DraculasLady komentáře u knih

Knížku jsem zachránila ze skládky a určitě to nebyla chyba. Sympatický příběh, který všichni dobře známe ze školní výuky, skrytá pointa mezi řádky. Grafické zpracování mi přinášelo pocit, jako bych držela starověkou knihu psanou ještě na pergamenu. Kresbičky příjemně doplnily celý příběh. V knihovně už má své místečko.

3 24.01.2021

Na druhý případ Mojmíra ze Žezlic jsem se velice těšila a musím říct, že jsem byla víc než příjemně potěšena. To, co jsem musela vytknout prvnímu dílu (Noční motýl), nepřicházelo pro pokračování vůbec v úvahu. Příběh se poměrně záhy rozjel a na své rychlosti už neubíral. Spíše přidával. V některých částech mi děj běžel tak rychle před očima, že jsem se musela zastavit a k určitým pasážím se vracet. I když se snažil autor popsat některé skutečnosti opravdu do detailu (např. mučící stroj), stejně jsem se musela spoléhat na svou vlastní fantazii a něco si domýšlet. Nicméně postup vyšetřování a kompletní zápletka geniální. Když člověk trošku přimhouří oko nad silnou dávku mysteriozity, skončí zamotán v dokonalém víru událostí.

3 24.01.2021

Musím uznat, že pokračování vzpomínek katů z Českých Budějovic, bylo o dost lepší, než úvodní příběh. Děj měl díky malý časovým skokům mezi kapitolami mnohem lepší spád. Člověk byl stále v pozoru, protože tentokrát musel po budoucím oběšenci pátrat i tak trochu sám. Okruh podezřelých se postupně zmenšoval, pak zase zvětšoval, a pak zase zmenšoval. Když si zpětně pospojuji určitá fakta, která autor servíruje leckdy dost nenápadně, mohla jsem odhalit viníka mnohem dříve.
Dějová linka kněze Klementa byla zase trošku mimo, ale měla překvapivý (i když trochu očekávaný) vývoj. Doufám, že se touhle postavou autor nesnažil knihu jen nafouknout a bude mít v dalších dílech třeba ještě nějaké rozuzlení. Tedy... pokud budou i další díly?

3 07.01.2021

Pan Čapek rozhodně napsal i mnohem lepší dramata. Souboj mladické nerozvážnosti a dospělého pohledu na svět je nicméně velmi názorně popsán. Každý z nás, kdo se v mládí bezhlavě zamiloval a byl schopen udělat pro svou lásku cokoliv a nakonec se spálil, se v tomto příběhu určitě najde. Škoda jen, že ten konec tak nějak vyšuměl...

3 07.04.2020

Dlouho se mi nestalo, aby mě knížka nachytala a vypekla... Nemám ráda, když vás obal přitáhne na určitý příběh, který se pak odbude na méně než polovině stránek... Ve skutečnosti je totiž mnohem více prostoru věnováno rytíři Rozoumkovi, kterého jen v jedné krátké chvilce autor propojí s Karlem IV., o kterém má původně příběh opravdu vyprávět. Ano uznávám, koupíte si knížku a ona Vám nabídne 2 příběhy místo jednoho. Ale proč tak nevyvážené? Proč je tomu "podřadnějšímu" věnován mnohem větší prostor a je mnohem lépe propracovaný? Byla jsem zklamaná...

3 17.03.2020

Perfektní shrnutí všeho, co zhruba víme o naší slavné panovnické dynastii. Jelikož Jana, Karla, Václava a Zikmunda máme většinou nastudované z hodin dějepisu, určitě čtenáře potěší i zmínky o dalších členech této rodiny. Byť i ty by možná mohly být obsáhlejší, ale netuším jak dobře se dá k těmto informacím dostat. A pojďme si to už jednou konečně přiznat - Zikmund se sice u nás neukázal v nejlepším světle, ale byl synem svého otce a doba, v jaké se pohyboval, opravdu nebyla snadná... Kór, když jste dostali takový těžký úkol...

3 17.03.2020

Miluji tlusté knížky, takže tahle devítiset stránková bichlička byla něco pro mě. Poměrně dost podrobné vyprávění o poměrech v českých zemích v 1. polovině 15. století Vás do sebe vtáhne, ani nevíte jak. Jiřík z Poděbrad je mnohým z nás sympatickým vladařem, který dosáhl skorem nemožného - stal se českým králem bez příslušnosti k vladařskému rodu. Sledovat děj událostí a jeho myšlenkových pochodů v době, která tomu předcházela, bylo napínavější tím víc, čím víc intrik nám bylo odhaleno. Místy mi přišlo, že postavu Jiříka dost zastiňuje jeho poručník Hynce Ptáček. Ale když si uvědomíme, nakolik jeho intriky a pletichy hýbaly tehdejší politikou, asi to nejde mít panu Erbenovi za zlé. Do doby, než jsem otevřela tuhle knížku, jsem o Hynce Ptáčkovi mnohé neslyšela. Hejtman sirotků, jedna z nejvýznamnějších osob strany podobojí, nejvyšší hofmistr a přitom takový "hajzlík". Dokázal neuvěřitelné věci, předvídal dopředu a nemohu se ubránit dojmu, že nebýt jeho, Jiřík z Poděbrad by se českým králem nikdy nestal...
Ale kdo ví, třeba to jsou jen představy pana spisovatele Erbena a celé to bylo jinak?
Jen mě možná mrzí, že Paměti končí událostí smrti císaře Zikmunda, tedy ve chvíli, kdy ještě stále nebylo nic rozhodnuto a budoucnost českého království byla nejasná. Vzhledem ke čtivosti románu mě překvapilo, že konec přišel zrovna zde... Sledovat následné události, které se v českých zemích udály do zvolení Jiříka z Poděbrad, touto cestou vyprávění pana Erbena, by bylo určitě ještě víc vzrušující...
OMNIA VERITAS VINCIT!

3 19.01.2020

Doporučila bych k přečtění úplně každému... Ta bezmoc cokoliv podniknout směrem k výhře byla ubíjející a díky tomuto příběhu má čtenář mnohem lepší představu o tom, jak to v 15. století vypadalo v tehdejším světě a hlavně u nás... Vlastně žádná změna oproti dnešku, jen jiná témata... Stejní hulváti, útisk, zastrašování, úplatky... Pravda vítězí?

3 05.11.2019

Teda takhle smíšené pocity jsem po dočtení knížky dlouho neměla. Rytíř Heřman je tu takový středověký Hercule Poirot, který vidí stopy úplně všude a dokáže je navzájem úplně do detailů propojit. Autor to musel mít dopředu hodně promyšlené, protože takhle složité myšlenkové pochody mě u hlavní postavy opravdu chvílemi zarážely. Kontrast mezi rytířem a malý chlapcem dodával do příběhu potřebnou komickou linku, což bylo vlastně moc příjemné. Ale ten konec? Jako já beru, že psychické problémy měly i naši předkové, ale tohle bylo na mě trochu moc... Musím ale ocenit, že pachatele lze během příběhu opravdu těžko tipnout napřímo, to se autorovi povedlo dokonale.

2 02.02.2024

Zpočátku jsem byla v rozpacích, protože jsem čekala úplně jiný obsah řádků, které mi běhaly před očima. Ale nadechla jsem se a dala tomu šanci. A rozhodně to nebyla chyba. Uvědomění si, že počátek problémů může být skrytý hluboko v nás a že nemusí být možné s ním bojovat vlastními silami, přišlo rychle. Každý příběh, který autorka vyprávěla, mě donutil mírně změnit vlastní myšlení. Psychologicky rozhodně působivé, ale těžký true crime nečekejte.
Rozhodně má kniha svou váhu a to i díky vlastnímu příběhu autorky, která si prožila nemalá dramata. Po prvních stránkách jsem chtěla knihu nechat kolovat dál, ale v knihovně si ji nechám. Je to zajímavý a pro mě neobvyklý kousek.

2 12.01.2024

Jsem ráda za druhý díl, protože případů, které panu Štočkovi prošly rukama, je opravdu hodně, a do jedné knihy by se nikdy nevešly. Vítám také, že autorka nevstupovala do vyprávění jako v předchozí knize, ale nechala si svoje dotazy až do dovětku v epilogu. Příběh tak mohl být ucelený a nerušený a čtenář ho po stránkách polykal bez zastávky.

2 28.11.2023

Sepsané kriminální případy jsou už veřejnosti dobře známé, zejména díky boomu true crime tvorby, podcastům a videozpracováním. I přes to, že jsem podstatu všech čtyř příběhů znala, doteď jsem nenasávala tak detailní zpracování, které se věnovalo každému zákoutí vyšetřování. Absurdita chování zločinců leckdy bere dech, ještě možná více zaráží jejich lhostejnost, naivita a nerozvážnost... No prostě nemám slov. Další díl bude kdy? :)

2 31.10.2023

(SPOILER) Mě tak mučí ty části, které se tak okatě snaží kopírovat hru... V těch chvílích totiž vypadá hlavní hrdina jako naprostý idiot, což poté velmi kontrastuje s jeho pozicí "nesmrtelného Strážce" ve zbytku knihy. Prostřihy do minulosti pomohly i trochu utřídit myšlenky z předchozího dílu, kdy každá tato část mile doplnila kus děje, který byl doteď utajený. Tlak na to ukončit Eziův příběh byl ale znatelný. Měl již svůj věk a vzhledem k jeho činům pro řád mu měl být dopřán stejně klidný odchod jako Altairovi. Krvavý příběh zakončený neslyšnou smrtí hrdiny, který předal svůj odkaz dalším nástupcům ve velkém stylu.

2 18.03.2023

(SPOILER) Mám takový pocit, jako by se Mydlářův syn víc soustředil na to, jak se zbavit stigmatu kata než na to, jak být dokonalým popravčím mistrem po vzoru svého otce. Měl vlastně víc štěstí než rozumu a doba válčení se Švédy mu jen přála. Z vyprávění se už vytrácí ta děsivost a temnost středověku a směřuje spíš k romantismu... No a poslední kapitola byla opravdu velice zbytečná... Kousek s ukradením stáda se mu ale zase musí nechat. :)

2 28.02.2023

(SPOILER) Čekala jsem mnohem více... Než se autor prokouše k samotému Valdštejnovi, na kterého název titulu láká, je čtenář už hooodně za půlkou a nechutně dlouhým monologem mocného generalissima se dozví, co všechno předcházelo již druhému setkání jeho osoby s Keplerem... Do této chvíle není o Vladštejnovi ani zmínka, protože autor předchozí stránky vyplňuje zážitky z astrologova života... Název knihy je proto zavádějící... A to mě vždycky zklame... Nicméně příběh fajn. Milovník historie si díky tomu prožije události před a během třicetileté války zase z jiného úhlu pohledu.

2 11.12.2022

Velice povedené dílo a to po všech stránkách. Pokud někdo stále plave ve faktech ohledně stavovského povstání, které završila katastrofa na Bílé Hoře, lze mu tuto knížku víc než doporučit. A k tomu navíc ty nádherné a trefné ilustrace? Nelze říct nic zlého. Kniha bude mít své pevné místečko v mé historické knihovně vedle dalších titulů pojednávajících o této rozporuplné době.

2 23.10.2022

Stála u zrodu mého kulinářského umění :) Nedám na ni dopustit :)

2 13.10.2022

Pro čtenáře, který se zaobírá tématikou legend, asi užitečné. Pro čtenáře hledajícího zážitek z četby - střela do prázdna... Nicméně dávám aspoň dvě hvězdy za zjištění, že většina historek, co se u nás vypráví, nejsou původem odsud, ale zná je širý svět.

2 13.10.2022

Opět bych brala tuhle knížku jako doplňující četbu při studiu dějepisu. Znát i to tajuplné pozadí a pikantnosti je vždycky lákávé, nicméně mi chybělo trochu více z českého prostředí. Ale pro ucelení vjemu z různých událostí v průběhu světových dějin mohu jedině doporučit.

2 05.03.2022

Mělo to něco do sebe. Kdyby tohle byla doporučená četba k výuce dějepisu na škole, hned by si člověk některé události pamatoval lépe. Přeci jen, když se k historickým faktům přidají nějaké ty peprnosti ze zákulisí, člověk si je spolehlivěji uloží do dlouhodobější paměti, aby jimi následně mohl sbírat bonusové body při rozpravách se stejně zainteresovanými společníky.

2 21.02.2022