Cinik
komentáře u knih
Holoubek
Jindřich Šimon Baar
První část románu by ještě šla, druhá je slabší a autor v ní demonstruje své modernistické postoje, pro které byl předčasně pensionován.
Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku
Viktorín Šulc
Pan Markovič je spoluautorem dvou knih o sobě a své práci, tato je z nich podle mne ta lepší. Popisy případů a jejich vyšetřování jsou podrobné, doprovázené zajímavou obrazovou dokumentací, proto nelze doporučit osobám citlivější povahy.
Kriminalista Jiří Markovič – Legenda pražské mordparty deviantům na stopě
Jiří Markovič
Jistě poučná a zajímavá kniha, místy ale poněkud rozháráná, neučesaná a zmateně sestavená.
Báby a dědkové
Jindřich Šimon Baar
Mne nejvíce zaujala povídka Šňupáci prysulu. Netušil jsem, že Baar byl tak zuřivým nepřítelem šňupacího tabáku, že napsal i povídku, která evidentně měla za úkol čtenářům šňupání znechutit.
Faktomluva
Hans Rosling
Kniha je to poučná a do jisté míry užitečná, ale s obrovskými chybami. Oceňuji snahu sdělit světu, že mezi lidmi převažuje zastaralý a nerealistický náhled na svět a předložit na základě faktů a statistik aktuální přehled a metodu, jak se střízlivého a faktografického pohledu na svět co nejlépe držet.
Bohužel autor se v argumentaci a práci se statistikami zrovna moc nepředvedl a navíc ji propojil se spíše ideologickou myšlenkou, že svět se v prakticky všech ohledech velmi výrazně zlepšuje.
Vedle užitečných statistik s velkou výpovědní hodnotou (dětská úmrtnost je asi nejpřesvědčivější) zde používá i statistiky nanejvýš pochybné, které jsou pro svou povrchnost a podivnou interpretaci velmi nepřesvědčivé, zavádějící až vyloženě směšné.
Autor rovněž pracuje se statistikami většinou velmi laxně a v podstatě ignoruje takové "povrchní otázky", jako je jejich spolehlivost či otázka srovnatelnosti poměrů jednotlivých zemí ve věci kvality. Je hezké srovnat počty dětí, kterým je dostupné základní vzdělání, nicméně obávám se, že rozdíly mezi ZŠ na Praze jedna, větší neelektrifikovanou chatrčí vyčleněnou pro tento účel u vesnice v Kongžském pralese a Talibanem zřízenou muslimskou základkou jsou takové, že výpovědní hodnota této statistiky je mnohem menší, než chce autor věřit. Totéž platí rovněž pro dosažitelnost elektrické energie, kde autorovi stačí, že prostě přes den občas je (on je opravdu velký rozdíl jestli je pořád a stabilní, nebo občas a ještě nestabilní).
No a pak se dostáváme ke statistikám zcela interpretačně zvrzaným. Např. tvrzení, že i kulturní život se ve světě zlepšuje, ustavené čistě na základě statistik, že prudce roste počet vydaných filmů a hudebních alb, je natolik směšné, že si snad ani nezaslouží komentář (fakt nikdy neslyšel o tom, že kvantita většinou není totéž co kvalita?). Totéž platí pro výlety autora do situace ve věci ochrany přírody.
Rovněž mimořádně špatně vyargumentovaná je teze, že náboženství nemá vliv na počet dětí, což je nejspíše způsobeno především tím, že ta teze prostě není pravdivá a tudíž pro ni smysluplně argumentovat nelze.
Autor svou tezi dokládá na základě statistik porodnosti celých států s "převažujícím křesťanstvím" či "převažujícím islámem" etc. Problém je, že tyto statistiky jsou příliš hrubé a ignorují, že v mnoha případech jde o odkřesťanštělé země Západu, kde je drtivá většina "křesťanů" pouze deklaratorních či svátečních. Podrobnější statistiky by nepochybně doložily pravý opak - tj. že u praktikujících věřících je ten dopad zřetelný a velký. Viz ultraortodoxní židé v Izraeli, jejichž počet vzrostl od založení státu zhruba 150x a to nikoliv jen kvůli migraci (mají momentálně v průměru 6-7 dětí, což je více než dvojnásobek oproti izraelskému průměru), viz amišové a ortodoxní a ultraortodoxní židé v USA a viz katolíci u nás (praktikující katolíci v ČR mají v průměru tuším 2,5 dítěte, což je výrazně více než průměr, v případě praktikujících tradičních katolíků bych to odhadl minimálně na 3,5), viz tradiční katolíci a muslimové ve Francii. (Konkrétní země neuvádím proto, že by v nich byly tyto komunity nějak místně výjimečné, ale protože jsem v minulosti zaznamenal studie a statistiky, které se jimi zabývaly - nepochybuji, že to u praktikujících věřících těchto vyznání platí víceméně napříč světem.)
Celkově vzato, myšlenka je dobrá, je ale propojena s pochybnými ideologickými pohledy a velmi špatnou prací se statistikami.
Zbloudilá legie
Harry Turtledove
Není to špatné, ale ubral bych na rozvláčnosti. Pobavil mne ale autorův svérázný humor, kdy se Ceasarovi Římané kouzlem přenesou do jiného, zcela cizího světa, který ovšem není nic jiného než trošku jinak natřená Byzanc (východořímská říše pár set let později).
V zelené pasti Rhulů
Jean-Pierre Garen (p)
Klasický Garen - totální oddychovka, u které můžete ( a vlastně i musíte) úplně vypnout mozek.
Může též sloužit jako motivační literatura pro lidi s literárními ambicemi a malým sebevědomím, kteří po jejím přečtení pookřejí s posíleným vědomím, že mohla-li uspět takováto slátanina, mohou oni taky.
Jelikož jde o jeden z prvních dílů série, nechávám hvězdičky dvě, u dalších patří dolů ještě minimálně jedna za kopírování celých částí předchozích dílů, někdy beze změn, někdy jen mírně pozměněných.
Smrť v raji
Miloslav Stingl
Byla by to velmi zajímavá a hodnotná kniha, kdyby nebyla tolik poznamenaná komunistickou ideologií, zaujatými komentáři a četnými historickými nepřesnostmi.
Jak neměřit člověka
Stephen Jay Gould
V některých částech této knihy ideologie poráží vědu i realitu. Viz například opakování pokusů s Mortonovými lebkami ukazují, že Morton měřil správně a Gouldova kritika je zcela neopodstatněná a neseriózní.
Krvavá předehra: Španělsko, 1936–1939: Občanská válka a zahraniční intervence
Roman Cílek
Autor se s vydáním své knihy opozdil minimálně o 15 let. V rámci komunistické propagandy by zapadla.
Liberalismus je hřích
Felix Sardá y Salvany
Velmi užitečná a poučná kniha, která podrobně a srozumitelně vysvětluje, proč je liberalismus neslučitelný s katolickou vírou a proč je katolík povinen s ním bojovat. Pravda, na některých místech je znát, že je to dost staré dílo, takže by neškodila malá renovace (aktualizace), ale jde jen o nevýznamné drobnosti.
Česká kuchyně za dob nedostatku
Čeněk Zíbrt
Je to velmi zajímavé a poučné čtení, které by se někdy mohlo hodit mít doma - Bůh nás ale chraň před dobou, kdy by se mělo stát aktuálním návodem. Opravdu se rád obejdu bez zjištění, jak chutná náhražka mouky z mechu a lišejníku... :-) Na druhé straně některé recepty a nápady (nouzová zásoba masa v podobě doma chovaných želv a jeho úprava) zní vlastně i lákavě.
Třetí planeta smrti
Harry Harrison
Příjemné oddechové čtení ve sci-fi hávu s typickým Harrisonovským humorem.
Černí baroni od Černé věže
Radek Gális
Velmi užitečná a poučná sbírka rozhovorů s pamětníky postiženými zařazením do pomocných technických praporů. Doporučuji k přečtení všem, které téma PTP a komunistického teroru zajímá.
Pan Šesták ve své přemluvě píše o snaze na poslední chvíli uchovat vzpomínky těch, co měli s tímto zločinem komunistického režimu osobní zkušenost. Sama kniha pak potvrzuje, že skutečně byla sepsána na poslední chvíli, když u třech rozhovorů se nachází poznámka, že dotyčný zemřel ještě před vydáním knihy.
Radosť z práce
Marie Kondo
Kvalitní kniha poskytující užitečné rady, jak si uspořádat své místo v kanceláři a profesní život. Mimo obor kancelářských pracovníků s vlastním stolem je ovšem její použití dost omezené, nicméně ani pak není její přečtení vyhozeným časem.
