Bubo19
komentáře u knih
Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy)
Astrid Lindgren
Tak jsem díky čtenářské výzvě konečně dohnala rest z dětství a přečetla Pipi Dlouhou punčochu. Přestože Děti z Bullerbynu jsem četla snad 20x, kniha o holce, která je neuvěřitelně silná, často si vymýšlí a chová se dost netradičně, mě nikdy moc nelákala. A taky jsem se začátkem knihy trošku bojovala. Rozčilovalo mě chování Pipi ve škole, v cirkuse i na návštěvě. Pak jsem ale vstřebala, že holčička, která vyrůstala na moři mezi námořníky, prostě neví, jak se v takových situacích chovat, a i když se sebevíc snaží, většinou to nevyjde.
No prostě Pipi jsem si nakonec oblíbila. Její dobré srdce, to jak pomáhá ostatním, snaží se všem dělat radost a stále vymýšlí nové hry, mě bavilo. Klidně bych zvládla i několik dalších neobvyklých příhod.
První dámská detektivní kancelář
Alexander McCall Smith
Hlavní hrdinkou této knihy je žena, která si založila detektivní kancelář. Jako detektivku bych ale tuto knihu neoznačila, řekla bych spíš, že je to román popisující život, zvyky a tradice v Botswaně na konci 20. století a jako bonus je zde vyšetřování několika případů.
Kniha je velmi poutavě napsána. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco nového o Africe a netradiční způsob vyšetřování stál taky za to.
Když se vosy vyrojí
Marie Rejfová
Na tuto odlehčenou detektivku jsem se po několika ne zrovna pozitivně laděných knihách těšila. A Josefína opět nezklamala. Máme tady pohodovou letní atmosféru, nějaké ty vtípky, pár klepů a samozřejmě vraždu a spoustu podezřelých. No prostě oddechovka s troškou napětí, u které se nemusíte bát, že by se hlavním hrdinům něco zlého přihodilo.
Kolem Jakuba
Michal Vrba
V knize je pět povídek z různého časového období týkající se rozličných postav, co je ale spojuje, je kromě rybníku Jakub i obrovská beznaděj. Hned první povídka z období třicetileté války mě dostala, aspoň že u druhé se objevilo trošku toho pozitivního. Moc se mi líbilo, že v každé povídce se objevil odkaz na něco z těch předchozích, a tak jsme se nakonec dozvěděli vše. A tři děti v první a poslední povídce, to byl zajímavý nápad. I přes tu beznaděj se mi všechny povídky líbily a nedokážu říct, která nejvíc.
Hrobník
Oliver Pötzsch
Oblíbila jsem si v literatuře konec 19.století, a tak mě potěšilo, že jsem narazila na další knihu z tohoto období. Příběh je to podle mě povedený, hlavní hrdina používá novou metodu vyšetřování - kriminalistiku, což není pochuti starším kolegům, ale nakonec vše zdárně vyřeší. Nejsem si jistá, jestli některé rozhovory, které policisté vedli, opravdu odpovídají době, ale to na dramatičnosti příběhu neubírá. Jediné, co mi nesedlo, byly úryvky z almanachu pro hrobníky, ale autor v doslovu píše, že tyto nechutnosti čerpal z dobových knih pro policisty. Takže s knihou jsem spokojená a to i proto, že se mi zase jednou podařilo odhalit vraha, a to docela brzy.
Šepot včel
Sofía Segovia
Další úžasná kniha s označením magický realismus, tentokrát se odehrává v Mexiku v průběhu asi dvaceti let na počátku minulého století. Jedná se o příběh rodiny, která se ujme jednoho neobyčejného chlapce. Celá kniha na mě působila takovým komorním a poetickým dojmem. Za mě jasných pět hvězdiček a určitě si od autorky přečtu i další knihy.
Zavátá sněhem
Martin Stručovský
Zkusila jsem detektivku dalšího českého autora a vůbec nebyla špatná. Příběh byl napínavý a Matěj Mlynář spolu s policií neustále objevovali nové stopy a informace, rozhodně jsem se při čtení nenudila. Vadily mi jen dvě věci, hlavní hrdina se zuby nehty držel vždy jedné linie vyšetřování a ignoroval další důležité stopy, a pak to, že na můj vkus dostal během knihy opravdu mockrát pěstí do obličeje.
Povídky smíchovské
Marie Rejfová
Povídková kniha, díky které jsme se ocitli v Praze na začátku minulého století. Při čtení jsem měla pocit, že se po ulicích Smíchova toulám taky. Pěkné bylo i to, že se některé postavy mihly i v jiných povídkách, no a záhadný kouzelník vše krásně spojil. Hvězdičku dolů dávám, protože na mě byly povídky až moc pesimistické.
Obrázky z moderních československých dějin (1945–1989)
Jiří Černý
Díky této komiksové sérii jsem se dostala postupně z hluboké minulosti až po dobu docela nedávnou. Tentokrát jsem si zopakovala poválečné dějiny Československa až po Sametovou revoluci. Opět jsem se zpracováním spokojená. Dávám čtyři hvězdičky.
První šifra
Denise Rudberg
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně, a protože mě vše, co se týká šifer fascinuje, a zrovna jsem přečetla Kód růže, který se odehrává v Anglii, řekla jsem si, proč nezkusit něco ze Švédska. Až když jsem knihu začala číst, zjistila jsem, že se jedná o sérii a bylo poznat, že je to první díl. Byl to takový poklidný rozjezd a seznámení s hrdinkami, které pochází z úplně rozdílných poměrů, ale tato důležitá a zodpovědná práce je sblíží. Kniha se mi četla dobře a vzhledem ke konci prvního dílu, budu netrpělivě vyhlížet druhý.
Kosprd a Telecí
Eva Papoušková
Pěkný a vtipný příběh odehrávající se převážně v mateřské školce. Určený je hlavně dětem, ale myslím, že se bude líbit i dospělým. Zasmála jsem se u něj, poučení se tam taky objevilo, no a poslední věta, ta byla nejlepší.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Kniha ukazuje na příbězích několika zaměstnankyň a majitelky Salonu Podolská život v Československu na konci 40. a začátku 50.let. Při čtení jsem měla tísnivé pocity, stejně jako spousta lidí, jejichž sny o budoucnosti, které si představovali po konci války, vzaly v únoru 1948 za své. Na druhé straně další dokázali využít situace a upravovat své názory tak, aby z toho získali co nejvíc. I přes pochmurnou atmosféru se mi kniha četla dobře a bavilo mě sledovat, jak se nejrůznější postavy vyvíjí.
Inspektor Prevít
František Niedl
Inspektor Prevít je trošku netradiční detektivka se specifickým hlavním hrdinou. Od začátku jsem byla zvědavá, co se ze všech problémů hlavní postavy vyklube a k tomu ty jeho zábavné myšlenkové pochody.
Vtipné, svižné, napínavé... U knihy jsem se dobře bavila a určitě si přečtu i pokračování.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Na této knize mě zaujal hlavně pohled na druhou světovou válku očima mladé německé dívky, hlavní hrdinky příběhu, což asi u knih z války není úplně časté. Spoustě věcí jsem sice nedokázala uvěřit, ale kniha se četla dobře a ten strach, aby člověk neudělal nebo neřekl něco "špatně", a taky pocit, že věřit se nedá nikomu, byl vyjádřen skvěle.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Další zajímavá kniha, která popisuje kousek z historie naší republiky. Příběh se odehrává v Krušných horách, začíná před první světovou válkou a končí po té druhé, což byla pro tuto oblast hodně pohnutá doba. Autor nám ukazuje, že nic není černobílé, a jak už to bývá, špatná rozhodnutí těch nahoře odnesou vždycky ti obyčejní lidé. Kniha krásně plynula, při popisech Chaloupek a okolí jsem měla chuť aspoň na chvíli je v době první republiky navštívit. Někdy bylo ale v knize těch popisů až moc, proto strhávám jednu hvězdičku.
Adresa Naděje
Mélissa da Costa
Prvních sedmdesát stran působilo tak beznadějně a ponuře, že jsem si říkala, jestli knihu zvládnu. Pak ale Amanda konečně otevřela okenice, pustila do domu kocoura a začala zahradničit a příběh se, tak jako její život, začal stávat snesitelnějším a barevnějším. Bavilo mě taky číst o tom, jak se vrhla na zahradničení. Krásná kniha o návratu do života z úplného dna.
Kdo má pod čepicí a jiné povídky
Marie Rejfová
Kniha obsahuje pět pohodových detektivních povídek. Josefínu a její rodinu už beru jako staré známé a návštěvu u nich jsem si i tentokrát užila. Není to literatura, která se jednou bude učit ve škole, ale jako oddechovka je to super. A životních mouder se taky dozvíme dost.
Příběh hořkého trojlístku
Marie Macková
Po dočtení předchozího dílu jsem si myslela, že je to konec série, a tak mě mile potěšilo, že se můžu s inspektorem finanční stráže Eduardem Plischkem setkat znovu. Tentokrát to bylo ve vesnici poblíž Lanškrouna a vyšetřuje se vražda, finanční delikt a samozřejmě se zase dozvíme něco nového o tom, jak to u nás fungovalo v druhé polovině devatenáctého století. Tato série je za mě hodně povedená. Toho, kdo hltá thrillery by asi nenadchla, ale milovníkům klasických detektivek, kteří se rádi dozví něco z naší historie, můžu jen doporučit.
Kořeny
Miika Nousiainen
Když jsem si četla anotaci, vůbec mě nenapadlo, jak moc se mi kniha o bratřích, kteří se náhodně objeví, bude líbit. A to i přesto, že jeden z nich je doslova zapálený zubař. Není to vyloženě humorný příběh, trošku mi to připomíná Backmana, ten nadhled, lehkost, úsměvné situace a spousta věcí k zamyšlení. K tomu jsem se prošla po mých oblíbených Helsinkách a zavítali jsme i do Švédska, Thajska a Austrálie. Nemůžu jinak, než knihu doporučit.
Pyramidy
Terry Pratchett
Pratchett opět nezklamal. Tentokrát je hlavní hrdina Těpic, následník trůnu Starého království v údolí Mžilu. Vše je, jak má v království být, pak se ovšem začne stavět ta největší pyramida a nejen s časem se začnou dít věci. Máme tady teorii relativity, fyziku, filozofy, mumie i nejlepšího matematika. A já se u knihy bavila jako vždy, když zavítám na Zeměplochu.