gilthix komentáře u knih

Tato kniha je obludná a prohnilá zevnitř. Její hrůzný autor musel být jistě ve spojení s odpornými příšernosmi z planety Yuggoth.

7 05.12.2013

Kvůli téhle \"knize\" (zdůraznění slova kniha, spíše rádobykniha) jsem na nějakou dobu zcela zanevřel na české autory, jednoduše jsem se bál podobné odpornosti a urážky literatury. Nakonec z toho zůstala asi doživotní antivieweghovská averze. Přiznávám, tohle není můj oblíbený žánr, ani můj oblíbený autor, ani oblíbené téma. Jen si říkám, jak to vlastně bylo, než jsem tu -věc- přečetl.

Téhle knize vlastně nic nechybí. Má dokonale konzistentní příběh, pěknou řádku zajímavých postav, hluchá místa prakticky nejsou a tak když jsem si po chvíli zvykl na krkolomné východňácké přepisy jmen, ponořil se jsem se do děje a četl jedním dechem. Nedokážu si moc představit klasičtější snůžku dobrodružství, což ovšem vůbec není na škodu. Akční sekvence příjemně doplňují klidnější části, s popisy to autor nepřehání, ale přitom dokáže vytvořit tu správnou atmosféru.

A nadávky, krev a vnitřnosti, o kterých se tu mluví snad v každém komentáři? Těch jsem tedy čekal podstatně víc, vůbec nevadily.

5 19.06.2013

Skvost (českého) fantasy žánru. Neskutečně poutavě napsaný příběh oblíbeného hrdiny, do kterého se snad nelze nevžít, když jednou začnete číst.

4 16.06.2011

Přes jisté náznaky moudrosti jsem musel nesouhlasit s většinou názorů, skrytých za množstvím metaforických vyjádření a krátkých nesouvislých příběhů. Kdybych měl popsat knihu jedním slovem, řekl bych: zmatená. A to i přes fakt, že nebyla autorem zcela dokončena.

3 10.09.2011

Román s Baklym v hlavní roli příliš nevybočuje z vysokého standartu autora, zapadá do klasického schématu "žambochiády" a vlastně moc nepřekvapí. Na druhou stranu, to od téhle knížky nelze moc čekat, intriky jsou někdy maličko zmatené a pomalejší chápání hlavního hrdiny může brzdit i to čtenářovo. Ale je to Bakly jak ho známe a je to MŽ, tak jak ho máme rádi.

3 18.07.2011

U populárně naučné psychologie je vždy důležité umět výstižně popsat způsob uvažování, ve kterém se čtenář najde. S tím má Carol Dwecková největší problém: většinou, když popisuje nějakou modelovou situaci či příběh, jen těžko se dokážu do postav vcítit. Jednoduše řečeno, příliš často jsem si říkal, že takhle ale lidé ve skutečnosti nemluví a ani se tak nechovají.
Naštěstí je v knize i dost poučných částí, které autorka zvládla a když čtenář přistoupí na její styl, dá se z knihy mnoho naučit. Co je možná ale úplně nejdůležitější disciplína, kterou autorka naopak zvládla, je nastavení základního konceptu knihy. Ten se točí výhradně kolem toho, že z jejího pohledu existují dva základní druhy myšlení - přístupu k problémům, z nichž jeden je výhodnější a lepší. Možná trošku černobílé (nicméně sama dodává, že nikdo není bezvýhradně ani na jedné straně), ale je to to, co si z knihy bude čtenář pamatovat i za rok.
Pokud bych měl v tomto "žánru" doporučit někomu jen jednu knihu, tahle to nebude. Ale to vůbec neznamená, že je špatná. Protože není.

2 24.06.2017

Vzestupná tendence knih I.C. Esslemonta mě těší. Po dosti zmatečných, zbytečně zamlžených a ještě zbytečněji zdlouhavých předchozích knihách zde sází na známé postavy, dějové linky a více navazuje na MKP a její mytologii (lépe řečeno na ty notoricky známé linky). Zároveň si ale dokážu představit Jablko, žezlo, trůn jako první knihu uvádějící nového čtenáře do MKP, což je mezi "Příběhy z Malazské říše" výjimka. Příběh je celkem standardní, ale baví a kvalita psaní je už těžko k rozeznání od samotného Eriksona ve slabších chvílích.

2 01.02.2017

Nevím kde se stala chyba - z předchozích dílů jsem měl dojem, že je Juraj Červeňák mistr vypravěč, ale tohle vážně ne. Je to zdlouhavé, nepřehledné, stále dokola, strašně natahované (myslím, že na poloviční délce by to bylo o hodně lepší) a co mi vadilo nejvíc, absolutně mě nezajímalo, jak to dopadne, v zásadě jsem si to někdy v půlce domyslel a dočítal "abych to teda jako dočetl...". Tak mě napadá, že když ve třetím díle trilogie nemám k hlavnímu hrdinovy žádný vztah, něco bude špatně. Na druhou stranu setting do bohatýrského prostředí je bez chybičky, historicky to působí hodně promakaně - ale je to prostě úplně bezduché a co mě napadlo už u prvního dílu, jako kdyby psané podle příručky.

2 22.08.2015

Tohle je první kniha JV, kterou jsem měl tu čest číst - tu čest setkat se s briliantní a neskutečně originální myslí autora, který v rozsahu povídky dokáže pracovat se světy a kulturami tak cizími, že mi nezbývá než obdivovat každý detail, který nenápadně dokresluje výbornou atmosféru a precizní děj. Tyhle povídky jsou cesta vesmírem a představivostí servírované jako pečlivě upravené mnohachodové menu v exotické restauraci.

2 13.11.2014

Zajímavě napsaná a nepochopitelně (já vím, ty peníze...) rozdělená kniha zapadající tématicky mezi tradiční "kluk-sirotek-hrdina". Na tahle klišé začínám být alergický, ale v tomto konkrétním případě dostává čtenář něco navíc - je to zajímavě psané, postavy (ač opět nepříliš originální) poměrně plastické. Asi nejzajímavější je prostředí, ve kterém hlavní postava vypráví svou minulost. Je to patos, ale čte se dobře.

První kniha, kterou jsem od R. A. Salvatora přečetl, první setkání s Drizztem, nostalgická vzpomínka na hry Icewind Dale a Baldur's Gate. Přehledné, opravdu velmi poutavé, zábavné a perfektně odvyprávěné. Osobitost Drizzta se mi zdá vyjímečně kvalitně popsána a... je to prostě osobnost. Hrdina. Co dodat, další díl už čeká!

2 20.07.2011

Sestupná tendence knih o Jakubovi Vandrovci je neúprosná. Jako kdyby tenhle díl psal jiný autor. Nebo možná spíš jako by Andrzejovi prostě došly nápady - čemuž se vlastně nedivím. Stejné vtipy, ale už nejsou vtipné, stejné postavy, ale už nepřekvapí a ty nové moc nezaujmou, příběh v zásadě zbytečný. To všechno platí o nejdelší - hlavní - povídce v knize. Na začátku je několik kratších, které jsou výrazně lepší.

1 05.01.2017

Možná ne tak strhující jako první díl, ale stejně originální a napínavé. Teď mě teprve autor dostal, teď už musím dočíst zbytek. Jen mi trochu vadí nevyrovnanost, kdy místy je děj perfektně čtivý, jindy tempo upadá (zejména v dějové lince mladého prince).

1 08.09.2016

Další samostatný příběh z prostředí Malazu je výrazně lepší než předchozí Návrat rudé gardy a o maličko slabší, než Noc nožů. Naneštěstí trpí (i když v menší míře) podobným neduhem, jako druhý díl Malazské říše - je dlouhý a nepřehledný a na rozdíl od MKP z něj po dočtení nemám dojem "mistrně propletených dějových linek". Esslemont se zlepšuje, kvalit Stevena Eriksona však bohužel nedosahuje i přes značnou podobnost stylů (za tím ale může stát překlad), ale asi bych byl radši, kdyby zkrátil rozsah a zhustil děj. Každopádně je to velmi propracovaná kniha se zajímavým settingem a několika výtečnými pasážemi, kterou jako fanoušek MKP hodnotím spíše kladně.

1 08.10.2015

Jsem běžec a tahle kniha ukazuje mimo jiné i trošku z pocitů, které mám a nahlíží do životního stylu, kterému se snažím přiblížit. McDougall je velký nadšenec, ale kdo by se mu divil? To já jsem přeci taky...

1 16.04.2013

Výborným způsobem zkloubené historické události s antickou mystikou, jak si jí představujeme z bájí. Na svoje si přijde každý milovník sandálů, dórských sloupů a falang. Dějepisné informace působí věrohodně (tím spíše, že na začátku každé kapitoly je napsán letopočet) a celek působí vyváženě. Sympaťák Parmenión to ale nemá lehké a čtenář společně s ním prožívá vzestupy i poklesy. Překlad skvělé Dany Krejčové samozřejmě nezklamal ani zde. Stojí za přečtení!

1 02.03.2013

Po mírně zmateném a místy slabém začátku první knihy velmi příjemné překvapení. Dvě dějové linky, šikovně se stylově doplňující a na konci propojující, nové i staré postavy a další kolo morálních otázek Cooka/Felčara tvoří velmi zajímavý, ucelený a uhlazený příběh. Tentokrát i pro čtenáře, kteří military fantasy zase tolik neholdují.

1 17.08.2012

Líbilo se mi skvělé vykreslení postav, se kterými se člověk dokáže sžít díky oddělenějším částem věnovaným každé z nich. Krásně potom zapadají do celku a čtenáři se přímo před očima tvoří složitý (ale velmi dobře odvyprávěný a pochopitelný) spletenec událostí a náznaků. Výborná kniha!

1 11.08.2011

Třetí díl trilogie příliš nezapadá do zaběhnutého schématu a točí se jen kolem postav Luka a Mary + několika nových tváří. Spíš než pokračování bych ho bral jako nezávislý román. Čte se poměrně dobře, Zahn umí popsat vše velmi jednoduše a přehledně, čtenář se neztrácí a snad i díky tomu se dá kniha číst rychle. Nenadchne a neurazí, spíš je taková zbytečná.

1 18.07.2011