Denaille komentáře u knih

Vzhledem k nesmírnému množství pozitivním komentářů je skoro zbytečné se k této knihze vyjadřovat, ale přece... První díl této zajímavé trilogie mě od začátku úplně pohltil. Dosud jsem snad nic s cestování časem nečetla a určitě bych nezvládla nic složitého (na to mi stačila jedna filosofická přednáška a měla jsem z toho pěkný guláš). Ačkoliv se v prvním díle vlastně téměř nic nestalo, nebo bylo všechno pouze nastíněno a očekává se pořádný rozjezd až v dalších dílech, i tak to bylo velmi zajímavé a opravdu mě to nadchlo natolik, že pokračování se určitě nevyhnu. Hlavní postavy jsou skvěle promyšlené, a i když jsou některé brány jako záporné, mě přišly i tak (jako postavy) sympatické. Podle anotace to sice vypadá hlavně na nějakou romanci (což taky je), ale čekala jsem to horší... mnohem horší. Rozhodně mám z prvního dílu pocit, že autorka má všechno pořádně promyšlené a můžeme se dočkat zajímavé zápletky.

2 14.03.2014

Ačkoliv se knihám s upírskou čí vlkodlačí tématikou snažím vyhýbat, potřebovala jsem nějaké lehčí čtení, což tahle kniha naprosto splňuje. Vlastně jsem byla docela překvapená, že to nebylo zas tak hrozné. Čekala jsem to totiž mnohem horší.
I tak se děj ale neskutečně táhne a rozuzlení je shrnuto na pár posledních stránkách... asi aby se neřeklo, že to vlastně bylo o ničem. Taky mě neustále štvalo autorčino opakování co se týče pocitů hlavní hrdinky. Myslím, že i mladší čtenářky nepotřebují neustále připomínat, jak je vlastně Kylie zmatená a neustále nevěří, že je nadpřirozenou bytostí... O zaláskovaném trojúhelníků jako hlavním tahounem děje raději pomlčím a počkám si, co z toho autorka uvaří v druhém dílu. Jen doufám, že se to nezhoupne do trapnosti Stmívání nebo série Smečky.
I tak se to ale četlo velmi lehce a ač se mi to nechce přiznat, bylo to docela napínavé (o to horší mi ale přijde ten závěr).

2 10.02.2014

Ačkoliv je kniha určena pro specifický druh čtenářů (obchodní zástupce), doporučila bych ji každému, kdo zrovna nemá v oblibě nějaké duchovní či náboženská moudra. To, co právě duchovní knihy přičítají Bohu a vyšším silám, tahle kniha vysvětluje racionálně, i když vlastně popisuje to samé, co knihy duchovní.
Lidé jsou různí. Někomu je bližší dostat se k pravdě přes víru, jiní na to potřebují stát nohama pevně na zemi a vše si vysvětlit vědecky. Důležité ovšem je, že se k ní nějak dopracují.

2 21.09.2013

Poměrně krátký příběh, který se sice velmi dobře čte, ale obsah je někdy až moc... hmm, naivní, plný klišé a naprosto předvídatelný? Po celou dobu si o hlavních postavách musíte myslet, že jsou to naprostí idioti, protože vám se podaří smysl vidění odhalit někde v polovině. Zatímco student anglické historie musí vycestovat za kronikou, aby v deseti dnech odhalil to, co čtenář už dávno ví.
Některé slovní obraty nebo dialogy mezi hlavními postavami byly občas až směšné. Kdo v dnešní době řekne, že jde na lože? Ani psychický stav hlavní hrdinky podle mě nebyl zpracován úplně nejlíp.
Je to takový sladký bezvýznamný příběh červené knihovny fantasy literatury.

2 30.05.2013

Kdybych měla deset či možná třináct let a dostala tuhle knihu do ruky, možná bych z ní byla nadšená. Nicméně pro dvacetiletou holku, která toho přečetla už dost, je to pouze jednohubka přečtená za pár hodin, na kterou během týdne zase zapomene.
Opravdu je to spíše taková fantasy pohádka. Ale oceňuji originalitu nápadu a jestliže kniha opravdu vyšla v roce 1982, pak klobouk dolů. Přesto mi tak moc nesedělo to prolínání fantasy světa a techniky. Některé momenty mohly být trochu více rozepsány a dialogy v závěru by mohly být lepší.
Pro mladší čtenáře může jít o mnohem zajímavější čtivo a v tom případě ho i doporučuji. Mně bohužel tohle nestačí.

2 31.03.2013

Udělala jsem tu chybu, že jsem Provinilé slasti četla zároveň se sérií Mercedes Thompson. A tyhle dvě ságy se mi tak trochu spletly dohromady. A po Tině Salo od Petry Neomillnerové, mi Anita nepřišla jako největší drsňačka. Ale dala jsem jí druhou šanci a tentokrát mě to celkem vzalo. Kdo ví... asi jsem na to potřebovala ten správný čas. Tak jsem tedy knihu zhltla během jednoho dne, u jedné scény mi téměř (ale fakt jenom téměř) vstoupily slzy do očí... a vůbec celkově jsem si tu knihu užila.
Vyvrocholení příběhu podle mě nebylo žádné "ách", hlavní padouch se vlastně sám prásknul, takže tolik k detektivce. Akčních scén tam bylo požehnaně a nejspíš jenom proto, aby se něco dělo během "vyšetřování"... ale i přes tyto nedostatky je série Anity Blake prostě jedna z mála YA knih, za jejíž čtení se nestydím, což o některých opravdu říct nemůžu.

2 02.02.2013

Moje první zkušenost s fantazií Scota Westerferda. I když je nepochybně pravda, že je příběh určený hlavně mladším čtenářům, já původně myslela, že jde opět o žánr YA. Vůbec nelituji toho, že jsem si ji koupila. Ale přála bych si, abych byla o pár let mladší a ponořila do stempunkové světa ještě hlouběji. A i když bych teď ocenila trochu starší charaktery a sloužitější příběh, i v téhle míře to stačilo na to, abych si to užila.
Mrzí mě ale časté chybování mezi ona/on slovy v paralele příběhu Deryn/Dylen. Přeložit větu jako: Já jsem myslela... i když by se přitom měla vydávat za kluka je podle mě docela zásadní chyba a nebylo to jen jednou. Starší to pochopí jako chybu tisku, ale mladší začnou přemýšlet, jak je možné, že tedy nikdo nezjistil, že je to vlastně holka a nepřijde jim divné, že o sobě mluví v ženském rodě?

2 30.12.2012

Po všech těch recenzích, které jsem četla, jsem věděla, že tahle kniha bude dobrá. A opravdu mě nezklamala. Opět jsem musela dojít až na poslední stránku, jinak mi stále příběh vězel v hlavě a já přemýšlela, jak to může škončit.
V některých chvílích jsem ale měla pocit, že se postavy nechovají úplně reálně. Alespoň já bych měla co dělat se začínajícím šílenstvím nebo alespoň pořádným traumatem, ze kterého bych se neotřepala tak jako naše hlavní hrdinka.
Ale i když to nebylo úplně dokonalé, mám pocit, že to předčí většinu knih stejného žánru.
Člověk se asi neubrání srovnáváním s Hunger games. V tomhle směru nedokážu říct, zda to bylo lepší nebo horší. Každá má něco.

2 17.12.2012

Velmi vhodná kniha pro ty, kteří se zajímají o buddhismus, ale zatím o něm nic moc neví. Autor velmi čitelně podává jakýsi základ buddhistického učení. Nezachází nijak do hloubky, ale jsou zmíněny důležité postavy jak z čínského, tak japonského buddhismu, různé příběhy (tuším, že jsou to možná i džátaky) a důležité sútry. Vřele doporučuju.

2 13.11.2012

Velmi jsem přemýšlela, že dám pět hvězdiček, ale byla jsem mírně zklamaná překladem a hrubkami v textu, takže jsem se nakonec rozhodla tu jednu hvězdu sebrat. Příběh je to velmi zajímavý, originální. Proto jsem z něj byla nadšená. Opět mě nezklamala milostná dvojce, která se k sobě náramně hodila nepotrpěla si na žádné drama. To byl asi ten nejdůležitější bod v celém ději. Bylo tam sice pár nedostatků, které autorka nevyřešila úplně ideálně. Ale nakročila si do mého srdce pravou nohou, protože se mi to fakt líbilo a bavila jsem se u toho. Opět je to ale ten druh knihy, kterou otevřete, abyste si dali nějakou tu rychlovku, u které nemusíte moc přemýšlet.

2 09.10.2012

Jedna z nejúžasnějších her, co jsem kdy četla. :) Pokud budu mít možnost, chci to vidět na živo... Musí to být zážitek... :D

2 03.03.2012

Neila Gaimana považuji za jednoho z mých oblíbených autorů. Kniha hřbitova nebo Hvězdný prach patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších knih. Stejně tak i filmové zpracování Hvězdného prachu. Mimo jiné i Maska zrcadla, což je sice zvláštní film, ale docela se mi líbil. Naopak Coralina mě tak moc nebavila...

V první řadě jsem netušila, že půjde o povídky, jinak bych asi váhala, zda si knihu půjčit, či ne. Ty mě nikdy zrovna dvakrát nebavily. Raději si vybírám dlouhé příběhy.
Ze začátku to ovšem nevypadalo tak bledě. Trol, svatba nebo stařenka, co si z antikvariátu přinesla svatý grál, se mi líbili. Zbytek povídek, které jsou někde uprostřed knihy jsem vyloženě jenom četla očima, ale na konci se kniha zase díky Vražednému tajemství a povídce Sníh, zrcadlo, jablka dostala do hry.

Neil Gaiman umí vystihnout realitu právě v jakési kouřové cloně, kterou se snaží odrazit pomocí zrcadla do světa fantazie. Příběhy postrádají jakoukoliv pohádkovost nebo šťastné konce. U těchle příběhů fantazie děsí.

Neil je prostě vynikající spisovatel, ale já se ráda soustřeďují na dějovou stránku knihy a tentokrát mě to prostě nechytlo. Možná, že se mi jeho kniha do rukou dostane za pár let, kdy to budu mít v hlavě srovnanější a ocením jeho genialitu. Cítím, že to v těch povídkách je, ale prostě mi to nic neříká.

2 13.02.2012

Druhý díl se mi zdál o poznání slabší než první, ale prostě musím obdivovat ten nápad. Je to zase něco nového a tenhle svět démonů mi přijde hodně zajímavý. Ani nový hrdina nebyl vůbec špatný. Zápletka byla ke konci mírně předvídatelná, ale úplný závěr jsem takový nečekala. Myslela jsem, že Kah-gaš bude jenom v tom světě, kde předtím byly, když se to Peckovi nepodařilo a ono to nabralo, pro mě zcela neočekávaný směr. Zajímalo by mě, jestli bude jeho příběh autor ještě v dalších knihách nějak rozebírat. Hádám, že z toho asi bude opět více knih...

2 27.12.2011

Druhý díl mě nebavil tak jako první, ale trochu jsem to čekala. Většinou se stává, že v trilogiích bývají ty středové knihy spíše jakýmsi průměrem celé trilogie a nesou takovou vysvětlovací funkci. Více se toho dozvídáme o Georgovi a nastává tady stěžejní zlom děje, kdy se Hagenova povaha stává tou zlou, což už ale víme od začátku. Člověk se u toho nenudí, protože i přesto, že se dozvíme další část Hagenova života, pořád toho nevíme dost...

2 26.12.2011

Myslím, že je to přesně ten t yp knížky, která potěší nezadané třicátnice, které ještě v patnácti šíleně žraly fantasy. Čili pro někoho jako já akorát za deset let. :D
Děj není vůbec špatný, hodně jednoduchý. Jen jsem místy měla pocit, že čtu nějakou porno povídku. Asi bych v tomhle bodě trochu ubrala a přidala na zápletce.

2 16.11.2011

Na tu dobu, ve které byla napsaná, se dá možná považovat za bestseller, ale dnes už asi zaujme jen menšinu.
Alespoň pro mě bylo hotové utrpení ji vůbec dočíst. Několikrát jsem to chtěla vzdát, ale jak už to u mě bývá, snažím se vždycky všechno dočíst. Někdy jsem jen automaticky četla text a netušila, o čem to vůbec je. Ve většině případech byla struktura úplně stejná a nudila... Co je to za lidi, co jedí, co dělají, co se tam pěstuje... u některých částí se člověk musel smát.

2 16.10.2011

Nevím, jaké budou ty další díly, ale tohle je zatím to nejlepší, co jsem od Kinga četla v rámci téhle série. Novými postavami autor udělal to nejlepší, co mohl. Nabylo to na akčnosti a děj rychleji odsípal.
Doufám, že ty další budou stejně dobré...

2 13.10.2011

Po pár prvních stránkách jsem měla pocit, že čtu nějakou lacinou fan-fiction, jak jsem mívala ve zvyku číst na blocích. Moc se to nelišilo od několika mých marných pokusech něco napsat, ale pak se to stočilo úplně jiným směrem a vyklubavolo se z toho něco, co opravdu vypadalo jako dobrá kniha.
Koupila jsem si ji, protože na ni byly všude pozitivní ohlasy a nelituju toho. Není to sice žádná bomba, ale rozhodně se u toho pobavíte, užijete si to a romantické duše si zavzdychají...
Na to, že je to dílo české autorky, která je ve stejném věku jako já... Klobouk dolů. Doufám, že se vypracuje na pořádné zvíře a napíše toho víc. Tolik vtipu v jedné knížce jsem dlouho nezažila.

2 19.09.2011

Po pár komentářích zde jsem myslela, že to bude něco... no, prostě kravina a překvapivě mě to docela bavilo. Mám ráda vesnickou tématiku a téma tohoto drama má každému co říct. I když v současné době se ke stejnému závěru dochází možná díky jiným podnětům než je vynucené manželství rodiči.
Mám rozhodně plánu si ji za nějaký čas zase přečíst.

2 19.09.2011

Všechny tři knihy jsou zajímavé.
Ze začátku mě to moc nebavilo, trvalo mi hrozně dlouho, než jsem přečetla první díl. Sci-fi mě nikdy moc nebralo, v tomhle směru se přikláním spíš k fantasy.
Přesto mě po čase začalo bavit tak, že jsem byla odhodlaná přečíst celou trilogii.
Po nekonečné honičce jsem se tedy dočkala konce, který skončil...
Asi nejpřekvapivější a nejzajímavější byla pro mě spolupráce dvou Ruizů Awů... Autor umí postavu spolu s dějem opravdu posunovat dál a my můžeme sledovat, jak se vyvíjí. Na konci to bylo dost jasně poznat srovnáním právě těch dvou.

2 16.06.2011