Carolxc komentáře u knih

Kniha mě chytla od začátku, až do konce. Autorčin styl psaní mi sedl. Svět je jistě zajímavý - ze začátku jsem se v tom trochu zamotala, ale uvítala bych o něm více informací, k čemuž bude rozhodně příležitost v dalších dílech, stejně jako dozvědět se více o Fae. Příběh jsem dokázala dvakrát odhadnout, takže možná, že jsem nebyla překvapená asi ve dvou situacích, jak bych měla, ale to nemění nic na tom, že příběh byl napínavý a prostředí vězení bylo skvělé.
Pokud jde o postavy tak mě zaujali spíše vedlejší, než naší dva hlavní hrdinové. Brex mi na ženskou postavu byla sympatická a líbilo se mi uvědomění, že není až tak silná, jak si myslela a že jí to jistým způsobem ovlivnilo. Ačkoliv v jedné situaci jsem od ní čekala, že se nad sebou trochu zamyslí, či nad jistými slovy bude uvažovat, ale nestalo se tak.
Kdo se mi pod kůži vůbec nedostal byl náš hlavní mužský hrdina, Warwick. Asi bych z něj měla být unešená, když ve vězení šíří kolem sebe energii, že by po něm skočila každá a ve vězení je to velké zvíře, a prostě je to ten hrdina, kterého musí každá čtenářka zbožňovat, ale u mě se tak nestalo. Jsem zvědavá na jeho životní příběh a třeba se to s dalšími díky zlepší.
Vztah mezi ním a Brex je dost, jak to napsat .. žhavý a na můj vkus, možná někdy až moc, ale to je tím, že já žánr erotika nevyhledávám . Tak doufám, že mi to v dalších dílech nebude na překážku.
Koho jsem si naprosto zamilovala je Opium a Mrňousek ️ Ty dva jsou naprosto boží a jsou příjemným komickým prvkem. Doufám, že budou i v dalších dílech! Další, kdo stojí za zmínku je Kek. Tato postava mě bavila a doufám, že bude mít svou roli i v dalších dílech, protože je to jedna z těch postav, u kterých si nejste jistí její motivací, jako u dalších postav a zda opravdu stojí na straně, o které tvrdí.
A konec? No, autorka umí rozhodně nalákat na další díl. Něco málo jsem tušila - ale jen opravdu jen z malé části.

3 28.12.2022

Knížka se mi četla dobře, ale k hlavní postavě jsem si nedokázala najít vztah, ani jeho vědecké metody mě nijak nezaujali. Policie, zde byla bych řekla k ničemu. Já osobně necítila žádné velké napětí.
Každopádně to nepatří k těm nejhorším knížkám, co jsem četla a jsem ráda, že jsem si jí přečetla.

3 11.11.2018

Recenzovat tuhle knihu po takové době není vůbec jednoduché. Ona sama kniha není vůbec lehká záležitost a jsem si jistá, že mi během čtení toho uteklo spoustu. Po přečtení bylo těžší poskládat si všechny mé myšlenky a poskládat si dohromady příběh do jednoho celku a ani stále teď si nejsem jistá, kde je realita a kde ne.

Autorka příběh podává v jednu chvíli protkaný nadpřirozenem - hlavně mytologií, a vy vážně věříte, že se tam děje něco mimo naše chápání, ovšem během příběhu Vám dává vysvětlení, jenž jsou pro náš svět uvěřitelné a vy si řeknete, že se nic nadpřirozeného neděje, aby Vám tam za pár stránek mohla hodit vidle a nechat Vás pochybovat. Vlastně jsem se nesetkala s ještě žádnou knihou, která by měla tolik zvratů za tak krátkou dobu a s každou další stránkou může být úplně všechno jinak. Možná proto jsem měla problém se v tom vyznat.

Jistý si nebudete ničím, až do samotného konce a už vůbec ne, pokud jde o postavy. Zjistíte, že nevíte, komu byste měli věřit, a kdo je ten ,, dobrý. Ani samotná hrdinka, Matylda, jenž Vám vypráví svůj příběh není až tak důvěryhodná. Přesto byla Matylda celkem sympatická postava a po celý příběh jsem jí fandila. Kdo mě opravdu, ale zaujal byl Sajn. Jeho zpočátku chladná postava muže, co je jedna velká záhada, přitom se postupně odhaluje a ukazuje Vám jeho další vrstvy, to je postava přímo pro mě.

Sajn není jediný kolem, kterého se točí jedna záhada za druhou, i kolem pár dalších postav se točí dost nezodpovězených otázek. Doufám, že v dalším díle dostanu odpovědi a nebudu tak zmatená, jako jsem teď.

Tenhle příběh není asi úplně pro každého. Musíte tomu jednoduše přijít na chuť. A já jsem přišla. Byla jsem napjatá a v jednom místě jsem se zasekla - nelíbilo se mi, kam příběh směřuje a bylo pro mě těžké pokračovat. Což u mě většinou značí, že mě kniha pohltila, že mě příběh zajímá a prožívala jsem ho.

Jsem zvědavá na další díl a třeba se jednou dostanu k opětovnému čtení, abych mohla příběh lépe pochopit

2 26.01.2024

Ani teď nevím, jak bych měla tuto knihu zhodnotit. Podle anotace jsem netušila, do čeho přesně jdu a i když tam byli jisté náznaky, tak mám pocit, že jsem se toho nedočkala, či jsem čekala něco jiného. Ale je dost možné, že jsem celý příběh nevnímala, jak jsem měla. Do příběhu jsem se nemohla vůbec ponořit a i když se to četlo samo, tak mě celý příběh tak nějak minul.

Kontroverzní příběh, to rozhodně ano. Bizár, ano. O jedné rodině, která se drží od společnosti dál - alespoň mi tak připadalo. A příběh se odehrává z pohledu dospívajícího mladíka, o kterého bych se držela na sto metrů dál podle jeho hygienických návyků. Ten popisuje dění celé knihy. To, jak se s jeho sourozenci vyrovnávají se smrtí jejich rodičů, zejména jejich matky.

A ten způsob je dosti .. zvláštní, bizarní. Sourozenci se nechtějí rozloučit a tak učiní rozhodnutí, které by jen tak asi nikdo neudělal a snaží se dál žít. A jak to zvládnou, si budete muset přečíst sami.

Kniha se popisuje velmi těžko. Kontroverze na dnešní svět je tam dost, ačkoliv mě se kniha nedokázala dotknout jako jiné. Možná jen přišla v nesprávnou chvíli a kdybych ji četla v jiném období, četla by se jinak.

2 26.01.2024

O Branišovském lese jsem toho moc neslyšela - možná proto, že jsem z úplně jiného kraje a jsem od něj dost daleko. A kniha společně s informacemi na internetu by mě donutila váhat nad tím, jestli ho chci vidět zblízka.

Pokud jde o knihu pro mě to byl průměr a Po sezoně mi sedlo mnohem více. I tak se mi Oni četlo dobře a autorův styl psaní byl zábavný a dokázal mě v jednu chvíli pobavit, aby mě během pár vteřin znechutil a znovu pobavil nad pro mě pár směšnými situacemi. Pár bizarností tam rozhodně bylo a já si říkala, co to má sakra být a jak to někoho může napadnout. Nechci tu spoilerovat, takže ty pikantnosti si nechám pro sebe a musíte si to přečíst sami!!

Do poloviny knihy se toho nic moc nedělo. Autor nás seznamuje s postavami, s atmosférou ač tam byla jedna náročná část, kterou jsem si lehce promítla do reálného světa a ta představa nebyla vůbec hezká.. A od půlky se kniha rozjela v nechutnostech a naše skupina, která jela stmelit kolektiv do lesa, najednou bojuje o svůj život. A kdo ten boj vyhraje? To si také musíte přečíst sami.
Já osobně nefandila žádné z postav, i když by tam nebyla žádná, která by mi vadila.

Konec mi do příběhu vůbec nesedl. Kniha měla nadpřirozený nádech, to ano a podle všeho se tam děje něco nadpřirozeného, ale tohle bylo podle mě moc a kdyby se autor držel více při zemi, udělal by lépe. A konec domysli a přebere si sám, též nebyl úplně pro mě.

Chápu, že kniha není pro každého skrze svou bizarnost, nechutnosti a jedno téma a k tomu humor autora, ale o tom si budete muset udělat obrázek sami
Já čekala, že budu mít problém pokračovat, ale zvládla jsem to, ale asi bych se k tomu už nevrátila.

2 26.01.2024

Tak tohle se povedlo a ve své době to muselo být něco hodně kontroverzního. Takové klasické béčko té doby a i když dneska by to tak dobře nefungovalo asi jako dřív, užila jsem si to a kupodivu to přežila.
Asi mám silnější žaludek, než jsem si myslela, nebo jsem čekala ještě něco horšího.
I tak kniha dokáže být nechutná a jedna scéna mi dobře nedělala. Pokud jde o násilí na zvířatech, tak mi není nikdy dobře.

V knize se střetávají dva světy. Moderní svět a primitivní svět řídící se jinými pravidly, více ,, zvířecími". Skupina má tu smůlu a vybrala si pro svůj pobyt špatnou destinaci. Dům v lese na samotě, kde je klid se jeví jako ideální místo, ovšem ještě před nimi jej našel někdo jiný, kdo jej využíval.

A zde začíná boj o život. Pár věcí mě dokázalo v příběhu překvapit. Tak nějak jsem tušila, jak to celé může dopadnout - přece jen tenhle námět je už dnes známý, a možná si přála konec trochu jinak někde hluboko, ale nakonec ten konec byl dobrý a zapadal do celého příběhu.

Začátek byl trochu pomalejší, ale mě to nevadilo. Poté se to rozjelo a už se to nezastavilo až do samotného finále.

Doslov a úvod stojí rozhodně za přečtení a přemýšlím, že zkusím přečíst původní osekanou verzi, která má podle všeho i jiný konec. Tahle jednohubka není na žádné vysoké hodnocení, ale i tak dokáže zabavit.

2 26.01.2024

Od knihy jsem nevěděla, co mám přesně čekat a spojení King a fantasy mi upřímně k sobě moc nešlo. Kinga si dokážu spojit s hororem, s psychologickými příběhy, než s epickou fantasy výpravou.
Nebyl by to King, aby neměl pomalejší rozjezd, a ani tentokrát mi to nevadilo. Není to má první kniha od něj, takže vím do čeho jdu a tohle budování atmosféry a postav se mi líbí, i když zde atmosféra byla za mě slabší. Nedostavil se žádný mrazivý pocit, ani napětí, snad kromě jedné části, kde mi tekly slzy - což v mém případě sice není těžké, ale i tak.
Putování z bodu A do bodu B bylo místy nezáživné a celé knížce by prospělo mít méně stran. Nápad cestování mezi dnešním světem a fantasy světem byl zajímavý nápad, stejně jako, že potkáváme některé postavy ve dvou verzích. Přesto bych si přála více prozkoumat fantasy svět.
Hlavní hrdina, Jack, to neměl při cestě jednoduchý, a nevadilo mi s ním procházet celý příběh, ale to bylo všechno. Jediná postava, která mi přirostla k srdci, byl Vlk! Části s ním jsou ty nejlepší. Záporné postavy King umí, zejména ty šílence. Každopádně z Randalla Flaga ve Svědectví jsem měla větší respekt.

Pokud bych to shrnula do pár vět. Bylo to fine, ač místy zbytečně dlouhé, dobrodružství. Nedokázalo se mi, ale dostat pod kůži a od Kinga jsem četla lepší, kde se mnou dokázal zamávat mnohem více. Jsem zvědavá na Černý dům, zda to bude lepší nebo ne.

2 26.01.2024

U knihy jsem dost váhala, zda mám koupit a přečíst nebo ne. Odrazovali mě od ní recenze - zejména ty, kde si lidi stěžovali, že fantasy svět je spíše bokem a celá kniha je spíše o vztahu dvou hlavních postav.

A bohužel se přidám právě mezi ně. Kniha se četla dobře a neměla jsem v tomto směru žádný problém, ale během čtení jsem se do knihy nedokázala úplně ponořit a neměla jsem potřebu se k ní vracet a číst dál. Přitom svět je zajímavý a mrzelo mě, že se mu nevěnovalo tolik pozornosti, stejně jako zajímavému příběhu. Ten byl spíše v pozadí. Ke konci se začalo něco dít a právě ten konec, který slibuje pokračování, mě nutí přemýšlet o tom, zda mám v této sérii pokračovat.

Desmond pro mě byl jeden z těch postav, co je nabušená a každá z něj jde, až do kolen - tím, že toho mám načteného více, tak už si mě další taková postava nedokáže získat jen tak. Není to žádný svatoušek, což mi většinou imponuje, ale asi se mi do paměti nezapíše. Rozhodně na něj budu vzpomínat lépe, než třeba na Warwicka z Divoké říše.

A potom je tu Callypso. Má oblíbená ženská hrdinka to rozhodně nebude. S ženskými postavami mám vždy problém a většinou je nemám ráda. Callypso byla snesitelná - což je pro ní alespoň nějaké plus, ale místy mi přišla, že nevidí, co je očividné a některá rozhodnutí jsem úplně nechápala.

A záporná postava mě v příběhu minula úplně. Věřím, že mohl být zajímavý, kdyby se mu autorka věnovala více. Během příběhu měl potencionál a byl celkem děsivý, ale ve finále jsme se toto příliš nedozvěděli a opět měl málo prostoru. Chybělo mi tam i trochu vysvětlení, co se tam vůbec přesně stalo.

Celkově to nebylo špatné. Četlo se to dobře, příběh byl zajímavý, ale na mě šel do moc do popředí vztah dvou hrdinů a v tomhle případě jsem předvídala, kam to směřuje. Kdyby se dalo více prostoru příběhu a světu, mohlo by to být o něco lepší. A já si promyslím, jestli chci číst další díl.

2 26.01.2024

S touhle štafetou jsem váhala. Romantické příběhy nevyhledávám a už vůbec ne příběhy, kde jde o drogy, alkohol, neboť mě osobně to nikdy nelákalo a přirovnala bych se k postavě Kennetha, jenž hraje roli toho odpovědného, narozdíl od Eliase. Elias žije přítomností a budoucnost pro něj neexistuje. Je to grázl, kterého budete nenávidět, zároveň milovat.

Jeden druhému vstoupí do života a láska otřese jejich životy, ovšem každému úplně jinak. Ten vztah je toxický, je destruktivní a dalo by se říct, že jeden na druhém jsou závislý. A na jednu stranu je to krásný, když se dva lidi takhle milují, ale na druhou stranu autorky ukazují, že láska může mít i svou temnou stránku.

A i když byli části, kdy mě vždy štvala jedna z dvou hlavních postav, tak jsem si je užívala oba dva. Milovala jsem jejich konverzace. To, jak filozofovali a střetávaly se dva různé pohledy na svět. Interakci a napětí mezi nimi. Ponořila jsem se do příběhu a zcela mě pohltil.

V druhé polovině mě štvala tvrdohlavost Kennetha, ačkoliv jsem pro něj měla pochopení. Nenáviděla jsem Eliase za to, co mu udělal. A zároveň věděla, že on sám udělal jen to, co si myslel, že je nejlepší. Ale někdy naše nejlepší rozhodnutí, jsou ta nejhorší.
S druhou polovinou jsem měla problém uvěřit jisté věci, jistým změnám, neboť druhá polovina se odehrává pět let po té první, ale nechci tu házet spoilery. Nakonec to, ale nebylo nic zásadního.

V knize je hodně drog, sexu a alkoholu. A já vím, že bych do toho spadnout nikdy nechtěla. Je lehké tomu propadnout, ale horší se z toho dostat. Poskytnou na chvíli úlevu, ale realita se tím nezmění, bohužel.

A ten konec? Bože, proč? I když si nejsem jistá, jestli to takhle není pro mě lepší a já se s tímhle otevřeným koncem vyrovnán lépe, než kdyby b uzavřený a skončilo to tak, jak bych nechtěla.

2 26.01.2024

Zvrácené, šílené, bizarní, přesto čtivé, originální a pokud se dostanete na vlnu autora, určitě si to užijete. Za předpokladu, že to nebudete brát moc vážně. Zároveň bych to, ale nedoporučila někomu, komu vadí krev a zejména násilí na dětech. A ještě jedno malé upozornění: pokud máte rádi sladkosti, či jste na nich závislý, nečtěte to, protože kniha by mohla u vás vyvolat nekontrolovatelnou chuť na sladké!! Ale taky může fungovat obráceně a to, že už nikdy nebudete mít na něj chuť.

Franklin, se kterým si prožijte tento krátký a šílený příběh je celkem fajn chlapík, který svůj život zasvětil ,,lovu" ( v jeho případě je to spíše pátrání do jisté chvíle ) krvelačných monster, jenž jsou v jeho světě jen legendou, pouhým mýtem. Pro něj bohužel jsou, ale dost reální, díky osobní zkušenosti.

A přání pomstít jeho rodinu a dokázat existenci těchto krvelačných monster živících se dětmi se mu může splnit. A odtud začíná ona šílená jízda, která se Vám bude buď líbit nebo ne. Každý máme hranice nechutnosti někde jinde a já osobně tam měla pár scén, které mi nebyly úplně příjemné, a říkala jsem si, jak tohle dokázal někdo vymyslet, ale asi jsem ještě nedosáhla mé hranice.

Je těžké tuto knihu popsat. Nečekala jsem od toho mnoho a dostala jsem něco, co mě bavilo od začátku až dokonce i přes absurdní příběh s koncem, který je asi v pořádku a který jsem čekala. Přesto je to jen fajn čtení, než kniha, která by mi uvízla v hlavě.

Tohle je něco, co si musíte přečíst sami. Každopádně, pokud máte rádi bizarní knihy, tohle je pro vás.

2 26.01.2024

Horory mě baví číst, ovšem málokterá mě dokáže vyděsit natolik, abych se bála jít v noci na záchod. A Skrytým obrázkům se to povedlo, teda alespoň ze začátku. Nějakou dobu se to tváří jako horor, ale je to spíše thriller. I tak to neubralo knize čtivost, napětí, atmosféru a nutnost číst dál, neboť chcete vědět, jaký zvrat pro Vás autor má. Celou dobu se příběh tváří jako celkem běžná duchařina, kterou znáte z filmů a vy si říkáte, jaký konec to asi může mít než ten, který se nabízí celou dobu?

Mallory byla za mě sympatická postava, která má své problémy a chytla se své šance na nový život. Díky svému kamarádovi získá možnost hlídat dítě manželského páru. Jenže nic není tak idylické, jak se zdá. A tím, jak příběh postupuje, se objevují menší praskliny, které mě donutily pochybovat i o samotné Mallory po její zkušenosti s drogami. Ale jak to opravdu bylo? To si musíte samozřejmě přečíst sami.
Já byla na konci překvapená. Nečekala jsem takový konec, ačkoliv jsem něco málo odhadla.

A i když jsem byla překvapená, a bylo menší wow, tak jsem z konce byla trochu i zklamaná. Měla jsem pocit, že to spadlo do něčeho, co už jsem viděla několikrát, což může být jen mnou.
Příběh měl pár nelogických věcí a minimálně jednou jsem úplně nepochopila jednání hlavní postavy, ale tenhle problém má více postav nejen knižních, ale i filmových, aby příběh mohl vygradovat.

V knize je několik ilustrací, který doplňují příběh a dávají knize úplně jiný rozměr. Obrázky se v knize mění v závislosti na příběhu a ty více nedokonalé, kreslené rukou malého dítěte, byly mnohem strašidelnější, než ty, už lépe propracované, ačkoliv jsem chápala jejich důvod. Ale já si užívala každý obrázek, protože ilustrace v knihách jednoduše mužů a ještě, když jsou kvalitně zpracované.

I když bych měla pár drobností, které vytknout, tak jsem si čtení užila a rozhodně se budu chtít pustit do další knihy autora. Kniha mě bavila od začátku až dokonce. Myslím, že kniha rozhodně stojí za přečtení, nebo minimálně by měla dostat šanci u čtenářů, kteří mají rádi thrillery a ,, horor".

2 26.01.2024

(SPOILER) Z herního prostředí jsem četla akorát Ready Player One, které se mi též líbilo ( četla jsem to sice na dvakrát), ale Jiný svět mě bavil více.

Jsem hráčka a tam, kde se někteří ztratili v pojmech - podle toho, co jsem slyšela od jiných čtenářů, já s tím neměla problém. Pro ty, kteří, ale aktivně nehrají je vzadu slovník pojmů, který by nebyl asi na škodu dát dopředu; přece jen je trochu pozdě, když to zjistíte, až na konci knihy.

Líbilo se mi fungování světa, do kterého se hlavní hrdina dostal a hlavní myšlenka knihy, která je pro někoho jako já úplná bomba. Nechat se vtáhnout do fantasy světa! A v tomhle případě jde o něco víc. Hráči mohou nechat svůj život v realitě za sebou, ať už je trápí cokoliv a začít žít uvnitř hry.
Je to způsob, jak být ,, nesmrtelný ". Jak utéct smrti.
Ale nic nemůže být tak růžový ne?

V podání hlavního hrdiny Gleba ano. Ač mi byl hrdina sympatický a hned jsem si ho oblíbila, díky jeho humoru a odlišnému přemýšlení, tak měl velké štěstí a na co sáhl, tak se mu dařilo. A to byla taková drobnost, co mi trochu vadila - jen taková drobnost, co můj celkový názor nezměnila. Neměl pořádně překážky a vše zdolával s lehkostí a já čekala, kdy se něco pořádně pokazí.

O tom, jestli měl hlavní hrdina štěstí až dokonce, si musíte přečíst sami. Příběh mě bavil bavil po celou dobu čtení. Líbilo se mi, že se autor drží herních pravidel RPG světa a to i u vtažených hráčů ( i když). A na pozadí se děje ještě něco, co vyvolává otázky, ale autor si to nechává na další díly.
Další menší a bezvýznamná drobnost, co mě neurazila, ale nenadchla, byla romantická linka. Kdyby tam nebyla, nic by se nestalo, i když těžko říct, jak to bude v dalších dílech.

A dlouho jsem se nezasmála u knihy. Měla své vtipné momenty a humor hlavního hrdiny a celé knihy mi dost sedl! Humungus jedna z nejlepších postav společně s Glebem!

A ten konec? Já chci další díl! Chci vědět více o fungování toho světa a kam se příběh bude vyvíjet dál.

2 26.04.2023

Věděla jsem od začátku, že to bude výzva a taky, že byla! A můžu říct, že asi největší v mém životě. Romantika nikdy nebyla pro mě a už vůbec ne kniha, kde je předem jasné, že u ní budu řvát jako . Jsem cíťa a moc všechno prožívám a zde tomu nebylo jinak. Přesto jsem se kousla a dočetla, až do konce, i když po polovině jsem měla pocit, že to raději vzdám.

Ale ten příběh mě natolik pohltil, že nešlo, ani jinak a já musela vědět konec. Zamilovala jsem si postavy, ať už to byla Maggie, Mark nebo Bryce - takový ten vysněný kluk, kterého bych si dokázala představit vedle sebe.
Kniha navodila krásnou Vánoční atmosféru a na vaječný koňak se od teď budu dívat asi trochu jinak.

Ano, pár věcí bylo v knize předvídatelných a i když jsem do poslední chvíle čekala, nebo spíše doufala, že to přece jen bude jinak, tak jsem to odhadla dobře, ale to nevadí.
Ještě teď když píšu tuhle recenzi tak si vybavím jisté momenty v knize a

Myslím, že v knize se nachází silné téma. Náhled do hlavy někoho, kdo se musí srovnat s tím, že jeho čas skončil, zatímco život kolem jde dál. Nikdo z nás neví, kolik času na tomto světě má a příběh, který se, zde odehrává, nutí k zamyšlení.
Je to krásný silný příběh, ač smutný a bolestný, ale i taková je dnešní realita.

2 26.04.2023

Četlo se to samo a nechtělo se mi přestat, i když jsem musela.
Cel je mi jako hlavní hrdinka byla sympatická a povahou mi též sedla. Hlavní ženské hrdinky v knihách mi většinou přijdou otravné.
Koho jsem si, ovšem zamilovala byl Chaol a jeho rozhovory s Cel jsem si užívala nejvíc. Jsem zvědavá na jeho příběhovou linii a doufám, že se o něm v dalších dílech dozvím více.
Jsem sice tým Chaol, ale Dorian mě taky překvapil. Čekala jsem, že bude namyšlené princátko, ale má toho v sobě více, než se na první pohled mohlo zdát.
Čeho se do budoucna trochu bojím, je milostný trojúhelník, které já nevyhledávám a v knihách jsou mi překážkou. Doufám, že Cel nespadne do té šablony, kdy bude lítat od jednoho ke druhému a nebude vědět, koho vlastně chce. Kvůli příběhu, který mi přijde zajímavý a Chaolovi chci tuhle sérii dotáhnout, až do konce.
Během čtení jsem měla pár tipů, kdo by tam měl být ten zlý a měla jisté teorie, jak by to mohlo být a to se nakonec vyplnilo. A i když se mi ono tušení vyplnilo, měla jsem vlastně z toho radost, že to tak bylo. Sice jsem na to přišla dříve, než hlavní hrdinka, ale ani tak mi to nezkazilo zážitek.
Naopak jsem zvědavá, co přinese druhý díl a jak to bude pokračovat. V otázce romantické linky mám sice obavy, ale věřím, že když jsem si užila první díl, že další budou lepší a lepší.

A třeba dám šanci i dalším knihám od této autorky

2 28.12.2022

Svět, ve kterém jsem se ocitla se mi líbil. Kniha se četla dobře a bavila mě od začátku, až do konce. Mě se dokázala v jedné části i emočně dotknout a do příběhu jsem se ponořila, ačkoliv nejde o nic, co by mě posadilo do židle. Mělo to pár překvapivých momentů. Tenhle měsíc jsem měla čtecí krizi a možná jsem přesně potřebovala. Svět, který mě bude bavit a zajímat a kniha je oddechová.
Hlavní hrdinka mi přišla v pohodě vzhledem k tomu, jak předtím žila a v jakém světě se najednou ocitla. Měla své nedokonalosti, což má každý člověk.
Temnyj, v angličtině Darkling - což mě osobně zní lépe, je zajímavá postava a po delší době záporná postava, co mě zajímá. Chci rozhodně vědět, jak se jeho příběh uzavře.
Ale já osobně jsem si více oblíbila Mala ️
Baghra nebyla též vůbec špatná a doufám, že se v příběhu ještě objeví.
Ostatní postavy tam spíše byly a nijak mě nezaujali. Možná ještě Asparágus - doufám, že to píšu dobře. Ale to spíše z pohledu, jakou roli tenhle divný chlap bude mít v příběhu
Jako oddechové čtení za mě fine. Trefila se mi do nálady a budu ráda v této sérii pokračovat už jen proto, že Šest vran je údajně mnohem lepší a chtěla bych tenhle svět poznat se vším všudy.

2 28.12.2022

Zaujali mě hlavní postavy, jak Jude, tak její kolega. Knížka mě po celou dobu bavila a kdybych měla více času, přečetla bych ji nejspíše na jeden zátah. Přesto ve mě nezanechala úplně takový dojem, abych dala plné hodnocení.
I tak jsem velmi spokojená a vzala bych jí do ruky ještě jednou.

2 11.11.2018

Po všech těch kladných recenzích na Nezdolnou jsem byla sama zvědavá, zda mě kniha dostane stejně jako ostatní.Nezdolná mě na jednu stranu pohltila, na druhou stranu jsem měla pocit, že tohle jsem už někde viděla nebo četla.

Svět, kterého jsem byla součástí společně se Sarou se mi líbil. Bytosti, potvory, to já můžu a už jen z tohoto důvodu mi Nezdolná sedla a těším se na další bytosti v dalším díle.

Sara mi začátku jako hlavní postava nevadila, byla sympatická, ovšem ke konci příběhu mi začala lézt trochu na nervy svou tvrdohlavostí a umíněností. Asi chápu, že si musela ke konci dojít k jistému prozření, ale ta cesta na mě byla trochu moc dlouhá.
Měla štěstí, že měla po boku své kamarády Petera a Rolanda, které jsem si oblíbila a doufám, že i v dalším díle se objeví.
Nikolas, jakožto lovec potvor byl něco pro mě. Chladný, tvrdý a nepřístupný, přesto je uvnitř úplně jiný - ano, už to tu bylo, ale bavil mě. Mrzelo mě, že neměl moc prostoru stejně jako jeho Mori a místo toho akorát naháněl Saru. Doufám, že v dalším díle bude mít více prostoru.

Čtení jsem si užila. I přesto, že z knihy bylo cítit trochu YA a Sara mě v jistou dobu štvala, svět a příběh mě pohltil. Nemusela jsem se nutit číst dál a na pokračování se vrhnu velmi ráda.

1 26.01.2024

Příběhů, kde si autor pohrává s časovou osou, s cestováním v čase, nemám za sebou moc. Možná, je to i má první kniha, každopádně i ve filmech je to dost ošemetný téma ohledně toho, jak by něco takového mohlo fungovat a co mohu říct, tak v knize téma bylo zpracováno dobře. Ale nejsem žádný odborník, takže někdo by na to mohl mít jiný názor.

Knížka se čte velmi dobře - ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale s každou další stránkou to bylo lepší. Příběh mě dokázal vtáhnout, nutil mě číst dál, abych věděla, jak tohle celé dopadne. Svět je zajímavý a má rozhodně potenciál.

Jenže .. i když byl příběh poutavý, nedokázal vymazat problémy, jaké s knihou mám a co mě nakonec zklamalo a donutilo uvažovat, jestli chci další díl.

Hlavní postava Joan mě štvala svou umíněnou povahou - která nakonec posouvala příběh dopředu a nebýt její umíněnosti, tak by se postavy nedostali tak daleko, ale stejně to její, já vím vše nejlíp ve světě, o kterém nevěděla nic, mi vadilo. To, že nechtěla nikoho poslouchat. Od druhé poloviny to s ní bylo lepší.
Jediná postava, která mě zajímala, o které jsem se chtěla dozvědět víc, byl Nick. Jenže ten neměl v knize dost prostoru a to je ten problém. A možná i jeden z důvodu, proč mě zklamal konec.

Konec, který byl moc rychlý. Najednou se všechno uzavřelo, vyřešilo se to a myslím, že právě Nickovi ten konec ublížil nejvíc - stejně jako příběhu. Autorka se to tam snaží odůvodnit, ale pro mě je to sakra málo. Řešení přišlo jako blesk z čistého nebe a nějak jsem nemohla uvěřit, že k tomu stačil jeden rozhovor. Ano, opět tam bylo odůvodnění, ale já s ním nebyla jednoduše spokojená. Je těžké napsat, proč přesně, když tu nechci házet spoilery.

A já teď vážně nevím, jestli chci pokračovat dál. Četlo se to dobře, bavilo mě to a ten konec nebude nejspíš definitivní, jak to vypadá a Nick by mohl příště dostat více prostoru, ale stále mám takovou hořkou pachuť, jak byl příběh utnutý. Každopádně, v druhém dílu by se mohlo dovysvětlit hodně věcí.
jsem team Nick! Jako jedna z mála ( spíš jako jediná ) a sakra, já chci víc o něm vědět. Vidět do jeho hlavy a chci, aby dostal stejnou šanci jako Aaron, ať tenhle milostný trojúhelník dopadne jakkoliv.

1 26.01.2024

Po knize jsem sáhla jako po jednohubce a byla jsem spokojená.

Hlavní hrdince se život zkomplikuje ve chvíli, kdy její máma přinese domů staré zrcadlo a jak název knihy napovídá, do jejího života se připlete jedna čarodějnice. A jak celé tohle skončí, si budete muset přečíst sami.

Sofie byla celkem sympatická hrdinka. Osmnáctiletá holčina, které jsem občas nerozuměla a nedokázala se s ní úplně ztotožnit, ale nijak mi nepřekážela. Ačkoliv v jednu chvíli jsem měla chuť s ní zatřást, ať se probudí.

Čarodějnice jako záporná postava byla fajn, a trochu jsem se spletla ohledně jejího životního příběhu ( a líbilo se mi, tak jak to bylo ), ale to bych zacházela, až do moc velkých detailů.

Příběh mě dokázal překvapit - zejména svým koncem, ale zároveň tam byli za mě předvídatelné věci a měla jsem pocit, že tohle jsem už někde viděla, nebo četla. Nebránilo mi to v tom, abych si příběh užila.

Co chci na knize ocenit jsou ilustrace a novinové články, kde máme i reálné fotky lidí. Setkala jsem se s tím poprvé a příběhu to dodávalo zase o trochu jiný rozměr.

Kdybych to měla shrnout pár slovy, byla to skvělá jednohubka, která mě bavila. Čekala jsem, ale něco víc. Pár věcí bylo předvídatelných, ale zároveň jsem byla pár věcmi potěšena. Plus přidávám za ilustrace a novinové články.

1 26.01.2024

Jsem ráda, že po váhání, zda koupit další díl, jsem druhému dílu dala šanci. Jeden rok byla fajn oddechová kniha, která mě nijak neurazila, ale za mě jsem četla jiné knihy, jenž se mi dostali pod kůži. A o to více mě těší, že v druhém díle je znát posun samotné autorky.

Postavy jsou prokreslenější a i když kniha je na mě pořád oddechová, nenudila jsem se na žádné stránce.
Tentokrát není hlavní hrdinkou nejen Emma z minulého dílu společně s Eskarem, ale i Anna, nejlepší kamarádka Emmy a ta je upřímně tahounem celé knihy. Mám s ní něco málo společného a dokázala jsem se do ní lehce vžít. Lucien, který mě z minulého dílu moc neoslovil, jí krásně doplňoval a získal si mě svými vtipnými poznámkami. Když tak přemýšlím, právě někoho jako je on bych vedle sebe potřebovala :D

Ale ani Emma mi nevadila a její linku jsem si užívala stejně jako Anny. Ráda jsem se vrátila k Eskarovi držící si první místo mezi mužským osazenstvem v ruinách. Možná bych na něm viděla ještě trochu více chyb, aby nevypadal úplně tak dokonale, ale to je jen menší detail, který mi nepřekážel a v jistých chvílích jsem chtěla být Emmou.

Kdo mě, ovšem zajímá i po tomto druhém díle, je Káleb. Ten moc prostoru v tomto díle neměl, ale záhadný postavy jako on mám ráda a o to více jsem zvědavá na jeho příběh. Kromě něj mě zaujal i Bastien. Ruiny jednoduše toho nabízejí hodně k vyprávění a já se těším na další díly. A konec rozhodně nabízí pokračování a pohled z úhlu další postavy.

Pro mě je to skvělé oddechové čtení. Příjemná jednohubka, co pobaví. Líbí se mi různorodost smrtek a dokážu si představit, že to v jejich světě musí být zajímavé, vzhledem k tomu, že se tam sejdou lidi z různých dob. Ačkoliv smrtky mají těžký a smutný úděl, je s nimi legrace.

1 26.01.2024