cziss
komentáře u knih
Kniha o Rajhradě – dějiny města od nejstarších dob
kolektiv autorů
Bezvadně zpracovaná encyklopedie / kronika.
Černé stíny
Zbyněk Dach
Výborný gamebook ze staré školy. Pravidla jsou minimalistická a přesto vyvážená. Jen ten hlavní záporák je celkem náročný.
To byl Ivor Trent
Claude Houghton
Zvláštní kniha, která byť je v podstatě o ničem a bez děje, tak přesto vás od začátku do konce vtáhne do čtení. Jsou tu prvky sci-fi, řekl bych, ale žánr jako celek knihy, to jsem vážně neuhodl :)
Hotel U devíti koček
Radmila Tomšů
Jsou to zábavné příběhy a je vidět, že autorka kočky miluje. Jen ten styl psaní mě bohužel začal ke konci nudit. Jinak je to fajn počtení.
Nářek mrtvého světa
Jan Kšanda
Vynikající gamebook. Pravidla jsou složitá tak akorát, souboje nejsou zbytečně zdlouhavé, je to čtivé a je to zábava. Sice se autor nepárá moc do hloubky s jednotlivými epizodami/úkoly, které náš hrdina řeší, ale zase to pěkně odsýpá.
Tak nějak má GB vypadat a jsem moc rád, že se česká tvorba ubírá tímto směrem. Např. od "legendárního" Ve službách krále Reginalda.
PS.: Líbí se mi, že tu nejsou otravné a nepředvídatelné smrti.
Ve službách krále Reginalda
Michael Bronec
Jedná se dungeon crawler podobě jako Zlodův hrad s malou špetkou RPG a malou špetkou humoru podobného jako v O Norikovi. Je to dobrý gamebook, nicméně má své mouchy a mohl by být snad skvělý, kdyby se autor nesnažil být takový velký vtipálek. Jednak je odkazů zbytečně moc a musíte nesmyslně neustále přeskakovat celou knihu (reálně by stačila tak třetina) a potom úspěch závisí hodně na náhodě. Autor si s vámi poměrně často hraje a posílá vás do neřešitelných nebo extrémně zdlouhavých situací, což bohužel nakonec začne být celkem otravné a kazí to dojem. Ale i tak doporučuji.
Nesmířené srdce Chrongramu
Jan Bílý
Druhý a zároveň poslední díl série je o něco lepší, ale ne zase tak o moc. Ukázalo se (jak jsem čekal), že taková spousta pravidel a dovedností je k ničemu, protože se Vám určité dovednosti lze použít pouze jednou, pokud se k nim vůbec dostanete. Gamebook je opět, samozřejmě, plný!!! spousty náhlých smrtí, někdy 2 možnosti ze 3 vedou ke smrti (To si opravdu autor myslí, že pokaždé bude hráč hrát odznovu?). Je tu jistá změna v soubojích - část je "brutálně" jednoduchá a část naopak bez šizení vyhrát nejde, střední pásmo jaksi chybí. Dalo by se toho napsat mnohem více, ale shrnu to takhle - kdyby autor ubral pravidel a košatosti na větvení odkazů, vyvážil souboje, bylo to celé jeden gamebook, tak to mohlo být velmi slušné, takto je to horší průměr.
Odsouzen
Jan Bílý
Pravidla jsou silně inspirována Lone Wolfem, přičemž jsou ještě více rozvinutá a složitá (např. jednotlivé dovednosti se navíc bodují). Tolik pravidel na tak relativně krátký gamebook = zbytečné. Ono to sice má 500 odkazů, ALE k úspěšnému projití stačí navštívit ani ne 1/5, protože gamebook je opravdu nesmírně těžký, v tom smyslu, že každou chvíli Vás může něco zabít, chybí Vám nějaká komponenta (většinou fakt nevím, jak je získat, takže jsem šidil atd. atd.). Možná se to na na "férovku" projít jen s velkým štěstím na správné rozhodnutí a taky správné hody kostkou. Souboje také závisí především na hodu kostkami, zvlášť když každou chvíli přijdete i o ten trapný mečík, který se Vám podaří získat... No prostě, autor to měl trochu zrevidovat, zredukovat a dám tomu trochu víc příběhu.
Ve službách bohů
David Bimka
Celá série jsou kratičké gamebooky vyloženě vhodné na hraní s dětmi. Má to i pěkné obrázky, i když mohli být všechny v sérii ilustrovány barevně.
Krvavé evangelium
James Rollins (p)
Když pomineme to počáteční nechutnost, tak je to celkem fajn. Víceméně klasický Rollins.
Editace: Po přečtení celé série musím napsat, že je to spíš nadprůměrný Rollins. Zajímavé prostředí i vhled do církve atp. Jediné co mi víc vadí je, že nám autoři některá fakta z knihy předkládá stále dokola. Např., že Trojice je rytíř Kristův, válečník a vědma je v každé knize vzpomenuto tak 100x...
Perla Antil
Josef Velek
Nebýt té agitky, bylo by to lepší. Tím ale nesnižuji mnohdy pádnou kritiku USA. Kniha je takový mix cestopisu 70 %, dějin 20 %, zbytek nevím jak zářadit.
Magické střípky
Andrzej Sapkowski
Rozbor Artušovské legendy určitě stojí za to, i kdyby člověk zbytek knihy nečetl. Co se týče povídek, něco jsem přečetl a bylo to dobré, i když povídky není můj oblíbený formát a něco, co se mi od začátku nezdálo, jsem přeskočil.
Oficiální pravidla karetních her
kolektiv autorů
Jasně a stručně vysvětlená pravidla kvanta karetních her vč jejich nuancí. Jediné co lze vytknout je někdy zvláštní terminologie, ale ta je jednak vysvětlená na začátku knihy a také je možné, že v různých částech republiky je prostě jiná.
Osud
Elizabeth Haydon
První a druhý díl (i když ten s výhradami) byly super. Bohužel u tohoto třetího dílů, kdy jsem zhruba za půlkou mě to začíná nudit (nudí mě to už do první třetiny...). Rapsodie je zřejmě super žena se "superschizofrenií" a autorka evidentně už neví, jestli píše fantasy nebo červenou knihovnu. Taky by bylo fajn nedat do knihy všechen text co napíšu, ale občas popřemýšlet nad tím, jestli by nebylo lepší některé pasáže vyhodit... Mám dojem, že kniha je opět o něco delší, ale dobrých pasáží je mnohem méně.
Stopař
James Fenimore Cooper
Po 100 stránkách jsem to musel vzdát. Děj tvoří sotva desetinu knihy. Jinak jsou to neustálé moralizující dialogy o ho...
Tandaradei!
Andrzej Sapkowski
Zaklínače jsem četl už jinde a ostatní povídky nuda až nic moc. Asi nejsem cílovka.
Pole orná a válečná
Vladislav Vančura
Po čtvrté kapitole jsem toho musel nechat. Je to nuda až za hrob.
Kronika Pickwickova klubu
Charles Dickens
Asi jsem do toho šel s moc velkým očekáváním, nebo už jsem zvyklý na jiné. Přestože mám rád anglický humor, tohle bylo psáno až přehnaně "suchým" slohem. Pár míst v knížce bylo opravdu vtipných, ale jinak to byla dost nuda (tak 90 % knihy). A nějaké sžití s postavamy tu u mě nebylo, na konci mi byly jejich osudy úplně ukradené.