Evina.Cetba komentáře u knih

Životní příběhy opata Anastáze Opaska (1913 - 1999) benediktinského opatství, které se nachází v Praze - Břevnově. Vzpomínky tu má od narození, přes klášterní život a následné věznění komunisty až po současnost, tedy dobu, kdy byla kniha sepsána ( a to bylo dva roky před jeho smrtí). Ze vzpomínek čiší pokora, hodně se věnuje duchovnímu životu, věřícím bližním a hodně prostoru také zabírá jeho věznění v komunistických lágrech.

7 09.04.2021

Knížka je kvalitní. Na mě osobně moc odborná a až příliš se zabývající podrobnostmi, ale to je jen můj osobní názor. Zweig třeba rozebírá literární Balzacova díla a porovnává, co čerpal z vlastního života a co je jenom fikce. Je to obsáhlé, z hlediska informací výživné, ale myslím, že tahle biografie spíš osloví literární fajnšmekry než běžného čtenáře.

Cestopisný příběh Ch. Ritter (1897-2000), původem české rodačky, která se v první polovině 20st. vydala na ledové Západní Špicberky, aby se tam setkala se svým manželem a rok mu pomáhala s nevšední domácností. Seznamovala se zde s polární krajinou, zdejším způsobem života a prožívala malá dobrodružství a malé výpravy. Muž byl lovcem kožešin (dočasná práce). Krajina jí zprvu přišla nehostinná, s polárními vichry a bouřemi, střídané častými mlhami, brzo však podlehla její kráse (nádhera oblohy a úchvatných ledových ker s různými třpytivými, barevnými efekty. Obdivovala tady i krásu zvířat, kterých zde ovšem nebylo mnoho. Jednou ráno se před jejich chatkou objevila bílá liška, kterou si hrdinka postupně získala, krmila jí, dokonce pak liška nějakou dobu spávala u dveří jejich chatky).
Ch. také půl roku prožila v temné polární noci, kdy vůbec nevyšlo sluce.
Manželé bydleli v malém dřevěném domku, ve kterém žili ještě s mladým norským lovcem, Karlem. Ze začátku to byl komplikovanější vztah kvůli jazykové bariéře.
Místy se autorka dokonce pokouší o mírný humor. Knížka je hlavně zajímavá, pěkně napsaná, jsem ráda, že jsem se do cestopisu pustila.

13 06.04.2021

Biografie obsahuje dva životní příběhy průkopnických lékařů, kteří léčili pacienty v českých zemích. Převážná část knihy se věnuje lékaři jménem Sagar (rodné jméno Žagar), který se z vesnického negramotného chlapce vypracoval díky vikáři, klášterním školám a univerzitě až k tehdejšímu proslulejšímu jménu a sehrál svojí roli v lékařské vědě, epidemilogii. Podstatnou část života, zejména v mládí, ovšem strádal, sám byl v dětství a mládí často nemocný a navíc ho protrpěl na almužnách a chudinských polévkách. Je to poměrně smutné čtení, měl nelehký osud s mnoha zvraty.
Druhý lékař, Jan Melič, byl průkopníkem v porodnictví a zasazoval se o lepší péči pro chudé lidi.
Tyto příběhy se odehrávají v 18. a 19. století.

7 22.03.2021

Projekt pojízdné "Koňské knihovny" fungoval v letech 1933 - 1943 ve Spojených státech amerických. Díky němu se mohlo vzdělat i pobavit mnoho obyvatel z odlehlých částí státu a pomohl tak stovkám lidí. Kniha vypráví jak o knihovnicích, tak se v něm alespoň letmo probírají osudy rodin, které službu půjčování knih využily.
Objemnější kniha, kterou jsem přečetla tak rychle, jak jsem dokázala, má 28 kapitol a 397 stran. Musím dát 5 hvězdiček, je perfektní.

15 16.03.2021

Hodně dobře napsaná kniha vypráví o životě Clementine, manželky Winstona Churchilla, a to od jejich svatby v roce 1908, až po vítězné ukončení druhé světové války v roce 1945. Měli spolu 5 dětí (4 dcery a jednoho syna), kterým se však kvůli nedostatku času nemohli plně věnovat, proto výchovu přenechali chůvám. Byli plně pohlceni politikou a společenskými povinnostmi. Oba měli šlechtický původ se specifickou výchovou (oba měli nejisté otce, jejich matky měli hodně partnerů a měli hodně mimomanželských styků, jejich matky se výchově svých potomků příliš nevěnovaly a tyto zkušenosti z dětství pak manžele spojovaly).
Clementine byla v mnohém obdivuhodná, stála věrně a obětavě po boku manžela, všechno mu podřizovala, byla mu pořád při ruce. Svou životní energii věnovala především podpoře, asistenci a opečovávání manžela, pomáhala mu hodně v jeho profesi. Věnovala se i charitě. Kniha se zabývá jak osobním životem Clementine, tak i politice, což jsem uvítala.
Od téhle biografie jsem se nemohla odtrhnout, je fakt výborně napsaná.

6 07.03.2021

Poutavej příběh o dvou slavných sestrách, herečkách, které zdědily povahu po své nevyrovnané matce. Krásná Lída zastiňovala přecitlivělou, ne tak prvoplánově atraktivní a populární Zorku, která starší, úspěšnou Lídu obdivovala a zároveň si byla vědomá i jejích chyb. Zorka se neuměla obrnit a vymezit vůči překážkám, který život přináší a brát život s větším nadhledem. Lída nervově labilnější sestru inspirovala a nepřímo ovlivňovala po celý život.

7 07.03.2021

Tohle je moje Honzíkova cesta, vydaná mezi 50.-60.léty 20.st.! Nááádherné obrázky od ilustrátora Antonína Pospíšila, které jsem si dokázala hodiny prohlížet. Knížku jsem měla ráda jako celek. Poutavej příběh o pobytu na venkově. A ty kresby, které jsem tak milovala. Třeba doteď si pamatuju na takové maličkosti jako je namalovaná hruška, na kterou jsem dostala chuť pokaždé, když jsem stránku otevřela. A s Terezkou jsem chtěla vyběhnout do zahrady a povídat si o všem možném jako se svými tehdejšími oblíbenými živými kamarádkami, s osobnostně silnou a krásnou Elen a hodnou Ivanou, které nosily stejné účesy. Klidně bych Terezku vzala k nám do dívčí party. Honzík taky bezva. Text knížky samozřejmě taky moc fajn. Všechno prostě podařené.

Místopisná kniha se zabývá historií dnešní pražské městské části - Řepy, která byla dříve vesnicí. Jako věřícího člověka mě zaujalo, že tady sídlí boromejky, které se zde v jedné části kláštera starají o nemocné, ve druhé části je ženská věznice. Poskytují zde potřebným duchovní péči. U boromejek svého času pracoval i Babinský, jako zahradník, až do konce života, je tam i pohřbený. Jsou tu i zajímavé životopisy představených Kláštera sester kongregace sv.Karla Boromejského.
Jinak se v knize popisuje běžný život obyčejných lidí z různých období, od historie až do současnosti. Na fotografiích nebo ilustracích můžeme vidět původní staré Řepy i jak stejná místa vypadají v současnosti.
Kniha má krásné grafické zpracování a má pár menších map. Řepy byly připojeny k Praze v roce 1968.
Knížku mi půjčila moje kamarádka, která tu bydlí. Jsem ráda že zase vím nějaké nové informace o další městské části svého rodného města.

7 19.02.2021

No jooo... Konečně jsem našla svůj slabikář, tady na databázi knih! Nádherný, přehledný slabikář s krásnými obrázky. Milovala jsem ho a dobře se mi z něho učilo. Moc ráda bych si ho ještě jednou prohlédla a přenesla se do let, kdy jsem poprvé zasedla do dřevěné lavice a učila se číst a psát. Jaká to radost, když jsem přečetla první slovo a perem s násadkou namočeným do kalamáře s inkoustem napsala první písmeno. Bez kaňky!

7 14.02.2021

Odvážná, vitální 23-letá Mary přijíždí po smrti matky za svojí tetou na anglický poloostrov, aby zde pomáhala svým příbuzným v hospodě, zároveň i proto aby měla kde hlavu složit. Jak ovšem brzo zjistí, není to dobré místo pro slušné děvče. Kvůli tetě zde zůstává, teta je utrápená, ustrašená a zdeptaná žena na dně pod nadvládou svého alkoholického manžela, který se zabývá pašeráctvím a přechovává pod svojí střechou nelegálně nabité zboží a stýká se s lupiči. Je to nebezpečné místo, kterému velí strýc Josse, ale Mary si umí poradit a má svůj plán... Josse má bratra Jema, který je zloděj koní, má ovšem přesto lepší povahu a v románu sehraje také svojí roli.
Líbil se mi popis krajiny plné slatin, skal a tajemné mlhy, to je něco pro mě. Je tady i místo pro lásku a tajemnou romantiku. Příběh se odehrává převážně v podzimním a zimním období, tedy v době, kdy jsem román získala a tenhle týden ho začala konečně číst. Možná i proto jsem se do příběhu snadno položila a knížku přečetla poměrně rychle. Hodně napínavý.
Autorku znám už z Mrtvé a živé a ještě mám v knihovně povídkovou knížku, takže se těším na další setkání s autorkou, která mi sedla.

13 10.02.2021

Tahle hodně čtivá knížka mě přivedla k dosud mnou hodně oblíbené autorce J. Loukotkové. Fakt moc pěkný, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Četla jsem před 50 lety, pak ještě jednou. Hlavní postavou knihy je antický básník a estét Petronius.
"Malá skutečnost je lepší než velká předpověď." (Petronius)
Děj se odehrává na pozadí politické vlády nechvalně proslulého římského císaře Nera, který nechal podpálit Řím.

"Špatný strom, špatné ovoce." (Římské přísloví)
"Co se stane, jestliže se ani bohové, ani lidé nesmilují nad tímto městem?" (Petronius)

14 02.02.2021

Jedna z mých nejoblíbenějších životopisných knih od jedné z mých nejoblíbenějších spisovatelek. Básníkem je tady středověký francouzský básník F. Villon.

Je to spisovatelčina první knížka pro ženy. 35 letá Kate si dala od seznamovací agentury doporučit a předvybrat 12 partnerů, s nimiž se postupně scházela v adventním období. Poznala různé typy mužů, eventuálních zájemců. Jak to tak bývá, jeden byl nepoužitelný pro svoje chování, třeba kvůli své ufňukanosti, další chtěl jinou, další chtěl jenom sex atd. V tom se asi pozná každá žena, která si někdy dala inzerát nebo jí o nich vyprávěl někdo ze známých.
Téma seznamka a její klienti mi zaujalo, i když konec se dal asi předvídat. Škoda, že z toho spisovatelka nevytěžila ještě trošičku víc. I tak se mi tenhle vánoční příběh líbil.
Jedná se o vkusnější příběh s vánoční tématikou, v němž se neřeší jen nakupování a neumírněné zdobení všeho možného.

6 23.01.2021

Podivnost. Hororové, strašidlené, úzkostné, stěží vysvětlitelné, takže přesně ten tip umění, které nemám v oblibě. (Nečtu dokonce ani klasické detektivky, až na A. Christie). Poslouchala jsem kdysi na pokračování v rozhlase a když přituhovalo, prostě jsem to stopla. Nevím tedy, jak se příběh dále rozvíjel a jak skončil. Zpočátku jsem nevěděla, co je to za žánr, proto jsem do toho vůbec šla. Neodsuzuju to, jenom podobné knížky prostě nejsou pro mě. Každá knížka si najde svoje čtenáře a tak je to i u téhle, takže nic ve zlém.

Hlavní hrdinka je dobře vychované děvče, později mladá žena, budoucí slavná spisovatelka. Agatha Christie se ve svém vyprávění nechala inspirovat vlastním životem. Vyprávění začíná jejím dětstvím a trvá až do jejích osudových 39 let, kdy se rozvedla.
Dětství měla idylické, jako mladá dívka měla hodně nápadníků a i když si z nich nevybrala úplně toho charakterově nejlepšího, knize to neubírá na napětí. Manžel si až despoticky prosazoval své názory na svět, často bez zřetelu na mínění ostatních. Dá se říci, že byl bezohledný a jeho dcera po něm zdědila podobné vlastnosti.
Díky rozhlasu jsem se dostala k další zajímavé četbě.

8 29.12.2020

Chválím jedině obálku. Takhle si Vánoce nepředstavuji, podobným chováním bych si spíš tyto svátky zprotivila. Duch Vánoc je i v něčem jiném než jenom v nakupování cetek. Všeho moc škodí a tohle snad o ničem jiném než o ozdůbkách není. Zbytek raději bez komentáře.

7 28.12.2020

Typická autorka ženské literatury. Velmi se zajímá o zevnějšek hrdinek a jejich úpravě a milostným vztahům s naznačující sexualitou. Povídky se mi líbily, jen ne do té míry, abych je přečetla úplně všechny. S několika jsem se seznámila, zabavila se jimi a to mi stačilo.
Knížka obsahuje převážně starší povídky, které už vyšly někde jinde a pak nové navíc, proto uvádím jejich seznam (obsah knihy):
Byly doby, kdy jsem se cítila skoro šťastná
Vojáček na hraní
Dávej pozor, miláčku
Kouzla pro dnešní den
Letní zahrada
Osud
Písky času
Rodinná záležitost
Stíny na ostrově
Vzdálené hlasy
Krok do jiného času

3 26.12.2020

Příběh se vleče, čtyři kapitoly se nedozvídám nic zásadního ani nového než to, že Holly umírá babička, snad na třech stranách si Holly kupuje rohlíky a její matka dospělou dceru za nakoupenou snídani pochválí. Zdálo se mi, že s knížkou mařím čas. Pak se probírají babiččiny vzpomínky, plyne to pomalu, nemá to spád. Je to četba pro ženy. Když jsem na knížku v knihovně náhodně narazila, domnívala jsem se, že se jedná spíš o psychologičtější román. Musela jsem se do čtení nutit. Podobných knížek je hodně a tahle na delší dobu nedokázala udržet mojí pozornost. Ke knížce se už nevrátím, mám pravidlo, že když mě četba do 5 kapitol nezaujme, už jí další šanci nedávám. Je toho ještě tolik, co chci stihnout přečíst, tak nemá smysl nutit se do něčeho, co se mi ani po 40 stranách nezalíbilo.

11 02.12.2020

Jedná se o smutný příběh poctivého chlapa, kupce. Nehodil se do vypočítavého světa, byl na druhé příliš hodný, váhavý a nepružný. Neměl zdravého podnikatelského ducha, chtěl vycházet s každým, nechal se snadno do něčeho vtlačit a nedodržoval ani jednoduchou obchodní zásadu: "Nezaplatíš, nedostaneš." Svůj obchod si navíc vybral na nesprávném místě.
Ostatní ho neuměli docenit. Ve zkrácené verzi, kterou jsme s dcerou poslouchaly v rozhlase, se k němu chovala dobře jenom starší posluhovačka, která viděla svět zdravějšíma očima. Škoda, že nedal na její slova. Konec je dojemný, Žemlův životní příběh byl předem odsouzený k tragédii.

10 29.11.2020