání s Hitlerovým pamfletem je úplně mešuge. Tahle kniha je stravitelně přepsaný politický program hnutí ANO. Nic více, nic méně. Když ji srovnám s oficiálním politickým programem Babišovy strany, má jednu nevýhodu - je podstatně delší, a jednu výhodu - je podstatně čtivější. Jedno se dá tvrdit téměř s jistotou. Vytvořit ji byl dobrý nápad a jen jen škoda, že se ostatní politické strany neinspirovaly. Mohly by své nesrozumitelné a většinou nečtené programy přiblížit voličům. Hvězdičkové hodnocení odpovídá formě, ne obsahu. Styl autora mi příliš nesedl. Ocenil bych kdyby šel víc k věci a odpustil si barvité popisy a podobenství.

15 15.11.2017

Zmatené, protahované, neukotvené. První díl ságy mě rozhodně nenadchnul. Proto není překvapivé, že až na pár silných scén a opravdu výbornou první větu knížky, se mi po pár dnech vykouřil z hlavy. Nedá se říct že by si to úplně zasloužil. Roland a Muž v černém jsou zajímavé postavy, a Svět kterým putují, je do jisté míry uchvacující. Jen kdyby byl jejich příběh čtivější a dával alespoň trošku smysl.

3 26.10.2017

Teď to nemyslím neuctivě, když napíšu že je tahle kniha moje oblíbené záchodové čtení. Je chytlavá, napínavá a historicky vyčerpávající. Bohužel občas její čtení vyčerpává i mě. V textu se to hemží čísly jednotek, jmény malých vesniček a stovkami výpovědí řadových vojáků. Údajů je zkrátka až příliš a ani mapa při ruce moc nepomáhá. Ovšem když naslepo otevřu libovolnou stránku, tak se vždycky s chutí začtu. A je téměř jedno, že se mi pasáž za chvíli vykouří z hlavy. Jen mi vadí glorifikace německých sil. Je pravda že od autora se to dá čekat, ovšem fandit Wehrmachtu se mi lidsky příčí.

Na Hvězdné války je tam podezřele málo války. Nabízí se srování s vynikající trilogií Thrawn, ale až na některé postavy spolu knihy moc společného nemají. Přízrak minulosti je méně o bitvách a strategii, a více o manipulování, machinacích a politikaření. Bohužel i přestože je příběh napínavý a čtivý, Timothy Zahn mu nevtiskl onu atmosféru osudovosti, díky níž se jeho knihy téměř přiblížily filmům.

1 20.10.2017

Už dlouho jsem nečetl něco, v čem by byly tak odporné postavy. Sympatický mi nebyl nikdo. A většina sebevrahů mě přímo iritovala. Určitě je to jeden z důvodu, proč mě knížka nevzal zdaleka tolik, jak asi autorská dvojice zamýšlela. A druhý důvod je přílišná překombinovanost děje. Časem jsem z těch hromadících se náhod přestal kroutit hlavou a přemýšlení nad zápletkou jsem vzdal. Je to škoda, protože atmosféra je správně temná a rozuzlení není dopředu odhadnutelné, což je v kriminálkách vždycky plus.

1 19.10.2017

Před přísnější kritikou by kniha nejspíš neobstála. Některé méně důležité události sotva zmiňuje, ty důležité přibližuje jen povrchně. Na žádné hlubší zkoumání není ani prostor. Všechny své nedostatky ovšem vynahrazuje ohromnou čtivostí. Často se mi stalo že jsem náhodně nalistoval stránku, a než jsem se odtrhl, přečetl jsem tři kapitoly. Lidem kteří se orientují v dějinách Druhé světové války asi moc nedá. Těm ostatním bude stačit, nebo jim poslouží jako velice slušný úvod do problematiky.

1 06.10.2017

První, eseistická část je podnětná a zajímavá. Na beletrii ovšem až příliš filosofická a roztěkaná. Druhá část se dá charakterizovat jako dystopie pro levicové intelektuály. Což je sice téměř každá dystopie, ale málokdy je to tak očividné, jako tady. Anthony Burgess tvrdí, že 1984 je sice určeno pro dělníky, ale je ceněno intelektuály. S tím se dá souhlasit. Ovšem Orwellovu knihu si může otevřít každý kdo na ni má žaludek, a její drtivost na něho dopadne silou cihly hozené mu na hlavu. Čtení 1985 se pak podobná dlouhému temnému tunelu, kterým pomalu projíždí vlak. Když z něj vyjede, cestující chvíli zmateně mžourají do světla, a pak na zážitek zapomenou. Čímž chci říci, že kniha je zdlouhavá, lehce nepřehledná, a i kvůli chaotickému ději a nepravděpodobným postavám jsem si z ní nic moc nevzal.

3 06.10.2017

Tahle série - jestli to je série, se zlepšuje každým dalším dílem. K tomu třetímu mám jen několik připomenutí. Pointa mohla být rafinovanější, nebo alespoň údernější. A kdyby autor některý z kontaktů s Q nechal bez vysvětlení, taky by se tolik nestalo. Snaha naroubovat tucet rozdílných epizod do jednoho scénáře působí občas trochu křečovitě. A jak už jsem říkal dříve, nedomrlá pointa tomu taky nepomáhá.

2 05.10.2017

Důstojné pokračování vynikajícího prvního dílu. Leoš Kyša nepíše žádné tlustopisy, takže i s relativně jednoduchým dějem má kniha spád. Na hluchá místa nebo vedlejší zápletky není čas. O to víc oceňuji, že si autor našel prostor na přiblížení reálií svého vesmíru. A další plus dávám za princip fungování Alláhova hněvu. O něčem podobném jsem ve sci-fi knížkách tuším ještě nečetl. A to jich mám za sebou několik stovek.

5 04.10.2017

Zdá se, že se Nové republice stýská po časech povstalecké Aliance, a ochotně sklouzává do beznadějných a zoufalých bojů proti mocnějšímu nepříteli. Třetí díl charakterizují stejné klady a stejné zápory, jako jeho dva předchůdce. Thrawn ještě přidal na genialitě a děj je sice nepochybně epický, ovšem někdy trochu nepřehledný. Napětí a čtivosti to ovšem neublížilo.

Komentář k prvnímu dílu bych mohl zkopírovat i k tomu druhému a nemusel bych na něm měnit ani čárku. Snad bych jen dodal, že ve dvojce už mně Thrawnova brilantnost a neomylnost trochu iritovala. Chvílemi se mi zdálo, že snad věští budoucnost, protože z těch několika drobných náznaků si nemohl vývoj událostí nijak odvodit. Timothy Zahn mu měl sebrat 30 bodů IQ - stále by byl hluboko v oblasti geniality, a pohlídat si popis akčních scén. Občas jsem přesně nevěděl, jak si mám probíhající děj představit.

1 23.09.2017

Podle odhadů astronomů existuje v Mléčné dráze zhruba 100 miliard kamenných planet obíhajících okolo stabilních, dlouho žijících hvězd. Zhruba 6 miliard z nich leží u hvězd typu G,K,L, takže mohou být dost daleko aby neměly vázanou rotaci, a zároveň na nich byla možná přítomnost kapalné vody. A z těchto šesti miliard leží cca miliarda v obyvatelné zóně galaxie. Takže prostor pro život tu je, ne že ne. Ovšem co se týče návštěvy mimozemských civilizací na Zemi, tak jsem velice skeptický. Nic z toho co předložil Erich von Däniken ji nepotvrzuje. Koneckonců od roku 1969 jenom samotná archeologie dost pokročila, a jeho vývody se dají vysvětlit - a mnohdy byly vysvětleny, úplně jinak a mnohem přízemněji. Za přečtení kniha určitě stojí. Jako literatura faktu však selhává prakticky ve všem.

4 07.09.2017

Odpor je přece jen lepší kniha než předešlá Smrt v zimě. Postavy konečně působí jako staří známí a i v mezních situacích se chovají tak, jak by od nich člověk vycepovaný seriálem a čtyřmi filmy očekával. Také odboček od hlavní linie je jen minimum a všechny mají opodstatnění. Slouží k seznámení s novými členy posádky, případně vysvětlují nedořešené situace z minulosti. Takže proč jsem nedal lepší hodnocení? Protože si myslím, že J. M. Dillard nepíše nijak dobře. Na začátku rozjela hru all-in, ale ani s nově motivovanými Borgy nevytvořila atmosféru osudovosti. Zápletka je prapodivně nevyvážená směs ultimativní hrozby a dobrodružné výpravy na vlastní pěst. A v jejím podání to vůbec nejde dohromady.

2 30.08.2017

Jestli je tohle vrcholné dílo cyberpunku, tak mě žánr definitivně minul. A nebo mi jen nesedl styl psaní autora. Při čtení jsem si totiž říkal, že kdyby se tohohle námětu chopil Dan Simmons ve vrcholné formě, tak by to byla bomba. Mytologie z pera Neala Stephensona moc smysl nedává a když už jsem se nechal vtáhnout příběhem, tak mě vyrušila nějaká téměř parodická vsuvka. Ani po dočtení nevím, jestli ty mimózní pasáže byly míněné vážně, nebo šlo o specifický smysl pro humor. A propos, byl jsem sám kdo si Metaverzum představoval v grafice ze starého TRONa?

1 27.08.2017

Na konci devadesátých let stála tato kniha a Konec dějin Francise Fukuyamy v názorové opozici. V době publikování se zdálo, že pravdu má Fukuyama. 9.11.2001 se svět změnil a liberální demokracie získala mocného nepřítele. Huntington náhle působil jako vizionář, naopak bájný konec dějin se odložil na neurčito. Přiznám se, že tehdy na mě víc zapůsobila idea zápasu různých civilizačních okruhů. Ovšem jakkoliv se zdá, že ji praxe posledních patnácti let potvrzuje, moje dřívější nadšení z Huntingtonových myšlenek se postupně vytratilo. Pravdu mají nejspíše částečně oba, svým vlastním způsobem. Fukuyama ve filosofické rovině, Huntington v zahraničně-politické. Za přečtení každopádně stojí obě knihy. Pokud ovšem budete mít čas jen na jednu, přečtěte si tuhle.

8 22.08.2017

Na konci devadesátých let stála tato kniha a Střet civilizací Samuela Huntingtona v názorové opozici. V době publikování se zdálo, že pravdu má Fukuyama. 9.11.2001 se svět změnil a liberální demokracie získala mocného nepřítele. Huntington náhle působil jako vizionář, naopak bájný konec dějin se odložil na neurčito. Přiznám se, že tehdy na mě víc zapůsobila idea zápasu různých civilizačních okruhů. Ovšem jakkoliv se zdá, že ji praxe posledních patnácti let potvrzuje, moje dřívější nadšení z Huntingtonových myšlenek se postupně vytratilo. Pravdu mají nejspíše částečně oba, svým vlastním způsobem. Fukuyama ve filosofické rovině, Huntington v zahraničně-politické. Za přečtení každopádně stojí obě knihy. Pokud ovšem budete mít čas jen na jednu, přečtěte si Střet civilizací.

8 22.08.2017

Občas zalituji, že Disney Studios nenatočilo místo nedomrlé Epizody VII radši tohle. Třeba tenhle týden už jsem litoval třikrát a to je teprve pondělí. Není to jen kvůli rozpačitému dojmu z The Force Awakens. Stejný pocit, totiž že bych si přál Dědice Impéria vidět na stříbrném plátně, jsem měl už kdysi dávno po prvním přečtení. Timothy Zahn vymyslel nádherně čtivý příběh, kterému nechybí téměř nic. Je tu epické dobrodružství, napínavé situace, geniální zloduch i protivník z donucení. A především je tu uvěřitelný svět s postavami, jejichž chování dává smysl. Tím se scénář Abramsova filmu pochlubit nemůže. Zápletka by se ovšem musela trochu přepsat. Jak trefně podotkl Eridan, vysvětlující pasáže zpomalují děj a snižují napětí. Až na tohle nemá první díl trilogie žádnou chybu.

8 14.08.2017