HaHa11 komentáře u knih

Do čtení jsem se pustila brzy po Trhlině (skvělá!), a tudíž jsem očekávala potvrzení kvality. Byla jsem zklamána - mysteriózní možnání až k nevíře, místy určitě nechutné, bála jsem se tak do dvou třetin - a pak už jsem přeskakovala. Závěr?! Trochu zoufale neočekávaný. Do dalšího Kariky se nepouštím.

5 17.04.2018

Tak tohle se Bryndzovi vůbec nepovedlo - ploché, bez napětí, a téměř se mi chce říci, že nudné - více v recenzi. Za dvě - a není to rozhodně "chvalitebně"!

3 26.03.2018

Xtá variace na téma Vypočítavá mrcha aneb Kdo chce kam, pomozme mu tam. Neočekávejte žádnou přidanou hodnotu - nenáročné čtení, celkem předvídatelné vyústění vztahů. Přečtěte (nudit se nebudete) .... a zapomeňte. Bylo by to tak na dvě a dvě třetiny hvězdy.
Srovnávat s knihou Talentovaný pan Ripley? Koho to proboha napadlo? Zdejší manipulátorka je malá prohnaná darebačka, Ripley (a především ti filmoví) mají zločinecké charisma.

1 19.03.2018

V rámci žánru (čtení pro paní a dívky) nelze knize tak moc vytknout. Zastoupeny obvyklé lidské typy - manžel záletník, závistivá kamarádka, lstivý soused, slečna svůdná přes mrtvoly jdoucí, uplatněny obvyklé dějové linie - stereotyp bezdětného manželství, dozvuky neradostného dětství, hříchy mládí, které se po letech provalí ..... a další a další. Občas jsem sice musela oko přimhouřit a pár klišé spolknout, ale vlastně mě docela zajímalo, jak ten nezbedník dopadne! Hodnotit nebudu, ale pokud hledáte tento typ literatury, dá se to číst.

1 24.02.2018

Urputný cajdák, jehož cílovou skupinou jsou -náctileté milovnice koní. Nesplňuji zadání, a asi proto jsem nebyla schopná dočíst. Hodnotím jako nejhorší autorčinu knihu.

3 18.02.2018

Tak asi jsem četla něco jiného než ti přede mnou .... Kniha mě bavila tak maximálně do poloviny. Potom to začalo skřípat. Nevěrohodné dialogy (takhle -náctiletí prostě nemluví), postavy se stávaly čím dál tím plošími - nevěřila jsem jim ani nos mezi očima. Neskutečná naivita obětí na straně jedné a učebnicové zlodušství na druhé. A finále? Ať se na mě autorka nezlobí, ale zoufalý otevřený konec vypadá jako důsledek naprostého vyčerpání invence. Co naplat, že jeden z vyšetřovatelů na posledních stránkách knihy prohlašuje, že ví, kdo je vrah - a neřekne, a neřekne!
Mé první setkání s týmem kolem Toma Douglase, a další setkání neplánuji.

2 06.02.2018

Zatím nejslabší ze série s JT. Genealog se tentokráte v doprovodu atraktivní společnice snaží rozluštit tajemství kolem nástupnického práva na anglický trůn. Čtenář s nimi v rozmezí dvou dnů několikrát prolétne známým i neznámým Londýnem tam a zpět, přeskakuje z taxíku do taxíku, řítí se na motorce zacpanými ulicemi, vyhýbá se kulkám (které si stejně nějakou oběť většinou najdou), a prchá a prchá a prchá .... Bystrá genealogova mysl neumdlévá ani v tomto trochu hektickém prostředí (oproti minulým dílů se zdá být množství čokoládiček Hersley's mírně zredukované) a čtenář naiva se těší, až si konečně sedne a dozví se, jak to tehdy všechno bylo. Tak tedy, JT, propříště - zhubni, zlepši fyzičku, a hlavně se tolik neopič po Robertu Langdonovi!

1 25.01.2018

Od Vážky jsem čekala trochu (o dost) více. Nedávno přečtené Černé lekníny u mě aspirují na knihu roku, a proto jsem i do dalšího Bussiho díla vkládala velké naděje. Byla jsem zklamaná - zápletka nadějná, rozjezd obstojný, přibližování dvou časových linií slibné. Ale pak se to nějak prapodivně zkrabatí - podivíni, intrikáni, násilníci, zločinci a vrazi - ze všech stran vstupují do příběhu a snaží se v něm zanechat otisk. Trochu neuvěřiteně působí na konci 90. let dosud neodtajněná záhada, čí krev v sobě zachráněné dítě má (mlžení kolem výsledků testů DNA čtenář nemusí zkousnout). A rozuzlení - musím se pochlubit, ale na stopě jsem byla už v polovině knihy. Konec jak z červené knihovny, a proto za tři, ani o chlup lépe!

"Osmdesátková" detektivka - oproti dnešnímu vyšetřování se na místě činů nehledají DNA, zainteresované osoby nevlastní mobily ani neposílají maily. Trochu nezvyklé - příliš málo historické a přitom už tak vzdálené současnosti. Příběh sám nebyl špatný, ale po daších knihách ze série pátrat nebudu. Plusem byly anglické reálie té doby.

2 28.12.2017

Myron Bolitar se mým favoritem nestane. Je tak třeskutě vtipný, až to není hezké, a má velmi, ale velmi divného nejlepšího kamaráda. Všechny postavy se nějak prapodivně mátoží příběhem, až si jedna z nich nakonec vytáhne kartu s názvem "pachatel". Logické vysvětlení mi bohužel uniklo.

2 20.12.2017

Nenáročné oddychové čtení. Tentokráte si autorka odpustila detektivní zápletku, soustředila se na vztahy, pocity, duševní život svých hrdinů (a především hrdinek) zachycuje jaksi z povzdálí, což je dobře. Čtenář si názor udělá sám.

2 17.12.2017

Očekávala jsem thriller, ale byla to ... dejme tomu, dost velká duchařina. Začátek slibný, zajímavé střídání vypravěček i časových rovin, ale jakmile se tam objevily "druhé dveře", přestávala jsem tomu fandit. Pořád jsem čekala nějaké přijatelné vysvětlení, ale tohle prostě akceptovat nemůžu. Kniha se mi nelíbila, podobné záležitosti "mezi nebem a zemí" nevyhledávám ani náhodou, z mé strany to bylo prostě šlápnutí vedle. A pokud mohu posoudit - podobnou knihou určitě není uváděná Dívka ve vlaku a ani Manželova žena - motiv manželského trojúhelníku není dostatečným důvodem knihy připodobňovat.

4 06.12.2017

Kniha, která nabízí čtenářsky lákavé možné propojení současných vražd dvou žen s dávnou vinou aktérů. Válečná Anglie je zachycena formou vzpomínek jedné z protagonistek příběhu, do děje v současnosti vstupuje další zhruba desítka postav. Jestli je ono provinění natolik fatální, aby na mnoho desetiletí formovalo veškeré činy zúčastněných, nechám na posouzení čtenáři. Ten ostatně bude mít hodně příležitostí přemýšlet o všem nedopovězeném. Kdo spáchal druhou vraždu? Proč je Dave takový looser, co temného ho potkalo v minulosti? Setkáme se ještě s horlivou a o kariéru tak se snažící inspektorkou (a najdeme v některém dalším příběhu dovětek)? Kniha, která v prvních dvou třetinách slibovala více, než nabídlo především zhruba sto závěrečných stran. Jako by současní autoři neuměli příběh uzavřít jinak, než kolotočem akčních scén a krkolomných zvratů, kdy se čtenář pomalu musí obávat, aby ten černý petr nevyšel nakonec na něj!

6 18.11.2017

Dávám tři hvězdičky, ale celou půlku jsem přidala. Manželova žena byla tak nějak moc předvídatelná - koho tím autorka myslela, bylo jasné zhruba od druhé kapitoly, a potom už jenom čtenář čekal, kdy a jak vztah vznikne. A že má máslo na hlavě i podváděná, to bylo napsáno nejenom mezi řádky. Vlastně všechny postavy jsou nějak problematické - nevěrníci, lháři, vyděrači, vrazi, manipulátoři, podivíni až na půdu .... prostě sestava jedna radost! Moc optimistiký pohled na společnost autorka čtenáři nenabídla, i ten konec je takový "nezasloužený" ..... Pokud tohle měly být "boží mlýny", tak potom se trochu vychýlily ze své osy.

3 15.11.2017

Kepler prostě není můj šálek kávy - zkusila jsem to zlomit jeho asi nejvychvalovanější knihou, ale bohužel. Začátek jsem ještě celkem dala, ale po cca stu stránkách mě začal příběh nudit. Příliš mnoho podivných postav, podivně konajících a smýšlejících. Nesedí mi autorův styl - příliš úsečný, strohý. Přiznám se, že jsem vydržela tak do poloviny, a pak jsem dolistovala - dozvěděla jsem se, kdo a proč to dělal, a víc jsem nepotřebovala. Hvězdičky nebudu přidělovat - prostě jsme si s autorem nesedli, tak proč mu kazit reputaci.

Pokud hledáte solidní detektivku, u které nebudete nevěřícně kroutit hlavou, co všechno si autor vůči čtenáři dovolí, zkuste tyto Temné lesy. Čtyři mladí lidé, kteří se o prázdninách před dlouhými dvaceti lety nevrátili z noční výpravy do lesa. Těla dvou z nich se zanedlouho našla, ale co ti druzí dva? Byl to opravdu dobrý nápad vyvolávat duchy minulosti, nebo je lepší na některé otázky odpověď nedostat? Kde jsou hranice toho, co je člověk schopen udělat pro své nejbližší, co jim může odpustit? Na některé otázky odpoví autor, jiné zůstanou na čtenářovi. Každopádně do lesa na houby se budu propříště vydávat pouze s prověřenými osobami.
A mimochodem - pokud vás motiv "ztracených v lesích" zaujal, přečtětě si V lesích od Tany French - tam se budete bát ještě více.

6 14.09.2017

Průměrný detektivní příběh, do kterého se autorka snažila dostat co nejvíce "trendy" prvků. Masový vrah (nějak se s nimi v poslední době roztrhl pytel - namátkou třeba Má ji rád, nemá ji rád od S.J. Bolton, Učedník od Hjorth - Rosenfeldt, Mráz, Kruh, Tma od Miniera ...), doživotně prý bezpečně za mřížemi, přesto uniknuvší a ohrožující hlavní hrdinku. Velké množství morbidních (a opravdu nechutných ) detailů svědčících o zvrácenosti pachatele, které autorka vytrvale servíruje ze všech sil. Červenoknižní linie aneb Proč já hloupá jsem odmítala kdysi kamaráda. A na posledních zhruba padesáti stránkách, kdy už čtenář prozří, eskalace dramatických situací, úniků a honiček. O osud chrabré vyšetřovatelky jsem se neobávala ani na okamžik a jenom jsem si připravovala dostatek kapesníčků pro Velký Happy End. Nastal.
Knize bych nejraději dala dva a půl - bohužel nejde, a proto zaokrouhluji směrem nahoru - ten nápad s kufrem a fotografiemi vůbec nebyl špatný!

6 24.08.2017

Kniha se četla velmi příjemně, ale celou tu dobu jsem měla pocit, že už to tady všechno v podání Kate Morton bylo .... Všechny ty před světem zapomenuté kouty, rodinná tajemství, která si členové vezmou do hrobu. Osudová setkání a vztahové propletence, prolínání časových linii (tady dokonce tři), dávné viny, trest a odpuštění, dozvuky války a možností volby. Závěr snad až příliš uspěchaný a definitivní rozluštění "hlavního" tajemství přišlo dříve, než by si čtenář přál.
Více v recenzi

2 21.08.2017

To tedy byla divná knížka! Pořád jsem si říkala, kam to povede, protože chvílemi to bylo všechno možné, jenom ne detektivka. Anylýza společnosti, příběh jednoho přátelství?! Konec šokující a autorka mě nepřesvědčila, jednání postav jde proti logice vztahů (matka, dítě, přítelkyně, lékař ....). Asi se všichni v těch Karpatech hromadně zbláznili!

1 06.08.2017

Příběh, o kterém má čtenář tendenci trochu pochybovat (že by policejní vyšetřování zmizelých osob bylo tak povrchní ?), nicméně pozornost upoutá a udrží až do posledních stránek (a ty jsou na knize vlastně nejlepší). Ke cti budiž autorce přičteno to, že australskými reáliemi knihu nepřehlcuje - pokud si dobře pamatuji, 0 poskakujících klokanů či jiných endemitů. (Epizodní roli sehrávají pouze dva rozdovádění ledňáčci.) Hlavní hrdinka Sophie mi vlastně lezla dost na nervy - byla až tak nějak moc nechutně všem sympatická, až jsem očekávala, že provede nějakou pořádnou špinavost ....
Příjemné, oddechové čtení. Manželovo tajemství se mi ale líbilo více - souhlasím s kalinkoucz.

3 03.08.2017