georgearrow
komentáře u knih
Lucemburská zahrada
Michal Ajvaz
Život jako řeka, jiskřivá a okouzlující, temná a bahnitá zároveň. Prozření a souznění s vesmírem, nepřátelství a chlad kosmu. Láska přinášející záblesk radostí ale též utrpení, kterým je vykoupena. Z rutiny do rutiny, žili jsme jen jedno léto... (?)
Tajný život stromů
Peter Wohlleben
Mnoho lidí považuje autora za šarlatána a šiřitele neověřených tvrzení. Já, i když dost scientistně založen, jsem tam tedy takové věci nečetl. Pouze, když jdu teď kolem stromu a vidím, jak jej někdo náklaďákem oholil na dřevo, tak je mi jej líto. A jsou to ty stromy fakt borci!
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Ubohý plagiát Umberta Eca. Ale: přečetl jsem to za noc ... něco na tom bude :-)
Pán much
William Golding
Zlo v nás. Zlo ve všech kolem nás. Co jej spustí? Zdržují a zadržují nás jen konvence a policejní stanice na rohu ulice? Standfordský vězeňský experiment dává Goldingovi za pravdu... I rok 1933 v Německu. Stačilo by jen pár dní...
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Pět hvězd za poslední větu:
Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni zpět do minulosti.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Kniha, u které jsem řval smíchy a dostával jsem křeče do bránice. A vždy, když se balím na cesty, nezapomenu ... hádejte co? :-) Btw, film stojí za nic.
Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Kolik jich znám, paní Dallowayových ... Vždy,když přeletí letadlo, říkám si, hledí též na oblohu? Zažily krátké letmé dotyky, které v nich probudily něco víc, než jen přemýšlení nad tím, jaké koupí chlebíčky, jakou barvu budou mít jejich nehty ...
Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění
Konrad Paul Liessmann
V současné době čtu knihu od F. Zakarii Obrana liberálního vzdělání. Komplementární čtení. Náš vzdělávací systém si žádá změny, nikoli však k horšímu. Premýšlejte komu a na jak dlouho svěřujete své děti... Vzdělat člověka a obdělat úhor je dost podobné, také musíte orat, sít a vláčet...
Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
Fantastická kniha. Čiré zlo si žádá trestu, jaký však má být? Můžeme si osobovat právo zlomit člověka, ať už jakkoli nízkého a zkaženého? Doporučuji číst anglicky, krásný jazykový experiment.
Jméno růže
Umberto Eco
Fantastická kniha, fantastický film. Dan Brown ubohý plagiátor. Hledání významu dobrodružstvím. Intelektuální lahůdka a thriller zároveň.
Foucaultovo kyvadlo
Umberto Eco
Kniha v současné době nanejvýš přínosná - člověk pod vlivem věcných memů snaží se dodat smyslu nesmyslnému, náhodnému, nevyzpytatelneému. Dan Brown slabota. Číst Černou labuť a Koukolíka.
Neblahý Juda
Thomas Hardy
Na knihu jsem si vzpomněl dnes při četbě konce prvního Joráčkovo Deníku - Juráček se rozhoduje, že se rozejde s omezenou, avšak krásnou a smyslnou Tinkou. Na katastrofičnost vztahu intelektuála, nebo chcete-li člověka, pro kterého není vše žvanec a postel, skvěle ukázal právě Hardy ve vztahu Judy a Arabelly. Chlapci, než se otočíte za první sukní a ztratíte hlavu, přečtěte si toto ;-) (Btw, Sue jakožto opozice Arabelly taktéž není žádná výhra :-)) )
Vzpoura deprivantů - Nestvůry, nástroje, obrana
František Koukolík
V poslední době proběhla médii kauza AKTIP, vykaděná rakovina, doporučení onkologicky nemocným pacientům vysadit chemoterapii atd. (pořad je k vidění na ivysilani pod jménem Obchod se zdravím.)
Koukolíkovu knihu jsem četl před dvaceti lety a nedávno i tuto novou verzi - hned jsem si na ni vzpomněl. Po shlédnutí interview s šéfkou AKTIPu, paní Klímovou, jsem si opět připomenul zásadní radu z této knihy: pokud se potkáte s psychopatem, vemte nohy na ramena a utíkejte pryč, je-li vám (normální) život milý.
Deník I.: 1948-1956
Pavel Juráček
Po deníku Jana Zábrany už asi nic lepšího v žánru memoárové literatury číst nebudu, ale Juráčkovo psaní si vás něčím podmaní, i když docela nevím čím. Je v tom možná trochu voyerství, je to fascinace červenoknihovného prožívání prvních lásek, ano, vlastně je to v tomto ohledu takový intelektuálský bulvár. Autor má politický jasno ;-), I když je svazákem, to je také pěkné... Dobu po přečtení chápeme lépe (I když ze Zábrany ještě líp.)
Těším se na druhý díl, vlastně ho jdu právě objednat. Snad Pavel dospěje od bolestínství k trochu přímějšímu postoji k životu. Moc mu to přeju.
Schrödingerova velryba
Andrew Crumey
Kniha, která vás nezklame, pokud jste schopni přistoupit na hru s paralelními světy, ale taky pokud vás baví fyzika a historie počátku 20. století. Trochu mě napadá srovnání s knihou 1913 od Illiese: všichni se znají a potkávají, I když tady to nabývá absurdních rozměrů. Nicméně otázka kauzality a možnosti dalšího vývoje je snad důležitá i pro naše obyčejné životy... Mimochodem, pohrávání s paralelním univerzem se mi líbilo i u Pullmanovo ságy His Dark Materials.
Tyranie – 20 lekcí z 20. století
Timothy Snyder
Tahle útlá knížečka přináší v podstatě jednoduchou pravdu - pozor, nebude pořád stejně dobře, pokud necháme zlo roztahovat se. Trochu jako můj oblíbený citát, u kterého se neví, kdo jej napsal, i když je připisovaný Burkemu: K tomu, aby zlo zvítězilo, stačí jediná věc: aby dobří lidé nedělali nic.
Naše doba "vymknutá z kloubů", teď už nikoli hamletovsky, ale zcela postmoderně a postfakticky, postruthovsky, chcete-li, ovšem na koncept dobra a zla z podstaty věci pomalu rezignuje. Kdo si stále myslí, že něco takového existuje, třeba ve smyslu lewisovského morálního "přírodního" zákona, rád si knihu přečte - možná nikoli jen za půl hodiny, jak se při své útlosti dá, ale třeba meditativně, s tím, že se nad každou myšlenkou zastaví a nechá jí u sebe dozrát.
A nakonec - kapitola dvacet. Cituji: Pokud někdo není ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii. A zdá se mi, že přece je svoboda to, pro co má smysl žít a pro co má smysl zemřít ...
PS Včera jsem byl na projekci filmu The Death of Stalin. V Rusku zakázaný film ... Tož tak.
Hana
Alena Mornštajnová
Tato kniha je výše označená jako román pro ženy.
Teprve při psaní hodnocení, které mělo být veskrze pozitivní, jsem si uvědomil, že na této knize mě něco znepokojuje - a není to holocaust, který autorka v Hané vykreslila vskutku střídmě a bez zbytečného patosu. V této knize jsou však velmi zvláštním způsobem vykresleni muži. Karásek? Horáček? U nich jako by absentoval cit, náklonnost se vzbuzuje třeba sexem - viz Leo v terezínském ghettu.
Alena Mornštajnová napsala velmi dobrou a čtivou knihu s poutavým propletencem charakterů, ale výše popsané mi trochu nesedí.
Amsterdam
Ian McEwan
Tahle knížka odhaluje povrchnost vztahů, a i když je zasazena do nám velmi vzdálené vyšší vrstvy britského třídního systému, zdá se mi, že stejně povrchní a zbytečné vztahy, zatížené drobnými ublíženostmi a netolerantnostní, vidíme kolem sebe i u nás ve východoevropské kotlině. To finále je hodně podobné konci na objednávku psané symfonie, ale třeba to byl záměr ;-).