Františka
komentáře u knih
Mandolína kapitána Corelliho
Louis De Bernières
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Dostala jsem ji jako dárek od kamarádky, se kterou jsem byla na filmu. Ten se mi líbil, ale kniha má oproti němu mnohem širší pohled. Obsahuje kromě krásného příběhu i hodně pro mě zajímavých myšlenek.
Město snících knih
Walter Moers
Modrého medvěda to pro mě nepřekoná, ale jinak vynikající knížka. A knížáci, děsky a jiní za přečtení rozhodně stojí.
13 a 1/2 života Kapitána Modrého Medvěda
Walter Moers
Tahle knížka je pro mě jako zjevení. Objevila jsem jí náhodou díky kamarádce a doslova jsem si jí zamilovala. Je tak neuvěřitelně nápaditá, hravá, vtipná a plná úžasně zapadajících ilustrací....
Babička
Božena Němcová
I když je to uznávaná klasika, není tato kniha můj šálek kávy. Četla jsem jí jen s obtížemi a pauzami. Uznávám bylo to na střední v rámci povinné školní četby, ale myslím, že by se v současnosti můj názor příliš nezměnil.
Čaroděj ze země Oz
Frank Lyman Baum
Souhlasím s Rade. Také mám doma vydání z roku 1962 a ty ilustrace se mi z dětství zaryly hluboko do paměti. Jsou velmi působivé. Po dlouhé době jsem si knihu znovu přečetla - v rámci čtenářské výzvy a překvapilo mě, jak tu někdo psal, že je tam na dětskou knihu hodně zabíjení. Jako dítě jsem to tak vůbec nevnímala. Pamatovala jsem si to jen jako dobrodružný příběh skupinky podivných přátel, kteří se snažili dosáhnout svých přání.
To nemyslíte vážně, pane Feynmane!
Richard P. Feynman
Tahle kniha mi vždycky dokáže zvednout náladu. Feynman je pro mě vzor - superinteligentní člověk, který neztrácí humor, selský rozum, hravost, lásku k životu a především lidskost.
Zápisky z malého ostrova
Bill Bryson
Když jsem od Billa Brysona četla knížku Hlavou dolů, byla jsem absolutně nadšená. Oproti tomu tato kniha je sice pěkná, ale dost často ve mně zanechávala dojem, jak kdyby autor Británii vlastně neměl rád. Nevím... Souhlasím s místními komentáři, že té knize k dokonalosti prostě tak nějak něco chybí.
Sedm týdnů, které otřásly hradem
Přemysl Svora
Náhodou se mi toto "dílo" dostalo na střední do ruky. Bylo to tenké, četla to spousta lidí, tak jsem to přečetla. No...., alespoň vím, že knihy podobného typu už nikdy číst nechci.
Memento
Radek John
Knihu jsem četla na střední - bylo to tehdy "v kurzu". Ale musím říct, že na rozdíl od "My děti ze stanice ZOO" mě příliš nezaujala a dočetla jsem ji jen s velkými obtížemi.