gbrgbr komentáře u knih
Ferrante je úchvatná autorka, o čemž jsem se přesvědčila už v její sérii Geniální přítelkyně. Tady své mistrné vypravěčství opět předvede, nicméně strhávám jednu hvězdičku za to "něco" co tomu chybělo a co měla třeba ona zmiňovaná série. Taky mi ten přerod hlavní hrdinky přišel ukvapený, rychle odbytý. Dalo se z toho vytěžit víc. Přesto náhled do pocitů opuštěné ženy mi přišel vskutku autentický.
3,5* Oproti naivním Baletním střevíčkům z mého mládí, díky čemuž jsem sama chtěla být baletkou (a chvála Bohu, že jsem byla nešikovná) realistické vykreslení drilu a nehorázné dřiny. Čte se dobře, téma samo o sobě je nosné a vyprávění druhé osoby mám moc ráda. Jen vím, že vracet se k ní nebudu. Chyběla tam větší hloubka, přesah. Mezi tím co však vychází od současných českých autorů však pěkné. :)
Jeden z mých nejmilejších autorů. O to větší zklamání. Přijde mi, že Zusak psal tuto knihu především proto, aby něco napsal. A je to z toho poznat. Těžkopádnost z Clayova mostu křičí všemi směry.
Kniha má moc krásné zpracování. Přebal, fotografie. Líbí se mi, že příběhy jsou napsány se zjevným odstupem. Přesto mě zaskočil rozsah, který je opravdu kratičký.
Excelentní. Pro mě Magnesia Litera 2019. Konečně něco, co vybočuje z české prózy, ve které poslední roky převažují smutná a negativně laděná díla. Tohle bylo pozitivní, místy vtipné, odlehčené. Jen ke konci trošku uspěchané.
Perfektní. Radost číst. Místy zábavné, místy smutné. Hořkosladkost jak má být. Svižně napsané. Moc doporučuji.
Velice nadhodnocená kniha. Šablonovitost postav a první třetinu absence děje. Pak se to konečně trochu rozjede, ale vše je velice předvídatelné. Částem, kdy je vykresleno zotročení a hrozné podmínky sklenařů (například rozedřené nohy do krve, protože hlavní hrdinka nemá boty, procpávání si kusů jídla skrz díru v hábitu) jsem se chechtala, přitom k smíchu být neměly (aspoň doufám). Chování celé pětadvacítky je až neuvěřitelné a stejně tak mi vadí černobílost postav. Pochybuji, že by se s Ilanem takhle piplali. Za mě jedno velký špatný a to nezmiňuju sloh. Host mě poslední dobou dost zklamává. Námět autorky je dobrý, ale zpracování hrůza a tohle má na triku především redaktor. Druhý díl si maximálně stáhnu z dlouhé chvíle a nehodlám za něj utratit ani halíř.
Na Oliverovou slabý. Krásný jazyk a vytříbená stylistika nestačí. Plytkej příběh i děj, který neplyne.
V mnoha hodnoceních jsem se dočetla, že vztah Lily a Eleny, respektive obsese Eleny Lilou je nepochopitelná a nesmyslná. Troufám si nesouhlasit. Mě osobně kniha vtáhla do mého dětství. Postupně jsem měla takovou kamarádku. Četba Geniálních přítelkyň pro mě byla návratem do mého vlastního dětství a dospívání, kdy všechny naše pocity byly velice intenzivní a já bych tehdy pro mou kamarádku udělala cokoli. Byla mým vzorem, chtěla jsem být jako ona, napodobovala jsem její chování, její styl řeči. Jak jsem se později dozvěděla, tak ona to měla podobně co se týče mě! A myslím, že to je i případ Eleny a Lily, akorát mi čteme příběh pouze z pohledu Eleny, takže si to můžeme jen domýšlet z toho, když čteme, jak Lila s Elenou mluví, jak odpovídá a reaguje. Ve vztahu mezi nimi je spousta žárlivosti, sem tam naschvály, protože obě si připadají vůči té druhé nedostatečné, obyčejné, nehezké.
Autor umí nádherně pracovat s jazykem, což ukázal především v prvních dvou kapitolách, které mě opravdu bavily. Pak ještě část se spisovatelem byla dobrá. Avšak předposlední a poslední část knihy pro mě naprosté zklamání. Ta sci-fi/fantasy linka mi tam přišla hodně na sílu.
Moje první setkání s Hartlem a doufám, že poslední. "Bambino" prosím??? Za mě ostuda české literatury. I oddechovka by se měla udržet nějakého standardu. Toto považuji za naprostý úpadek a dehonestaci.
Za mě obrovský zklamání. Rudiše zbožňuju, ale tohle mi přišlo nějak nepovedené. Nevím, jak to přesně nazvat, ale chybělo mi tam 'to' - kouzlo, který mají všechny jeho ostatní knihy. Asi to nejde ani přesně popsat, identifikovat, neboť sama nevím. Něco jako jiskra. Tak snad příště. :)
Není to zlé. Jedna hvězda za to, že se to dobře čte, druhá za téma špionek za první světové války, které je originální a třetí za to, že se autorka pokusila dodržet většinu historických reálií a že na konci napsala, co pravda je a co ne.
Tím končím u chvály. Děj je velice předvídatelný, postavy jsou plytké a dost často se chovají nelogicky a jejich vývoj je nereálný. Dobrá oddychovka, nic víc.
Bylo to dobré. Pánkova hra s jazykem mě bavila. Opakování vět, dlouhých souvětí, mělo svůj smysl a krásně to gradovalo a plynulo. Je to už týden, co jsem knihu dočetla a stále se k ní v mysli vracím. edit 8.3.2019: pořád se v myšlenkách ke knize vracím, ocenění Magnesia Litera kniha roku oprávněné!