DádazPrahy komentáře u knih

Poutavě napsaná kniha, čtenář má dojem, jako by byl přímo účastníkem soudního procesu, který je zdlouhavý a plný různých právnických kliček. Případ má překvapivé rozuzlení. Nevím, jestli je tento příběh fikce nebo je založen na skutečném případu, ale kniha určitě stojí za přečtení.
K zamyšlení jsou tato slova mladé advokátky: "Tak nějak to bývá. Učíš se pravidlům, jenom aby sis spočítal, jakými cestami je obejdeš. Objevuješ pravdu, jenom abys zabránil tomu, aby byla vyslovena. Většinou čím bezohlednější prostředky volíš, tím z toho vycházíš jako větší hrdina. Jenže tak jedná každý."... "To je jen takové uspávání svědomí. Nová americká morálka. Nová norma hodnot a ctnosti. Nic, co děláme, není špatné, pokud to můžeme srovnávat s něčím stejně tak špatným, co dělá někdo jiný."

3 19.08.2023

Moc hezké až dojemné vzpomínání, ze kterého je cítit krásná vzájemná láska otce a dcery. Ve vzpomínkách prožíváme celé dětství paní Aleny Ladové, od jejích nejranějších zážitků s milovaným tatínkem, srdečné vyprávění nás přivádí do Hrusic i do Prahy, jsme svědky Ladovy tvorby i jeho rodinného života, sdílíme okamžiky štěstí i smutku. Zajímavé jsou i ukázky Ladovy korespondence s přáteli. Knížku vhodně doplňují fotografie a několik málo ukázek Ladových kreseb (možná je škoda, že jich zde není trošku více). Skrze vzpomínky dcery poznáváme Josefa Ladu nejen jako ilustrátora, ale především jako milého, veselého a dobrosrdečného člověka. Doporučuji.

3 30.09.2021

Přehledně zpracovaná knížka (oceňuji shrnutí na závěr každé kapitoly), dobře vysvětlený problém prokrastinace a užitečné rady. Kladně hodnotím také seznam zdrojů - oceňuji, jaký rozsah odborné literatury autor k dané problematice přečetl. Líbí se mi i poděkování na konci knihy všem, díky kterým kniha vznikla - toto nebývá u většiny českých autorů dobrým zvykem. Snad jediná výhrada - v seriózně pojaté knize bych nečekala autorem vytvořené výrazy jako "cíloví feťáci" nebo "buzer-lístek". Doporučuji.

3 25.07.2021

Moc hezká pohádka, přiznám se, že jsem nevěděla, že takovou Jiří Wolker napsal, ve škole nám ukazovali poněkud jednostranný pohled na tohoto básníka - četli jsme "Baladu o očích topičových" a sbírku "Těžká hodina".
Knížka je moc pěkně zpracovaná a doplňují ji krásné ilustrace.
Jenom nevím, proč nakladatelství změnilo název - myslím, že měl být ponechán původní název "O kominíkovi." Doporučuji.

3 29.11.2020

Knížku jsem se zájmem přečetla, oceňuji, že text vede k zamyšlení a některé tipy jsou užitečné.
Ale - když minimalismus, proč ne i při psaní:-)? Rozebírat toto téma na 166 stránkách textu je opravdu moc, je tu spousta zbytečné "omáčky" a mnohde se jinými slovy opakuje už jednou řečené.
Udělala jsem si výpisky (tři stránky), pokud někdo má zájem, ráda pošlu.

3 27.09.2020

Velmi přehledná kniha, podávající užitečné informace o starožitnostech. Starožitnosti jsou zde řazené podle jednotlivých kategorií předmětů (nábytek, keramika, sklo, výrobky z kovu, sběratelské předměty), výklad doplňují barevné fotografie. Informací je tu tak akorát, dostatek na pochopení pro zájemce o starožitnosti, bez zbytečných detailů, které by asi zajímaly jen odborníky. Kniha je velmi přehledně zpracovaná a atraktivní i po grafické stránce. Oceňuji i fotoportréty, časovou osu a slovníček pojmů na konci knihy. Snad si dovolím jedinou připomínku - najdeme tu také seznam obchodníků a aukčních síní - zde se kniha drží původního anglického vydání, takže tu máme adresy starožitnictví v USA a Velké Británii - škoda, že se pro české vydání nepodařilo vytvořit seznam starožitnictví a aukčních síní v naší zemi, což by bylo pro českého čtenáře určitě užitečnější.
Kniha mne však určitě nezklamala a ráda ji doporučuji.

3 26.04.2020

Dvacet devět básniček pro děti od klasika poezie 20. století Františka Hrubína. Některé básničky si pamatuji ze školních čítanek, např. "Do školy" nebo "Matka a jabloň". Básničky jsou to bezesporu půvabné, ale už je na nich znát, že byly napsány před více než půlstoletím. Možná, že dnešním dětem už nejsou běžně srozumitelná slova jako např. rolník, strniště, pluh, obruč, řešeto, nelenit se, síci, popílit si. Také každodenní život se změnil, jako příklad si zde dovolím ocitovat básničku "Prádlo":
"Proč se prádlo, milá mámo,
nevypere jednou samo?"
"Povím ti to, poslouchej:
Jednou mámě bude hej!
Na takové košiláčky
budou všude prát jen pračky,
na mne zbude po tom praní
jenom drobné zašívání."
Nebo kouřící tovární komíny už nejsou dnes vnímány tak jednoznačně pozitivně jako v básničce "Továrna na slunci":
"Z komínů se kouří,
slunce oči mhouří.
Mhuř si oči, mhuř,
kdyby se z nich nekouřilo,
bylo by nám hůř!"
Ovšem většině básniček ani čas neubral na půvabu, zejména těm o přírodě a zvířátkách, jako např. "Sluníčko sedmitečné". "Vosy", "Hříbek" nebo "Veverka". Nejvíce se mi líbí básnička"Pořádníček", která by snad mohla vést děti k tomu, aby si uklízely hračky:
"Já jsem malý pořádníček,
když je po hře, vždycky sám
auto, koníka i míček
na místo zas pěkně dám.
Čím dřív uklizeno všude,
čím dřív hračky v pořádku,
tím víc mámě času zbude
na veselou pohádku."

3 08.04.2020

Kniha mne mile překvapila. Představuje asi 280 broží ze sbírky Madeleine Albrightové, bývalé ministryně zahraničí USA s českými kořeny. Brože jsou představeny prostřednictvím dostatečně velkých barevných fotografií, na kterých jsou detaily broží dobře vidět. Brože jsou řazeny do skupin dle námětu, např. brože ve tvaru srdce, symboly USA, zvířata, hudební nástroje, hmyz, květiny. Z vyobrazených broží mne nejvíce zaujal asi jantarový motýl z Litvy, brož ve tvaru hradu z Turecka a brož, jejíž součástí je maličký úlomek berlínské zdi. Oceňuji rejstřík na konci knihy, kde jsou o každé broži podrobné informace (datum a místo výroby, výrobce, použité materiály, rozměry).
Ale tato kniha není jen soupisem broží - neméně zajímavý je i příběh, který se k některým z broží vztahuje - autorka prozrazuje, od koho brož získala a hlavně, při jaké přiležitosti si konkrétní brož zvolila a co tím chtěla vyjádřit či jak brož vyjadřovala její náladu. Jsou zde i fotografie z četných setkání autorky s různými státníky během její diplomatické kariéry, kde její oděv zdobí popisovaná brož. Madeleine Albrightová v knize říká:"....opravdová hodnota šperku nesouvisí s pravostí materiálu nebo dokonalostí jeho designu, ale s emocemi, které do něj vkládáme."
Pokud máte rádi brože a Madeleine Albrightovou, tato kniha vám určitě udělá radost.

3 05.04.2020

Dvacet hezkých, krátkých básniček, každá věnovaná jedné kytičce. Asi nejvíce se mi líbí básnička věnovaná konvalince:
"Konvalinka
V lese v trávě spinká,
bílá konvalinka,
zvonečky má, nezazvoní,
ale zato krásně voní."
Doporučuji pro děti nejen jako básničky, které si lze snadno zapamatovat, ale díky ilustracím i pro poznání polního kvítí, které dnešní děti už bohužel moc neznají.

3 05.04.2020

V knížce najdeme 54 rozverných básniček Jiřího Žáčka, doprovázených veselými, černobílými ilustracemi Adolfa Borna - roztomila knížka, která přinese dobrou náladu. Doporučuji.
Dovolte mi zde ocitovat dvě básničky:
" Když prší
Když prší,
kvetou paraplíčka.
Když prší voda do ticha,
poslouchej déšť a zavří víčka.
Když prší,
kvetou paraplíčka
a každé někam pospíchá."

"Eskymácká abeceda
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
Eskymácká abeceda,
to je krásná věda:
sáňkování,
koulování
a lov na medvěda."

3 19.03.2020

Kniha německé psycholožky určitě pomůže k pochopení způsobu jednání introvertů a extrovertů, a hlavně, že není "lepší" být extrovertem či introvertem, ale že oba typy osobnosti mají své přednosti. Nabízí užitečné rady, jak tyto dva protikladné typy mohou spolu nejlépe v různých situacích vycházet.
Rozsahem má kniha přes 200 stran, což může někoho odradit. Udělala jsem si z ní výpisky (asi 9 stran) - ráda zašlu, pokud by měl někdo zájem.

3 13.02.2020

Ač na to knížka třeba na první pohled nevypadá, skrývá se v ní spousta krásy a životní moudrosti. Autor knihy - otec se dívá se svým dospívajícím synem v noci na hvězdy, tak, jak se i on kdysi díval se svým otcem. V této tajemné noci, kdy padají hvězdy, se mu v hlavě honí spousta myšlenek a pocitů, které vedou k hlubšímu zamyšlení nad životem, jeho smyslem i zejména pomíjivostí.
Dovolte mi zde ocitovat:
"Vždycky mě zaskočí čas. Spíše než čas, jeho pomíjivost. Jako jedna z těch hvězd, která každou chvilku prosviští nebesy a navždy zmizí, také můj život se vzdaluje závratnou rychlostí od vzpomínek, jež na něj uchovávám. Na vlastní život i na život ostatních."
"Dlouhá léta jsem se domníval, že strach zestárnout postihuje jen ty, kdo byli v pořadníku čase přede mnou. Například mé rodiče a před nimi babičku s dědou. Když ale i oni odešli, když se proměnili ve hvězdy, které za noci svítí na obloze, stále slaběji, začal jsem pociťovat onu nevolnost, kterou vyvolává vědomí, že se člověk už ocitl první na řadě."
"Život ale nelze vrátit. Stejně jako mládí nebo vítr, i život odvane a nikdy se nevrátí, i kdybychom to sebevíc odmítali přijmout, což se mnohým stává. Život je ledovec, který nám zazáří před očima a vzápětí zmizí jako kterákoli z těch hvězd, jež křižují nebesa a na své cestě je osvítí, aby následně zanikly. A tak minutu za minutou, den za dnem, až se nakonec cyklus uzavře. A stejně každá minuta a každý rok života všech lidí. Proč si tedy přát, aby se minuty a léta navrátily, když víme, že to nikdy neudělají? K čemu je člověku stýskání?"
"Půlku života strávíme marněním času a tu druhou tím, že ho chceme dohnat..."
"jak prázdné jsou iluze, za nimiž se ženeme od chvíle, kdy přijdeme na svět"
"co bych dal dnes za to, aby se čas zastavil..."
"Slunci je dáno zajít - a zas vstát,
nám ale krátký den když pohasne,
jen noc už zbývá, věčný sen...."
"lidské pokolení nezná jiné hranice než uplývající roky, roky, které jsou stejné pro všechny, s výjimkou těch, kdo už odešli, roky, po nichž se mi pomalu začíná stýskat, když sleduji, jak se vzdalují z mého života"
"všechna období mají svůj konec a nejlepší je nechat, aby se rozplynula, a uměle je v čase neprodlužovat, jak jsem viděl u mnoha .... lidí, neznalých toho, že přirozeností času je právě jeho pomíjivost"
"všechno... se jednou vytratí,... hvězdy nejsou věčné a totéž se děje i s lidmi, stejně jako s jejich výtvory.."
"A kdyby čas neuplynul?"
"Čas je to jediné, co se nerozplyne... čas je jediné, co přetrvává, a co nás přečká, až tu už nebudeme. Ani naše děti, ani naše sny, ani naše skutečné či pomyslné výtvory, nic nepřežije smrt, pouze čas, jenž se smrtí živí. Jako listí, také generace lidí budou dál míjet jedna za druhou.... dokud se jejich krátké světlo života nerozptýlí ve věčné noci, která nikdy neskončí. A pak zůstane jen ticho."
"Vím, že čas je to jediné, co se nikdy nezastaví."
"Není čas Bůh?"

3 24.10.2019

Pokud Vás snad čeká ne zrovna příjemné lékařské vyšetření nebo zákrok, či dokonce musíte do nemocnice - vezměte si s sebou kromě kartičky zdravotní pojišťovny i tuhle útlou knížku. Autorka dovede pohlédnout na zdravotní trable i na naše zdravotnictví s humorem, který, jak známo, pomáhá léčit.

3 17.09.2019

Vedle známých cestopisů z ciziny je knížka Čapkových postřehů Obrázky z domova méně známá, avšak určitě stojí za přečtení. Má čtyři části - Obrázky z Čech, Putování po Praze, Obrázky ze Slovenska a Pozdravy. Kromě líčení dojmů z návštěvy jednotlivých míst zde najdeme i vážnější téma - zamyšlení na příčinami a možným řešením bídy.
Osobně se mi nejvíce líbila kapitola "Velikonoce na horách", kde autor projevuje svůj typický smysl pro humor, jak je známe z ostatních cestopisů. Mnohé z Čapkových postřehů se zdají platné i dnes, po více než osmdesáti letech.
Dovolte mi zde ocitovat menší úryvky.
"Hory o velikonocích slouží hlavně lyžařství, turistice nebo pouhému dívání. Co mne se týče, myslím, že nejlíp pochodí ten, kdo se dívá, ale nechci nikomu brát jeho radost.
Lyžařský sport o velikonocích pozůstává ponejvíce v hledání sněhu. Kde se mezi klečí nebo v lese objeví čtverečný metr sněhu, vyskytuje se tam jistě i lyžař, který se aspoň střední částí svých lyží /celé se tam nevejdou/ projíždí po tomto zasněženém terénu. ........ Turistika na horách záleží hlavně na zjišťování, ve které boudě jsme ještě nebyli. Protože jich je hodně, dá turistika dost práce..........Konečně pouhé a prosté dívání je nevyčerpatelné a krásné jako celkem všude."

3 19.05.2019

Velmi hezká knížka, seznámení s poezií haiku čtyř autorů:

- Santóka (1882-1940)

" V horách se dívám na hory
za deště poslouchám déštˇ
jaro léto podzim zima
včera mi bylo dobře
a zítra bude taky"

"Atˇje radost
nebo smutek
tráva roste"

"Mé srdce je znavené
a hory i moře tak krásné"

"Nakonec je smutné
být sám -
zvadlá tráva"

- Kobajaši Issa (1763-1827)

"Pár much a já
totˇcelá domácnost
v téhle skromné chýši"

"Zelená kobylko
chceš být strážcem na hřbitově
až umřu!"

-Bašó (1644-94)

"Na větrem odrané haluzi
krčí se havran
podzim je pryč"

- Josa Buison (1716-84)

"Květ opadal
vzpomínka rozkvetla -
pivoňka"

3 11.01.2019

Kniha mne nezaujala, přiznávám, že styl psaní Haliny Pawlowské není "můj šálek kávy."

3 21.04.2018

Myslím, že rady v knize jsou docela užitečné. Co je však zbytečné, je rozsah knihy: 205 stránek. Zdá se, že autorka se občas "opakuje". V obsáhlém textu jsem se ztrácela a tak jsem si udělala "výpisky" - vše podstatné se vešlo na necelé čtyři stránky A4. (pokud by snad někdo měl zájem, ráda pošlu mailem).

3 20.03.2018

Krásná knížečka pro dobrou pohodu nejen pro milovníky vína:
spojení nádherných básní Jaroslava Seiferta a hezkých obrázků Ivana Svatoše -
určitě doporučuji.
Dovolte mi zde ocitovat báseň, která se mi líbila asi nejvíce:

"Vinobraní

Podzim zprudka zaklepal.
To je náhle spěchu!
Kdo vás, hrozny, vytepal
ze světla a dechu?

Modrý hrozen jako skvost
krášlí křehkou révu.
U branky už stojí host,
přišel na návštěvu.

Druhý, zlatě kovový,
leží na nápěnce.
A po stráních z révoví
rozhozeny věnce.

Kraj tu jako na dlani,
znám ho dobře z mládí.
Už je po vinobraní,
někdo loutnu ladí.

Nevcházej, měj strpení,
chvilku sečkej v brance,
až se hrozny promění
v písničky a tance."

Krásné vylíčení pocitů pilota, který si sám uprostřed zimní noci musí poradit ve složité situaci, kdy v letadle selžou přístroje. Napínavý děj a nečekaný závěr - pilot se už nedozví, kdo byl tím "pastýřem", kterému vděčí za záchranu svého života. Doporučuji nejen milovníkům letectví.

3 29.12.2017

Na knížku jsem se těšila - nabízelo se nevšední téma, ale bohužel mě zklamala, dočetla jsem jen proto, že jsem snad doufala, že mne to časem zaujme, ale nestalo se tak -nápad autorky je zajímavý, ale autorka je "nevypsaná", knížka měla ještě nějakou dobu "uzrát" a nepospíchat s vydáním.

3 13.12.2017