Clara del Valle komentáře u knih

To byla legranda, takhle jsem se nenasmála vod tý doby, co Troška v Babovřeskách pojmenoval faráře Šoustal. Geniální humor... třeba když Prvok ztratí zaměstnání a protože se musí starat o harpyje /hahahaha....že je to hrozně legrační?/ tak jde na pohovor do školky a tam se musí svlíknout do naha a teď ta úplně nejvíc srandovní pointa.... narazí na malé dětičky a její rodiče a teď jako všichni si mysleli, že je jako ňákej úchyl... to bylo tak dokonalý, že jsem se málem umlátila smíchy. Díky všem tady, kteří to doporučovali jako humoristický román... takovýho humoru jsem si snad ani nezasloužila. Todle bylo fakt jako nejvíc! Ale pozor... vono je to chvílema i hrozně vážný, prostě jako ze života... když chudák Šampón pláče v autě, protože ho nepřijal syn, to jsem si taky poplakala, to bylo mocinky dojemný. Nicméně na další dílka uchechtaného nástupce Michala Viewegha, kterej je už out, asi odvahu nenajdu, páč si dovedu představit, že takovej Erotikon musí bejt děsná hlína, a přece jen nejsem nejmladší, tak aby mě z další takový řachandy neklepla pepka.

44 13.01.2017

Tu knihu jsem pochopitelně znala, zná jí ostatně každý, kdo se zajímá o literaturu. Dlouho jsem jí ale ignorovala, říkala jsem si, co může být zajímavého na životě nějakých pomatených stařen z míst, kdy lišky dávají dobrou noc, navíc z úplně opačného konce země, než kde žiji. Stejně to u mě bylo i s Gertou. Nuda, nezájem. První jsem zkusila Gertu /díkybohu za delší virózu, při které došly knihy a tak jsem z nouze sáhla právě po Gertě/. Obdiv k mladé autorce a tomu, jak napsala Gertu, mě přivedl k tomu, že Bohyně přeci jen zkusím. Dočetla jsem před pár hodinami a stále se nemohu vzpamatovat z mimořádného literárního zážitku. Většina už byla napsána v komentářích zde, za sebe mohu říci , že pro knihu, jako je tato, je prostě pět hvězdiček hrozně málo! Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla a opět... klobouk dolů před Kateřinou Tučkovou a jejím mimořádným literárním talentem!

36 01.11.2017

Velikým potěšením byla tato kniha. Hlavně první polovina, ve které perlil nesnesitelný Ove, to byla paráda. Smích střídal slzy. Postupně, jak příběh plynul a autor vyjasňoval, proč je Ove takový jaký je, tak se měnil můj pohled na něj. Pobavení nad většinou jeho příšerného konání se změnilo v soucítění s jeho osudem a sympatie k tomuto svéráznému chlapíkovi, který nakonec vždycky udělal správnou věc... i když těch keců kolem :-)
Jindy a v jiném rozpoložení bych určitě velmi kritizovala prvoplánovitý patos v závěru knihy, na patetické momenty jsem opravdu háklivá a tady jich v závěru bylo na můj vkus trochu moc, ale nějak se mi nechce to pitvat. Kniha se mi moc trefila do nálady, a tak mohu jen konstatovat, že jsem dlouho nečetla knížku sympatičtější a milejší.

29 18.06.2015

Dívám se do životopisu autorky, kniha vyšla v jejich 29 letech! Skutečně klobouk dolů před touto mladou dámou! Musím říci, že napsala knihu, která mne zasáhla a bylo pro mne těžké ji dočíst. Vždy, když jsem ji odložila, jsem rozdýchávala to, co jsem přečetla a ani se mi nechtělo pokračovat z obavy dalšího děje. Sama neuznávám princip kolektivní viny a tato kniha na motivy skutečných události mne navíc utvrdila v tom, že čeho se v životě opravdu bojím, je zfanatizovaná lůza!

27 06.10.2017

Takto si představuji knihu pro ženy. Nesmírně silná, emotivní kniha. Prožívala jsem příběh každé ze tří hrdinek naplno, doufala jsem, že se Sarah vzpamatuje, přestane lpět na práci a zaměří se na své děti a pro ně bude bojovat, fandila jsem lásce Giulie a Kamala a jejich láskou se dojímala a příběh Smity a její dcery mě nesmírně zasáhl, jen velmi těžko jsem ho vydýchávala a doufala v happy end. Věřím celým srdcem, že to Smita a Lalita dokázaly a lepší život si vybojovaly. Skutečnost, že kdesi na opačném konci světa takto lidé žijí, je pro mě šílená a nepředstavitelná. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, ale ještě dnes si jí jdu koupit, chci jí mít doma!

25 11.06.2018

Považuji za velikou ostudu a čtenářské selhání, že jsem tuto naprosto vyjímečnou a vynikající knihu objevila až nyní a hlavně úplnou náhodou díky DK. Anotace jí definuje jako zlatý fond světové fantasy a já naprosto souhlasím. Jak nemám fantasy ráda resp. mne neoslovuje, tak tato kniha mne dostala. Asi je to dobou, ve které vznikla. V podstatě jednoduché kulisy zničeného francouzského venkova, prastarý nedobytný hrad a hrstka přeživších lidí a zvířat v pusté krajině bez života. V záplavě současné sci-fi typu Hunger Games a podobných nesmyslů je toto literární skvost, kterému současné knihy s postapokalyptickou tématikou nesahají ani po kotníky. Jak moc dokáže člověka oslovit zdánlivě prosté líčení života malé lidské komunity po velké katastrofě a jejich každodenní zápas o přežití a zachování lidského rodu popsané tak, že se čtenář dokáže naprosto přesně vcítit do pocitů hrstky přeživších a představuje si, co by asi prožíval v jejich kůži... až z té přestavy mrazí. Za sebe rozhodně DOPORUČUJI!!!!

24 06.10.2015

Nerozumím tomu, proč jsem tohoto autora tak dlouho opomíjela. Nikdy jsem moc nečetla české autory, poslední dobou jedu hodně v české próze a Jiří Hájiček je spolu s Annou Bolavou a Kateřinou Tučkovou tím nejzajímavějším a nejlepším, co jsem z českých autorů teď přečetla. Kniha mě hodně zasáhla, to jak hnusný a nemorální režim chladnokrevně ničil lidské životy, to je potřeba si stále připomínat.

23 22.09.2017

Tak zase ne. Další nedočtená kniha a ztracený čas. Moc dlouhé, rozvláčné na to, že se tam nic neděje a kniha nemá žádný smysluplný děj, pokud tedy nepočítám ježdění hovnocucem sem a tam (hahaha), popíjení slivovice, chození se slepicí k veterináři a jiné dějově velmi zajímavé epizody. Začátek přitom celkem legranda, říkám si autorka se dala na humor, ale buď ho bylo málo nebo moc, nevím, každopádně od půlky mě to opět přestalo bavit a dočítala jsem jen silou vůle a bez většího zájmu a stejně jsem to do samotného konce nedala. Jak to s Eliškou dopadlo netuším a je mi to fuk. Kniha je prý autobiografická, autorka z toho kraje prý pochází, udělat z lidi rodného kraje snůšku věcně nalitých neschopných lemplů... no nevím. Ale třeba jsem jen toto dílo a jeho myšlenkovou hloubku nepochopila.

22 03.11.2018

Teda... tohle je jednoznačně jedna z nejzajímavějších knih, jaké jsem v poslední době přečetla! Je skvělá!
Já bych jí asi nenazývala detektivkou, je to pro mě spíše historický psychologický román s detektivní zápletkou, ale je to sakra dobře a chytře vymyšlené, napsané a přeložené. Je to náročnější čtení, čtenář musí být hodně ve střehu a přemýšlet a přesně to mám při čtení ráda. Navíc si člověk hned začne vážit doby a prostředí, ve kterém žije, teď a tady. Fakt vynikající kniha!

21 11.05.2020

Takovýto když čtete a říkáte si, co na tom proboha všichni vidí? Já to prostě nechápu. Ale alespoň jsem to dočetla narozdíl od Bábovek, ty jsem prostě od půlky už nedala.

19 26.07.2017

Pááááni.... takže zatím pro mne TOP literární zážitek roku. Vůbec nechápu, jak mi mohla tato skvělá kniha uniknout. Velikánská spokojenost!
Jen upozornění.... není to lehké čtení pro každého!

19 26.06.2017

Mám z této knihy rozporuplný pocit. První polovina knihy, to bylo takové wow... prostě bezmezné nadšení, pořád jsem o knize mluvila, doporučovala jsem jí pomalu každému, koho jsem potkala, říkám, to si musíš přečíst, to je skvělá knížka ... jenže od druhé poloviny to pro mne začalo ztrácet dech, zatímco první polovinu jsem přečetla prakticky na jeden zátah a nemohla se od knihy odtrhnout, postupem času se čtení zpomalovalo a posledních 80 stran tu leželo týden, než jsem se dokopala k tomu to dočíst.
Totiž ve chvíli, kdy mi došlo, že kniha nemá vůbec, ale vůbec žádný děj, že je to jen povrchní sled epizod života pár postav, na kterých jsou demonstrovány dějiny toho regionu, byla jsem hrozně zklamaná. Jak to, že jsem si toho nevšimla dřív? Můj problém, jasně. První světová válka například prosvištěla formou jednoho dopisu.
Je mi hodně líto, jak autorka naložila s příběhem Barbory. Na ní je postavena zhruba první polovina knihy a je na ní demonstrován těžký život hornických manželek resp. vdov, nakonec jí autorka nechá z tohoto světa odejít jedním jediným odstavcem. Hluboké zklamání.
Takhle... kniha je zajímavá, velmi vzbudila zájem o tento kraj, mám velkou chuť ho lépe poznat a podívat se tam, takže účel to pravděpodobně splnilo,ale za sebe musím souhlasit s tím, kdo tu již přede mnou napsal, že knihu jako mimořádný literární počin nevidí. Mám to bohužel stejně.
Ještě tu mám druhý díl, asi ho hned začnu číst, ať mám návaznost, ale že bych se nějak tetelila nedočkavostí, tak to bohužel ne.

18 07.03.2021

Jaroš mluví.... :-)))
Skvělé jako vždy, i když mi chyběl slovutný pan notář, doufejme, že se s ním brzy setkáme u nás v Plzni. Nemůžu se dočkat.

18 31.10.2019

Bože, a to myslela jsem si, že skok camerlenga z nebe přímo na náměstí sv. Petra je bizardní dost a hned tak něco ho nepřekoná, ale to jsem se tedy hodně spletla. Tak překomplikované rozuzlení, jaké má Inferno, to se málo vidí. Hodní jsou zlí a pak zase hodní, ti chladní a bez skrupulí na chvíli prozří , ale je jim to houby platné, ruka zákona je dostihne, magor chce vyhladit lidstvo, ale vlastně nechce, vodítka k viru umísťuje ausgerechnet na ta turisticky úplně nejfrekventovanější místa, A jako třešinkou na dortu je vysvětlení, jak to vlastně bylo na začátku v nemocnici a jak je to vlastně s tom amnézií, tam už to míří do parodie a smějete se na celé kolo. A přitom dokud se kniha odehrávala ve Florencii, tak mě to hodně bavilo, Benátky, to už pokulhávalo a Istanbul, tam už je cítit bezradnost a křeč. Je to čtivé, ne že ne, ale výsledná pointa a tím pádem celá kniha Inferno je pro mne velkým zklamáním. Pokud někoho zajímá Peklo, tak to už je lepší Kulhánek a jeho Vyhlídka na věčnost, tam se člověk alespoň zasměje.

18 23.09.2013

Tak... a mám nového oblíbeného autora, kterému se povedlo takřka nemožné. Díky jeho sympatické hlavní trojici mě začala bavit historická beletrie, kterou nikdy nečtu. Díky za Výzvu a slovenského autora v ní. Velmi příjemné čtení. A nejlepší je takový to pousmání během některých pasáži, humorné situace, usmívat se u popisu mučení je slušný bizar. Jaroš jednoznačně nejsympatičtější... asi proto, že moc nemluví :-) my dva bychom si určitě rozuměli. Hrozně moc se těším na další díly, bohužel zatím jen tři.

17 20.04.2018

"Na hraběnce by si i tady kaprál vylámal své instrumenty. Tvrdá jako náhrobek z mramoru." Jaroš se zatvářil, jako by notářovo tvrzení přijal jako výzvu.

Jaroš měl očividně nějaký plán, protože krátce před tím měchem rozdmýchal uhlíky ve výhni a hlouběji do ní zasunul mučící nástroje. Oči mu zvláštně svítily, ale možná to byl jen odraz žhavých uhlíků.

Stejně ho nejdříve mučili. Stein neměl to srdce to Jarošovi odepřít.

To je humor přesně podle mléko gusta! A Jaroše prostě miluju. Celá trojka je úžasná, skvěle se ti tři doplňují - hodnej, zlej a ten třetí vzadu. Parádní díl, za mě zatím nejlepší. Nemůžu se těch knih nabažit a doporučuji je, kudy chodím, protože tohle je prostě parádní čtení.

16 11.05.2018

Panebože, to zase bylo dílo!! :-)) Polopatická, schématická a hlavně nesmírně nudná splácanina /dramatické napětí a spád se skutečně netvoří chaotickým přeskakováním z místa na místo a z postavy na postavu/, první polovina připomíná turistického průvodce po Bilbau a Barceloně se vsuvkami z Wiki, do toho samozřejmě symbolog a krásná intelektuálka, jeden církevní hodnostář, jedna tajná společnost...tentokrát alternativní církev, jeden pohanský vizionář, pár agentů tajných služeb...jo a jedna královská rodina :-) a všechno se to honí navzájem a pak se nám autor pokusil naservírovat odpovědi na hluboké otázky typu Kdo jsme, kam jdeme formou jakési pomatené prezentace... strašný! Na tyto filozofické otázky dokázal odpovědět Vladimír Renčín jedním vtipem :-)Pro mě ztracený čas a určitě poslední Brown. Stačilo.

16 27.02.2018

Já jsem zklamaná. Autor je rutinér, jede podle stejné šablony, jen místo nerudného vysírače Oveho stvořil pedantickou obsedantně-kompulsivní Britt-Marie. Obě knihy naprosto stejné a jsou velmi, velmi patetické. Zatímco napoprvé jsem to u Oveho přešla a kniha mě bavila, teď mě to dost štvalo. Závěr jsem dočetla jen s velkým sebezapřením a dost letmo, z toho uplakaného kýčovitého patosu se mi dělalo špatně. Vzhledem k tomu, že Babičku jsem odložila po zhruba dvaceti stranách myslím, že další knihy od tohoto autora už zkoušet nebudu, přeci jen mám raději autory, kteří umí nabídnout něco víc než jen šablonovité vypočítavé klišé.

15 13.02.2018

Za svůj život jsem přečetla stovky knih, ale malokterá ve mně nezanechala tak silný a rozporuplný dojem tato právě tato! SPOILER! Dočetla jsem jí před pár hodinami a stále ve mě střídají pocity zuřivosti, soucitu, obdivu a pohrdání. Soucit a zároveň obdiv k dětem, čím si musely projít a co sami dokázaly a vztek a pohrdání k jejich rodičům, užvaněným líným netáhlům, otci věčně ožralému povaleči nestydícímu se okrást děti o peníze, které si samy vydělaly a matce... líné, lhostejné, samolibé pozérce, namyšlené rádobyumělkyni, která trousí moudra a potají se cpe jídlem, zatímco její děti hladoví a je dokonce schopná bagatelizovat sexuální obtěžování své dcery. Nesympatická ženská, která lituje jen sama sebe, ale pro zlepšení svých životních podmínek není ochotná hnout prstem a spolu s manželem nechají syna spát pod igelitovou plachtou, protože jim do chatrče prší a než by postavili blbou kadibudku, tak... Když mě pak prvotní vztek přešel, říkala jsem si, jak by asi matka jednala a chovala se, kdyby neměla vedle sebe toho línýho alkoholika, který jí akorát bral prachy. Těžko říci. Na druhou stranu je jasné, že právě tyto děsivé životní podmínky děti pro život dokonale připravily a to, že děti dokázaly z té beznaděje a zmaru utéci a vystudovat je úžasné. Kniha je nesmírně čtivá, poutavá, autorka nic nehodnotí, neodsuzuje, nezavrhuje, naopak své rodiče miluje a chce jim pomoci, ale naráží na neochotu, lhostejnost, nezájem, žvanění...až na konci knihy dochází k smíření a uklidnění. Velmi silná kniha!!!

15 24.04.2017

Po Volání Kukačky zklamání, dočteno vpodstatě silou vůle. Nebýt to dílko JKR, tak po tom neštěkne pes. Ze začátku se to četlo dobře, ale pointa je překomplikovaná a nevěrohodná a to ani nemluvím o ústředním motivu - knize Bombyx Mori - ta se jeví jako naprostý nesmysl. Většina postav románu jsou totální mentálové, Cormoran furt kulhá, Robin se plácá ve svém vztahu... o co, že se v příštím díle se snoubencem rozejde? Nene... tohle se moc nepovedlo:-(

15 01.04.2015