douchová komentáře u knih
Zážitek z četby! Po dlouhé době mám pocit, že někdo v Čechách umí psát literaturu a ne jen poskládat příběh, který nějak drží při sobě.
Krásný jazyk.
Neurazí, ani nenadchne. Vzala jsem ji do metra, protože mám doma rozečtenou tlustou knihu, kterou nechci tahat, a nechci být ani příliš vyrušována jiným silným příběhem (Denemarková).....což účel splnilo. Vzpomínkové črty jsou mnohdy zajímavé, mnohdy docela únavné, ke konci mě rušil autorův křesťanský a trochu útočný apel (a to já nic nemám proti křesťanství). Upřímně řečeno, kdyby to mělo víc než těch 83 stran, asi bych knihu odložila.
Velmi čtivé, žánrové čtivo, pro mě tam atmosféry bylo dost, byla jsem v knize a tiše se tetelila, při odhalování, které sice člověk trochu tuší, ale u téhle literatury to nevadí. Fakt jsem si to užívala, trefilo se mi to vyloženě do nálady. Doporučuji.
A velmi zdařilá grafická úprava knihy, ostatně jako vždy u Také Take Take :-).
Za mě výborné. Možná proto (reakce na některé předchozí komentáře), že jsem to nečetla jako závěrečný díl trilogie, ale jako samostatnou knihu. Přesné postřehy o přístupu okolí na nemoc, trefný sarkasmus. Doporučuji.
Ta atmosféra mi zrovna tak sedla do noty....užila jsem si to.
Taková nenápadná kniha, žádný převratný děj. Určeno k opakovanému čtení, nejlépe na samotě.
Výborná věc, skoro bych řekla až napínavé čtení. Velmi široký vhled do situace, hodně mě to obohatilo.
Velmi příjemné překvapení, krásný jazyk, pro mě objev. Hutná knížka, kterou jsem nemohla odložit.
Znepokojivá knížka, bezvýchodná, pravdivá víc, než by si člověk přál. Chaos, ve kterém ti lidé jsou nuceni žít, je děsivý.
I přes tíživé téma je styl velmi čtivý. Po dočtení ve mě dlouho rezonovalo. Doporučuji.
Jen výtka k redakci - záměna slova mezuza za medúza je docela ….pitomá.
Za mě skvělé, po Trnové dívce a Chladné zemi asi nejčitelnější Topolovo dílo. Fakt se mi to líbilo, začetla jsem se a jela jak na tobogánu, nešlo skončit. Skvělý jazyk, smršť. Je pravda, že forma asi převyšuje obsah, ale to u grotesek prostě bývá. Není to pro každého, ale to asi není nic, že?
Velmi příjemné čtení. Jako rozhovor s kamarádkou :-).
Hanna Krallová je jako vždy skvělá, povídkové reportáže jsou silné a s velkým přesahem, zásadní téma je vyrovnávání se s holocaustem přeživší generací, práce pro psychoterapeuty a kraniosakrální terapeuty následujících desetiletí.
Velká výtka patří podobě knihy - nedůstojná brož, která se špatně drží v ruce v PŔÍŠERNÉ OBÁLCE (sice s fotkou autorky, ale takhle je to špatně!), to bohužel zájmu o knihu nepřidá a v tomto případě je to doopravdy škoda a téměř to považuji za zločin!
Velmi vydařené. Bez efektních drásavých scén je vyjádřeno zoufalství hrdinky - dítěte a dále její boj s okolím. To málokdo umí. Doporučuji.
Celkem příjemná kniha na odpoledne. Sečtělého člověka tam nic nepřekvapí, ale neurazí.
Velmi čtivé, celou dobu jsem byla " v knize ". Mám ráda příběhy z mezních situací. Problém pro mě je: lidsky mám samozřejmě se všemi lidmi v takovýchto situacích soucit, ale řešení nemám, místo pro všechny zde asi není...Ale jak autor sám řekl, tohle jeho kniha řešit nechce, jen nabízí vhled do prožitků prchajících. To se, myslím, povedlo, jen nevím, jestli to stačí....