Chmur komentáře u knih
Kniha plyne pomalu jako všechna Simmonsova díla, která jsem doposud četl. Byl jsem trochu zklamán z toho, jak autor některé dějové linie uzavřel. Třeba ta Odysseova/Nikoho mě vyloženě zklamala. Taky mě mrzí, že Simmons spoustu věcí vůbec neozřejmil. Jak vlastně vznikli Moravci? Vytvořili je postlidé? Kdo je přesně Sycorax? Kdo je Klid? A takových otázek mám spoustu. Možná je ale chyba v mé pozornosti a paměti. Nejsem si jist. Podle mě si ale Simmons utrhl příliš velké sousto a nechal proto mnoho v Olympu otevřeno.
Jako jiné bestsellery na téma zdraví, fyzická a mentální výkonnost je i tato kniha docela čtivá, proložená spoustou oslích můstku z autorova života. Líbila se mi závěrečná shrnutí na konci kapitol. Trochu mi však chybí odkazy na studie, o které se Molina ve své knize opírá. No rozhodně nečekejte, že v knize najdete nějaká převratná zjištění. Myslím, že skoro všechny doporučované postupy jak pečovat o svůj mozek, jsou obecně známé. Otázkou spíše zůstává, jak je naplnit. To je ale na jiné čtení.
Přijde mi skoro neuvěřitelné, že Mailer napsal tento roman v roce 1948 v pětadvaceti letech. Psychologie postav, vystavění a hloubka děje, přesah díla do různých aspektů lidského života je naprosto fenomenální. Navíc v dnešní době je roman až bolestivě aktuální. Ukazuje nesmyslnost války a zároveň její přitažlivost pro některé psychopaty.
Pro mě osobně se jedná o veliké zklamání. Jedná se o autorovi myšlenky, které jdou sice do šířky, ale absolutně jim chybí hloubka. Celá koncepce knihy působí nahodile. Moc si neumím představit, že by taková kniha mohla být někomu užitečná.
Skvělá, komplexní a podrobná kniha o výživě, která se hodí i pro nesilové sportovce. Je však poměrně náročná na znalosti z biologie a biochemie. Věřím, že pro někoho může být takřka nestravitelná.
Mám knihy Irvina Yaloma rád, ale tahle patří mezi ty slabší. Připadá mi, že jednotlivé představené "příběhy" nemají jasnou ustálenou linii.
Je velmi zajímavé, jak špičky v medicínských oborech mohou být, až na nesmírnou pracovitost a vášeň pro obor, velmi rozdílné osobnosti. Některé rozhovory jsou více zajímavé a obohacující např. Kolář, Šebek, jiné méně např. Štulíček.
Mně osobně se učebnice moc nelíbí. Připadá mi, že nemá moc dobře vytvořenou strukturu. Autor často přeskakuje z jednoho tématu k druhému. Také by mohl uvádět více příkladů z přírody. Když to srovnám s jinými učebnicemi z nakladatelství Scientia – Genetika, Biologie člověka, Biologie buněk, tak se rozhodně jedná o zklamání.
Přiznám se, že jsem knihu nedočetl. Ne proto, že by byla špatná či nudná, ale prezentované svépomocné techniky mi přpadají obtížné. V zemích, kde má metoda EMDR hlubší kořeny, to může být dobrá možnost jak se s metodou seznámit, než do toho člověk půjde aktivně v reálu pod vedením psychologa či psychiatra.
Kniha je nesmírně zajímavá a opírá se vědecké výzkumy a práce předních světových neurologů. Možná už jsou některé uváděné závěry překonané, ale autor dodává lidem naději a to se počitá.
Průměrná kniha. Některé myšlenky či rady jsou zajímavé, ale v knize je hodně zbytečných kapitol. Navíc u podobných knih hraje důležitou roli čas. Jejich hodnota klesa s vývojem vědy a poznání.
Kniha je psaná v takovém tom cool stylu, ale působí dost nedůvěryhodně. Když se nějaké informace zaštiťují vědeckými studiemi, musí být uvedené odkazy na ony studie, jinak je hodnota informací nulová.
Problém podobných knih je, že informace v nich obsažené hrozně rychle stárnou. I tak má ale kniha svůj přínos a najdou se v ní užitečné informace. Na druhou stranu je to trochu reklama na hodně drahé vybavení.
Spíše zklamání. Nijak zajímavá a účinná mi tato metoda nepřipadá. Z mého laického pohledu existují mnohem efektivnější metody pomoci psychicky nemocným lidem.
Neuškodí, ale ani nepomůže. Knih v podobném duchu je vydáno mnohem více a jsou na vyšší úrovni.
Pro mě osobně obrovské zklamání. Četl jsem životopis V. Frankla a mám respekt k tomu, čím vším si musel v životě projít. Určitě to byl velice silný a v mnoha ohledech obdivuhodný člověk. Lékařská péče o duši je však z mého pohledu velice slabá kniha. Jedná se o velice těžké čtení, k jehož plnému pochopení potřebuje člověk hluboké znalosti z oblasti filozofie. Navíc mnohé Franklovy argumenty stojí na vodě. Například: "rozmnožování nemůže být smyslem života, neboť každý rod spěje ke svému konci" (volně parafrázováno). Jak mohl Frankl vědět, že každý druh či rod spěje ke svému konci? Některé rody organismů jsou tu desítky milionů let a nikdo z nás nezná budoucnost lidstva. Vůbec zajímavý pohled je na to, kdo nebo co vlastně určuje smysl života? Jsme to my jako jednotlivci, příroda, církev nebo V. Frankl? Autor se často chová jako kazatel, který něco káže, ale nepříliš vysvětluje a vychází z toho, že mu budou prostě lidé věřit. Možná jsem příliš omezený, egoistický či hloupý, ale mě osobně Frankl rozhodně nepřesvědčil.
Kniha se zabývá všemi možnými úzkostnými poruchami a jejich překonáváním. Myslím, že v dnešní době existuje kvalitnější literatura řešící úzkost - Praško, Rohr.
Profesora Jána Praška si za jeho publikační činnost velice vážím. Málokdo vydal tolik užitečných příruček pro lidi nemocné úzkostnými poruchami či depresemi. Tato kniha byla pro mě ovšem mírným zklamáním. Mnohé techniky pomáhající se stresem byly velice komplikované či složité, jiné zase znám z jeho předchozích titulů. Celkově se tedy jedná o průměrnou knihu, která nijak moc nevybočuje od jiných podobných publikací od méně známých autorů.
Podle mě je tento díl slabší než předchozí kniha. Příběh z východu mě chvílemi i docela nudil. Druhá část je podobně jako u první knihy o dost lepší. Takže celkově nadprůměrná fantasy a celkem příjemné oddechové počtení.