Edana komentáře u knih

Smekám před autorkou. Nejenže podle mého názoru výborně vystihla problematiku anorexie a bulimie. Zároveň dokázala (právě prostřednictvím jídla - zatímco generace Anniných prarodičů umírala na Sibiři hladem, Anna se může denně cpát k prasknutí a přesto v zásadě rovněž umírá hladem...) propojit minulost a současnost. Ukázat na zvrácenosti minulých režimů, i těch současných. V řadě momentů mi trochu připomínala Chucka Palahniuka (stylem, tématem...), jen s tím rozdílem, že Anna je daleko více skutečná než Palahniukovy postavy.

1 15.11.2013

Zajímavé čtení tak na jedno odpoledne, ovšem docela náročné. Z celé knížečky se mi nejvíce líbila kapitola z pohledu papouška. Ovšem význam čísel doteď nejde z hlavy, autor sice předhazuje nápovědy... Ale přesný význam mi prostě uniká (i po lehkém pátrání na internetu). No, ani sám velký Sherlock na to nepřišel.

1 30.09.2013

Trochu mi to zezačátku připomínalo Hobita - ono uvědomování si, že Harold (stejně jako Bilbo) udělal něco naprosto odporujícího jeho povaze, ale také postupné objevování nových (skrytých) stránek osobnosti, nových možností. Harold ale nakonec nezachránil jen sám sebe, ale také svoji Maureen a jejich vztah. Nepravděpodobný příběh, ale zároveň snadno uvěřitelný, plný překvapení a hluboko uložených tajemství

1 22.07.2013

Nenáročné, oddechové čtení - něco takové přesně očekávám od detektivky. Jednoduchý styl, žádné velké umění. Neviditelný tato kritéria splňuje. A přináší i trochu víc. Kdo je vrahem sice čtenář tuší, ale nemůže si být zcela jist... Což považuji za plusový bod. Mínusové body dávám za skutečně lehce za vlasy přitažený akční závěr a velmi nevyrovnanou (a těžce neuvěřitelnou) postavu Emmy.

1 16.07.2013

Když se rozdával literární talent, Nizozemci dostali nejspíš dvojnásobné dávky. Kontrapunkt mě v tomto názoru jen utvrzuje. Nenápadný příběh, přesto tak neuvěřitelně lehce i vážně napsaný. Ze všech těch radostných dětských scén je cítit smutek. Klavírní intermezza jednotlivé dílky rozdělují i spojují. Celek pak zanechá ve čtenáři hlubokou stopu.

1 27.06.2013

Kniha snad neurazí, ale ani nijak neoslní. V zásadě se jedná o pouhé a prosté "převyprávění" informací z dochovaných pramenů. Navíc bohužel z čistě francouzského prostředí. Něco na způsob seminární práce, kterou se autorovi podařilo roztáhnout na celou knížku. Především díky hromadě citací.

1 18.06.2013

Michael Cunningham se začíná posunovat na mém žebříčku autorů hodně vysoko... Napsat naprosto tuctový příběh o tuctových problémech (budiž, homosexuální zápletka a prostředí jakési americké vyšší střední třídy zápletku maličko geniálně zpestřuje) takovým způsobem, že si užíváte každé napsané slovo a jen stěží se dovedete od textu odtrhnout - na to už musí mít člověk skutečně talent. Trochu nedotažená mi přišla záležitost s Peterovou dcerou, ale to je jenom drobounká vada a kráse. Globálně zůstává po dočtení knihy pocit typu "tohle opravdu stálo za to přečíst".

1 17.06.2013

Tak se mi konečně dostalo pod ruku něco rozsáhlejšího z "vyšší literatury". Kniha, kterou nečtete jenom proto, že je napínavá a vy potřebujete zjistit, jak všechno dopadne. U Garpa se musí i maličko přemýšlet a zamýšlet - tedy, pokud si z něho chce člověk skutečně něco odnést. A že toho má tato kniha hodně co nabídnout - od čistě teoretických úvah o "pravdivosti" literatury, přes nejrůznější morální a společenské problémy až k "běžnému" rodinnému životu.
Třešničkou na dortu jsou skvělé ironické scény, vydařené dialogy a naprosto jedineční hrdinové a jejich osudy. A přestože se autor věnuje i velmi temným záležitostem a většina postav si musí projít prakticky peklem - měla jsem na závěr z celé knihy velmi kladný pocit. Jakoby v ní byla skrytá nějaká pozitivní energie :-)

1 02.05.2013

Neuvěřitelná koncentrace osamělosti, bezmoci, bolesti, strachu a hnusu se promíchává s něhou a citlivostí. Výsledek je skvěle napsaný a bere dech (a v jednu chvíli taky obrací žaludek....). Těžko představitelné, že tohle všechno se vejde do jednoho dne a do jedné útlé knížečky.

1 17.04.2013

Komentář, který tuto knihu asi vystihuje nejlépe (alespoň pro mě) - příjemné čtení. Nic dalšího by snad ani nebylo potřeba dodávat, snad jen, že až na knihu narazím někde v knihkupectví, pravděpodobně si ji pořídím do své knihovničky. Vyplatí se to.

1 15.02.2013

Nápad dobrý. Zpracování silně pokulhává. Jistě, pokud se autor snaží alespoň lehce stylizovat do středověkého rukopisu, jsou asi nějaké rozsáhlé psychologické rozbory postav nemístné...přesto je však děj lehce chaotický, postavy dost povrchní a prvoplánové. Ale i takové věci se dají překousnout, když jde o raný středověk a Vikingy. Hodně mi ale vadila velká spousta syntaktických chyb a překlepů (překladatelka asi měla na dílo ďábelský termín). Celkově ale text působí silně "neuhlazeně", "rozbitě" - a tady už nevím, jestli vinit autora nebo opět překladatelku.

1 04.02.2013

Takhle to dopadá, když si někdo moc zamiluje svoje postavy :-) Dlouhé a zdlouhavé - alespoň jsem nějakou dobu měla přesně tyhle pocity. Kniha o tisíci stranách pro mě nebývá problém, ale tady stránky prostě nějak neodsýpaly....Tak nějak jsem měla pocit, že kdybych knihu četla někdy ve třinácti, že bych se od ní nemohla odtrhnout, ale takhle jsem se do těch dětí nedovedla docela vžít...Navíc mě silně rozčilovalo to neustálé vyzdvihování Billa. Ale na posledních pár stranách mi došlo, že ten předlouhý úvod vůbec nebyl zbytečný, naopak že byl naprosto nutný a kniha si nakonec moje srdce přece jen získala. Určitě stojí za přečtení. A všimněte si sestavy "dospěláckého" týmu na konci....není nakonec ten King tak trochu rasista? :-)

1 28.01.2013

Ukázka toho, jak na relativně málo stranách vypsat několik životních příběhů, okořenit je hlubokými myšlenkami a popsat jeden ne tak úplně obyčejný sobotní den.
Jeden den v životě muže, který má na první pohled vše, co si může přát (skvělou kariéru, milovanou a milující ženu, úspěšné děti...), a i přesto zůstává svým způsobem skromným. Shodou okolností a možná i vlastním přispěním však poklidný sobotní večer promění v drama. Nakonec však v sobě nachází tolik síly (tolik v poslední době všude omílané lidskosti?), aby dokázal útočníkovi odpustit.
Vzhledem k tomu, jak se zároveň celou knihou vine téma plánovaného útoku na Irák, nějak se mi vnucuje přenesení Henryho situace i přístupu k útočníkovi na zmíněnou tehdejší mezinárodní situaci. Ale to už pravděpodobně přeinterpretovávám...

1 08.01.2013

Další z nekonečných dobrodružství Macrona a Catona, které ničím výrazněji nevybočuje z nastavených linií. Ale aspoň je to slušně napsané a čtivé. A Cato si konečně našel holku.

23.11.2015

Příjemné čtení. Teda, někdy trošičku mrazivé (Ryby, Červená míchačka s betonem, Někam do tepla a pohodlí, Skládání účtů), ale stejně se to čte dobře, svižně - a i tak se u toho člověk musí zamyslet. Jenom mi povídky připadají značně kvalitativně nevyrovnané, od těch velmi originálních, plných emocí a napětí (viz výše) až po naprosto plytké, klišoidní a s naprosto hloupým koncem (v tomhle ohledu mě nejvíce zklamala Ukecaná buňka a Krusta pekla taky nebyla zrovna nejlepší). Ale i tak jsem si příběhy užívala, bavily mě a řekla bych, že ty lepší povídky určitě převažují nad těmi slabšími.

12.03.2015

Celý příběh se odehrává na můj vkus až příliš odtrženě od reality. Téma je na sto procent zajímavé (skoro až podbízivé), styl psaní svižný, myšlenky zajímavé... ale celé je to prostě těžko uvěřitelné. Mariana i Hugo se po příchodu Rusů chovají jako dva naivní blázínci, v podstatě jsou "na výletě" místo toho, aby prchali, co jim síly stačí. A když už je teda našli, mohla se Mariana aspoň hájit tím, že Huga schovávala, jenže ona ho pořád vydávala za svého syna.

18.02.2015

Trochu za vlasy přitažené to bylo od začátku, ale s čím jsme měli čest v tomto díle.... Sibyliny svitky, Macoronova matka, piráti. Cato a Macro se stávají takovými agenty Jejího Veličenstva, Vespasianus si připisuje další kladné body a Vitelius skřípe zuby. A to je tak všechno, přesto jsme to zvládli roztáhnout na téměř 400 stran. Není divu, že na přečtení pak celkem bez problémů stačí dva dny. Možná by autorovi prospělo, kdyby zůstal nohama na suché zemi.

31.10.2014

Není to špatná detektivka. Naopak je to velmi čtivé a svižné. Ale trochu mi to skřípe. Autor se sice snaží vykreslit své dvě hlavní postavy jako velmi komplikované, sledujeme jejich "přerody" a "prozření", nic to ale nemění na faktu, že ve výsledku je kniha podobně propagandistická jako ruské oficiální noviny z 50. let. Všechno je neskutečně černobílé - a možná to tak bylo, ale já osobně mám při pohledu do historie ráda trochu víc relativismu.
Docela hodně jsem také zvědavá na to, jak se z uprchlice Raisy stala paní učitelka. Je to jeden z mála důvodů, proč jsem v pokušení přečíst si další díl. Protože ta akční kovbojka, která se odehrává na posledních stranách mě taky docela odradila. I ten srdceryvný proslov k sirotkům úplně na konci. Snad jenom ta úplně poslední věta byla povedená.

23.09.2014

Příběhy z nejvzdálenějších a nejzapadlejších koutů světa mají vždycky zvláštní kouzlo. Arktické prostředí má ještě nějaký ten bonus navíc.... Alespoň pro mě od té doby, co jsem četla Terror od Simmonse. Mám sice trošičku obavu, že kdyby podobná zápletka byla zasazena do nějakých klidnějších a všednějších vod, ani pes by po ní neštěkl.... nicméně, tady všechno funguje, jak má. Čtení mě bavilo (více než 200 stran za jeden den mluví samo za sebe), nejen díky náhledu do svým způsobem exotického světa Inuitů, ale také děj měl slušný spád. Některé viníky rozsáhlého komplotu jsem sice tipovala skoro od začátku, ale řada střípků, které bylo třeba dát dohromady, se objevovala v rozumných dávkách až ke konečnému rozuzlení. Samotný závěr knihy byl možná až příliš pohádkový a přeslazený (pokud z iglú nevylezli, leží v něm asi dodnes, všem energetickým společnostem i globálnímu oteplování navzdory), ale celkový dojem zas tolik nezkazil.
Závěrem si nemůžu odpustit poznámku k vlastním jménům některých postav, které mi lehce komplikovaly život. Včetně hlavní postavy, neb Edie mám zařazeno spíše jako mužské jméno, naopak Willa a Simeonie jsou dle mých očekávání spíše ženská.

17.09.2014

Další z důkazů, že i odborná historická literatura může být napsána tak, že při troše snahy bude přístupná i širšímu čtenářstvu. Sice jsem se v občas také ztrácela v záplavě jmen a rodů ze severní Francie. Skutečností ale zůstává, že kniha jako celek odkrývá tajemství minulosti staré tisíc let a mapuje vývoj pohledu na manželství jak v očích církve, tak (alespoň částečně) v očích šlechtických kruhů. Nejde zde jen o "snahy církve", přestože se nakonec stalo manželství jednou ze svátostí. Zajímavější je sledovat cestu, kterou se celý vývoj ubíral.

16.08.2014