Štvanice na ďábla

18.04.2023

(SPOILER) Nuda.

Tenhle díl je učebnicovým příkladem prostředního dílu trilogie. Co každého spisovatele fantasy pořád žene za tím, aby svůj příběh rozparceloval na tři části ? Když ten prostřední je skoro vždycky nuda, což je i tenhle příběh.

Shrnu vše, co se zde stalo - Hagen von Stein pátrá po relikvii, aby mohl provést rituál, díky němuž se opět stane Wariwulfem. Parkrát se to nepodaří, nakonec zřejmě ano. Hagen se stává zlým, ale z logických důvodů. Není to nijak poutavě podáno, ale aspoň takováhle nejednoznačnost tady je.

Trochu víc zde zabrousíme i do současnosti a Georgovy linky. Ten se chce přes sluhu Carteaumoise dostat k samotnému Hagenovi a pátá, o co mu s onou relikvií vlastně jde.

No, a to je asi tak všechno. Po prvním díle dost prázdnota. Natažená nuda a v podstatě zabitý čas. Před třetím dílem si dám oraz, tohle natahované nic mě fakt vyčerpalo. Štvanice na ďábla tak dokonale zapadá do řady stovek a stovek narychlo spláclých, na objednávku uspěchaně sesmolených novelek bídné kvality, nevyužitého potenciálu a bez nápadů odfláknutého psaní, kterých najdeme spousty třeba ve světě Dragonlance, nebo Forgotten Realms či dalších "frančíz", kde je potřeba "rychle to napsat a vydat, ať se to přiživí na úspěchu oroginálu a něco to vydělá".

18.10.2021

Hagen von Steim provedl převrat aby mohl uskutečnit své temné plány.Už nechtěl být sluhou a chtěl se stát opět bojovník.

16.08.2021

Tenhle dil jakoby trochu drhl. Za mne ty pojmenovani upiru a vlkodlaku a carodejnic jsou hodne matouci,, ale patri to ke knize. Hodne zmen, samotny Hagen se zmeni, a je to k horsimu. Tak jako v prvnim dile, i v druhem je na konci souboj mezi postavami. Jsem zvedava, jak to nakonec skonci.

17.05.2017

Souhlasím s komentáři od honajze a PeťkyW. Zprvu mě bavila aspoň Hagenova linka (jeho přerod v záporáka mi nevadil), von Vitzhumova vůbec. Kolem poloviny knihy se to na chvíli prohodilo a pak už mě nebavila ani jedna linka. Štvanice na ďábla trpí tradičním nedostatkem druhých dílů trilogií. Postrádá samostatnou zápletku a pointu. Ukazuje čtenáři některé důležité okamžiky přerodu hlavního hrdiny v "krále blecrů", odhaluje "plán", ale přitom je vlastně skoro o ničem a mohla by mít méně stránek.

Při vysvětlení fenoménu "vlkodlaci jen muži, čarodějky jen ženy" jsem si vzpomněla na seriál The Bitten (knihy jsem nečetla). Von Vitzhumova linka mi v jednu chvíli zase připomněla Orákulum z Iron Fey. Dnes je prostě těžké dát do fantasy i relativně málo používaný prvek, aniž by to něco připomínalo.

Zajímalo by mě, jaká je v Německu etiketa, protože podle české je von Vitzuhm (a s ním i autor, protože to nevypadá, že by šlo o hrdinovu mýlku) drzý chlap: "Lea mohla mít kolem pětadvaceti. Díky tomu bylo na něm, aby jí nabídl tykání." Neexistuje. S výjimkou pracoviště, školy a možná ještě tak tchána a hlavy státu, nabízí tykání vždy žena muži. Věk v tom v dospělosti nehraje absolutně žádnou roli. Jedině tak ještě nabídnout tykání jednostranné (tj. "Můžete mi tykat."). Autor rozpitvává každý krok na prašné cestě, ale napsat dobře nabídku tykání neumí (nebo to překladatel neumí přeložit). Mně to přišlo, že si nabídli oslovování jmény při vykání, načež si nelogicky začali tykat.

Doufám, že dlouhý rozbor vzájemného oslovování dvou postav, které mě nezaujaly, dostatečně ilustruje, jak mě tahle kniha oslovila.

28.03.2017

Znáte ty knihy, které čtete, čtete, čtete je rádi a najednou zjistíte, že už je čtete rádi o něco méně, až se pak musíte do čtení skoro nutit? Tak přesně tenhle problém mám s druhým dílem o Hagenovi von Stein. Postavu Hagena jsem si v prvním díle docela oblíbila, a proto mi jeho násilná přeměna z kladného v záporného hrdinu moc nesedí, i když občas jeho dobré vlastnosti v ději problesknou. Celý díl jsem bojovala s tím, že jsem skousávala fakt, že je Hagen vlastně záporák ( i když ne tak úplně). Díky tomu se stalo, že mě v druhé polovině knihy začala bavit víc dějová linka von Vitzhuma ze současnosti, což v 99% jiných případů bývá přesně naopak a já bych nejradši přítomnost úplně vypustila a četla jenom úseky z minulosti. Těžko říct, kde udělali soudruzi při psaní chybu... uvidíme, co s mými rozporuplnými pocity udělá závěrečný díl.

09.08.2015

Trochu slabší než první díl, ale potěšil mě rozjezd děje v přítomnosti. Dozvěděli jsme více o Georgovi a jeho práci. V minulosti jsme skočili z dob husitských válek do třicetileté války. Stejně jako se změnila doba, změnil se i Hagen o 180 stupňů. Rozhodně zajímavý obrat!

18.10.2013

Nemožno snáď ani vyzdvyhnúť ani jednu knihu z celej trilógie ale tejto by som dal o pol hviezdičky viac pretože sa odohráva v mojom obľúbenom období. Rovnako ako aj pri prvej častí platí staré známe : neviem či mám Hagena milovať alebo nenávidieť :-)

26.08.2012

Opět skáčeme mezi dějem v minulosti a dějem v současnosti, popisy jsou opět působivé, a opět to hapruje dějově. Tam, kde by normálnímu autorovi stačily dvě stránky, tady trvá stránek dvacet, a třeba jen jízda na vrakoviště trvala v knize tak dlouho, že mít kniha dálkové ovládání, tisknu tlačítko pro rychlé přetáčení. celkově opět roztříštěné, bez jednotící linky, bez vztahu k postavám, stát se může prakticky cokoliv, vždy se dá někde objevit nějaký zrovna potřebný amulet. Přitom ten nápad (opajcnutý tedy z filmu Van Helsing s Hugh Jackmanem, co si budem povídat) není marný, i ten atypický pohled na husity, který je ale ostatně hodně objektivní, jenže co je to platné, když kniha nedokáže zaujmout ani postavami, ani jednolitým a jasným dějem.

26.12.2011

Druhý díl mě nebavil tak jako první, ale trochu jsem to čekala. Většinou se stává, že v trilogiích bývají ty středové knihy spíše jakýmsi průměrem celé trilogie a nesou takovou vysvětlovací funkci. Více se toho dozvídáme o Georgovi a nastává tady stěžejní zlom děje, kdy se Hagenova povaha stává tou zlou, což už ale víme od začátku. Člověk se u toho nenudí, protože i přesto, že se dozvíme další část Hagenova života, pořád toho nevíme dost...